Mužnost

Ano. Nicméně při...Ta urozenost,to byl jediný důvod?

Co tam máš dalšího k otázce i odpovědi? :-D

Ano. Nicméně při...Moje slova, Jindřiško! Moje slova!!

Ano. Nicméně při hromadných stětích jednoho odsouzeného po druhém je důstojnostní výhoda prvního stínaného fakticky nesporná. Ti odsouzení, kteří musejí být svědky krvavé smrti svých významnějších druhů, obyčejně mívají velký problém zachovat svou vyrovnanost. To je též jedním z důvodů, proč se při podobných příležitostech odsouzeným uvazovaly (a někde v arabských zemích dosud uvazují) pásky přes oči. Fridrich Bádenský však byl natolik urozený, že v jeho případě oslepení páskou vůbec nepřicházelo v úvahu.

Faktem však je, že Konradin byl nejen tím mladším a urozenějším, ale i statečnějším z obou pojednávaných mladých mužů. Při popravě měl sice tu výhodu, že jej kat stínal jako prvního, nicméně i tak se na popravišti prezentoval podstatně důstojněji než Fridrich. Zatímco Konradin před svým stětím žádal o milost pro své leníky, Fridrich mezi stětím Konradina a svým vlastním stětím naříkal a lál.

Tohle nejsou kecy o ničem....Vždyť si vystačíš sám :))

Tohle nejsou kecy o ničem. Tohle je důležitá morálně historická rozprava! Uvítal bych proto, aby se na ní podíleli, vedle Jindřišky a mé maličkosti, ještě i další lidé!

Ano, je to přesně tak. I...Přesně tak. Jednou věcí však je, co si život Fridricha Bádenského a jeho smrt rukou neapolského kata zasluhují, a věcí druhou, zda je život a stejný způsob skonu Konradina Švábského zastiňují, nebo naopak zviditelňují. Případně může být dokonce obojí pravdou.

Fridrich, neboli česky...Ano, je to přesně tak. I Fridrich Bádenský byl významnou osobností světových dějin 13. století, a zasluhuje si proto, aby se i jeho popravě věnovala náležitá pozornost.

Fridrich, neboli česky Bedřich, však byl nejen markrabětem Bádenským, nejen nárokovatelem vévodského stolce v Rakousku, ale i markrabětem Veronským. Byl tudíž významnou osobností nejen říšských dějin ve 13. století, ale i předním protagonistou tehdejších bojů mezi italskými guelfy a ghibelliny. Jeho poprava si proto objektivně zasluhuje pozornost i dnešních generací, a to dokonce i nezávisle na popravě ještě mladšího a ještě urozenějšího Konradina.

Běžte už s tím Kundadžinem nebo jak se jmenuje do háje!

skutečná pravda může být vůči Fridrichu Bádenskému a jeho památce ještě o poznání krutější. Může to být dokonce i tak, že je jeho smrt pod katovským mečem připomínána jen a pouze kvůli tomu, že sdílel tento neblahý úděl spolu s mladičkým Konradinem! Možná, že nebýt současného a soumístného stětí Konradina, dneska by po Fridrichu Bádenském už ani pes neštěkl! Podobně jako po stamilionech, ne-li miliardách jiných popravených v dosavadní lidské historii!

Úděl Konradina v historickém a kulturním povědomí zastínil de facto shodný úděl také významného Fridricha markraběte Bádenského, ač oba byli sťati ve stejný den a na stejném místě. K tomuto zastínění tragédie Fridricha tragédií Konradina došlo proto, že Konradin byl urozenější, neúspěchem byla postižena jeho italská výprava, zatímco Fridrich mu tam se svými muži jen pomáhal. A konečně, Konradin položil svůj život v šestnácti letech, zatímco Fridrich měl již devatenáct, což taktéž vrhá na úděl Konradina ještě o něco tragičtější, a tím i historicky a kulturně výtěžnější světlo. I poprava Fridricha Bádenského však byla historicky velmi významná, a plně si zasluhuje kulturní reflexi, včetně výtvarných děl, truchlivých oratorií, divadelních her či filmů, Dosavadní tři čtvrtě tisíciletí od Fridrichovy smrti k němu byly skoupé. Kéž se jeho tragédie a poprava dočká nějakýh obrazů, soch a sousošší, hudebních či dramatických děl aspoň v následujících 750 letech, do tisíci pětistého výročí jeho popravy!

Řešte přítomnost! Evropa se zaplňuje najezdnym svinstvem které vraždí, a všichni jen blekotaji...

Tak k čemu ses Déčko dohrabal? Sám otázky, sám odpovědi :-D zajímavá diskuze sám se sebou.

Už jakmile Karel z Anjou uvrhl Konradina s Fridrichem Bádenským do těžkého žaláře Castel dell'Ovo, předznamenal tím a naznačil, jaké s nimi má úmysly a jaký úděl je čeká a nemine. Oba mladí muži si již tehdy museli více či méně uvědomovat, že je jejich osud již s vysokou pravděpodobostí zpečetěn.

http://tinyurl.com/jkqdeh6

Jak rychle se asi ve druhé polovině 13. století šířila zpráva o stětí někoho tak významného, jako byl Konradin, po tehdejší Evropě? Evropa byla takřka určitě bez obdoby afrických tam-tamů, a pochybuji též, že existovaly souvislé systémy nějaké praporkové či vlaječkové dálkové komunikace. Takové věci se asi šířily jen přes různé posly a kurýry po nevalných středověkých cestách, ohrožovaných navíc kdejakými lapky či divou zvěří. Vůbec bych se nedivil, kdyby neblahá informace o Konradinově popravě dorazila za Alžbětou Bavorskou nebo Ludvíkem Přísným až za dlouhé týdny, ne-li dokonce měsíce, po události.

V době Konradinova tažení se za něj jistě úpěnlivě modlila i jeho matka, královna-vdova Alžběta Bavorská, v jejíchž žilách kolovala, stejně jako v žilách jejího bratra Ludvíka Přísného, krev Wittelsbachů. Ačkoli její vztah ke Konradinovi byl rezervovaný, nelze vůbec vyloučit, že se po vyslechnutí zprávy o jeho popravě aspoň soukromě hořce rozplakala. Buď jak buď, po tomto strašlivém soudním aktu Alžběta nechala v kadém případě vztyčit, dostavět či zrekonstruovat kostel Nejsvětější Panny z hory Karmel na neapolské Piazza del Mercato, tedy právě tam, kde Konradina stilhl jeho neblahý osud,

Konradin pokorně nasadil a obětoval svůj život na oltář politické ideje, která svým významem význam jeho vlastního života podstatně přesahovala. Zemřel, podobně jako jeho druh Fridrich Bádenský, jakož i nejeden jeho leník i prostý poddaný, jako bojovník za věc Svaté říše římské, křesťanského císařství pro civilizovanou Evropu na sever od Alp i na jih od nich. Usiloval o veliké multietnické a nad-etnické společenství lidí, stmelených mezi sebou étosem západního katolického křesťanství. Jeho život a jeho hrdinná smrt může být inspirací i pro nás, kdo nyní čelíme barbarství Číny, Ruska i militantního islámu.

Ty prostě obdivuješ, že se...Konradin měl v době svého italského tažení šestnáct. I kdyby ale měl osmnáct, dvacet, pětadvacet, nebo třeba čtyřicet, boji se nemohl vyhnout, aniž by povinnost vést daný boj dokázal přenechat někomu jinému. Kdyby mu bylo dovoleno déle zrát, mohl nasbírat více praktických i teoretických válečnických zkušeností, a tím omezit riziko svého zabití v boji, nebo zajetí a následné likvidace nepřítelem. Nebylo jeho vinou, že papežskou kúrií posvěcená anjouovská expanze do jižní Itálie započala v době, kdy Konradin stál na samém prahu dospělosti, a že i jeho poloviční strýc Manfred, který se v Konradinových šesti letech nechal neoprávněně korunovat sicilským králem, tuto situaci sám nezvládl, nechaje se Karlem z Anjou svrhnout a usmrtit.