Ježíš Kristus, Boží Syn

Jirka - to je ten nejhorší pobožný sliz. Ten nebude čestný ani na sekundu.

Ty jsi snad negramotný. Tak...S politováním jsem nucen ti oznámit, že od zítra již na diskuze nebudu mít tolik času. V podstatě žádný, ale jen dočasně.Zkus odložit svou pýchu z nevědomí a přemýšlet o pestrosti světa. Neznám tvůj věk a ptát se na něj nechci, ale přál bych si, abys došel k poznání už zde v tvé současné podobě. Zatímco ty se na mě zlobíš, já na tebe nemohu. Vždyť já měl před lety úplně stejné názory, tak jak bych se zlobit mohl. Je-li ti dvacet let, času máš dost, je-li ti sedmdesát a zemřeš klidnou přirozenou smrtí, vše si uvědomíš několik okamžiků před ní. A proto to co teď píšeš není důležité, důležité je, co teprve poznáš.

Ty jsi snad negramotný. Tak...Ne/gramotnost je úplně něco jiného, to bys měl vědět :-) Nicméně pro tvé rozohnění mám pochopení. A také je vtipné, jak ses vzápětí za dvě minuty podpořil zdánlivě anonymním komentářem. Fakt k pobavení :-)To že si vyberš nějaké exotické pojmy z informatiky ještě neznamená, že jim rozumíš. Kdybys raději použil svá slova a hlavně názory, než papouškoval něco čemu nerozumíš. Ale můžeš nám zde klidně vysvětlit třeba nahodilou cestu fotonu z jádra hvězdy na povrch.Až s lítostí se mi čte někdo, kdo popírá lásku a empatii jen proto, že jich sám není schopen. Ošklivý také bude prosazovat názor, že na vzhledu nezáleží. Hájíš si své, to chápu. Ty ses tu ale vlastně tak trochu přiznal, že jsi nebyl nikdy milován a nikdy nemiloval. Naprosto tvůj hněv chápu. I proto tě tak rozlobil ten odkaz o nevyvinuté tkáni v mozku. Když se vžiju do tvé kůže, také by mi to nebylo jedno. Vím dobře, že ti ležím v žaludku, že bys nejraději vzteky puknul, ale zneužívat toho nechci. Úplně s tebou soucítím, chci abys to věděl, příteli.

Neustále lavíruješ mezi...A dlužno dodat, že ten člověk zároveň neví o vědě ani zbla. Prostě arogantní ignorant.

"Důležité je však...Neustále lavíruješ mezi podsouváním ateistům, že nerozumí vědě, a shazováním samotné vědy. To je schizofrenní.

"Důležité je však...Ty jsi snad negramotný. Tak moc si přeješ, abych zde prezentoval koncepci nějaké "náhody", že vůbec nevidíš, že jsem napsal: "Lidstvo se jistě nevyvinulo z předchozích životních forem náhodou. Ani jsme se jistě náhodou nenarodili. Vše proběhlo v souladu s přírodními zákony."Navíc si nedělám žádné iluze, že rozumíš konceptům "náhodný" nebo "náhoda" z pohledu počtu pravděpodobnosti a statistiky.Jsi ten poslední, kdo mě má nárok v souvislosti s nějakým konceptem náhody poučovat, a dokonce mi předpisovat, co zde můžu a nemůžu psát.Náhoda a zákon jsou filosofické koreláty. Nikoli náhoda a stvoření.To, že jsme tady, ať již lidé obecně, nebo konkrétně my dva, lze označit za zákonité nebo náhodné. Záleží pochopitelně na rovině abstrakce. Důležité však je, že nejsme velmi pravděpodobně součástí žádného stvoření, že velmi pravděpodobně není žádný bůh, že nás netranscendentuje žádná láska, žádná milost, žádná spravedlnost, žádná kreativita, žádná inteligence. Nadarmo jsme se narodili, nadarmo i zemřeme, a žádné ukřižování nebo jakákoli jiná událost v dějinách lidstva na tom nic nezměnila a nezmění. A lidé toto musí pochopit a akceptovat jako strašnou a krutou, nicméně nevyhnutelnou realitu.

Lidstvo se jistě nevyvinulo..."Důležité je však pochopit, že se tak stalo pro nic a za nic, absurdně."Důležité je hlavně pochopit, že každý následek má svou příčinu a to je právě jeden z oněch přírodních zákonů. Nemůže si někdo naivně myslet, že za rohem nic není, jenom proto, že tam nevidí, toto, je především ABSURDNÍ. Pokud někdo dosud nenalezl smysl existence, neznamená že žádný není. To je každého osobní boj, ale nemůže o tom přesvědčovat jiné, protože názor je to jak vidno nakažlivý, viz Franta. Mimochodem teorie, že všechno vzniklo náhodou už snad i věda snad opustila začátkem tisíciletí. Ta tvá "moderní věda" stále tápe a nic netvrdí jistě a ty máš už definitivně jasno, zajímavé. Nakonec budeš poslední, kdo si to bude myslet. Náhoda prostě žádná neexistuje, je to jen mlha, která se dříve či později rozplyne. Náhoda je jen to, co neznáme, pochop už, že žádná náhoda neexistuje. Vše co věda nazývá náhodou, to dosud nezná. Náhoda je berlička pochopit neznámý jev.Vše má svůj řád, nic se nestalo bez příčiny. Jediné co jí nepotřebovalo, byl Bůh. Ten dal pak vzniknout přírodě a jejím zákonům.Mohlo by se zdát až nepochopitelné jak někdo může něco tak zřejmého přehlížet. Avšak chápu takové lidi, i oni mají svoji víru, která se ani tak neopírá o vědecké poznaky, nýbrž o zažité zvyklosti v jejich přesvědčení. Zkrátka neschopni opustit přežité zastaralosti a přijmout nové způsoby myšlení.

Lidstvo se jistě nevyvinulo...Ano. Jak kruté, tak pravdivé!

Lidstvo se jistě nevyvinulo z předchozích životních forem náhodou. Ani jsme se jistě náhodou nenarodili. Vše proběhlo v souladu s přírodními zákony. Důležité je však pochopit, že se tak stalo pro nic a za nic, absurdně. Žádný transcendentní smysl nemá náš život, ani naše smrt, ani naše utrpení, ani naše radost. A to samé platí i pro všechny, kteří byli umučeni ve starověké Palestině na počátku letopočtu, stejně jako pro kohokoli jiného.

Milanovi nic vyvracet nebudu,...Faktem nicméně je, že sáhodlouhé žvanění je v nejlepším případě otravnou praxí, v nejhorším pak formou psychického teroru a tyranie. Komunisté a fašisté zneužívali své výlučné kontroly masmédií k oblbovánní a mentálnímu ubíjení mas, zatímco ještě před nimi postupovali zcela obdobně i černoprdeláči, zneužívajíce svoji absolutní kontrolu nad kostely a kostelními kazatelnami, hřbitovy či poutními místy. A to vůbec nemluvím o feldkurátech a politrucích. Takové tyrany nesměl nikdo přerušovat, a oni tak mohli do svých posluchačů vtloukat, vtloukat a vtloukat svoje bludy podle libosti.

Jasně Milane, text jsem...Milanovi nic vyvracet nebudu, protože sáhodlouhé romány nečtu.

A taky jsem psal, že se...> Doklady o ateismu ve středověku nemusíme mít žádné, abychom věřili, že byli. A abychom věřili, že tito ateisté, ve které jsme se rozhodli věřit, věřili v placatou Zemi.Jinými slovy, ty věříš, že pouhá tvá víra konstituuje nějaké sociokulturní reality v dávné minulosti. To je egocentrické konfabulování dovedené k naprosté dokonalosti. Rozbor tvých příspěvků by mohl posloužit jako téma diplomové práce pro jakéhokoli adepta psychiatrie.

Ahoj Jiří, až budeš...Jasně Milane, text jsem pochopil. Neznamená ale, že když jim vyvracím bludy, že nemám empatii a trpělivost s nimi. Přece je nemohu utvrzovat v tom co píšou. Kázání o lásce tito lidé neberou vážně, protože si neuvědomují jeho důležitost. Jsou to pro ně nic neříkající plky, které jim dle nich "chléb nezlevní", proto volím i jiné cesty. Ke každému přístup individuální, vem si kolik typů lidí je. Aby mohli pochopit lásku, musí znát její důležitost i pro ně samotné. Duchovně spící neslyší na věcné argumenty, protože je slyšet nechtějí. Přes mou svéráznost neznamená že je nemiluju, vždyť jsou stejní jako my, jen to ještě neví. I ty se měj dobře.

Maaaaaaaaaatla patla...."Všichni mocní i nemocní byli pochopitelně věřící".To že někdo sloužil spolku církve neznamená, že byl věřící. Sloužil církvi, ne Bohu. To nemá se skutečnou vírou nic společného, ta je svobodná. Pochopils jakou hloupost jsi napsal? A to to tady neustále opakuju, a vždy se někdo takový najde :-)

A taky jsem psal, že se...Ahoj Jiří, až budeš opět psát, měj na paměti toto.Vím, že to víš, ale není na škodu si to připomenout, hlouběji si toho být vědom. Je to úryvek z knihy Soudu i milosti.Je tam dobře objasněno proč lidé podléhají klamu světa. Měj se pěkně.Zjevení Hromnic Přicházím, abych obdařil vysvětlujícím a útěšným slovem vás, moji drazí. Slza se třpytí v oku dojetím i radostí z možnosti tak učinit. Padá na půdu mého sestoupení, až do místa přebývání odpůrce mého konání pro spásu lidí. Těžká, bezútěšná doba mého opuštění, kdy odvracela se srdce lidská ode mne, zatížená nad snesitelnou míru, a proto pokleslá životem Země, skličovala mne a naplňovala bolestí i úděsem. Mnohé hoře jsem nosil v sobě, mnohá zrada a opuštění mne rmoutilo, avšak to, co se začalo tvořit na samém prahu duchovní svatyně jako dílo nepravé, bylo těžkým úrazem a bolestnou ranou pro mne v úkolu nositele a zjevovatele pravdy.* Vzpomínám tímto těžké doby, kdy mnozí výteční duchové podlehli únavě z vyčerpávající strážné služby u slabého, nemoudrého i velmi nedokonalého lidství, a proto bděle a vytrvale nestřežili cestu Slova čistého Božství, Slova sice skromná, ale nejvýš moudrá a obezřetná, jednoduchých, avšak hlubokých vyjádření a obsahů. Ukolébala je jistota, že já sám střežím a obhlížím všechna nebezpečná místa, že v mé Moci, významu a poslání u lidstva mne nikdo nemůže zastínit, převýšit a vzít výlučnost víry v Krista. Neznalí do hloubky záludností a úkladů, jak je vytváří nepřátelský svět, nezkušení v samostatném jednání s člověkem a jeho slabostmi, nečelili včas všem nevhodným a nesprávným výkladům o životě člověka v rámci pozemském i kosmickém, o současném i budoucím poslání Krista. Velkou Sílu a Moc jsem dostal od Otce. Vliv mého jména se rozprostírá po Zemi a září v Nebesích. I v těchto okolnostech jsem však vázán zákonem počátků. V něm je uloženo důležité rozhodnutí, že člověk se má rozhodovat svobodně, bez nátlaku ze strany mé, bez použití mé Moci, Síly i nejvyšší autority. Smí se volně rozhodovat pro všechna myšlení mu přístupná a dostupná, pro tvůrčí práci ve mně i pro služby mého odpůrce. I tento pracovník – můj odpůrce – dosáhl kdysi vysokého postavení, i v něm je vložena schopnost vytvářet určitá díla. Avšak žel, tato schopnost je vložena do ničící činnosti, jež boří vše, co já buduji. Jeho vědomí se kdysi zatemnilo a on se dal do díla aniž přijal Boží Dobro a Lásku. Proto všechno, co od té doby činí, nese pečeť ztráty těchto drahocenností. Dovede učit, dát vědění, je však neschopen vydávat dobro a lásku v tom, co činí, čemu vyučuje, neboť ztratil o těchto nejvyšších hodnotách vědomí. Protože jde jen jednou úzkou cestou, dosahuje na ní velkých úspěchů. Vyniká chytrostí, která nenaplněna nejčistším citem lásky a dobra, stává se jednostrannou a nepřináší duchovní užitek. Naopak se stává cestou do propasti temnoty. V této jeho chytrosti věky jednostranné a bez lásky vyvíjené, je skryté největší nebezpečí pro všechny lidské bytosti. Člověk zrozený do Země dostává se do samého středu jeho díla. Je jím obklopen ze všech stran. Hmatá je rukou, vidí je a slyší. Jeho zvídavý bystrý rozum se v tomto díle docela utápí. Nelze se divit, že propadá jeho kouzlům, že se jim podivuje, je zkoumá a jim se i učí. Odpůrce jednání lásky dovede ukojit lidskou zvědavost, dovede zaujmout a cele pro sebe uchvátit. Chystá léčku všem, které zvědavost nutí odhalovat clonu, jež zahaluje skrytý duchovní život. Nastraží past a nezkušený člověk v ní uvízne i když jde za Božím jménem, chtěje zjistit, co se skrývá za smrtí a oponou hmoty. Mnoho výtečných lidských duchů bylo uchváceno cestou, které se vznešeně říká cesta skrytého vědění. Mnozí se po ní dali s dobrým úmyslem, avšak všichni ztroskotali. Žádný z těchto mudrců není dnes v mé blízkosti. Přecházejí sem a tam, cvičí se v obřadnostech nebo v askezích, proměňují svá těla jak potřebují, ale jedno nedokáží: přiblížit se ke mně, spojit se se mnou a stát se ve mně tvůrcem budoucnosti účastným díla Lásky Boží. Opomenou?li tyto důležitosti na Zemi, nedosáhnou jich v oblastech, kde žijí po odchodu ze Země. Tak pokračují ve své jednoduše a úzce chápané cestě, jak jí šli na Zemi. Svou jednostranností neslouží, ale z mnoha stran svým postupem škodí. Nejsou účasti mých činů, jež vyplývají z Lásky. Neberou z nich podíl, který zabezpečuje i jim budoucnost ve jménu Lásky, dobré místo v ní i služby pro ni. Jsou takřka vyřazeni z postupů a vývojů nesoucích světlo bytostem, které jsou dnes ještě ve stavu duchovního spánku. V novém věku nemůže tvořit a být v činnosti vědomě řízené láskou ten, kdo se dokonale vnitřně nepřipraví. I když bude svým duchem žít vědomě, zůstane opodál a bude velmi tesklivý, protože zůstane v osamocení. Ponese tíhu opuštěnosti ode mne a věky bude čekat, až se k němu znovu vrátím po skončení svého putování oblastmi, do nichž budu vkládat své věci. Pak teprve bude možno nadít se i u těchto zbloudilých duchů dalšího vývoje směrem určeným od prvopočátku života. Rmoutím se nad těmi, kteří propadají na své cestě, protože nezačínají včas se svým vývojem do vysoké láskyplnosti. Proto tak úpěnlivě a naléhavě volám ty, kteří v sobě mají alespoň malou jiskru lásky ke mně, neboť nadešel čas účtování s každým žijícím a hodnocení každého na Zemi. Rodí se ve mně nový věk tvůrčích činů Boží Lásky, a já nechci v něm žít sám. Mé srdce touží po lidských duších hluboce uvědomělých, mně oddaných, mně důvěřujících a mne mi­lujících. Chci žít uprostřed nich. Chci s nimi pracovat, v jejich středu se radovat a s nimi sdílet život budoucí. Vždyť jsou to mé drahé děti, mnou počaté a ze mne vyšlé žít. I pozemský otec rád pobývá mezi dětmi i v čase jejich odrůstání dětským letům. Potom se nad nimi zplna raduje, naslouchá jejich hovorům, bystrosti a důvtipu. Těší se z jejich pěkných tváří, ze síly těla i ze všeho, co činí dobrého. Ony pak vydávají svědectví o něm jako o svém otci. V dobrých dětech bývá otec ctěn, z jejich dobrých činů i na otce záře dopadá. Jak se i já nemám těšit na čas, kdy moji synové budou vyspělí a krásní, budou sami pracovat, sami si vytvářet domovy, kde bude milo žít, kde bude mnoho nových porozených z jejich semene. I budeme všichni v Lásce žít, já, synové i vnuci moji. Budoucnosti krásná, příliš jsi mne okouzlila, že jsem řekl víc než snese tento do zápasů a všedních věcí položený čas. Avšak slovo vyřčené neberu zpět. Ono z radosti vyplynulo, aby mne samého potěšilo v těžkých dnech, kdy nucen jsem soudit podle zákona a mnohým zavírat cestu do zaslíbené země. Je to přetěžké břímě pro Krista, jenž Láskou Boží až přetéká. Dovedl bys to ty, můj lidský synu, kdybych tě požádal, abys trestal ty, kteří dnes zdánlivě bez viny jsou? Jistě bys mne prosil, abych to nežádal, že máš srdce příliš soucitné a lidská muka tě bolí. Avšak já nesu sám celou tuto tíži souzení. Přijal jsem ji jako nesnadný úkol od Otce, nesu ji věky a žádný dosud nevěděl, že je mi těžká a bolestná k neunesení.

A taky jsem psal, že se...Maaaaaaaaaatla patla. Ateisté ve středověku, kdy příslušnost k té správné cirkvi byla neco jako občanská povinnost dnes, styl života, bezpečí před světskou mocí.Všichni násilníci mocní i nemocní byli pochopitelně věřící, nešlo jinak a proč taky, bylo třeba své násilí opírat o nějakou vznešenou dle potřeby přizpůsobenou náboženskou myšlenkuhuuuuuu

A taky jsem psal, že se...Maaaaaaaaaatla patla. Ateisté ve středověku, kdy příslušnost k té správné cirkvi byla neco jako občanská povinnost dnes, styl života, bezpečí před světskou mocí.Všichni násilníci mocní i nemocní byli pochopitelně věřící, nešlo jinak a proč taky, bylo třeba své násilí opírat o nějakou vznešenou dle potřeby přizpůsobenou náboženskou myšlenkuhuuuuuu

Před nedávnem jsi tu psal,...A taky jsem psal, že se nelze dívat na svět černobíle, to je příliš jednoduchý a pohodlný pohled. Psal jsem hlavně o slučitelnosti vědeckého poznání vůbec a víry, což se nevylučuje. Brání tomu jenom pohádkové představy nevěřících o tom jak vypadá Bůh, potom je jasné, že tento koncept odmítají, neboť ho nepochopí. Nejsou schopni přijmout inteligentní hybnou sílu, která má na svědomí vše, co kolem sebe pozorujeme jen proto, že jim v tom brání jejich vlastní dezinterpretace, z které logicky vzniká předsudek a averse k jakékoli víře.Doklady o ateismu ve středověku nemusíme mít žádné, abychom věřili, že byli. Povaha lidí se v dějinách nemění. Pozitivní a negativní je v člověku stále, bez ohledu na století. To, že byl někdo členem církve, nijak nedokládá jeho víru. Kvůli prospěchu, výhodám a záslužnosti byli členy církve, kdyby věřili opravdu, nikdy by nevykořisťovali a nehubili lidi. O rozdílech v činnostech organizacích a osobním přesvědčení jsem tu přece už psal. Že máme dnes o dějinách zkreslené představy nijak nedokládá, že se lidská povaha měnila. To stejné jako bychom řekli, že zvířata jí také měla jinou. To, že došlo k technickému vývoji na povaze člověka nic nemění, vždy tu budou lidé přírodě nakloněni a lidé od ní odkloněni. Je to otázka psychologie, nikoli pokroku. Postavy Stalinů a Hitlerů a podobných se mohli objevit jak ve starověku, tak za tisíc let v budoucnosti. Povaha člověka nemá žádnou souvislost s obdobími v dějinách. To se mylně domnívají jen ti, kdož zkreslené představy mají. Pokud bychom měli na něco už poukázat, pak je to mravní stránka a ta byla v dávných civilizacích na nesrovnatelně vyšší úrovni než dnes. V dnešní době je podobná, ne-li horší než v hlubokém středověku, a technické vymoženosti v této věci nikterak neprospějí, spíše naopak, ziskuchtivost, prohlubování ekonomických rozdílů, zkorumpovanost, lhostejnost a násilí tak jenom vzkvétají s mediálním zařízením jako je internet, protože je skvělým nástrojem k manipulace dezinformacemi a lživými reklamami, které se tak mohou šířit bez omezení do všech stran světa.Opravdu je nesmyslná představa, že každý bez rozdílu byl vnitřně natolik pokorný, že věřil ve vyšší moc, jen proto, že žil ve středověku. To bychom museli zároveň tvrdit, že ve středověku nebyli podvodníci, zloději a vrazi a to nemůžeme, protože je to pochopitelně hloupost.

Zase, "moderní...> Že je země placatá to si mysleli až v temném středověku a ještě k tomu ateisté a nepraví věřící, kteří právě věřili všemu předloženému autoritou, zrovna tak jako to děláš ty. Jaké máš doklady o existenci ateistů v temném středověku?

Zase, "moderní...Před nedávnem jsi tu psal, že moderní věda je údajně na tvé straně, a že jsem to já, kdo moderní vědě nerozumí. Teď zase blábolíš něco o tom, že jsem "fanatický stoupenec" moderní vědy, ačkoli tato má své trhliny. Tvé pseudoargumenty nemají žádnou konzistenci, a jsi schopen sem kdykoli vyplodit prakticky cokoli. Nepřebývá v tobě náhodou x neúplných osobností?