Ježíš Kristus, Boží Syn

Nebudu lakovat na růžovo,...Karle, myslel jsem žes to pochopil. Psal to totiž jiný Jirka.

Ty nemáš nic jiného na...Milý Závisláku, "oxidování" je má práce. No spíš poslání. Ale také budu muset vynechat pár dnů či dokonce týdnů.

Ten román číst nemíním.To já si to rád přečtu. Už jsem skoro v půlce.

No he leído, pero gracias :-)Ty nemáš nic jiného na práci? Vždyť tady oxyduješ denně 24 hodin.

Nebudu lakovat na růžovo, že Jirka je prachobyčejný kopírovač a ještě se pravděpodobně skrývá za jiný jméno.

Během prožívání života...Ten román číst nemíním.

Během prožívání života...No he leído, pero gracias :-)

Během prožívání života...To je elaborát,mne snad jebne.

Během prožívání života poznáváme, jak je složitý, mnohotvárný i podivný ve svých projevech a působeních na lidskou duši. Vidíme, jak dobro a zlo protínají životní cesty. Jsou jako světlo a stín, zrození a smrt. Dávají prožitky, na něž se nezapomíná, protože se vracejí ve vzpomínkách po celý život. Vědomí je v sobě nese až k vrcholné hranici, za níž již končí cesta lidské duše Zemí.Myšlenky plynou z mysli jako vody, a city – jejich stálý doprovod – se zvedají jeden za druhým jako vlny, vstupujíce do vědomí k prožitku. Kdy začíná a končí? Když se dítě narodí? Když člověk ve chvílích smrti pro svět mizí jako slunce při západu? Nitro, jak čeřená hladina a třesoucí se listy osik, bez klidu a odpočinku prožívá stav lidské duše. Kdo chápe příčiny duševního neklidu, touhy, lásky a bolesti? Kdo rozumí zmatkům světa, bojům národů, zná příčiny zla?Jsme uprostřed toho všeho jak poděšení ptáci vyplašení silným hlukem hledajícím únik, toužící odlétnout do výšin ticha, klidu a jasu. Životní proud však plyne neodbytně, žádá naši pozornost a zájem. A tak každý den nese svůj díl těžkostí. Je možné je změnit, aby přinesly mír a lásku lidí, příjemné prožitky, milé chvíle? Vždyť ani touha po zdraví nemoc nepřemůže – vůle žít nezastaví smrt! V myšlenkách na složité problémy života je jako při pohledu do velké hlubiny, již nemožno prozkoumat. Zdá se, že člověk dosud nepřistoupil k těmto hlubinám blíž, aby se soustředěně do nich zahleděl, zkoumal je a tak došel vyššího poznání příčin a podstaty života i jeho obtíží, bolestí, úkolů a poslání.Když člověk málo ví o svém životě, nesnaží se, aby jej změnil v dokonale harmonický, sobě i jiným pro radost. Cesta duše vede poznáním života, jeho věcí dobrých i zlých, bolestí smrti i zrozování. Naslouchání tajemnému a tichému hlasu Boha v jeho hlubinách zjeví pravdu, osvětlí cestu, kudy vede a kam dovede člověka…Bůh člověka nespoutal mocí Své mohutné Vůle tak, aby se nemohl vymknout jejímu pevnému vedení, jejím záměrům a plánům, určení cesty duše a vytýčení způsobů života. Člověku tím dal jakési mimořádné postavení mezi bytostmi a inteligencemi, jež jsou vykonavateli Boží Vůle, jí v ničem neodporují, z ní se vůbec neodchylují. Dal tím určitou svobodu, ale ovšem také nesmírnou odpovědnost za každý krok životní cesty. Pokud je jedna jediná, není odpovědnost tíhou. Může se bez ohlížení na všechny strany jít klidně vpřed. Vyvstane-li ale křižovatka, je situace jiná. Přichází nutnost úvah, rozlišování a znalosti cílů a významů jiných cest. Pak teprve odpovědnost vědomí zatíží obavami a otázkami. Nejvyšší odpovědnost za dodržení životních směrů dojista má Bůh.Když dovolil člověku určitou svobodu, možnost volby a rozhodnutí mezi dvěma možnostmi, jež v určitém čase vyvstaly, pak muselo být z mnoha stran zajištěno, že negativní rozhodnutí, dojde-li k němu u člověka, nenaruší plán, jenž měl Tvůrce s jeho životem; a nejen s jeho, ale i s těmi různorodými životy přímo i nepřímo vázanými na život člověka a vnitřní svou skladbou s ním spojenými. Bůh zajisté věděl, co čeká člověka po odchýlení se z cesty, jež mu vytýčil. Předpokládal, že se tím člověk na dlouhou dobu vyřadí z působnosti lásky, dobra a míru a vstoupí do těžkých nesnází, s nimiž si nebude vědět rady, neboť přinesou prožitky bolesti i smrti, poznání účinků zla v celé hrozné dosažnosti a hloubce důsledků.Očekávání se naplnilo. Život člověka se naplnil trpkými zkušenostmi důsledků vymknutí se Boží Vůli, nesmírným utrpením, nesnázemi všeho druhu, účinky zla formami, jakým se vyrovná jen spalovací proces vysokých žárů rozkládajících hmotné prvky. Takto postižený člověk nesmírně zatížil široké pole bytostného života. Tisíce srdcí účastí a přihlížením spoluprožívalo utrpení porušeného života. Tisíce rukou zachránců a pomocníků muselo vložit ruce do ohňů, v nichž se přetvořovala duše člověka. Obrovské procesy dění kolem člověka během jeho sestupné i vzestupné cesty přinesly zkušenosti nesmírné ceny. Staly se zkušebním kamenem budoucnosti, celých do chodu uvedených vývojů různých forem života.Člověk přestoupil směrnice dané jeho poslání zrcadlit v prostoru obraz Boží Duše, Jejích plných skvělostí Lásky. Naplnění tohoto úkolu neslo mu život vpravdě rajský – jeho porušení bolest a smrt. Jako vlastním rozhodnutím uvalil na sebe přetěžký kámen důsledků, tak novým pevným rozhodnutím musí ze sebe všechnu jejich tíhu odejmout, svým ramenům dát znovu volnost a rozpětí křídel. Ty člověka odnesou zpět do krás Božích rájů k nastoupení přerušeného poslání být malým obrazem Božství. Novým rozhodnutím vytýčí si velký plán podat důkaz o tom, že je možné povstat z pádu tak hlubokého, do jakého se dostal postupem času, když padal do nízkých úrovní projevů negace všeho Božského. Musí ukázat, že je nutno překonat stav duchovní smrti a znovuzrodit se k božskému životu. Uskutečněním toho nastoupí zvláštní cestu vesmírem, vytýčí obraz života, jenž z božského klesl na ďábelský, z něho pak vystoupil na lidský a z lidského na božský.Celý tento úžasný mysterijní děj se odehrává za podmínek a okolností tak složitých a obtížných, jaké má cestovatel při přechodu strmých vrcholků hor a skal přes pláně a záludné propasti s nebezpečím smrti na každém kroku, beze všech záchranných prostředků, při cestě krajinami divoké zvěře i zemí primitivů. Velká mimořádnost a zajímavost těchto dějů je středem pozornosti všech, kdo působí jako řídící i kontrolní géniové tvarového jsoucna i jako nositelé Božích sil prostoru a strážci plamenů života i malých jiskřiček božství, jež jsou rozsety jako seménka nových životů rozšiřujícího se vesmíru.Cesta lidské duše stává se tak zatěžkávací zkouškou, kolik jsoucnost snese účinků tlaku proti stanoveným směrům vývojů bez nebezpečí katastrof. Dále je i příkladem zdaru všeho, co Bůh kdykoli a jakkoli postaví do života jako duši, bytost či jen určitou formu k poznání možností tvůrčí fantazie – Své Inteligence, sil a mocí Božského univerzálního Já. Z hlediska tohoto zasvěceného pohledu odkrývá se úžasná bohatost možností a cílů života. I cesta lidské duše se dostává z malého okruhu jejích vlastních zájmů a přechází v problém a záležitost vesmírnou.Zvláštnost a význam cesty duše je zdůrazněna tím, že prokonává před očima zástupů – andělů i různých bytostí nižších inteligencí – složité očišťovací, výchovné i trestné putování. Nesmírně záleží na tom, zda se uvidí dobrý nebo nedobrý vzor a přiklad, svod či pokušení, nebo cesta, po níž se dojde k zářivým metám života. Proto je vyhledávána všemi, kdo touží po rychlém rozvoji božích sil v sobě. Člověk je pro mnohé bytosti knihou zkušeností a poznatků, co přináší život, v němž je přímý rozpor se zákony dobra a lásky. Je možno si ověřit, jak působí myšlenky a city naplněné zlem, kolik zhrubnutí nesou tvarům a formám, do nichž se protisknou na své cestě prostorem, i jak zpětně působí na místo svého vzniku.Složitost věcí kolem člověka dokazuje, jak Boží Moudrost každému pohybu dává sterý význam, hospodárně využívá všech událostí v lidském životě, aby škodu s druhé strany vyvažoval užitek a nic nepřišlo v naprostý zmar. Tak i nedobrý projev života je určitým způsobem užitečný tím, že jeho následky odstrašují, a tak jsou záchrannou hrází mnohým bytostem na jejich životní cestě, aby se nikdy neodchýlily od vytýčených směrů, dobře se orientovaly na křižovatkách, jež jsou v nižších sférách jako možnosti projevu dobra i zla.Při studiu lidského života nás upoutá a silně zapůsobí podivuhodné drama, jímž se promítá pád i povstání člověka. Rozvíjí se před námi v dějích zemských dějin historie lidstva. Ta nám ukazuje člověka od jeho prvních nesmělých krůčků v Zemi za stavu hluboké nevědomosti, neschopnosti myslet a tvořit. Za čas, jenž uplynul od prvních stupňů lidského života, vyspěl člověk tak, že Země jeho prací rozkvetla jako zalévaná zahrada, ukázala jeho činnost vším uměním, kterým ji člověk naplnil.Velkým rozmachem lidské inteligence projevuje se neobyčejná schopnost skrytá v hlubinách lidského já – lidské duše. Dosvědčuje přítomnost neznámé, ze strany lidí nezměřitelné a nezvažitelné síly působící uvnitř člověka, jež vede, usměrňuje jeho vývoj a dává tvůrčí nadání. Ona jej též pozvedla z neschopnosti myslet, mluvit a tvořit a učinila z něj geniálního pracovníka, vynálezce stále nových metod a forem práce i mnohého umění. I na vnějších obrazech zemského života je zjevný tajemný pád a pak povstání člověka k působnosti, jež nese zajímavost, rychlý spád událostí i široký rámec věcí pro potřebu člověka. Jeho schopnost rozvíjet vnitřní i vnější obraz života mluví jasně:Bůh, jenž uvedl člověka do života jako živou, činnou a vysoce nadanou bytost, má s ním určitý vysoký záměr. Jeho životem ukazuje Své mohutné síly, tvůrčí Moc a Vůli, pro niž je každý život peříčkem v ruce, jež se může přenést kamkoli níže nebo výše bez poškození. Ani člověk, snížený do úrovně přízemního života, nepadl zcela. Zvedl se, a jako poraněný pták nepřestává se pokoušet o let, tak i on vzlétl výše do oblasti myšlení s malými peříčky ztlu­mených sil.Při pádu z velké výšky se každý poraní, i člověk – jeho duše, pravé lidské já. Z výšin života, kde žil ve Světle a kráse Božství, zhroutil se ve své vnitřní stavbě, vybudované silami vyšlými z Boha v čase tvorby tvarového jsoucna. V určitém čase vystoupil z dané cesty, již mu Stvořitel vytýčil. Do života si tak vnesl těžký stín porušenosti, jež vystupňovaná opakováním přestupku, změnila k nepoznání jeho stav. Ze zářící, vysoce inteligentní bytosti, se stal pouhý její stín – z kvetoucího bohatě plodného stromu všech větví i koruny zbavený peň.Jakmile člověk vnitřně vystoupil z dobra a lásky, přenesl se celý jeho život do nižších úrovní. Ty byly již vytvořeny myšlením a cítěním jiných bytostí, jež dříve než člověk vystoupily z cest lásky a před člověkem prožily takzvaný pád. V těchto úr

Budeš tu zas rozebírat své...Prudič jako takový neexistuje. Objevuje se jen v očích, uších a myslích těch, kteří si uvědomují, byť neradi, své nedostatky. Říká se tomu také - Pravda bolí.

Že si nedáš facku nebo na...Jó a že pozdravuju v Holomócu. Doufám, že jsem dle přízvuku odhadl správně :-)

Psychologie studuje...Odpověz tedy prosím. Nejlépe a pokud možno pod svou přezdívkou.

Podle mne třezalka nať,...Tito zlobiví jako ty, ve středověku nechali upalovat mnoho nevinných lidí. Protože buď jednali bezpáteřně ze strachu z nadřízených, anebo měli problém zvládat své pudy.Velmi si užívám, že zde vyvolávám tolik emocí u lidí. Asi jsem poukázal na slabá místa.

Co si tady psal něco o tom...Já chápu proč máš na mě asi zlost, avšak napsal jsi hloupost, tak jsem ti na ní jen upozornil.O penisu jsem zde nezačal psát já. Pročti si znovu historii vlákna, než začneš obviňovat, ty inkvizitóre :-)

Pokud umíš do deseti,...Budeš tu zas rozebírat své močopohlavní témata?Nezdržíš se na chvíli se svou potřebou exhibicionismu na jiných vláknech?!

Odpověz, proč člověk...Co si tady psal něco o tom jak onanuješ.Já jen jestli to takhle hodláš dál šířit zrovna tady?Tahat kašpara je dobrý zábava,moc poučné to tu šířit.To si se naučil sám,nebo ti to někdo ukázal?

Že si nedáš facku nebo na...Pokud umíš do deseti, napočítej si...a bude zas dobře. Nepřesvědčuj druhé o tom, že jsi primitiv, přesvěč sebe o tom, že nejsi.

Odpověz, proč člověk...Podle mne třezalka nať, kdyby si ji zalil vroucí vodou a v přiklopeném hrnci asi jednu polívkovou lžíci nechal vylouhovat by ťi v tvojích černých myšlenkách mohla pomoci tě trošku sklidnit.Potom tvoje oblíbená činnost,pokud ji neprovozuješ před dětmi.Naopak navozování nálad alkoholovými jedy ti může jen uškodit.

Odpověz, proč člověk...Že si nedáš facku nebo na tebe skočím a jednu ti hóknu.Takový otrokovický plk,nejsi z napajedel,že bych ti jednu natankoval,až by si kecl na lochnu.

Psychologie studuje...Hm, a proč tedy psychické problémy lidí nejsou léčeny mechanicky, tak jak to hmotná struktura vyžaduje?