ŘÍKANKY,BÁSNIČKY,POVÍDKY-PRO RADOST!

Moje ranní erekce ,

je prý velká legrace . 

Honit si ho nemohu ,  

a jdu klečet do rohu .  

Piňďour sebou škube , 

mazlavka je všude . 

Paní na mě kouká , 

potichu si brouká. 

Až dopije kávu  , 

zas dostanu ránu . 

Přes kulky i přes zadek  , 

pak olíznu podpatek .

to je krásný,děkujeme!

Až se do Čech zas vrátí básníci,

lidé budou mít úsměv na líci.

Budou si zpívat říkanky,

nikdo již nebude chodit do banky.

Bude to za stovky let, za tisíce?

Budeme létat na Měsíce?

Nikdo dnes nevěří na pohádky,

sny se uzavřely do ohrádky...

Martas někam zdrhnul,
z diskuzí se trhnul.

Stromeček už stojí,Venca ho zas strojí,
Bára peče cukroví,celej barák provoní,
já si sednu ke stolu,sním tu její lahodu.
Karel staví sněhuláka,na koulovačku nás láká.
Přišlly k němu dvě Němky,odhodily kabelky,
řádí jako malý děti,zážitků zas jako smetí.
Mějte hezké Vánoce a nazdar zase po roce.

Sadistický psychopat Till Lindemann nikdy nemá dost, mlátí ženy, prdí, krká a říhá, na hřbitově se vždy udělá, nikdy nemá dost, mrtvá těla na hřbitově jsou mu vždy pro radost. Větší zlo ve světě a ve společnosti už není, v Rusku si ho Till ted moc rád honí, ženy vždy bije, týrá, ponižuje a každé náboženství dehonestuje, a každý ho i přesto miluje, co už i muj rozum nebere.

Sadistický psychopat Till Lindemann nikdy nemá dost, mlátí ženy, prdí, krká a říhá, na hřbitově se vždy udělá, nikdy nemá dost, mrtvá těla na hřbitově jsou mu vždy pro radost.

Marťas straší velice,pustím na něj slepice...

Kuřecí stehýnka a křídýlka, budeme všichni brzo jedna rodina, kuřata, kuřata, nechte už ty kachnata, kachnata jsou nemocná, ptačí chřipka brzo skolí jistě i vás, myšata, myšata, brzo k vám dorazí krysí žloutenka, kuřata, kachnata i myšata, to jste teda pěkná sebranka.

básnička, říkanka, povídka - tak to neznám

Nožička či kozička,mlíčko dá i kravička.

Našel jsem nohu u mého vozu byla malá nožička stoupla si do mlíčka.

Nasla jsem kozu u mého vozu byla malá kozička napila se mlíčka

a jednu známou je od někoho jiného ale už je R. I. P. tak tu snad nebudou platit autorská práva: Lezlo dítě do hradu přes prkenou ohradu když ohradu přelezlo spadl mu most na hlavu

Ty jsi můj bůh, ty jsi můj pán, jsi nemoc má, já rád tě mám. Jsi štěstí mé i prokletí, jak dále žít - bez dětí. Tak dlouhý čas, sám a sám, a pojednou dar mi dán, a dětí zas, to pravý ráj, to je můj bůh, můj pán. Tahle básnička na známou melodii je asi dvacet let stará.

oprava: štíhlý jak můj paleček

Sousedovic Toníček, ten má pěkný kožíšek. Je o pěkný chlapeček, pěkný jako můj paleček. Sousedovic Hanička, pěkná jako růžička. Je to štíhlá holčička, hebká její kůžička. Pro násilí nežiju, děti nikdy nebiju. Mám rád dětskou zahradu, z ní něhu lásku nahrabu. Toníček a Hanička září jako sluníčka. Je to zkrátka marná věc, děti jsou jak zlatá klec.

"Ó, můj zlatý kominíčku,
poď se mnou do pokojíčku:
Já ti tam něco povím,
abys mně vymeť komín."

"Hop, holka, slíkni kabát,
my si dáme vrták zahrát,
po vrtáku rozkročák,
já dám za něj dvougrošák."