Líbí se Vám jak holka / kluk / čůrá ??

Teď vidím,co to udělá s člověkem být závislej na imaginární osobě jako je Lucka,až už to nebude nového autora bavit(je vidět rozdílný styl),tak je na schopná si něco udělat,to by člověk neřekl,jaká na tom může být závislost

Tady, pokud se Klára nezvedne tak do týdne sama, hrozí postraumatický stressový syndrom a to je už na terapii s psychologem nebo s psychoterapeutem. Vycházím pouze s jejího psaného textu, což je samozřejmě nedostatečné pro nějaký odborný závěr. Ano změna prostředí vhodná, a další pozitivně motivační prvky a pokud nelze fyzický sex, tak hodně mazlení, doteků a plánovat krátké cíle,které ji budou povzbudivě motivovat.

Bude líp. Chaloupka to napraví. Cítím to. Klárko příjemný den. Libor a Nikola jsou super lidičky. Maminka asi taky, ale je trochu stranou. Možná díky tě nemoci ale i zde jsem optimista,dostane se zvtoho.

Dobré ráno. Tady poletuje sníh. Jsem v kuchyni a piju kafe a Libor dělá snídani. On je moc hodný, byli jsme v noci v pelíšku spolu a říkal, že Niki se ode mne nehnula dokud jsem neusnula a pak prý Libor zjistil ,že Niki u sebe v pelíšku plakala a tak šel k ní aby ji uklidnil. Ona je taky takový zlatíčko. Prý jsem v noci spala neklidně a budila jsem se a tak jsme šli s Liborem na záchod a to si pamatuju ,a taky si pamatuju, že jsem se hodně vyčůrala a zase jsme si lehli a proto jsem teď ráno nečůrala tak příliš. Maminka už taky svítí a Niki je ještě v koupelně, ale nečůraly jsme teď spolu, já to ještě tolik neprožívám. Včera jsem tu vířivku dala a bylo to příjemný a Niki mi uvařila čaj z meduňky a chmele na noc na uklidnění a Libor pak byl u mě a usnula jsem hodně rychle asi. A pak v noci jsem musela na záchod po tom čaji. Dnes je pátek a měla bych se těšit na chaloupku hurá, ale já nevím, co se stalo, já to mám v sobě jen, tak jo, tak třeba tam pojedeme a nic víc. To je hrozný. Nepoznávám se, nechci to tak mít, dívám se na čápy na hnízdě tady a Libor říkal, že na kameře už mají dvě vajíčka v hnízdě a já jsem strašně ráda, ale ne tak naplno jako před tím. Já to tak nechci. Já ani nemůžu Liborovi dát lásku jako holka klukovi a on to ví a vím, že by chtěl a moc mě miluje ale já nejsem tam jako by otevřená a trápím se tím, že on se bude taky trápit tím, že se nepipinkujeme a třeba si najde jinou holku. Já to nechci a musím to překonat, protože s ním se mi to líbí a chtěla bych to. Jako by do mně vstoupila nějaká hráz, temná síla, myšlenka, která paralyzuje mou duši. Ale já chci zase kvést a radovat se a rozdávat tu radost a lásku a zatím to nejde tak jako to bylo před tím. Zkusím se soustředit na školu dnes a probudit se z toho nepříjemného snu, z těch stop a otisků. Já se strašně bojím, že už nebudu taková a strašně chci tu lásku opětovat a najít tu jiskru a radost a zažehnout se jako dřív. Mějte všichni hezký den.,