Reklama

Chronický únavový syndrom

Pavel (St, 3. 9. 2003 - 20:09)

Sonjo, diky za podporu. Ale 2 lidi na to nestaci, musi nas byt nejmin cca 10. Ad Vitamu nefunguje momentalne www stranka, ale myslim, ze holky z Usti nebudou jen tak snadno a docela mimo :-). Myslim, ze i dr. Nouza by nas mozna podporil. Pokud jde o Alese, mozna ze nezvolil vzdy tu nejlepsi komunikacni formu, ale obsahove s nim tak z 95% souhlasim. Jiste, ze pokud nekomu spolehlive pomaha nejaka alternativni metoda, neni duvod ji povazovat za zbytecnou. Ja sam povazuju za velmi prinosnou jogu, ale nikoliv jako nabozenstvi a duchovni "kecy", ale jako rutinni psychofyzickou praxi a ocistu. Reiki neznam. Psychosomatika zni sice nasemu uchu slibne, protoze CFIDS je slozity komplex imunitnich, endokrinnich, neurologickych a sekundarne take psychickych poruch a problemu (napr. nedostatek koncentrace, ale to muze byt zpusobeno nedostatkem kdeceho, treba Horciku), nicmene problem vsech mne znamych psychosomatiku (viz dr. Savlik) je v tom, ze neznaji specificky teren a problematiku CFIDS a ze ho i naprosto ignoruji. Nasazuji na to pouze vseobecna psychologicka schemata a tam, kde by bylo na miste se zabyvat rovnomerne psychikou i telem, hledaji priciny pouze v psychice. To pacientum s organickym typem CFS ani za mak nepomuze (viz napr. kniha Svetlany Bezemkove z Ad Vitamu - Ja a CFIDS).

jarcak (St, 3. 9. 2003 - 19:09)

Viki,Máš štěstí na neuroložku, že opravdu chtěla přijít na kloub tvé bolesti. Já mám holt smůlu, už jsem to psala, má zažité rutinní vyšetření a páteř na kterou si stěžuji mi vůbec neprohlíží.Ten srdcař, děs, co oni si myslí, že nás baví vysedávat v přeplněných čekárnách a simulovat chorobu. DEMAGOGIE. My jim musíme dokazovat, že je nám opravdu zle. Paradoxně když nám na něco příjde máme radost. Tak abychom pak nebyli zralí k psychiatrovi, nakonec proč ne zas přínos BODU.Já tu rahabilitaci, cvičení , elektriku a trakci absolvovala. Pak mi jiný neurolog, řekl v době bolesti ani necvičte, elektrika a trakce na to zapomeňte bolest to akorát rozbouří, chce to pouze klid. Jednou mi píchali B-12 injekčně, to zabírá. Jenomže na mě nic nezabírá, proto si myslím, že mám v sobě nějakou infekci a ta se stále aktivuje.Dnes jsem byla na kr. testech borelioza-kvantitativní metoda. Tak uvidím. Napíšu. Zjištuji informace ještě o jiné diagnostice boreliozy

Martina (St, 3. 9. 2003 - 18:09)

Ahoj všem! Přečtěte si tento článek, snad Vás trochu potěší, jako potěšil mě, že se konečně na naše zdraví začíná dívat ze všech pohledů i někdo v lékař. zařízeních klasické medicíny. Já sama se tak na sebe dívám. Největší pokrok jsem udělala v úpravě své psychiky, ale stále se učím naslouchat životním situacím a propojuji si různé symboly jak ze snů, tak i z bdělého nazírání na svět. Samozřejmě, že dělám pokroky i v pomalém zlepšování svého zbídačelého těla, ale jde to mooooc pomalu. MartinaKdyž stůně duše, bolí i těloAni desítky vyšetření někdy neukážou, co vlastně člověku je. Přitom by možná stačilo, kdyby lékař s pacientem probral jeho problémy skutečně do hloubky. Způsob života a neduhy, kterými člověk trpí, spolu totiž úzce souvisí.Zdravotnictví je stále vyspělejší. Platí to i o tom českém. Pravda, potýká se s finančními problémy, ale pokud jde o nabízené možnosti, za světem nezaostává. I čeští pacienti podstupují nejrůznější moderní vyšetření, přístroje je ozařují, lékaři operují, nezřídka opakovaně. Pacienti k tomu polykají tabletky jako na běžícím pásu. A to všechno mnohdy zbytečně. Vůbec nijak se jim neuleví.Poznat příznaky nestačí Lékař, MUDr. Jiří Šavlík z psychosomatické ambulance pražské Všeobecné fakultní nemocnice se s lidmi, kterým medicína neumí poradit, setkává denně. "Jsem taková tolerovaná alternativa k té opravdu vědecké biologické medicíně. Nemůžu nic pokazit," říká s nadsázkou.Tak se k němu dostala například žena, která měla dlouhá léta zažívací potíže spojené s bolestí zad a hlavy. Většina lékařů ji však odbyla s tím, že popis její nemoci neodpovídá žádné známé chorobě. "Jinými slovy, řekli jí, že jí nic není. Jenže já jsem tu od toho, abych lidem jejich příznaky věřil, byť jsou netypické," říká Šavlík. Nakonec - po hovoru s ženou a díky jedinému cílenému vyšetření - zjistil, že prapříčina potíží je v dávné břišní operaci. Roli hraje podle něj vždy i to, jak člověk své potíže vnímá a prožívá. Z toho, co lékař Šavlík říká, je zřejmé jedno: podle něj moderní medicína většinou léčí jen příznaky. "Nepátrá po tom, co to způsobilo," vysvětluje lékař věnující se psychosomatice již dlouhá léta.Záda bolí ze stresu Psychosomatika je, zjednodušeně řečeno, nauka u vztazích duševní a tělesné složky lidského těla. "Lidé by měli vědět, že jejich tělesné choroby mohou mít a velmi často mají i psychické příčiny," říká Šavlíkův spolupracovník, rehabilitační lékař Jan Hnízdil.Asi nejtypičtějším příkladem je bolest zad, z níž lidé a často i lékaři viní různé výrůstky a deformace páteře. Podle Hnízdila bývá častým viníkem stres a psychická nepohoda. To samé platí o bolestech hlavy či o zažívacích potížích. "Chronický stres také oslabuje imunitní systém, takže člověk pak trpí poruchami imunity," dodává Šavlík. Pokud si pacient a lékař včas uvědomí možnou souvislost mezi zdravím a způsobem, jímž dotyčný člověk žije, má šanci potíže překonat. "Když má někdo vysoký tlak, je samozřejmě možné nasadit tabletky. Jenže lepší je zabývat se nejdřív okolnostmi, kvůli nimž člověk tímto problémem trpí," říká Šavlík.Proč nestačí léčit příznakyKdyž se lékař nezajímá o to, jak pacient žije a jakým způsobem vnímá sebe i okolní svět, nemusí vůbec najít příčinu jeho potíží. K tomu je však potřeba čas, ochota a umění naslouchat. Čeští lékaři však tímto přístupem pohrdají, protože se na škole neučí, jak spolu problémy duše a těla souvisejí, říká Jiří Šavlík.Hlava bolela z nevěry Podle toho, na jakého lékaře pacient narazí, může se další postup lišit takřka fatálně. Příkladem budiž třiatřicetiletá přitažlivá a inteligentní žena, která prošla Šavlíkovou ordinací.Trpěla bolestmi hlavy, které ji přivedly k lékaři. Její praktik tvrdil, že buď půjde o křivou páteř, nebo o něco vážného, což si žena celkem logicky vysvětlila jakožto možný mozkový nádor.Polykala tabletky proti bolesti, absolvovala nespočet vyšetření včetně drahé a náročné magnetické rezonance, která nádor vyloučila. Její potíže se však ani trochu nezmírnily.Teprve po dlouhém pohovoru v Šavlíkově ordinaci se začalo ukazovat, co za vším vězí. Její skutečné trápení začalo až tehdy, když jí praktik nasadil do hlavy brouka v podobě možného nádoru. Ukázalo se rovněž, že žije v nevyrovnaném vztahu. Nakonec dokonce vyšlo najevo, že ji hlava rozbolela vždy, když si vzpomněla na nevěru svého přítele. Už tenhle rozhovor s lékařem stačil k tomu, aby ji hlava přestala bolet. S přítelem se rozešla a navázala nový partnerský vztah. A vyšetření páteře? To už nebylo potřeba. "Je ale možné, že vzhledem k jejímu osobnostnímu ustrojení ji zase někdy podobné potíže postihnou. Jen nelze předem říci, který orgán je bude signalizovat," říká Šavlík.Dobrý praktik umí naslouchat Podobné pacienty si mnohé ordinace přehazují jako horký brambor, protože jejich příznaky neodpovídají těm učebnicovým, případně na ně nezabírá žádná předepsaná léčba. Šavlík s kolegou Hnízdilem by rádi, kdyby zdejší lékaři začali věnovat propojení psychických a tělesných potíží pozornost. Těch, kteří souvislost mezi bolestí těla a duše připouštějí, však přibývá, byť mají třeba částečné výhrady."Třeba bolesti zad mohou souviset se stresem, protože pak se objevuje svalové napětí a záda bolí. Avšak určitá skupina lidí trpí bolestmi zad kvůli organickým potížím, protože mají různé výrůstky, a nedá se to vysvětlit jen psychikou atd." říká Richard Rokyta, přednosta Ústavu fyziologie 3. lékařské fakulty pražské Univerzity Karlovy."Ale kde se vzaly ty výrůstky? Jistěže z předchozí nepřiměřené zátěže páteře pří chronickém stresu, tudíž při špatném životním stylu" podotýká Šavlík. Pacientům by měli naslouchat zejména praktici, kteří si budou s lidmi povídat a nikoli je léčit od boku. "Po nich by lidé měli chtít, aby se jim věnovali," potvrzuje Šavlík. Případně by se měli lidé obracet na psychosomatické ordinace, kterých však zatím není mnoho.Psychika? To neberu Jenže lékařům hodinové povídání si s klientem nikdo neproplatí. "Ale když je to nutné, bavím se s nimi," tvrdí pražský praktik Jan Jelínek. Podle něj se dobrý praktik pozná právě podle toho, že ví, kdy jeho pacient potřebuje jen nějakou drobnost a kdy naopak dlouhý pohovor, v němž se probere kdejaká podrobnost mající vztah k jeho životu.Ne všichni pacienti však chtějí slyšet, že jejich potíže souvisejí s psychikou. Gastroenterolog Jan Martínek z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny se s tím setkává běžně. Jeho klienti nechtějí slyšet, že nemají vředy a že jejich zažívací potíže souvisejí s pracovním stresem.Naopak se dožadují dalších a dalších gastroenterologických vyšetření, která přitom nemohou žádnou příčinu potíží objevit.Jak spolu potíže souvisejí

Eva (St, 3. 9. 2003 - 14:09)

Pane doktore Lukasi, plne souhlasim s tim, ze lekari se vetsinou nedivaji na pacienta jako na "celek", zabyvaji se jen jednotlivymi systemy v lidskem organismu. Lekari nechteji inteligentmi pacienty, kteri se o svoji nemoc a potize budou zajimat a budou chtit s lekari diskutovat, chteji mit pacienty "tupe", kteri jim vsechno odkyvaji jak oslove. Mluvi o pacientovi jako o tom carcinomu co lezi na dvojce nebo te akutni pankreatitide, co vcera prijali. To neni z me zkusenosti, ale ze zkusenosti me matky, pracujici dvacet let jako zdravotni sestra. A take jsou jeji zkusenosti takove, ze pokud lekar nic na pacientovi neshleda nebo jednoduse nezjisti "pristrojove", jak pisete, tak vse jednoduse svede na psychiku jedince a odesle na psychiatricke vysetreni. Vidite a me kdyz moje nemoc zacinala /mimochodem do te doby jsem u lekare snad ani nebyla/, taky byl vysledny zaver meho interniho vysetreni sveden na psychiku. Nicmene do zaverecne zpravy pani primarka nezapomnela pripsat, ze mam "unavovy syndrom" a ze vse je psychickeho puvodu". Poslani z nemocnice domu a vic se tady neukazuj!!! Nastesti jsem se po dvou letech hledani dostala k imunolozce, ktera mi udelala kompletni imunolog. vysetreni a zjistila skutecne nemale odchylky ve fci. Jen kroutila hlavou nad "mym vysetrenim z nemocnice". Je mi jasne, ze vsechno je to o penezich. Imunolog. vysetreni je velmi nakladne a tak se asi jen tak nekomu neudela, svest vse na psychiku je samozrejme levnejsi zalezitost. Nechci a ani nemam pravo odsuzovat vsechny lekare, ale me osobni zkusenosti i zkusenosti asi vetsiny s CFS, jsou opravdu smutne. Slovo ETIKA je az na posledni miste, naopak honba za penezi a nezajem prevlada. I soucasni lekari jednou zastarnou a chte nechte budou muset lekare vyhledat. Jak se asi k nim budou chovat a soucitit s nimi jejich "nastupci?"

Sonja (St, 3. 9. 2003 - 13:09)

Ahoj Pavle, protože Ad vitam skutečně nefunguje, je opravdu zapotřebí dát dohromady něco funkčního, jak navrhuješ. Osobně Tě vnímám jako autoritu, leč jsi hodně pro informovanost veřejnosti už udělal. Jsem přesvědčená o tom, že pokud bys to vzal do rukou Ty, určitě by byl přínos pro nemocné obrovský. Mám pocit, že už to budeš mít nějak promyšlené a že zbývá jen poslední

MUDr.Václav LUK (St, 3. 9. 2003 - 12:09)

Pro Evu a ....Systém zdravotnictví, výchova lékařů ( mohu mluvit za svou dobu, ale myslím, že se příliš nezměnilo ) a přístup k pacientům je opravdu, velmi slušně řečeno, NEUTĚŠENÝ. Lékaři se během studia o ČLOVĚKU jako celku příliš nedoví, ale vědí, jak ho "dokonale" vyšetřit přístroji. Ukáželi přístroj normální hodnoty, je "pacient zdráv" a jeho stesky jsou prapodivné a nevěrohodné. Lékaří ( kromě chirurgů) používají k tzv. léčení "léky", které většinou u chronických onemocnění ještě nikomu nepomohly. Vytratil se živý člověk s duší, svými problémy a tedy i mnohdy tichými, nenápadnými příčinami chorob.Většina lékařů je pouze v područí farmaceutických firem a jejich odborných studií. Mnohé "léky" jsou přímo pro lidský organizmus toxické. NAŠTĚSTÍ se lidé (i někteří zdravotníci) začínají probouzet.p.s. Prosím NEKAMENOVAT, NENADÁVAT. Vše viz výše je čtvrt století trvající zkušenost.UPOZORNĚNÍ PRO PODEZÍRAVCE: TO NENÍ REKLAMA ANI MARKETINGOVÝ POKUS !!!JEN JSEM SI "PLKNUL", protože s Věrou a spol. souhlasím.Dr. Lukáš

Pavel (St, 3. 9. 2003 - 12:09)

Chtel bych vas varovat pred ambulanci tzv. psychosomaticke mediciny, konkretne pred jistym dr. Šavlíkem z Karlova namesti. Ohledne CFIDS nevi nic a odmita vubec neco kdy vedet. Nebrat! vyjimkou snad muze byt jen situace, kdy nekomu jde o ID :-)).Take varuji pred behavioralnimi psychology.P.

Pavel V. (St, 3. 9. 2003 - 12:09)

Par poznamek - diagnostika na sklopnem stole (tilt table) je jiste neprijemna. Ale pred casem jsem myslim cetl, ze prave pomoci sklopneho stolu (a mereni EEG, tusim) lze prave vyborne odlisit CFS od rady jinych veci, cimz treba v Anglii a USA toto vysetreni pomohlo rade lidi k ID (kdyz na nem "unavacove" zkolabovali). K essentialu forte - casto se doporucuje, mnoha lidem pomaha, je fajn, ze pomohl i Jitce. Ale nesmime zapominat, ze CFIDS je trosku mnohotvara nemoc a ze kazdemu obecne pomuze neco jineho. Na zvys. teplotu myslim se take spise nasazuji jine veci nez essentiale, ktery je predevsim na ochranu jater. Cili asi taky nejake vitaminy, panadol, aspirin/acylpyrin, prothiaden apod. "spaci" a protizanetlive veci. A klid na luzku, pravda. Neskodi ani mensi "prirodni" desinfekce (cesnek, aloe vera, kefiry). Ale opakuji, vse je individualni a je dobre se poradit s lekarem, kteremu duverujeme. A poznamenavam - ackoliv mam CFIDS uz 12 let, nikdy jsem nevyhledal zadneho lecitele ci "alternativce". Co jsem od nich cetl, mi uplne stacilo :-).P.

Pavel V. (St, 3. 9. 2003 - 12:09)

Zdravim take vsechny a dekuji vam za pozdravy :-). Jinak - nekolik let jsem se CFIDS nevenoval, musel jsem se venovat spise jen "praktickym" a pracovnim zalezitostem. Domnivam se jedno - nadavanim na mizerne pomery kolem nas si prilis nepomuzeme. Pomohlo by nam jen jedno jedine - kdybychom zalozili skutecne zivotaschopnou a kooperujici organizaci, vedli informacni web s preklady ze zahranici apod., cimz bychom aspon trochu oslabili ty dezinformace a la Fucikova. Jinak budeme zase tam, kde jsme byli pred 10 lety, tj. cca v r. 1993. Pravda, 2 pokusy tohoto typu tu uz byly (1994-1997 ZO PÚS a cca 1997-2003 Ad Vitam) a zrovna moc dlouho nevydrzely... Nevim, jestli se o neco takoveho ja osobne ted pokusim. Podle meho nazoru nam pomuze take jen to, kdyz budeme trvat na fyziologicko-organicke povaze teto nemoci a jeji "hmotne" terapii, bez odkazu k psychiatrii a "duchovni sfere" ("duchovni" navody ma kazdy sve vlastni, zcela jine a soukrome, takze to je obecneji nepouzitelne, v tomto souhlasim opravdu s Alesem a lituji, ze se pred casem rozhodl z teto diskuse odejit).Takze, kdo je pro zalozeni akceschopne virtualni internetove, ale aspon trochu vykonne pracovni komunity?Pavel

Pavel V. (St, 3. 9. 2003 - 10:09)

Vazeni pritomni (pritomne),abychom pochopili, proc jedna Terezie Fucikova tak, jak jedna, myslim, ze je treba si uvedomit, ze TF neni ani zadnou predstavitelkou vedy, touzici poznat nepoznane a slozite deje v organismu, ani asi nejak mimoradne osobne zlou ci extremne primitivni osobou od prirody, ale ze je dogmatickou predstavitelkou byrokratickeho aparatu, kteremu jde o moc a o penize (aby je mohl dat treba na "lecbu" alkoholiku a narkomanu apod. tzv. neprizpusobivych osob ci minorit). Nevim, ceho se TF event. boji, ale ma proste za ukol tutlat, tutlat a zatloukat a zase zatloukat jakoukoliv pro ni nepohodlnou pravdu o CFIDS. Samozrejme, ze u projevu TF lze pozorovat jiste znamky schizofrenie (jinak mluvi na verejnosti a jinak mluvi s nekterym z pacientu, o kterem vi ci tusi, ze jeji zmatenou oficialni interpretaci asi neprijme - proto sve formulace v jedne ucebnici ochotne svadela na Klenera :-))), nicmene ja osobne to nemuzu prilis rozlisit od silne davky pokrytectvi. Mimochodem, kdysi se o ni povidalo i to, ze ma bud taky sama CFIDS ci dokonce rakovinu a ze si sama picha ze sve soukrome zasoby konske davky transfer-faktoru (Immodin) nebo takove nejake jeste uzkoprofilovejsi dryaky :-). Kazdopadne bych se vsadil, ze hloupa neni a moc dobre vi, ze CFIDS existuje a co obnasi. Zahranicni odbornou literaturu cte nepochybne velmi pilne (od toho je placena). Avsak ignoruje jeji hlavni proud a preferuje jen okrajove jevy jako jsou Reeves, Wessely a Sharpe (shodou okolnosti taky vrcholni zdravotnicti urednici ve svych zemich). Proto, prosim vas, nepletme si SKUTECNOU VEDU a vyzkum, jakou predvadeji napr. Komaroff, Cheney a Suhadolnik s ucelovymi slataninami a blaboly typu Fucikova ci Prasko...

Jitka (St, 3. 9. 2003 - 06:09)

Ahoj Francis,psala jsem, že mi doktorka předepsala nějaké kapsle Esenciale forte, které jsem brala 3x denně asi rok možná ještě déle. Nevím, jestli mě to všechno přešlo jen po nich, ale je to naštěstí pryč. U mně asi tato nemoc ještě nebyla v nějakém pokročilejším stádiu (sice jsem s tím bojovala nejméně 3 roky), proto jsem se z toho ještě poměrně snadno dostala a naštěstí jsem narazila na doktorku, která je na svém místě. Všem držím palce a přeji krásný den. Jitka :-)

Destiny (Út, 2. 9. 2003 - 22:09)

Ahoj lidi. Mám takovou poznámku. Mudr Fučíková trpí těžkou schizofrénií a měla by se léčit na psychiatrii. Pokaždé tvrdí něco jiného a proto tento člověk by měl být zbaven svépravnosti, protože představuje nebezpečí pro své okolí. Víte jak před léty léčili lidi s roztrošenou sklerózou? Jako hysterickou paralýzu. Proto Fučíková představuje reálné nebezpečí pro své okolí. Já bych hlasoval jste pro ji dát do blázince?

Francis (Út, 2. 9. 2003 - 22:09)

Ahoj,VIKI, oni Tě na tom sklopném stole nechají zkolabovat? To je nějak 70 stupnů nakloněné, že? Já bych tam odpadla stoprocentně

Martina (Út, 2. 9. 2003 - 19:09)

Děkuji Vám všem za podporu. Jsem ráda, že se Pavel V. /konečně/ dostal k naší diskuzi a jemu děkuji také, a to za snahu s jakou léta hledá cokoli v odborných článcích z ciziny a vynáší to do světa nás trpících. Co může člověka, jako je Fučíková, těšit z vědomého ubližování? Asi to, že chce udržovat a vytvářet ještě více nemocné lidi , dále

Sonja (Út, 2. 9. 2003 - 18:09)

Zdravím celé fórum a na začátku chci poděkovat Pavlovi za cenné informace. Jestli se prof.Fučíková bojí, nebo zatajuje

Martina (Út, 2. 9. 2003 - 18:09)

Milí moji kamarádi a kamarádky, snad Vám nebude vadit, když zde otisknu velmi hezká slova nalezená na netu -Stručně zde shrnu zásady, kterých je podle mého výběru nutné dbát:1. Každý člověk musí se změnou začít sám u sebe. Přestaňme se vměšovat do záležitostí jiných lidí.2. Každý člověk má svobodnou vůli, může si myslet, co chce. Může své myšlení kdykoliv změnit a tím změní svou budoucnost.3. Potenciál každého člověka není omezený, nýbrž neomezený. Člověk musí tento potenciál bez hranic uplatnit

Pavel V. (Út, 2. 9. 2003 - 16:09)

Hm :-). Pokud o tom nahodou nevite, tak prof. Fucikova pres 10-15 let udavala ton cele ceske imunologii. Byla totiz predsedkyni ceske imunologicke spolecnosti a taky prakticky vrchnim "kapem" vsech posudkaru z oboru imunologie. Podle toho to vypada i u komisi a v odbornem ovzdusi u nas. Ta pani neni tedy zdaleka nevinatko. Muze temer za vsechno kolem CFIDS u nas(krome jisteho prof. Klenera...). Pokud se chci dozvedet neco o novinkach z vyzkumu ve svete, kouknu napr. sem:http://www.immunesupport.com/Healthwatch/ (ctvrtletni spravy v PDF apod.)

Eva (Út, 2. 9. 2003 - 15:09)

Ahoj holky,diky za upozorneni na clanek od Mudr Fucikove. Skutecne smesne a primitivni...I ja jsem se musela dnes pripojit k reakcim na tento clanek a trochu si "ulevit",tezko to nechat bez odezvi. Jinak obdivuji Martinu a Coronera, jak mohli mit tu trpelivost a dopisovat si zjistym panem Michalcakem. To by me zajimalo, co tenhle chlap muze vedet o imunologii, neurologii ci endokrinologii. Ja teda zadne blaznive lecitele ci filozofy neuznavam. Az ty svoje blaboly bude mit vedecky podlozene, pak je cas, zacit s nim diskutovat. Ted je to asi jen ztrata nasi drahocenne energie.Jeste jeden postreh. Moje znama studuje posledni rocnik mediciny v Plzni. Prednasky z imunologie i neurologie uz ma za sebou a o CFS ani zminka, v zivote o teto nemoci neslysela. Navic pry zkouska z imunologie byla nejlehci z celeho studia, to mi pripada tedy dost hrozne, protoze je to tezky obor.No, tak ted z lekarske fakulty /alespon te plzenske/odejde spousta "nadejnych" lekaru s diplomem v ruce, bez informace, ze taky existuje neco, jako chronicky unavovy syndrom.

Jitka (Út, 2. 9. 2003 - 12:09)

Ahoj všichni,po přečtení příspěvků (bohužel ne všech - to se snad ani nedá), mi leze ještě teď mráz po zádech, protože sama jsem chron. únav. syndromem trpěla, ale díky bohu (tedy spíš mé zlaté doktorce) už netrpím asi 2 roky. To, jak většinou píšete, že lékaři (a nejen lékaři) na tyto lidi koukají jak na cvoky, simulanty, hypochondry a já nevím co ještě, jsem si prožila také, takže jsem doktorku vyměnila a ta nová doktorka určila diagnózu ihned po tom, co jsem jí řekla, že jsem neustále unavená a že nemám být vlastně z čeho unavená, že mám pořád zvýšenou teplotu, že mi třeba najednou činí problém vyjít pár schodů, jak se cítím vyčerpaná, že se někdy hned ráno po probuzení cítím jako po maratonu a při tom jsem šla spát brzy a spala jsem celou noc, atd. Paní doktorka mi odebrala krev a moč s tím, že je to pravděpodobně chr. ún. syndrom, který pak podle výsledků potvrdila. Napsala mi nějaké kapsle Esenciale forte, které jsem brala 3x denně a možná ještě něco, to už si nepamatuju a chodila jsem k ní pravidelně na kontroly. Ale než se toto všechno událo, tak jsem s bývalou doktorkou "válčila". Když jsem jí popsala výše napsané potíže, také mi odebrala krev a moč, samozřejmě nezjistila nic, ale napsala mi antibiotika. Takhle to trvalo asi 3 měsíce, kdy jsem měla i neschopenku, pak mě poslala na vyšetření do nemocnice se zprávou, kde bylo psáno, že jsem simulant. V nemocnici mi každý den měřili pravidelně těch 37.6 C stupňů, také samozřejmě nabrali krev, kde jsem měla nějaké zvýšené hodnoty. S tím mě pustili zase zpět domů a paní doktorce poslali zprávu s výsledky vyšetření a aby zhruba tak po roce udělala kontrolní vyšetření sama. Načež paní doktorka si snad ani zprávu nepřečetla, založila a to byl šmitec. Nakonec mi řekla, že se s tou zvýšenou teplotou a občasnou únavou musím naučit žít. Tak jsem se na doporučení známé obrátila na doktora specialistu internistu se soukromou praxí. Po první návštěvě jsem si říkala - no konečně se mnou někdo něco bude dělat, protože pan doktor mi slíbil, že mě pošle do Prahy na speciální vyšetření a když nepomůže ani to, tak ještě někam jinam atd. Objednal mě na další konzultaci k němu asi po týdnu s tím, abych si pravidelně asi 3x denně měřila teplotu a zapisovala ji a tak nějak sledovala ostatní potíže. A pak, že se uvidí, jak dál. Když jsem k němu přišla po tom týdnu, pan doktor byl jak vyměněný - odměřený, neměl vůbec zájem o nějaké posílání někam na nějaké vyšetření a abych neodcházela s prázdnou, předepsal mi Imudon a k tomu mi řekl, že to vlastně nic není ty mé zvýšené teploty a únava a že se s tím dá přeci žít. A byla jsem opět "odzpívaná". Mám pocit, že tam zapracovala doktorka, ke které jsem chodila, protože on si doktor od ní zažádal o nějakou dokumentaci, takže ty mé teploty a únavu spolu zřejmě hned prodiskutovali. No nic, život šel dál i s tou únavou a teplotami, až jednoho dne mi moje tchýně dala kontakt na tu zlatou paní doktorku, která mě ze všeho dostala. Chodím k ní dodnes, když mě náhodou něco pozlobí. Tolik mé zkušenosti s lékaři a chronickým únavovým syndromem. Všem přeji hodně štěstí, sílu překonávat další překážky a to nejcennější - vytoužené zdraví. Mějte se stále lépe, lépe a lépe. Jitka.

Pavel V. (Út, 2. 9. 2003 - 11:09)

viz brutální Magnetické "mazání hlavy" při CFS. Mohlo by to být téma do ztřeštěné komedie, kdyby to nebyla holá pravda... :-)).http://www.praha2.cz/noviny_prahy2/default.asp?clanek=1434&cislo=77Dobré zprávy z nemocnice - Jak na

Reklama

Přidat komentář