Nevěra

Z tvého příspěvku cítit jenom Já, Já, Já! Popsáno kopec textu, ale nechápu o čem jsi psala. Promiň.

ahoj ahoj všichni, tak jsem sem dnes přišla poprvé v životě a po přečtení všech těch příspěvků je mi dobře na duši, je to proto, že najednou zase vidím, že vše co prožívám já , prožívají i jiní lidé, že prostě, to co se děje mně , řěší každý druhý nebo i každý člověk, je to pro me dobré proto, že se najednou věci chápou lépe, musím poděkovat tvurcům podobných webů, myslím, že to fakt lidem pomáhá, a s dovolenim zde napíši jedno své zjištění, JSEM VELMI VELMI EMOTIVNÍ ČLOVĚK, a za svůj krátký život jsem zjistila, že všechna bolest vzdy prejde, zatim jsem nenasla zadnou co by nepresla, krome smrti rodicu treba, tu doufam dlouho jeste nepoznam, co chci rict? chci rici to, ze vzdy po nejake dobe to vse prejde, a co se tyce zamilovanosti a lasky a sexu a nevery, tak jsem si nedavnu uvedomila, ze i kdyz nedky k nekomu zaziju takovy ten naval lasky, teda naklonosti, teda to kdy vas mrazi v pod brisku a jste uplne mimo, tak jsme si uvedomila, ze proste tohle neni ten zivot co budu zit zbytek sveho zivota, podle me nejde mit cely zivot mrazeni, realny zivot je o necem jinem, je o te toleranci, pochopni, lasce, pratelstvi, o zcela obycjenych vecech , ktere v nas bohuzel asi nevyvolaji ty velke a mohutne salvy pocitu ale jsou to zcela obycejne veci, a z tech musime zit, nevim zda je to fakt pravda ale zatim se mi to tak zda, jen sama doufam ze nekdy dospeju do faze , kdy zjistim, ze uz nehledam ty velke salvy pocitu, budu rada kdyz mi napisete co si myslite o mem nazoru, dekuji :)

Myslím, že ideálním řešením pro odstranění nevěry je kastrace. Téměř vymizí pohlavní pud. Člověk pak sedí doma a je spokojený.

..a kdo se bojí nesmí do lese aneb risk je zisk, jak říkala teta Kateřina :)

Evo, měla bys žít, jako kdyby byl každý den ten poslední... Protože až to přijde, budeš litovat jen toho, co jsi nestihla. Povrchní to asi je, ale abys jednou nezjistila, že jsi nebyla povrchní, brala ohledy na všechny okolo tebe ale ti ostatní na tebe ne...

Tome, to je tak povrchní co ty píšeš. Vždyť může přijít o všechno. Přitažlivost vyprchá, a co pak zbyde. Pokud nemá jinak problém, tak vůbec nedoporučuju, zamiluje se, a stejně v tu chvíli bude nešťastnej, protože si splní sen, mít přitažlivou holku na první pohled, ale ublíží téměř bezdůvodně své přítelkyni. No, jestli to dokáže? Ublížit kvůli takovému důvodu.

Předmět: NEVĚRA z nouze Autor: Karel Datum: 3.1. 2006 15:22:52 Myslíte, že je nevěra omluvitelná, pokud jeden z partnerů není spokojený s jejich intimním životem a zbytek soužití je bezproblémový? Předmět: NEVĚRA z nouze Autor: Kamila Datum: 3.1. 2006 16:14:39 Já nevěru s nouze neuznávám.Skusil jste si spartnerkou v klidu sednout a otevřeně si promluvit o vašem problému a pocitech?

To potapec: Lepší litovat toho, co jsi udělal, než toho, co jsi mohl udělat, ale neudělal. Užij si, dokud to jde. A pamatuu, že čeho oči nevidí, srdce nebolí aneb zatloukat, zatloukat a když se to provalí, tak pořád zatloukat.

Hmm tak sem taky napisu trosku ze svoji zkusenosti(nemyslel bych si ze sem budu taky psat). Zacinam se celkem trapit..se svoji stavajici pritelkyni budu za par mesicu 5 let, mam ji moc rad, rozumime si, kdyz spolu nejakej cas nejsme tak se mi styska. Problem je, ze od zacatku nebyla primo muj typ(fyzicky), ale casem jsem ji privykl a samozrejme nemuzu rict ze se mi nelibi. Ale urcite to nebylo neco jako prvni pohled, to zdaleka ne. Dalsi problem-v dobe co jsme se poznali jsem byl na tom se sebevedomim dost bidne, mel jsem pred ni jen jednu znamost na par dni kde nedoslo ani k puse, takze jsem s holkama vubec nic nezazil. S touhle to nebyla laska na prvni pohled nebo neco podobnyho, proste jsme byli oba sami(to sebevedomi:), takze jsme spolu zacli jezdit na vylety atd. A proste jsme se sblizili. Zezacatku jsem byl rad ze mam "aspon" ji, ale postupne jsem zacal objevovat ze je to moc fajn holka a zamiloval jsem se. V ty dobe jsem neveril ze mam na nejakou moji "vysnenou" holku, na ty jsem se neopovazil..holek jsem se spis bal. Casem jsem se ale hodne zmenil, vzrostlo sebevedomi, zjistil jsem ze jsem hodne pritazlivej pro divky(coz jsem si driv nepripoustel) a zacal jsem experimentovat s touhle myslenkou. Zaclo me palit ze jsem nikdy nemel nejakej "vztah" nebo neco s holkou po ktery bych uz zpocatku opravdu touzil(jako driv mnohokrat). Ale rikal jsem si ze az budu starej budu si to vycitat, protoze chci proste poznat zivot. V posledni dobe jsem mel asi 3-4 prilezitosti od holek(ze jsem dostal telefonni cislo), ktery se mi dost libily a byly mi samozrejme sympaticky, ale necitil jsem ze bych kvuli tomu mel riskovat svuj vztah, i kdyz me to dost hlodalo. Zase nejsem takovej ze bych okamzite vyuzil prilezitost, hodne si to rozmyslim. Bohuzel se stavajici pritelkyni je i trochu problem v intimnim zivote, chce to dost malo(narozdil ode me, ja jsem spis v tomhle nadprumer:). Vsechno se to asi scita..Kazdopadne nedavno jsme se nejak nepohodli a me bylo smutno..no , trochu to zkratim, potkal jsem nekoho na koho jsem se podival a silene se mi zalibila, takova ta "nedosazitelna" z tech mych drivejsich let. Uplne jsem citil jak tam neco preskocilo, ona byla taky dost nervozni(pro me sok, protoze tyhle holky byly driv pro me nemyslitelny). Nakonec jsem dostal telefon a v tomhle pripade nejak neslo odolat..parkrat jsme se sesli, pripadalo mi to trochu jak sen ze ma o me zajem. Zatim nic vaznyho nebylo, jen nejaky pusinky pres smsky, ale pokazdy co se vidime citim ze jsme si cim dal bliz. Nevim jakou to ma ale perspektivu, je to mlada holka(jeste ani ne 20), a vim ze az ta pocatecni chemie vyprcha muze to skoncit jakkoliv..nevim jestli tam prevazuje jen fyz. pritazlivost, na to se zname kratce. Kazdopadne je to dilema o tom nezradit pritelkyni(ze se schazim s nekym jinym) a nezradit sebe(chci si vyplnit to aspon si to zkusit s holkou presne podle svych predstav, jinak bych mel vycitky..uz ted jsem je mel). Taky vim ze s pritelkyni mam stabilni a dobrej vztah a s touhle to muze byt jen na par mesicu a urcite kvuli tomu nechci delat hned zavery...zatim tomu nechavam volnej prubeh. Ale je fakt ze kazdy takovyhle neverny hry maji svoji pricinu..u me to bylo ta touha poznat vic a touha splnit si neco vc. ty situace kdy jsme se s pritelkyni nepohodli. Jeste dodam ze jsme s pritelkyni od sebe celkem daleko(vztah na dalku i kdyz uz nekolik let). To jsem zvedavej jak to vsechno skonci! Zatim si nedokazu predstavit rozchod.

whale:Hlavne mamku podpoorujte at se vymluvi a vyplace,reknete ji ze je silna a ze to zvladne,ze jste duleziti vy,zdravi,ze zivot nekonci a vsechno se zvladne.Ze je pro vas dulezita a ze ji tu potrebujete.Chlap za to nestoji aby si nekdo neco udelal.Spousta zen tohle musela zvladnout.TEd serime doma uplne to stejne,s tim ze uz vime kdo delal otci milenku 10 let.Mace hodne pomaha,kdyz si promluvi i se zenou,ktera neco podobneho prodelala a zvladla to.Jinak to resime furt,uz mam pocit ze mi z toho sibe.chce ji prsote nechat vyplakat,vynadavat a podporit ji,ze neni sama a ze jini to zvladli taky.Pripadne se obratte na nejakeho psychologa.

Žijte ze dne na den,jen tohle má smysl.Plánovat nemá cenu.

Ahoj Megan, taky jsem bývalá ponížená z nevěry. Je to už pár let, ale z té bolesti jsem se ještě úplně nedostala. Je fakt, že partnerova nevěra nebyl náhodný odskok, ale dloudobý vedlejší vztah a lhaní směrem ke mně. Já byla jen technické zázemí, radost si užíval jinde. Dodnes mám pocit, že jsem méněcenná, že nedokážu dát asi ve vztahu radost. Pro mně je nevěra ten největší podraz na partnerovi. Ale možná jsem si to fakt zasloužila.

Dobrý den, naše rodina žila klidným harmonickým životem až do doby, kdy se vyskytl tento problém. Asi před třemi měsíci se táta přestal bavit s mamkou, na otázky proč se s ní nebaví odpovídal: nechci to řešit, nech mě být. Pořád chodil do hospody, kam dříve nechodil, často trávil čas mimo domov. Se mnou a mými dvěma sestrami se bavil, ale s mamkou ne. Měsíc to mamka snášela, ale pak se začala znovu ptát, proč se s ní nebaví, co mu provedla...a stále stejná odpověď. Je z toho moc špatná a nervy už jsou pěkně vystupňované. Teď za další měsíc zjistila, že má jinou ženu a že se s ní stýká. Zkoušela se s ním o tom bavit, ale stále říká, že to nechce řešit. Bojím se o ní, aby si mamka něco neudělala...Jak jí máme já (24) a mé dvě sestry ( 25,19) pomoci?

Bylo to ode mne dost nezodpovedne,ale sveho pritele si samozrejme vazim.vlastne nejen vazim, ale miluju ho ze vseho nejvic na svete.nespala jsem v podstate s jinym muzem.A ted jsem proste uklouzla..Vim, ze to nebylo fer.vubec, ale nemuzu mu to rict.zkazilo by to nas krasny vztah.S nikym mi neni lip.Nejradsi bych ten vecer vratila zpet, uplne vymazala ze sveho zivota, ale to uz nejde. diky te nevere, jsem si uvedomila,co pro me muj pritel znamena a prestala mit roupy.

Jak si muzes takovyho kluka vubec vazit?

Kedy si das urobit testy na HIV?

ahojky, precetla jsem si par prispevku.a po pravde se mi ulevilo, ze v tom nejsem sama..je mi 22let a jsme spolu s pritelem 3 roky.Vsechno je vyborne, moc si rozumime, az na male detaily.Ted o vikendu odjel pryc a ja jsem ho podvedla s cizincem, s kterym jsem se seznamila na baru.Byla jsem opila, ale ne tolik, abych nevedela, co delam.Velmi jsme se vzajemne pritahovali a nejak jsem nemela naladu se ovladat..36 lety muz,co prijel na vikend do CR.Pripadam si nyni velmi provinile, nemuzu to priznat priteli, kamaradum nikomu.a lituju toho.nemuzu se zbavit neprijemneho pocitu, spatneho svedomi.Presto musim uznat, ze to bylo prijemne..ach jo.navic mi to ted pripada naprosto zbytecne, kdyz uz spolupachatele ani neuvidim...proc jsem se neovladla!

Pro milovníky netuctové krásy: nejkrásnější žena světa je k vidění na http://solanka.blog.cz

som vydata 4 roky.neveru som neplanovala,ale stalo sa.vsetci hovoria,ze maju zle svedomie,a ze to tomu druhemu sa ma povedat.ale preco?aj mna to mrzi.ale hlavne ma mrzi,ze to tak daleko zaslo.milujem svoho muza,ale viem,aj kde nam to neklape.co nie je dvovod na neveru.proste som chcela zazit nieco nove.pritahovalo ma to ako ,magnet.je to strasne.manzelovi som to nepovedala.trapil by sa.ale preco to tak strasne boli,ked si pomyslim,zeby on mal urobit to iste?hrozne ma to sere,ze nechapem..preco,preco je to tak komplikovane.s manzelom sa rozist nechcem,a ten druhy ma cez to vsetko pritahuje.co pomaha viac,sa seba obvinovat?alebo potlacit sexualnu tuzbu po tom druhom?alebo to muzovi povedat,a zranit ho?ved tu nejde o neho,ale o mna?nie?co on ma s tym spolocne?odlahcit si svedomie?ved to je najlahsie...

Já jsem také věrný.A znám dost věrných chlapů.I těch,co byli nevěrní jednorázově a ted je to s...