Nevěra

nedá mi to abych na téma nevěra nepřidal něco málo do mlýnaA´t je to jak chce v každém manželství dojde po čase k určitému stereotypu a k zevšednení stačí pak málo aby manželka potkala někoho který umí použít ty správné slůvka a něžnosti a je to . Byl jsem 10 let ženatý a ač mi to těžko uvěříte naprosto věrný, věrný kvůli svému svědomí, věrný kvůli tomu co jsem k manželce cítil.Jen jsem časem podlehl stereotypu a přestal se podle toho k manželce chovat.najednou jsem se ocitl trochu v jiné roli, rozvedený mám najednou spousty času říkat krásná slůvka a projevovat city vdaným paním a zadaným dívkám ,připadám si občas špatně jak rychle to zabírá, pánové nezapoměnte projevovat manželkám své city a neupadat do stereotypu dlouhodobého vztahu

BYLA JSEM NEVĚRNÁ- PO SEDMI LETECH MANŽELSTVÍ,NEMÁME DĚTI A TAK SE TO PROSTĚ STALO.ZAMILOVALA JSEM SE DO SVÉHO PROTĚJŠKU,ALE NEMÁM ODVAHU MU TO ŘÍCT...JEMI JASNÉ ,ŽE MI ŘEKNE

*** STíŽNOST DOBRÉHO KATOLíKA** Neustále již dva roky tady do mne kopou neznámí telepati proudem a snaží se mě paralyzovat či dohnat k infarktu (momentálně míří do srdeční krajiny). Olomouc v okruzích ulic Karafiátová 1, Komenského 9, Kosmonautů 29. Sousedé z Karafiátovy mne neustále udávají a i křivě! Radnice mi nechce povolit výměnu bytů. Dne 17. 11. 2003 mě v Olomouci u obchodního centra "Senimo" okradli! V pátek 11.11. 2003 jsem na Karafiátově 1 v Olomouci omdlel! Vykradli mi 3x chatu, a postupně mi ji ničí v obci Huzová u Štemberka na Moravě. Mouši se na mě domluvily! Dne 7.11. 2003, mne okradli na Wurmově 4 v Olomouci

Byla tady řeč i o privátním pornu. Pokud má někdo zájem měnit si své privátní klipy (krátké,formát WMV, nebo dlouhé na CD,formát AVI), ozvěte se na můj mail. Nás kašírované porno se silikonovými kráskami a nadsamci s nikdy nekončící erekcí už také nebaví... Více si domluvíme v mailech,nebo na ICQ. NABíDKA PLATÍ STÁLE ;-)

Citát

PRO DANKUDíky moc za tvou odpověď.Musím ti ale napsat,nemyslím si,že musí nutně každý nový vztah sklouznout do toho stejného schématu a stereotypu.Důvod:Vstupují do něj jiní lidé,mnohdy zkušenější a poučenější ze svých minulých chyb.Mně nejde o bušící srdce a vzrušení.Zjistila jsem prostě,že mi manžel nevyhovuje,neuspokojuje mě duševně.Já jsem se roky vyvíjela kamsi a on úplně jinam.Mé zájmy jsou pro něj pí....oviny a vadí mu má slova,přesto na druhou stranu tvrdí,že mě miluje,ba dokonce se do mě opět zamiloval.Div se,když mu berou hračku,div že si ještě nedupne! Věty typu " v noci jsem se chtěl oběsit" máme díky bohu za sebou.Manžel již zjistil,že i on dělal chyby a neprojevoval mi lásku jiným způsobem,než že žil po mém boku.Víš Danko,beru už život tak jak jde a nechci lpět na ničem,co mi už nepřináší potěšení a radost.Nezříkám se svých povinností a závazků,chci se dále starat o děti,ráda pomohu i manželovi,mám ho ráda,je hodný,ale není ten pravý pro můj další život.Velmi mě trápilo,že nedokážu svého manžela milovat a jsem na něj často "nepěkná",teď už vím proč,ale i to se stává a člověk by to neměl brát jako úděl-nějak tragicky.Prostě život plyne,člověk dělá zkušenosti,občas se i poučí:-)Manžel teď zjistil,že potřebuje něhu a lásku a porozumnění(po 15letech)bohužel,já nejsem ta,která mu ji teď dá.Toť asi vše.

Martine, 1/ tady bud provokujes zensky nebo te zadna nechce a ty si tu lecis komplexy a nebo jsi obycejnej debil.2/ na co tu odpovidas? jeste k tomu ani nepochopis tema rubriky.

Uvedomte si, ze zeny jsou preci jen veci, maji se starat o deti, varit prat uklizet atd. Tak o co Vam porad jde?

Pro me nevera zacina libanim. Nemyslim tim samozrejme pusu na pozdrav nebo k nejakemu prani.

Taky by mě zajímalo, od jakého okamžiku nevěra začíná. Jestli už třeba líbáním, nebo čím vlastně???Každý to asi bere jinak, ale jak se na to díváte vy???

A mimochodem - co je to vlastně nevěra? Co už se tak dá klasifikovat a co ještě ne?

Terez, naprosto s tebou souhlasím. Mám-li někoho ráda (resp. miluji-li ho), nemám potřebu (ani nic jiného) mu být nevěrná. Pokud opravdu miluji, tak proč "lízt" do jiného vztahu...

Pro Aninku.Vzdycky jsem chtela vedet radsi i to spatny nez byt v nevedomosti.I ted si to myslim,ale nezapletala bych do toho priznani nevery.Mohlo to byt jen telesne,zivocisne na bazi chemie v danou dobu.to se stava kazdymu a zalezi jen na nem,zda to prekona.

Mohl bys to, prosím tě, víc rozepsat? Jinak je zvláštní, že ti tvá dívka řekla, že tě má ráda, ale že ti nedokáže být věrná. Podle mě se to vylučuje. Mimochodem, jak jsi na tom ty s nevěrou? A nejste teďka (náhodou) ve vztahu v krizové fázi? To si myslím, že je poměrně dost podstatné...Ty hledáš někoho jiného? Tos ji pustil k vodě? Víš, podle mě jak partner tak partnerka by měli být schopni odpouštět... Pochopitelně ve snaha musí být na obou stranách, ať u toho, kdo se snaží pochopit a odpzustit, tak samozřejmě u "provinilce"..."Nevidím" do tvého vztahu, takže toto píši jen v obecné rovině, ale myslím, že se to dá napasovat na každý vztah, kde mají oba partneři snahu cokoli řešit.Měj se a dej vědět :)

Pro Sala Dina: Rozumove samozrejme vim, ze clovek nikdy nema rikat nikdy. Proto je mozne, ze budu nekdy neverna. Nedovedu si ale predstavit, ze bych to svemu milemu rekla. Ne proto, ze bych nemela, ale pro to, ze jsem do sveho pritele tak zamilovana, ze me to vubec nenapadne. V soucasne chvili si pripadam, ze bych proste ani zahnout nemohla. Jini kluci me ted neberou. A to znam sveho pritele 5 let.

Ja si osobne myslim ze nevera je z duvodu toho ze Ti u partnera neco chybi. Ja treba manzelce nikdy za deset let nerek ne, sice bych to spocital na jedne ruce kolikrat si o to rekla a tady je ten pramen proc hledam neveru. Chlapi budou stat pri mne, kdyz prijdem z prace tak si chcem sednout hezky se pomilovat, pokecat a ne poslouchat mne boli hlava, zase si nezavrel ty dvere atd.Vzdycky je ale na prvnim miste rodina a pak zabava. Pro pany muzu rict ze je to narocny ale da se to stihnout.

Já si myslím, že ty ženský nikdy nepochopím. Moje holka mě teď řekla, že mě má ráda, ale že mě nedokáže být věrná. :-( Doufám, že jednou najdu nějakou, která to dokáže...

Milá Mlho,já bychse přidala k mnohým ostatním, kteří ti radí zpestření vztahu. Myslím, že máš již možnost podívat se na výsledky tvého snažení...Rozhodněš bych nepřestávala a stále bych se snažila zpestřovat váš vztah, Ale pozor! Nezapomínej na SEBE. Zasloužíš si taky pozornost (a to nejen od partnera, ale i od sebe sama :)Hodně štěstí.

Nabídnu Vám ještě jeden pohled, milé dámy, vážení pánové. Jsem znamení Rak, citově založený, věk kolem třiceti, prý velmi dobrý milenec (dle slov jiných). Mám velmi rozvinutou sexualitu, a to jak ve směru potřeby, tak ve směru šíře prožitků. Jinými slovy - vzrušuje mne jak klasické něžné a láskyplné milování, tak BDSM hry. Pro ty, kterým ten pojem nic neříká - bondage, dominance, submisivita, SM a spol. PRostě dokážu si vychutnat různé, i perverznější varianty erotiky. A s tím souvisí můj problém. Ve svém věku už toužím po partnerce, která bude "na celý život", se kterou budu mít děti a rodinu a budu ten správný spokojený Ráček. ZároveŇ však, díky své předimenzované sexualitě, mívám občas silné submisivní potřeby. Není to ani tak potřeba fyzická, jako psychická. Moje nová úžasná partnerka mne po stránce klasického sexu uspokojuje dokonale, navíc je to milování s láskou a tomu se nic nevyrovná. Nicméně - těžko od ní mohu chtít uspokojení své submisivity. Teoreticky jistě ano - prakticky těžko - toužím totiž občas (jsou to takové stupňující se návaly, které "ukojením" na čas vyprchají a za nějakou dobu se zase vrátí) kdy toužím po ponížení, pokoření od ženy, po prožitku otroka, který je jen nástrojem rozkoše a uspokojení své Paní. Jelikož netoužím po tom, žít s dominou a jsem defacto switch (dokáži být dominantní a defacto v tom mám i větší praxi a zkušenosti) a také se mnohem častěji potřebuji milovat "normálně", není pro mne řešením partnerství s dominou. Nicméně moje občasná psychická potřeba je velmi silná, a pokud není uspokojena, roste a působí frustraci. Ano, mohu ji ignorovat nebo možná masturbovat se submisivní představou, ale praxe ukázala, že tím se potřeba prožitku nesnižuje. Další možnost je mít "bokem" svoji Paní, ženu, vůči níž budu otrokem a občas u ní nabudu svůj duševní klid. Upozorňuji, že mi nejde o fyzický orgasmus, v submisivní poloze je to až ta poslední věc a klidně může zůstat na doma - důležitý je ten prožitek. Nemá cenu zkoumat, jak jsem k němu přišel, co moje dětství nebo podobně:) Jde mi o to, že jsem se jinak už celkem vyřádil, partnerek jsem měl víc než dost, abych měl pocit, že mi nic neuteklo, věrný bych rád byl, ale tohle mne trápí a moc. Co vy na to?

Pro JIŤU: Díky za přání, aby mi vše dobře dopadlo. Musím říct, že s manželem je vše v nejlepším pořádku, dnes již vidí, co byla jeho milenka zač. Pokud jde o dceru, nabírá to obrátky a je to stále horší. Manžel stojí za mnou a podpíráme jeden druhého, abychom to nějak zvládli. Někdy mám pocit, že melu z posledních sil, ale vím, že to musím zvládnout, jde o strašně moc. Víš, trable s láskou a nevěrou jsou šílené, ale strach o dítě je mnohem horší. PS: e-mail jsem nenašla, asi jsem tele. Ahoj a měj se.