alkoholismus

Slávko, děláš jedině dobře, že tam chodíš, doléčovací terapie po základní léčbě je nesmírně důležitá a nesmí se podcenit. Já mám možnost jednou měsíčně zúčastnit se klubu abstinujících, vedou to sestry, no a jednou za rok můžu na týden na opakovací a posilovací léčbu. Kdy, to záleží na domluvě a podle toho, jak mají volno. Nevýhoda je, že v mém případě to je spojené s dojížděním, proto mi vyhovuje i ta frekvence. V případě potřeby mám pochopitelně možnost telefonické konzultace problému kdykoli a kdyby to bylo naléhavé, přijmou mne na pobytovou léčbu kdykoli přednostně.Když mám být upřímný, kdysi jsem ani netušil, jak rozvinuta je péče, která je věnována alkoholikům. Z druhé strany, ze strany alkoholiků je vyžadováno jediné

Slávko,moc Ti děkuji za podrobný popis.Zítra se rozhodne jesli mě tam v pondělí přijmou.Chci tam jít sama,nikdo mě nenutil.Musím jít na detox? Už 6 dní nemám v sobě ani kapku a nemíním to do nástupu porušit.Ještě bych chtěla vědět co si vzít ssebou,oblecení atd.

Jo, to mi na psychoskupinách také :-)) Ještě jsem zapomněla - chlapi měli služby na záchytce. Tři dny a čtyři noci v kuse. Bylo to rozdělené tak, aby za dobu pobytu měli tuto službu dvakrát. Já tam pravidelně chodím 2x měsíčně. Jedenkrát v měsící je setkání - to se zařadíš do skupiny do které jsi patřil a ti co jsou na léčbě tě zpovídají co s tebou dělá abstinence :-)) a jedenkrát v měsíci je psychoskupina s primářem, tam jsou pouze "absolventi".

Díky za odpověď. My měli hlavní důraz položený na skupinovou psychoterapii, každý z nás vyprávěl svůj příběh třikrát za léčbu (na začátku, uprostřed a pak těsně před ukončením). Ty zpovědi byly hodinové a ještě se pak kolem nich povídala.Já byl v Kosmonosích, pak se ale léčebna přesunula do Mladé Boleslavi. Docela rád bych se tam znovu podíval, asi se rozjedu na klub abstinujících.

Takže každý den jsou ještě 15:30 až 17:00 návštěvy. v sobotu a neděli je to jinak, ale to už si napamatuji, tuším že od dvou hodin. Dále jsou psychoskupiny, jsou tři, a každá skupina má psycho 2x týdně 1a1/2 až 2 hodiny. Jsou rozdělené tak, aby se nekryly s programem. Dále:pondělí 15:15 až 15:30 sportovní prověrky, 18:30 až 19:00 zpívánky. Úterý 13:00 až 14:30 povinná brigáda v areálu léčebny, 18:00 až 18:30 čtení, 20:00 až 20:45 křeslo pro hosta. Středa 11:15 až 11:30 osvěta, 13:00 až 14:00 velká komunita, 15:00 až 18:00 vycházky, 18:30 až 19:00 zpívánky. Čtvrtek 13:00 až 14:00 psychoskupina pro všechny dohromady, 15:15 až 15:30 sportovní prověrky, 18:00 až 18:30 čtení, 20:00 až 20:45 povinné video. Pétek 8:00 písemnky, 8:15 odchod do pracovní terapie, 13:00 až 14:30 dobrovolná brigáda. Sobota + neděle budíček v 7:00, 7:15 rozcvička, 7:30 snídaně, 8:00 úklid pokojů. No a vycházky nebo výjezdy, neděle 18:30 až 19:00 kvíz.Ty jsi mi teď dal :-))))) Já měla v léčebně na stolku položený vždy domácí řád, abych věděla v kolik kam utíkat :-)))) A Ty jsi byl kde?

Slávko, všimnul jsem si, že v programu, který jsi uvedla, je docela velká

Ivo děkuji za vysvětlení, jsi moc hodná. Tak sociální fobii asi nemám, ale ty Tvoje problémy s tím někam zavolat třeba jen kvůli omluvě nebo domluvě mám přesně ty samé. A taky se vždycky hrozně leknu, když zvoní telefon.

Moniko, režim u Apolináře jsem si četla. Jestli je tvrdý, no nevím, co si představuješ pod pojmem tvrdý :-))) Pro alkoholika je jakýkoliv režim, který po něm chce, aby něco dodržoval, pravidelně něco dělal a chodil někam včas, tvrdý. To není invektiva ale vlastní zkušenost.

Agnes, jako denní režim? Asi takto: 6:00 budíček, 6:15 rozcvička, 6:30 úklid pokojů, 7:00 bodování pokojů, 7:15 malá komunita, 7:30 snídaně, 8:00 pracovní terapie, 11:00 konec pracovní terapie, 11:30 oběd, 17:15 večeře, 19:00 komunita, 22:00 večerka. To je ten základ. Jinak každý den jsou ještě různé aktivity (čtení, zpívánky, křeslo pro hosta, kvíz, video, velká komunita, osvěta, sportovní prověrky) a psychoskupiny. Prvních 14dní máš vpodstatě ten základ + učíš se na zkoušky. To není vůbec nic složitého. Je to asi 20 jednoduchých otázek z alkoholismu. Po 14 dnech děláš z toho zkoušky - zase nic složitého, není to jako ve škole :-))) a potom teprve podepisuješ terapeutickou smlouvu a zařadíš se již do plného režimu. Bodování je nastaveno tak, že bys to musela jó flákat, abys nenabodovala. Body se sčítají každý týden a podle toho máš nebo nemáš nárok na vycházky nebo výjezdy. Kouřit se může od 7:30 do 21:00. Kafe 3x denně, ale je tam i automat a z toho si můžeš kafe cedit kdy chceš a kolik chceš. Pamatuji si to tak dobře proto, že jsem tam teď v lednu byla na týdenní opakovací léčbě. Za rok půjdu znovu, beru to vlastně tak, že se vracím někam, kde mi moc pomohli a je mi tam fajn :-)))Ještě nějaké dotazy? :-)))

Slávko,mohla by jsi napsat jak to na oddeleni 19 probihá?Díky.

Ahoj Alžběto, sociální fobie je zjednodušeně strach z kontaktu s lidmi, spíš z toho, že tě budou kritizovat, že se nějak zesměšníš apod. Každý se bojí trochu něčeho jiného. Nejlepší léčba je, když se těm situacím, co se bojíš, učíš postupně vystavovat. Mě pomohla hodně příručka od p. Praška a pak léky. Trpím tím od dětství, nikdy jsem nebyla společenská (to mi ani tak nevadilo), ale např. ve škole se to projevovalo tak, že jsem nemohla sedět vedle okna, aby náhodou mě učitel nepožádal otevřít či zavřít okno a všichni ve třídě by se na mě při té příležitosti podívali atd. Teď jsem z nejhoršího venku, dokážu normálně fungovat, a málo situací mi dělá opravdové problémy, ale v poslední době se mi to zas vrací. Když mi někdo zavolá, tak to se strachem vezmu, ale abych já někam zavolala, to mi dělá problém. Např. aktuálně teď mi doktor na 2 dny prodloužil neschopenku, a já nejsem schopná se omluvit v práci. Lituju, že jsem mu řekla, že mám ještě teplotu a nechala se přemluvit být doma. Je mi to prostě blbý, co si budou myslet, co když někdo bude muset dělat mou práci za mě, a tak to odkládám a odkládám. Stejně tomu neuteču a vyřeším to nějak oklikou - buď napíšu SMS kolegyni, nebo půjdu zítra ráno k doktorovi říct mu, že potřebuju jít do práce a ať mi tu neschopenku ukončí. Ale i tyhle obě situace jsou pro mě náročné. Anebo půjdu zítra i přes neschopenku do práce a nikomu nic neřeknu. A kvůli jednomu blbému telefonátu vyvíjím takovéto teorie a do rána zřejmě budu. Přitom zítra to bude ještě horší, protože jsem měla zavolat spíš dnes a slibovala jsem, že zítra přijdu, takže se mnou počítají a třeba jim něco zkomplikuju (možná vůbec ne...)Tak jsem jen tak napsala, jak to teď aktuálně prožívám, pokud třeba jen na ty lidi nemáš náladu, tak to sociální fobie není, ale když se bojíš kvůli tomu, že Tě budou kritizovat, zkoumat, zesměšňovat, tak asi jo. Mě teda hlavně vadí, když musím udělat něco já sama aktivně.

Ivo, náhodou jsi dobrá! Prosím tě, co je to ta sociální fobie přesně? Já na sobě pozoruju, že přestávám vyhledávat lidi, návštěvy, když mám pocit, že by mohl někdo přijít, raději na zvonění neotevírám, neberu pevný telefon. A to jsem střízlivá, normálně jsem doma, všechno v pohodě. Přitom jsem bývala dost společenská (někdy až moc)! Z toho plyne i fakt, že než jdu někam na návštěvu, musím se napřed napít, abych se vůbec dostala do zábavy.

Jo, ale od té návštěvy piju. A jak říkal pan dr. Houdek, není cesty zpět. Prostě se napiješ a lítáš v tom hned na plný pecky. Mám tu pivo. Myslím, že jsem vypila přes 3 litry vína. Aspoň podle lahví, co jsem tu našla. Navíc jsem bez práce. Jen ten antík, ale to dělám spíš pro radost než pro peníze. No a dnes mi měli volat z další práce a já radši nebrala telefon. Takže Karin jsi u mě hvězda, chodíš aspoň dělat.

Ahoj, tak já dnes poprvé šla ven, po doktorech na kontrolu, bylo to pro mě dost psychicky náročné (trpím sociální fobií, tak takové 2 návštěvy mě hodně vyčerpají). Celou dobu jsem myslela na to, že bych si dala pivo. Pak jsem šla do obchodu, na pivo ani na víno jsem chuť neměla, ale málem jsem si ho koupila. Řekla jsem si, že mě bolí hlava a že na bolest hlavy mi vždy pomáhá pivo. Nakonec jsem to ustála, a koupila si 3 nealko piva. Hned jak jsem přišla domů, tak jsem se do nich pustila, nijak zvlášť mi nechutnají, jen mám ještě větší chuť na normální pivo. Beru to jako selhání, protože to piju stejným stylem, jako normální pivo. Nechápu, proč jsem si to kupovala. Naštěstí jsem v bezpečí domova, nikam už nepůjdu, tak to pokračovat nebude. Musím vyřešit to nakupování, to mi dělá pořád problém. Monko, jdi na to krizové oddělení, a co Ti poradí, to udělej. Kolik je Ti let? Kolik toho za den vypiješ? Já četla nějaké příspěvky dozadu a přišlo mi to docela málo na to, abys měla nějaké delirium, absťáky atd. Nemáš třeba spíš úzkosti?

Karin, pro mě by ani nebylo hrozný tohle vydržet, ale jsem dost silnej kuřák a někde to hodně omezujou. A vzdávat se dvou závislostí najednou bych nějak nezmákla.

No, my tam měly ženský odevšad. I z Moravy.

Nejsem ve spádové oblasti. No tak nějak nevím, ale Apol. je na 4 měsíce a pěkně tvrdej režim. Je to jedna z netěžších léčeben.

Karinko a nechtěla jsi se ještě zeptat, v kterých léčebnách je povoleno chlastat? To by mi k Tobě docela sedělo..

Moniko, být tebou, poslechnu Slávku. Držím moc palce, bojím se o Tebe.

Ještě jsem se chtěla zeptat, v jakých léčebnách kromě Apolinář je povinná ranní studená sprcha a jiné kraviny ?