Existuje Osud?

Shodune jdi na WC a splachni...Když si shrneme celou tvou tristní historii tady na doktorce, není to nic víc než slepé kopírování jehovistických blábolů nebo nadávání ostatním uživatelům. Ani jediná smysluplná reakce na nějakej příspěvek, ani jediná samostatná myšlenka. Není čas s tím tady už seknout?

Shodune jdi na WC a splachni se tam, kdyz si cely ve vykalech! A hod za sebou papir, at mas co cist po ceste d stoky!

Jinak nemám nic proti tomu, když někdo odmítá existenci osudu. Ale měl by říct jak, v jakým smyslu a proč. Například pokud chápeme osud jako předurčenost podmínek, do kterých jsme se narodili, pak se proti tomu dá těžko něco namítat. (Ano, může proti tomu něco namítat nějakej hinduista, když věří, že svoje podmínky k narození jsme si způsobili jednáním v minulém životě...)

Blábolit, že osud neexistuje, protože je to napsáno v bibli, neberu jako argumentaci, ale jako plácání sraček. Já můžu stejně dobře říct, že osud existuje, protože v Kytici od Erbena ho "jasně dokazuje" balada Štědrý večer.

Opakuji - neser se do věcí, o kterých nemáš ani páru. A přestaň s tím kopírováním nesmyslů z knihovny strážné věže. Kdyby měl někdo zájem si ty píčoviny číst, tak tam zamíří. Toto místo je určeno pro DISKUSI.

Zvyk hledat na obloze znamení, kterými se řídí pozemské události, má původ ve starověké Mezopotámii a pochází asi ze třetího tisíciletí př. n. l. První astrologové pečlivě pozorovali oblohu. Z jejich snahy mapovat pohyb nebeských těles, předpovídat zatmění a vytvářet katalogy hvězd a kalendáře se zrodil vědní obor astronomie. Avšak astrologie se nezabývá pouhým přirozeným vlivem Slunce a Měsíce na naši planetu. Tvrdí, že poloha a vzájemné postavení Slunce, Měsíce, planet, hvězd a souhvězdí ovlivňují jak významné události na světové scéně, tak život jednotlivců.

neexistuje, proc by ti jinak Buh rikal, co mas delat?

jak budes zit a sam budes pred Bohem zodpovidat, co sis vybral!

Bůh nám také dal dar svobodné vůle neboli možnost volby. Díky tomu jsme mezi jeho pozemským stvořením jedineční. Můžeme se rozhodovat, zda se budeme řídit Božím morálním vedením, nebo ne. Proto mohl prorok Mojžíš říci: „Dnes proti vám opravdu beru za svědky nebesa a zemi, že jsem ti předložil život a smrt, požehnání a zlořečení; a vyvolíš si život, abys zůstal naživu ty a tvé potomstvo, tím, že budeš milovat Jehovu, svého Boha, tím, že budeš naslouchat jeho hlasu, a tím, že se ho přidržíš.“ (5. Mojžíšova 30:19, 20)

Shogune, moc si toho nepobral...Osočovat ostatní z nedostatků, kterýma trpíš sama... zajímavá taktika. Takovou může použít zase jen blbec. Protože jen blbec nevidí, jak snadno je poznat jeho debilita, a v tvém případě i nulové vzdělání.

Stoikové tvrdili, že k tomu, aby člověk dosáhl nejvyššího cíle — štěstí —, by měl používat svůj rozum, aby pochopil zákony, jimiž je řízen vesmír, a podřídil se jim. Žít ctnostným životem pro ně znamenalo ‚jednat podle přírody‘. Skutečně moudrý člověk, podle jejich mínění, byl lhostejný k bolesti či rozkoši, byl nezávislý na bohatství či chudobě a podobně. Věřili, že lidské záležitosti řídí osud, a pokud se problémy zdály neúnosné, pokládali sebevraždu za přijatelné řešení.

Shogune, moc si toho nepobral a jeste to tady predvadis. Zapni mozek a troche se vzdelavej

Bible jasně ukazuje, že...Ty hlupaňo, zkus zapojit aspoň pár mozkových buněk, než sem zkopíruješ další fanatický blábol. Nikdo kromě tebe nepotřebuje bibli, aby věděl, že může svým chováním ovlivňovat svůj život. Když skočím z okna, tak zemřu. Ó, jak objevné!

Bible jasně ukazuje, že naše rozhodování bude mít na náš osud vliv. Uveďme si příklad. Bůh se obrací na provinilce a říká jim: „Obraťte se zpět, prosím, každý od své špatné cesty a od špatnosti svých jednání . . ., abych vám nezpůsobil neštěstí.“ (Jeremjáš 25:5, 6) Kdyby Bůh již předtím určil osud každého jednotlivce, neměla by tato výzva žádný smysl. A v Božím slově kromě toho čteme: „Čiňte tedy pokání a obraťte se, aby byly vaše hříchy vymazány, aby přišla období osvěžení od Jehovovy osoby.“ (Skutky 3:19)

je rozdil kde se narodis, a...Tak jasně, že by to nešlo. To by pak měli poslat k soudu i prarodiče, praprarodiče atd. A skončili bychom všichni u Velkýho třesku, ten vlastně za všechno může, ne? :-D

je rozdil kde se narodis, a kdo Te vychova, ale pred soud nepujde rodic, kdyz ja opilej nekoho zajedu, tady vymluvy nejsou

Ezekiel 18:10 ‚A...ale ponese.... děti chudých alkoholiků .... atd.... se nemají nejlíp

to není dobrý příklad,...Hm, už jsem na ten příspěvek skoro zapomněl. Vcelku souhlas, onen příměr je na hovno :-) Hodně jsem to zjednodušil, chtěl jsem asi vyjádřit jen to, že prostě máme konečný počet atributů ("karet", všichni stejný počet - jak píše autor pod tebou - intelekt, vzhled, prostředí atd.), které nám jsou rozdány a potom dle vlastního uvážení s nimi nějak hrajeme. Jestli jsou to dobré či špatné karty se vlastně dozvíme až během hry - přičemž oproti mariáši se průběžně mění protihráči, spoluhráči a s kartami můžeš hrát opakovaně - ale až takhle do detailu jsem to pitvat opravdu nechtěl :-)
Zkrátka, na začátku stojí onen "osud" a dále už je to na tobě, vybíráš si z konečného počtu možností a variací daných těmi atributy, to byla celá myšlenka. Takže máme takovou "svobodu v omezenosti".

Ezekiel 18:10 ‚A [jestliže] se někdo stal otcem syna, který je lupič a prolévá krev, který udělal něco jako jednu z těchto věcí 11 (ale sám právě z těchto věcí neudělal žádnou); v případě, že také jedl na horách a poskvrnil manželku svého druha; 12 zacházel krutě se ztrápeným a chudým; urval věci loupeží, nevracel věc danou do zástavy; a pozvedal oči k hnojným modlám,+ udělal odpornou věc.+ 13 Dával na lichvu+ a bral úrok,+ a rozhodně nezůstane naživu. Činil všechny tyto odporné věci.+ Rozhodně bude usmrcen. Bude na něm jeho vlastní krev.+

14 A pohleď, někdo se stal otcem syna, který stále vidí všechny hříchy svého otce, jež činil, a vidí a nedělá takové věci. 15 Nejedl na horách a nepozvedl oči k hnojným modlám izraelského domu; neposkvrnil manželku svého druha; 16 a nezacházel krutě s žádným člověkem, nezmocnil se zástavy a nic nevzal loupeží; hladovému dal svůj vlastní chléb a nahého přikryl oděvem; 17 odtáhl ruku od ztrápeného; nevzal lichvu a úrok; prováděl má soudcovská rozhodnutí; chodil v mých ustanoveních; sám nezemře kvůli provinění svého otce. Rozhodně zůstane naživu. 18 Pokud jde o jeho otce, protože se dopustil vyloženého šizení, urval něco oloupením bratra a činil uprostřed svých národů cokoli, co není dobré, pohleď, ten potom zemře za své provinění.

19 A jistě řeknete: „Pročpak nemusí syn nést nic kvůli provinění otce?“ Pokud jde tedy o syna, ten konal právo a spravedlnost, dodržoval všechna má ustanovení a stále je provádí. Rozhodně zůstane naživu. 20 Duše, která hřeší — ta zemře. Syn neponese nic kvůli provinění otce a otec neponese nic kvůli provinění syna. Spravedlnost spravedlivého, ta bude na něm samotném, a ničemnost ničemného, ta bude na něm samotném.

marias mozna,/logika/ ale kde se narodis ne...

to není dobrý příklad,...Již při narození jsme značně determinováni, jak místem narození, tak dobou, tak inteligencí, vzhledem atd.

Občas se některým podaří z toho vyskočit a přesednout na vyšší level, ale celkově je to zanedbatelné promile.