Co je podle Vas, ta opravdova laska?

Tak a už toho mám dost! Jen začalo léto a hned mi ta slečinka Klára a ta její parta dělá po lese bordel. Všude se válí papírové kapesníky a vrchlolem všeho je nasráno v krmelci! Každý rok je to stejné a už mi opravdu dochází trpělivost to po nich stále muset uklízet. Neskutečný prasata.

No je nás víc, co nás napadla tato souvislost. Ale myslím, že skutečnost bude prozaičtější

Oba komentáře se mi velmi líbí. Řekla bych ,že se s Lallou velmi dobře doplňujete. Taky bych měla otázku. Klárka píše téměř denně jak močí. Sama, s Nikolou,teď s dalšíma holkama. Jestli je to ,že se jí líbí ,že se kluci u ní udělají? Že si tím dokazuje že není tak sama a že může manipulovat s lidmi. Hlavně s kluky. Pomsta za zlého tátu bych si myslela. Nebo ne?

Navede,v poslední větě. Překlep, omlouvám se.

Vážení, zdravím vás také a děkuji Lalle 1,že udělala kus práce za mě a mohla bych se pod to s klidem podepsat. Takže jen doplním pár svých postřehů. Jak jsem uvedla,minulé dny byly z hlediska Kláry velmi významné a prožívala v sobě velké výkyvy a protipóly. V situaci,kdy přijíždí za ní kamarádka, na kterou se velmi těší, v situaci,kdy je na chalupě a užívá si maximální pohody večer , selže ,aby téměř celý následující den se potýkala s výraznou nevolností. Paradox? Ne tak docela. Ale závěr zatím ponechán na další řádky. Únik k Panence Marii, k víře která je, věřím , že hluboká, ale přesto pouze její, nikoliv dle nějakých přikázání.... Místo,kam uniká v momentech splínu a depresí- nádherná paralela z filmem Lea, kde ona též utíká za svou nežijící matkou k podzemnímu tajnému oltáři. Ty verše Kláry, to jsou verše Ley, citované ve filmu, která je psala matce v těžkých časech života s despotickým tyranským manželem. Chci říci, že je to o jedné hluboké samotě. Klára na otázku koho nemá ráda uvedla mj.i mou osobu, ale zároveň konstatuje, že mě a Lallu má naopak strašně ráda, ale, že ji moje a Lally poznámky bolí. To je volání o pomoc. Ona tím vpodstatě říká, ano jsem tady, jsem zraněná, jsem sama a zoufale hledám pomocnou ruku. Zároveň ale nejsem schopna si o takovou pomoc říci, protože nechci obtěžovat. Ano, to je podle mne ten nejvýstižnější výraz pro popisovanou situaci.
A ještě k tomu dni s nevolností. Autor/ka ve své vizi ( nebo reálu) žije takto vysněný lepší život, ale je li to iluze, pak je taková jeho/její konstrukce o to bolestnější, že ji nedokáže v realu strávit a selhává únikem do alkoholu a beznaděje. Je to podle mne zoufalé volání o pomoc, ale zároveň s velkým morálním blokem, kdy se bojí, že tím bude obtěžovat jiné. Důsledek prožitých traumat s otcem deformace přirozených vzorců chování a komunikace. Klárko /Libore, to není obtěžování , to je radost,když uchopiš pomocnou ruku která tě nevede správným směrem...

Máme krásný houbičky. Hříbky,růžovky,holubinky,lišky. Je to super! Vojko,já jsem opravdu potřebovala čůrat, ale byly jsme tam samy a tak jsem se nestyděla a řekla jsem si a u stromu sundala šortky a kalhotky na a na bobečku jsem hned čůrala rychle a prudce ,ale stihla jsem to v pohodě. Niki když mě viděla tak stáhla nožky k sobě a taky se jí chtělo a tak se vedle mě vyčůrala taky hodně rychle a okamžitě . Martině se moc nechtělo a nečůrala ale Miška jo a asi se trochu před Martinou styděla, ale nakonec vyhrnula sukni a stáhla kalhotky a vyčůrala se trochu z výšky pod sebe dolů a taky hodně, ale mírně a déle. Martina se vyčůrala až cestou zpátky před chvilkou a taky se jí chtělo hodně ,když měla hned intenzivní čůrání. Já jsem se přidala,ale už jsem udělala jen malý pramínek. Miška nechtěla a Niki ano a vyčůrala o trochu víc, ale malým proudem z pipinky jen k zadečku a ne dopředu. Očištíme houby a bude oběd. Libor dělá s mamčou králíka a bramborový knedlík. Mňam !