Reklama

Nervy

Návštěvník (Út, 19. 3. 2002 - 09:03)

Tak jsem se taky rozhodla prspet svou troskou do mlyna.Ja uz temito stavy trpim skoro pul roku,zacalo to nejakou alergii,kdy jsem nemohla dychat,ale z pohotovosti me poslaly domu,ze to prejde samo.Od te doby jsem mela vselijake problemy,myslela jsem ze je to od srdce,od patere,nakonec se na endoskopii zjistil problem se zaludkem.Pote byl tri tydny klid a opet to zacina.neustale se prohlizim,merim si tep,mam pocity na omdleni a boli me hlava.Uz nevim co s tim,bojim se chodit k doktorce,protoze se mi vzdycky stejne jen vysmeje a rekne ze mi nic neni.Ale porda jeste doufam,ze se to jednou zlepsi.

Lucienka (Po, 18. 3. 2002 - 00:03)

Vážení přátelé,ráda bych otevřela minifórum pro všechny, kteří si neví rady sami se sebou a se svýma nervičkama!Možná hodně dobře znáte pocity úzkosti, strachu, třesu rukou či celého těla, nepravidelný zrychlený tep, studený pot atd.Co s tím???Jak vyzrát nad svojí silnou myslí???Jak dokázat žít plnohodnotně a bez prášků???Kde berete sílu??? překonávat každodenně sebe samé!

Lucienka (Ne, 17. 3. 2002 - 22:03)

Znám ten pocit! Zažívám ho velmi často! Je to utrpení... Nejedná se o depresi, ale o panickou úzkost! Řešení: 1. antidepresiva - tricyklická (např. Anafranil) - pomůže2. bylinky - meduňka, rozmarýn (po doušcích hrníček denně)3. relaxace 4. NEJDŮLEŽITĚJŠÍ: VYSTAVOVÁNÍ SE SITUACÍM, KTERÉ TI DĚLAJÍ ZLE!!! (je to šíleně těžké!, ale bez tohoto kroku je celá léčba k ničemu, protože se Ti vše opět vrátí... časem, až budou třeba nějaké problémy v práci či doma)Držím pěstičky! Bojuji každý den!!! (bez léků, neboť pomohly, ale v další stresové situaci se potíže objeví znovu a neustále do sebe cpát antidepresiva??? Mají vedlejší účinky... i když psychiatr tvrdí, že nikoliv, např. zvýšená krvácivost, neklid, kterého se paradoxně chceme zbavit).

Návštěvník (Čt, 14. 2. 2002 - 13:02)

Dobry den, zkuste treba poradnu na www.help24.cz - mimo jine zde naleznete i informace o terapeutickych postupech, diskusni forum atd. Hodne stesti!

Návštěvník (Út, 28. 8. 2001 - 17:08)

už je mi sice o trochu lépe ale stále to není ono

Návštěvník (Út, 28. 8. 2001 - 15:08)

Milane, přečetla jsem si Vaše stránky a musím říct, že se s Vašimi zdravotními problémy celkem ztotožňuji (až na ty silné bolesti - ty nemívám). Jinak je to hrozné - to chození po doktorech, nevím jak Vy, protože o tom nepíšete, ale na mne se vždy skoro každý doktor kterého jsem navštívila díval jako na totálního cvoka. Každý se hned hnal předepsat mi léky na uklidnění a poslat mě na psychiatrii. Je fakt, že už mi bylo tak zle, že jsem jednou podlehla a začala jsem se na psychiatrii léčit. Půl roku marně - antidepresiva nezabírala až teď mám nový lék a nového doktora a musím zaťukat, že to jakžtakž jde. Bylo mi vysvětleno, že u mě se deprese projevuje fyzickými útrapami. A jak se daří teď Vám. Psala jsem si také s jedním člověkem, který měl ty samé potíže a tomu zase zjistili nějakou infekci v páteři - dělali mu odběr z míchy.

Návštěvník (Út, 28. 8. 2001 - 15:08)

Prodělala jsem veškerá možná vyšetření včetně testů na boreliózu, dopadly negativně. Děkuji moc za radu, ale moje potíže jsou asi opravdu ze stresu, trochu se to již zlepšilo.

Návštěvník (Út, 28. 8. 2001 - 14:08)

K prvnímu příspěvku autor Jitka: Měl jsem podobné příznaky a nakonec jsem se musel sám dopátrat příčiny. Byla to borelióza. Následné vyšetření krve na protilátky to potvrdilo. Zkuste zavzpomínat, jestli jste neměla před počátkem vašich příznaků klíště nebo pokousání hmyzem. Zkuste se podívat na moji stránku www.fw.cz/odd6, jestli se v popsaných příznacích nepoznáte.

Návštěvník (So, 14. 7. 2001 - 00:07)

Musím pořád jíst. Můj problém je čím dál horší. Mám 3 malé děti, z nichž to nejmladší se narodilo těžce postižené. Ikdyž mám práce dost, necítím se unavená ani skleslá, ale po nocích chodím jíst. Vždycky jsem byla hodně silná, ale ted, co máme to malé, jsem přibrala za 2 roky asi 15 kg. Už si nemám co obléknout, vadí mi to i ze zdravotních důvodů, mám operované plotýnky a s mou přibývající hmotností se mé zdravotní problémy stále zhoršují. Mívám i problém s inkontinencí např. při zvedání dítěte, při smíchu, atd. Rozhodla jsem se zhubnout, ale zjištuji, že už není v mých silách něco s tím dělat, ikdyž se celý den udržím, abych se nepřejídala, přijde večer a já chodím po domě jak pes a hledám, co bych snědla. Už nekupuji nic, co mi chutná, máme skleník, tak mám možnost zajídat se zeleninou, jenže tohle už mě dávno neuspokojuje. Musím sníst něco hutného, když to nemám, připadám si jak narkoman, závislák, jsem úplně nepříčetná a sním dětem alespon piškoty, když už doma nic jiného není. Když pak ráno vidím na stolku obaly od všeho, co jsem zase v noci snědla, je mi ze sebe na nic. A takhle se to opakuje denně. Vím, že to není normální, proto vás prosím o radu, jak z toho ven. Děkuji.

Návštěvník (Pá, 11. 5. 2001 - 06:05)

dobry den, chtel bzch jenom napsat vsem co sem pisou ze chodit k psycholozce neni rozhodne zadna ostuda naopak myslim ze kazdy clovek by to obcas potreboval. Jinak k tomu omdlivani ja mam ty same stavy uz prez jeden rok ze zacatku sem mel ten samy strach ze nekde omdlim a nebo ze rovnou umru a nikdo mi nepomuze pak se to zacalo stupnovat a nakonec to malem dopadlo tak ze uz sem skoro nikam nechodil protoze sem mel strach. Urcite se snazte at vam je jakkoliv delat vsechno normalne bude Vam sice spatne ale za chvili to prejde a pokud ne poprve tak urcite podruhe nebo potreti taky urcite doporucuju antidpresiva dneska uz sou v takovym stadiu ze se na ne muzete obcas i napit alkoholu a nijak vas neomezi naopak vam urcite pomuzou je jenom potreba najit ty spravny ale to musi udelat psychiatr mne osobne nepomohl Deprex a tak sem dostal Seropram a po mesici mi je ohodne lip. Pokud chcete zkusit taky neco jineho nez klasickou psychoterapii upozornuju ze je to spis pro lidi kteri maji urcity vztah k duchovnu rozhodne asi ne pro materialisty jako sem ja zkusil sem lecitele, kineziolozku, homeopata, astronomii a dalsi ruzne moznosti, ale nic z toho mi nepomohlo. Ale jak vam rekne kazdy uplne nejlepsi je neco delat a zamestnat svoji mysl necim jinym nez myslenkami na to ze je vam spatne protoze ono vam vlastne vubec spatne neni to delaj jenom vase myslenky. "Jako že neni moje" taky to dost casto mivam. presne se to asi neda popsat ale kdyz sem nad tim hodne premejslel je to jako kdyz je clovek pod nakou drogou. Sam sem kdysi zkusil mariuhanu a ty stavy sou hodne podobne. Obecne by to ale melo byt odvoditelne od zakladni definice STRESU tj. ze telo zacne produkovat adrenalin ktery vam ma dat silu k uniku z nejake nebezpecne situace. To paltilo hlavne driv kdyz byl este clovek soucasti prirody a hrozilo mu velke nebezpeci z okoli ted mu uz ale v podstate nic nehrozi a proto se tyto stavy obraceji proti nam. A ono zmenene vnimani neni nic jineho nez zbysterny zrak, ktery by vam mel v praveku pomoct lepe vnimat situaci kolem sebe.

Návštěvník (Po, 5. 3. 2001 - 16:03)

Dobry den,já mám trošku kuriozní problem,jsem dlouholety vrchol.sportovec.Minulí rok jsem si při sportu přivodil uraz kolene a na půl roku jsem vypadl z treninku.Kdyz jsem se zotavil,začal jsem znovu trochu trenovat,ale motala se mi hlava,bolelo mě břicho,nemohl jsem dýchat,zduřovala se mi štítná žláza,měl jsem pocit,že mi moc tluče srdce a celkově jsem se citil slabě-jakoby na omdlení,ale nikdy jsem neomdlel.Byl jsem na ruznych testech a na zátěžovim testu a měl jsem všechno v pořádku,přesto ale potíže přetrvávali.Ted už je to lepší,ale stejně se bojim trenovat někde sám,protože se bojim,abych neomdlel.Všichni mi říkají,že mi nic neni,že jsem jenom hypochondr,chtěl bych slyšet Váš názor.Díky Mirek

Návštěvník (Po, 5. 3. 2001 - 00:03)

Děkuji za odpověď. Myslím si, že mé potíže jsou psychického rázu. S některými věcmi se neumím vyrovnat. Chtěla jsem jít k psychologovi, ale připadnu si hloupě, když si představím, že bych měla někoho obtěžovat svými problémy, které má určitě hodně lidí a které jsou, v porovnání s jinými, málo závažné. Kdyby si byla z Brna a měla dobré zkušenosti, prosím poraĎ. A ještě jednou děkuji.

Návštěvník (Po, 5. 3. 2001 - 00:03)

Měla jsem ty samé potíže + hodně dalších, žádná vyšetření nic neprokázala, homeopatie mi také nepomohla. Jinak si myslím, že trpíš depresemi. Moje diagnóza je také taková, jelikož mi nepomohla homeopatie, musela jsem začít brát antidepresiva a cca po 2 měsísích léčby se můj stav výrazně zlepšil. Taky doporučuji přečíst téma "deprese" - uvidíš, že je nás víc. Zdravím Lucie

Návštěvník (Po, 5. 3. 2001 - 00:03)

Už tři roky mě trápí stále stejný problém. Motá se mi hlava, mívám také bolesti hlavy, šumí a píská mi v uších, to vše doprovází pocit "jako když není moje" a vždy si myslím, že omdlím, což se nikdy nestane. Zároveň bych se Vás chtěla zeptat, jestli víte něco o pocitu "jako když není moje" nikdy sem to nedokázala nikomu vysvětlit, co se mi stává. Lékařka mi řekla, že mám nízký tlak/ ten druhý/, ale nic co mi poradila nepomáhá. Přdem Vám děkuji za Vaši odpověď.

Návštěvník (St, 13. 12. 2000 - 21:12)

Mohlo by se jednat o psychicke problemy v pozadí vašich tělesných příznaků. To , zda jse o těžkou depresi by mohl rozhodnout odbornik - psychiatr, psycholog , který by si s vámi o vašich problémech osobně popovídal. hlavně nezoufejte. Ze všeho se dá najít cesta. Kromě psychiatrie, psychologie, vám může pomoci i dobrý konstituční homeopat. Určitě se pokuste vyhledat nějakého odborníka, kterému budete důvěřovat a který vám poradí.

Návštěvník (Út, 12. 12. 2000 - 15:12)

Vážená paní doktorko, delší dobu pociťuji zdravotní potíže - tlaky na hrudi, únava, brnění a pálení rukou a nohou, hučení v hlavě, pocit jako když se ve mně (uvnitř těla) něco třese, bolesti hlavy a pocity "jako když není moje". Samozřejmě, že jsem navštívila lékaře, ovšem různá vyšetření včetně neurologického nic neprokázala. Myslíte si, že by se mohlo jednat o těžkou depresi? Děkuji za Vaši radu.

Reklama

Přidat komentář