Nevěra

Milá Radko, musím říci, že si tak trochu protiřečíš. Prvně se vyzpovídáš a potom se cítíš jako kajícník. myslím, že je to nefér vůdči tvému předešlému partnerovi. myslím si, že nevěra je věc zcela přorozená. Pokud budu chtít poznat něco nového (probádat nepoznané) na jednu noc nemyslím, že se dá hovořit o nevěře. Pokud budu s někým udržovat delší vztah proto, že je mi s tou osobou dobře, potom se dá hovořit o nevěře. Jsou to dvě věci a musí se umět rozlišovat.Ahojte

Júlia !Chcem Ťa na začiatku najprv pozdraviť. Vždy, keď si prečítam Tvoje príspevky, alebo odkaz, tak mám pocit, že sa rozprávam s ve?mi múdrym človekom, alebo dokonca s psychológom. Prepáč, ale stále mám taký pocit. Je to príjemné počuť názor človeka ktorý vie pomenovať problém z odstupu. U nás je to stále rovnaké ( Možno menej napätia.) Pustil som sa do výučby správania pod?a Tvojich rád o tej láske. Čítam všelijaké knihy a ve?a z nich hovorí o probleme komunikácie, ale u nás je problém h?adania hraníc kam sa v súčasnej dobe smie a čo je tabu územie.Chcel by som si s Tebou vymeniť pár názorov, ale sám neviem, čo je to tabu územie, a čo je vo?ný priestor ak budeš chcieť nechaj odkaz kedy by som Ťa tu mohol zastihnúť.Praje krásne dni a teší sa na komunikáciu PEVNÁ SKALA

Arket, ja jsem na tom stejne. Jestli chces, tak mi napis na e-mail. janulka01"seznam.cz

Ahoj tylko, me to taky takhle napadlo resit to. Ale jak bych si pripadala ja, kdyby on mel jinou partnerku? Navic ten anglican "Ali" neni z anglie neni to typicky anglican, proto je hezky. Jestli chces, napis mi na email a ja ti poslu fotku a pak mi rekni, jestli by za to stal, ju? Ale ja jsem se do toho zamotala, nejhorsi na tom je, ze ja svemu priteli koupila letenku sem (jeste nez jsem se sblizila s Alim) a ted kdyz si neco zacnu s Alim, jak mu to vysvetlim, ze je muj pritel tady?

Milý Skalo,po dlouhé odmlce jsem se podívala na tento chat.Jsem ráda,že jsem našla Tvůj příspěvek.Jsem hodně vytížená,ale ráda si přijdu popovídat.Jak se vyvinula u Tebe situace?V rychlosti jsem prošla příspěvky a mám pocit,že není situace úplně příznivá.Jsem ráda,že si se relativně srovnal a začínáš se zájmem pracovat.Pokud nejste se ženou úplně odloučeni stále zbývá naděje!Měj se zatím fajn a brzy se ozvu.Jinak jen zhruba jsem shlédla příspěvky a úplně mě udivuje pro kolik lidí je nevěra normální.Myslím,že jsou všichni lidé,kteří berou nevěru jako běžnou věc,ochuzeni o jednu nádhernou věc v životě a tím je naplněný plnohodnotný vztah DVOU lidí.To je láska v dobrém i ve zlém-překonáním obtíží se vztah buduje a stává se mnohem pevnější.Držím Ti palce! ahoj Julie

Mirko, proč bys měla být zvrhlá, prosímtě, podle mě je tohle úplně normální, člověk je prostě promiskuitní od přírody:). Ale chci Ti něco říct z vlastní zkušenosti: Ser svou první láskou jsem chodila 9 let. Byli jsme stejně staří, bydleli jsme spolu, plánovali budoucnost, měli se moc rádi. Za tu dobu jsem mu byla nevěrná asi tak patnáckrát, někdy i třeba paralelně půl roku s jiným..ze zvědavosti, pro chuť, pro zamilovanost..nakonec jsme se rozešli, naštěstí! Už vím,že tohle není správná cesta, je to nefér a nad svou minulostí teď trochu kroutím hlavou. Když toužím po někom jiném, radši pálím předešlé mosty. Už nechci nic tajit a dělat pitomce z člověka, kterého mám ráda. Kdybychom se s mou první láskou vzali, skončila bych jako ženuška, která se vyspí s každým pošťákem, protože si málo užila. Nic moc představa, co?

Ahoj,taky bych chtela znát váš názor, zejména kluků a mužů.Se svým přítelem jsem začala chodit v 16 letech a vydrželo nám to 9! let. V té době jsem byla opravdu hodně moc mladá, plná ideálů a snad i naivní..Neměla jsem páru jak to chodí ve vztazích. Nevěra pro mě byla nepochopitelná a nepředstavitelné pro mě bylo, že bych se jí i já snad někdy měla nebo mohla dopustit..Můj přítel byl o dost starší a za sebou měl již několik známostí.To jsem samozřejmě musela vědět i předtím, než jsem s ním začala chodit,ale stejně mi bylo moc líto, že já s ním zažívám všechno poprvé a on se mnou ne. Dala jsem mu všechno:své mladé srdce, tělo a první lásku, která se už nikdy nebude s nikým jiným opakovat.Když jsem se dozvěděla o dalších podrobnostech z jeho sexuálního života(známosti na jednu noc,intimní kontakty s neznámými dívkami v opilosti atd),strašně moc mě to položilo a chtěla jsem vztah ukončit,neboť takového partnera jsem opravdu nechtěla.On nebyl ten typ,ze kterého to čiší na první pohled.Plynuly roky,já jsem dospívala v ženu a začla jsem poznávat i jiný život než ten, který jsem žila jen s ním.Moje názory se postupně zlehounka měnily a přestala jsem být tak naivní jako na začátku našeho vztahu.Stále jsem ho milovala a miluji.Moje touha zažít ale něco jiného někde jinde vyplouvala stále častěji na povrch.Až jsem se tomu sama divila.Ne, nechtěla jsem zážitky na jednu noc, sex s cizím člověkem, ale dospěla jsem k tomu, že jsem si prožila nejřív jednu epizodu,u které jsem věděla,že nebudu chtít pokračovat(ale nebylo to bez citu,náklonnosti...) a nedávno i druhou,u které jsem si tak jistá nebyla,že to nebude pokračovat,ale zpětně si přiznávám, že v tom byla jenom sexuální a tělesná přitažlivost.Samozřejmě jsem byla poblázněná, možná i zamilovaná(pokud ještě po tak dlouholetém vztahu dokážu tento stav jasně definovat),ten muž mě přitahoval a bylo mi s ním svým způsobem dobře.Byl to tělesně i některými dalšími vlastnostmi opak mého přítele...Zcela jasně jsme oba věděli, do čeho se řítíme a že velkou hloubku to mít asi dlouho nebude.Přesto jsem to udělala. A co je nejhorší:nemám výčitky svědomí..A to mi vadí, myslím, nebo vím, že to co jsem udělala,je špatnost se vším všudy a měla bych je mít.Jenže nemám a ke svému příteli cítím pořád stejnou lásku...Jenom si říkám, že je jistý, že jsem asi nemorální a zvrhlá a kdoví co ještě?? Ráda bych znala váš názor.Ještě bych chtěla dodat,že jsem si říkala,že až tomu vztahu bude konec,budu mít ,,odžito" a vybouřeno a budu v pohodě, že třeba začnu chtít i to dítě a svatbu...Ale není to tak, spíše ve mne toto poznání probudilo další touhu. Nic nevyhledávám, ale vím, že kdyby přišlo něco, co by za to opravdu stálo, asi bych se neubránila...Jak to všechno vidíte vy, jinýma očima?? Díky za odpovědi.

Janulko,já bych ti radila něco,za co mě asi spousta lidí odsoudí,ale také by to spousta lidí asi řešila stejně.Vždyť jsi několik set kilometrů daleko,a jeden přítel se o druhém přece nemusí dozvědět,ne?Já vim,že to není nejférovější řešení,ale takhle poznáš,který by ti víc vyhovoval.Jinak mně překvapuje,že jsou v Anglii hezký chlapi :o)

Ahoj vsichni, ted resim jeden problem, jsem v Anglii a mam pritele v CR, jsem tady 5 mes. Nedavno se mi zacal libit jeden kluk (ale holky, ten teda je) a ja mam dilema jestli si s nim neco zacit ci nikoliv. On me chce a moc a to uz 2 mes. Nedavno prijela jedna holka, blondyna s kudrnatyma vlasama, no proste pekna a chtela ho. Rekl ji, ze ji uvidi akorad mezi vsemi a to v hospode. (Ona s nim chtela chodit ven) no, jedna se tady o toho myho pritele, jestli si mam s tim anglicanem zacit a pustit pritele k vode, protoze anglican mi rekl, ze nemuzu mit dva najednou :0) a navic jsem tomu svymu koupila na brezen letenku sem do Anglie. Prosim, poradte mi. Dekuji

Zajímalo by mě kolik je tobě a kolik je tomu tvýmu "milenci"....

Tak teda Andy, to je těžký, budeš si muset vybrat. Přeju ti hodně štěstí a abys nepřebrala. Pa pa

Pro Zlatku : Jsem vdaná 12 let a Tvůj život je totožný s mým, buď ráda, že máš přítele na kterého se můžeš obrátit...já takového stále hledám

jo Miro naprosto s tebou souhlasim Sara

Nejde o žádnou nevyzrálost.Sex a láska neni totéž.Svojí holku mam rád,mam rád její duši a když se vyskytne nějaká která se mi líbí, tak se s ní proste vyspim,protože se mi líbí její tělo nebo mě prostě přitahuje fyzicky.Je to něco jinýho než láska.nevim proč musíte k souloži potřebovat lásku.Řešíte blbosti.Lidi to maj prostě rádi,tak to dělaj a pravda je,že dělat to pořád se stejnou holkou je nuda.To víte všichni.

Nevím co se to s lidma děje, nechápu co to je za potřebu souložit s někým jiným než koho miluji a vymlouvat se na nějakou pudovost a touhu pářit se s ostatními "silnými" jedinci je hloupost... Kdo se neumí ovládnout a ubližovat druhému tak podle mě sobecký a citově nevyzralý...

AD, tvujprispevek me velice zaujal¨, stejne jako pribeh zoufale.AD, to ,co pises,je proste nadhera,a jsem moc rada, ze jsem si to precetla,narazila na takovy nazor. Ma otazka,spise pro me nez pro tebe ci ostatni zni,zda v takovem nahleddu na svet a lasku jaky popisujes lze setrvat "naporad".AJ kdysi chopdila 4 roky s klukem,byla to takova ta prvni laska,kdy vas ani nenapadne,ze by mohla skoncit,presto sup sup, tuk, tuk a behem tydne jsme oba meli jine partnery,pro nej to znamenalo novy vztah podobny nasemu, pro me lekci zivota,kterou jsem proklinala a brecela a nechapala, lae presto jsem potom po letech za ni byla vdecna, behem dvou let jsem dospela presne ke stejnemu nahledu jaky ty popisujes (skvely tah s temi citacemi, malokdo si uvedomi, co vlastne doopravdy rika) Porad jsem ho hlasala a kdyz jsem diky tomu obevila konecne spriznenou dusi, byla jsem stesi bez sebe,ted spolu chodime ani ne 2 roky a ja zacinam mit postoj jaky ma zoufala, proste laska na prvni misto a cokoliv se da prezit,muj pritel rozhodne neni zadny grazl,je strasne mily a jemny,pozorny,urcite nejlepsi chlap jakeho jsem kdy potkala, ma me hodne hodne rad,presto ja na prvni pohled miluju vic,na ten druhy mozna miluje on kvalitneji,takovym zpusobem,jaky popisujes,ja padam do zavislosti a nesplnenych ocekavani.Ja takove lasky jsem schopna asi jen teoreticky.

Jsou to strašný iluze, který někdy my ženský máme. Mám podobné, teda spíš jsem měla (jestli to už dneska tak mohu říct), jako Zoufalá. Předevčírem jsem prohlédla. Prostě jsem si uvědomila, že od začátku přistupuji k lásce jako k něčemu fatálnímu, osudovému... Svazuje to nejen mě, ale i mé blízké. Mé procitnutí provází deprese, smutek, nechuť žít a cokoliv podnikat. Nechávám se životem unášet, o nic se nesnažím a nic neznásilňuji. Snad si v tom jednou dokážu udělat jasno...

Milá zoufalá,v žádném případě nechci tvou situaci nijak zlehčovat, ostatně mohl bych se - také - připojit k těm, kteří tě ve snaze vyjádřit ti podporu politují, popř. přidají nějakou vlastní negativní zkušenost, ale myslím si, že to ti vůbec nepomůže.Ve svém prvním příspěvku jsi psala, že jsi vstupovala do vašeho vztahu jako "jako naivní osmnáctiletá holka plná naivity a ideálů o čisté lásce". Já mám nicméně pocit, jako by se na tomto tvém přístupu dodnes moc nezměnilo. Pomyslíš si možná něco o ztracených ideálech... Ale nebyly to jen FALEŠNÉ iluze? Z tvých příspěvků mám pocit, že lásku (nebo "lásku"?) bereš jako něco, co má v životě tu nejvyšší hodnotu, co ospravedlní a očistí úplně všechno, v zájmu čehož je možné (žádoucí?) trpět, "znásilňovat" a popírat sama sebe, obviňovat, vyčítat, citově vydírat své okolí... Něco, co zakládá (mělo by zakládat) stejnou přízeň i na druhé straně a opravňuje k tomu cítit se zhrzeně, když nic takového nepřichází... Podle mého názoru jsou takové zkreslené představy o "lásce, která hory přenáší," VELICE NEBEZPEČNÉ, a to jak pro tebe, tak i pro tvé okolí! Posuď sama, ze svých vlastních slov, jestli tomu u tebe tak není:...toto mi působilo obrovská muka...Snažila jsem se nedávat svou bolest najevo......svému příteli jsem si samozřejmě postěžovala

Hm, ani Míra ho ještě nemá..brala jsem to přesně jako on, opravdu na zahýbání nic není, ale teď se mi zdá, že jsem našla toho pravého a prostě ten vztah nechci špinit. Jasně, že by se nic nedozvěděl, nic by to neznamenalo, ale prostě nechci. Nemám potřebu spát s jiným chlapem, i kdyby se mi líbil nevímjak. Snad mi to vydrží:)..Míro, jestli to takhle dělá i Tvá holka, jste ideální pár. Moc by se mi líbilo, kdybych to, že spíme s kým chceme, nebrala jako nevěru. Ale opravdová láska je sobecká..

Sem zvedavej jak se na to budes tvarit az ti tohle rekne jednou ona. Ze to je jenom latkova vymena. V kazdym pripade si nemyslim ze v plnohodnotnym vztahu je nevera potreba. Na zaver musim podotknout ze neznam (a ani sem nemel) "plnohodnotnej vztah":-)