antipsychotika

Už nemám akútnu psychózu zmenili mi to na schizoidnú, dostala som sa z najhoršieho vonku, a cítim sa teraz dobre.Čo budem robiť ďalej neviem.Závidím vám.Pod vplyvnom liekov nefungujem.Už mám strach písať aj tu na "doktorku".Mám strach z doktorov, neverím, že ma niekedy pustia do práce, ak ešte nejakú zoženiem.Cítim sa obmedzovaná v tejto spoločnosti,ja si chcem založiť rodinu, tá moja ma nepodrží.Mám strach,že v pravidelných intervaloch budem zatváraná v nemocnici.Mám strach z každého nasledújúceho dňa,lebo viem,že v nasledujúci deň môžem byť opätovne hospitalizovaná.Znovu prepustenie domov,a znova hospitalizácia...začarovaný kruh.Človek si takto nemože plánovať budúcnosť.S diagnózou sa mi zmenil celý môj život od základov, nadšená nie som. Lebo jediné, čo môžem čakať,v čom mám prijebanú istotu budúcnosti sú hospitalizácie, a to nie je život, ale utrpenie.Vyliečiť sa to nedá.Takže neviem, ako sa mám tešiť zo života, keď vzťahy sa budujú postupne, a hospitalizáciou som "vytrhnutá" zo života, o nejakom budovaní kariéry a prehlbovaní vzťahov, nemôže byť ani reči.Ahoj, prepáčte ak píšem nevhodné príspevky,nemala som asi písať....

Je to přesně tak, jak píše Yossarian. Nejdříve se zabývat sebou a léčit psychózu a až pak řešit práci. Jasně, že z invalidního důchodu jde těžko vyžít, ale jak jsem řekl, pokud Tě podrží rodina, budeš to mít dobré Moniko.

No já si myslím, že Monika hlavně nevidí svou situaci reálně ......nemůže ve stavu akutní psychozy , nastoupit do práce -i kdyby tam krásně nastoupila , letěla by brzo .....opravdu je potřeba se nejdřív vyléčit a najít vhodný lék a vhodného doktora, většina psychoz se dostane po nějakém čase do klidu a stačí udržovací dávka ....pokud Monika každému doktoru stále opakuje že chce do práce a přitom je v tomhle stavu -to je vidět i ze psaní- tak je jasné , že se ani moc nesnaží jí něco vysvětlovat ....do práce ted prostě nemůžeš , Moniko .
Já si nemyslím , že psychozy nemají dobré prognozy, já mám psychozu asi 20 let a chodím do práce , mám přátele, vychovala jsem s ní sama dvě děti ..mám kamarádku která má s maniodepresivitou 3 práce a učí na škole ......takže to se nedá tak říct ....

Moniko, já samozřejmě neznám Tvou situaci podrobně, ale můžu Ti alespoň poradit. Nacházím se v prakticky stejné situaci, jako ty. Mám pravděpodobně paranoidní psychózu, se kterou nemohu chodit do práce. Také žiju s rodiči a také nemám rád závislost na nich.

Nevím kolik Ti je, mně je 20 let a tak mám ještě velkou část svého života před sebou. Teď jsem smířen s tím, že jsem nemocný a musím brát léky, které mají plno nežádoucích účinků, ale mám naději, že mě ty léky vyléčí a po nějaké době je budu moci snížit na udržovací dávku.

Pokud se máš o koho opřít (rodiče, sourozenci), je to obrovská výhoda. Taky jsem zpanikařil, když jsem zjistil, že jsem duševně nemocný a musím seknout s prací, abych se mohl léčit, ale raději budu rok nadopovaný prášky a dalších 60 let budu v poklidu žít a dělat tenhle svět lepším, než abych po dvou letech trápení skončil někde rozplácnutý pod mostem.

Já se snažil, abych byl pro ostatní co nejlepší a snažil jsem se ostatním nepřekážet a ve všem vyhovět. Kdybych se Tě zeptal, kdo je nejdůležitější člověk ve Tvém životě, co bys mi odpověděla? Pravděpodobně rodiče, sourozenec, nejlepší kamarád? Vedle. Jsi to Ty sama!

Lékařů se neboj, ti tu jsou pro Tebe a jejich prvořadým zájmem je vyléčit pacienta. Pokud se Ti nelíbí praktiky Tvého psychiatra, máš samozřejmě právo ho změnit. Pokud Ti lékař kombinuje Seroquel a Risperidon, pak je to velice divné, normální postup je zaléčit akutní formu nemoci vyššími dávkami léku a pak přejít na udržovací dávku, na které člověk může fungovat. A samozřejmě každý člověk reaguje na různé prášky rozdílně. Já například nesnesu Risperidon, teď papám Kventiax (Seroquel) a je to o malinko lepší. Rozumný psychiatr se s pacientem na lécích dohodne, takže zkus zajít k jinému, řekni mu svůj příběh a popros ho třeba o Dogmatil.

Hlavně si teď svůj stav nevykládej jako prohru. Přijmi to, prostě se stalo, že jsi nemocná a musíš se léčit, protože bez léčby také nebudeš schopna fungovat. Základ je mít dobrého psychiatra, oporu v rodině a dobrého psychoterapeuta. Pokud všechno tohle máš, tak máš obrovské štěstí. Třeba 3 měsíce se budeš léčit v invaidním důchodu a pak budeš moct jít pracovat a budeš brát jen udržovací dávku, která tě nebude omezovat.

Můj stav není dobrý, ale do léčebny nechci, tam by mě akorát dávali injekce, takže se snažím maximálně spolupracovat s mojí psychiatričkou a vím, že se mi to vyplatí. Vím, že teď jsem se oprostil od všech problémů v práci a mám čas jen pro sebe. Nemusím se zabývat věcmi, které stejně nemůžu ovlivnit a po malých krůčcích se sunu k uzdravení. Bude to dlouhá cesta, psychózy nemají totiž moc dobré prognózy, ale zabít se nechystám, to bych si neodpustil a hlavně má situace zdaleka není beznadějná. A věřím, že Tvoje také nebude tak hrozná. Hlavně se netrap tím, že teď nemůžeš pracovat i když to moc chceš. Budeš moct pracovat, až se dostaneš z nejhoršího. Já například nebudu moct dělat své vysněné zaměstnání, ale mám vymyšlené jiné, které sice tolik nevynáší, ale v pohodě ho zvládnu a budu ho dělat rád.

V první řadě zkus najít nějakého dobrého psychiatra, který tě nebude dopovat injekcemi a ke kterému budeš ráda chodit. Důležitá je samozřejmě i psychoterapie na kterou tě doporučí. Já bych si léčbu bez psychoterapie nedovedl představit.

Nechapem, ze ti nechcu dovolit pracovat, moja lekarka sa snazi vratit cloveka naspat do bezneho zivota hned, ako to len trocha ide. O aky typ prace sa jedna? Ako dlho sa liecis? Nemozes si najst ineho lekara, trebars aj v susednom meste?

Ďakujem za odpovede.Naozaj Mion zdopovaná injekciami, liekmi nedokážem fungovať, a naozaj mám strach o svoj život, keď mi lekári nechcú dovoliť pracovať, nedokážem sa zmieriť s tým, že v živote prehrám, pretože ma lekári nepustia do práce. Čo s tým ?Mám znovu veriť, a znovu h?adať prácu?Ak ma náhodou nejaká firma znovu príjme, a nepotvrdí mi to lekár, tak mňa trafí š?ak.Plačem.Musím sa s tým zmieriť, že lekári "vyrábajú" bezdomovcov,ako mám mať nejaký vzťach, žiadny chlap nechce ženu,ktorú bude mať celý život na krku.Pritom nie som blbá,že by som nevedela pracovať.Aký je najspo?ahlivejší spôsob sebevraždy?, tak aby ma náhodou pri tom nechytili, lebo by ma zavreli do cvokárne.Mám schizoidnú psychózu a chcem žiť, len som si nemyslela,že budem musieť kôli psychóze a svinským doktorom sedieť celý život doma.U nás už zamestnanie asi nezoženiem.

Já si taky myslím, že by Monika měla najít lepšího psychouše, v tom může být problém....třeba mý dceři řekla doktorka , když byla ospalá a šíleně příbírala po léku a přestaly jí měsíčky v 15 letech!!, že to k tomu patří a že máme přijít za dva měsíce ... TAK UŽ NÁS BABA V ŽIVOTĚ NEVIDĚLA ...... je hodně psychitrů kteří na pacienty se*rou a tím se oddálí řešení celé věci, já jsem kvůli mizerné lékařce neléčila a rozpadlo se mi manželství ......
Ale my nemůžeme vědet jakou má Monika přesně diagnozu , každý to má opravdu jinak, to se těžko na dálku takhle radí ....základ je dobrej psychiatr a dobrej psycholog ....

A do léčebny nechci, to by mě úplně položilo, protože jsem sociální fobik a změna prostředí a denního rozvrhu mě vždycky strašně rozhodí. Navíc by se tam o mě nikdo nestaral, dostával bych oblbovací injekce a tím by veškerá péče končila. Nechci být zdopovaná troska, chci žít. Stačilo by mi jiné antidepresivum a já bych se z toho vylízal. Takhle je to začarovaný kruh. Už jsem se smířil s tím, že v životě kvůli psychické nemoci nedosáhnu vysněné mety, ale mohu ho prožít šťastně. A to s takovýmito oblbováky nepůjde, přesně, jak říká Monika

Moniko, zlomit to můžeš jedině tak, že změníš psychiatra, pokud je to alespoň trochu možné. Co se týče mě, tak já to mám špatné. Mám podezření na paranoidní psychózu a doktorka odmítá, že by mi na to stačila antidepresiva, takže teď musím brát Kventiax, ale jsem z toho dost vystrašenej, protože doporučená dávka je 200mg ráno a 400 večer. Když si teď vezmu ráno 50mg. tak jsem do hodiny úplně tuhej. Nedovedu si představit, že bych bral 200mg. Změna medikace taky nebude moc dobrý nápad, protože Risperidon mi vydržel týden, u toho Kventiaxu bych to viděl taky tak nějak. Nejlépe jsem reagoval na Dogmatil, kdy jsem bral 50mg na spaní, tak zkusím doktorku přemluvit, aby mi předepsala ten. Vlastně ani nevím, proč mi ten dogmatil vysadila... Po Dogmatilu už moc možností není - Zyprexa a Abilify. No pak bych musel dostávat nějký haloperidoly a to bych asi nepřežil.

Ja mam tiez vysoku skolu a psychozu a pracujem, mam stastie na lekarov a viem aj mnohe priznaky zatajit, to velmi pomaha. Ked clovek vyzera lepsie, nez sa citi, tak ho aj do prace pustia, aj si zarobi, aj na ine myslienky pride a napokon sa vplyvom prace jeho stav zlepsi. Najhorsie je ostat doma a zobat lieky, to clovek iba lezi ako zombie a den za dnom plynie strasne pomaly a najradsej by bol po smrti. Ja v skutocnosti beriem polovicu davky liekov, nez ako mi predpisala psychiatricka a je mi celkom dobre. Treba sa v to zorientovat a ked uz clovek ma nejake skusenosti, tak si vie pomoct aj za cenu mensieho divadielka alebo prikraslenia faktov.

Přesně tak Moniko, když nebudeš brát léky, budeš bezdomovec ....já mám také psychozu a kdybych vysadila léky, tak budu po smrti .....nedokázala bych normálně žít .....podle toho, co tu píšeš, rozhodně v pořádku nejsi, nejdřív se musíš srovnat psychicky a pak začít plánovat život a práci , jak vidíš, obráceně to nepůjde ...musíš najít někoho, kdo ti fakt pomůže a vyzkouší řadu léků a jeden ti sedne uvidíš .....já nesnesu žádný lék, po všech mám otřesnou zácpu a jedině Dogmatil mi vyhovuje , ty musíš poctivě brát léky ,abys nemusela mít ty hnusný injekce a časem se nemoc zlomí, někomu to trvá dýl, než nemoc odezní a pak budeš brát malou dávku jako já do konce života ...a vůbec o ní nebudeš vědět , já vůbec nevím, že beru lék, beru 50 mg a chodím do práce i si dám vínko, normálně žiju .....v tomhle stavu práci neseženeš a neudržíš se v ní, věř mi , prožívala jsem to samý !!
Nikdo nechceme být nemocný,ale to se právě stává inteligentním lidem, že onemocní psychozou , zažila jsem moc VŠ, kteří měli tyhle problémy......musíš to vidět reálně, ted máš problém a ten se musí vyřešit a pak budeš zas pěkně žít........a ne jak malé dítě říkat, já chci .......s touhle Dg musíme všichni brát léky do konce života,ale ty máš ted bohužel akutní stav , tak proto bereš ty vyšší dávky !

Bohužia? s liekmi nefungujem,(Seroqel, Rispendal, Risepro, Akineton.....vyskúšala som ich už viacej) veď?ajšie účinky nepominú, nedá sa fungovať normálne ani pri minimálnej dávke.Lekárka mi povedala, že lieky sa úžívajú celý život - peklo.Nadopovaná nevládzem(totálne zaspatá, slbá), je to od lekárov hnusný nátlak, lebo ak by ma aj znova nejaká firma, prijala tak lekár mi to asi bez psychiatričky nepotvrdí.Takže budem chudák bez peňazí, na ulici, a s tým sa mám akože zmieriť.Je mi strašne lebo som si našla 2 zamestnania, a obidve závodné lekárky mi to odmietli potvrdiť.To už ani nemusím žiť, ak mám byť kôli psychóze na okraji spoločnosti.Na psychiatriu nemusím chodiť,a na psych.by mi vstup do zamestnania asi ťažko potvrdili, akurát by mi dali inekciu, alebo nasilu znovu poslali do nemocnice.Cítim sa bezmocná, lebo keby tie lieky nemali taký brutálny dopad na fungovanie celého organizmu tak ich beriem, lenže nedá sa to,nadopovaná celý život ležať v posteli nechcem.Tie ved?ajšie účinky sú strašné, a nepominú nikdy, a mne asi doktori nedajú pokoj nikdy, budú ma celý život zatvárať v nemocnici, a do práce sa asi bez sprostého papieru-potvrdenia nedostanem.Som zúfalá.Mám ísť za mojím obvodným lekárom nech mi potvrdí vstup do zamestnania, závodu?Keď mi to závodná odmieta potvrdiť?Má právo ma poslať na psych?,keď ťam nie som povinná chodiť?Alebo by to už bolo totálne zúfalé?Aj obvodný lekár môže na mňa zavolať sanitku, takže ja už mám strach.Aj jeden deň pod vplyvom antipsychotík je hrúza, nedá sa ti dýchať,máš sucho v ústach, máš st?pnuté celé telo a mnoho ďa?ších ved?ajších účinkov, proste som bola taká zdopovaná, že som nezašla ani 30m do obchodu.Nie to ísť s tabletkami do práce.Pomóóóóc, chem žiť, potrebujem pracovať, nie sedieť doma a napovaná nevládať robiť nič.Trpezlivosť?Veď žijem len raz, a veď?ajšie účinky nepominú.Mám vysokú školu, a nakoniec budem bez práce, ja závidím, aj robotníkom, že pracujú.

ahoj Yossarian, bohužia? psychóza sa nedá vyliečiť, lieky sa musia brať celý život, ale s liekmi to nieje život, ale totálne urpenie, totálne sa s nimi nedá fungovať.A keby som mala v sebe lieky tak už ani do práce nemusím chodiť, lebo by som tam bola taká nadopovaná, že by som tam ani dedošla.Právnik mi povedal, že ma nesmú nútiť brať lieky, ale čo mám robiť?Mám depku, pretože u nás už miesto asi nezoženiem.Mám ísť znovu za tou závodnou lekárkou, preboha nech mi to potvrdí, veď ja nie som blbá, že by som nevedela montovať zástrčky.Vyliečiť sa to nedá s liekmi nefungujem, som z nich taká slabá, že len ležím a nedá sa mi z nich riadne spať, som ospalá.Nedá sa z nich chodiť na stolicu, a brať preháňadlo každý deň, je tiež úmorné, možem sa z toho akurát niekde posrať.Za 3 roky som z liekov pribrala 20kg, čo je strašné, a to som ich riadne nebrala, lebo je to také svinstvo, že taká nadopovaná, nevládzem prejsť ani po ulici.Z inekcii je mi stále na vracanie a tých ved?ajších účinkov, ktoré bohužia? nepominú je ve?mi, ve?mi ve?a.Youssirian, ja momentálne nemám,žiadne halúcinácie, lieky len tlmia človeka, ani mne hneď nepovedali, že budem musieť brať lieky celý život, až teraz, aj som o tom čítala.Ako sa mám preboha uživiť, Keď s liemi ledva sedím, chodím, bez liekov som OK.To ak odmietnem brať lieky bude zo mňa bezdomovec, bez finančných prostriedkov?Ja mám aj tak strach ísť na psych.aj tak by mi vstup do zamestnania nepotvrdili akurát by ma znovu odpravili do nemocnice,aj s minimálnej dávky Seroqelu ma odvalí do postele, záspávala som vo vlaku, mala som zapchaté,ve?ké brucho ako v 9mesiaci, a okrem iného z tých svinských tabletiek...... hanbím sa asi to nenapíšem.Ak by som mala dieťa, tak nadopovaná tabletkami by som ho ani nevládala udržať na rukách.A čo z tou prácou, ak by ma v budúcnosti niekde prijali, tak to ma môže celý život závodná, alebo iná lekárka posielať na psych. namiesto do práce?To si ani prácu potom nemusím h?adať, lebo v kancli ma príjmu a doktor ma dojebe.Je to deprimujúce, lekári mi ničia život.Mám strach ísť za obvodným aj keď by mi to asi nepomohlo, aj on by ma mohol poslať do nemocnice.A žiť v strachu, kto ma kedy odvedie do nemocnice je strašné.Mám kôli tomu život v troskách,byť na niekom závilá po finančnej stánke je strašné, a to neberiem do úvahy, to ako všetci do mňa furt hučia a robia nátlak, aby som úžívala lieky, a keď mám nejaký sviatok, je to strašné, lebo ja si nemám pomaly ani s kým pripiť, bez nejakej výčitky z ich strany.Keby som nemala zo závodnej lekárky strach, že ma pošle do nemocnice, tak ešte za ňou idem,ale je to asi zbytočné.Mion, tie lieky, čo o nich píšeš som užívala je to svinstvo, viac to človeku ublíži, ako pomôže.Skončím ako chudák, na okrji spoločnosti,pretože ma nik nezamestná bez lekárskeho potvrdenia a to mám vysokú školu.Ja chcem len normálne naplno žiť, a z tých talbletiek totálne som mimo, zdopovaná sucho v ústach, a o sexe so Seroqelom ani nehovorím.Možem si čítať detské rozprávky, alebo sa ďalej trápiť.

Ahoj, já jsem psal 24.9.2008 ve 21:46:31. Tak změna medikace mi opravdu neprospěla. Po risperidonu jsem měl velmi nepříjemné extrapyramidy, tak mi ho doktorka vyměnila za Kventiax (Seroqel) a teď pomalu začínám navyšovat dávky. Jsem na tom dost špatně, ani se neví, jestli trpím psychózou nebo úzkostnou neurózou ale prý jsou pro mě antipsychotika nezbytná, že bych to s antidepresivy vůbec nezvládl. Snad z toho zas nedostanu extrapiramidy, na které už jsem ale vyzbrojen antiparkinsonikem. Je tu někdo takový, kdo bral nějaké antipsychotikum na úzkostné poruchy?

Moniko, pokud máš akutní psychozu, měla by ses nějdřív vyléčit a na to potřebuješ brát léky.......ty injekce ti dávají, protože nebereš léky , na začátku je potřeba brát léků víc nějaký čas a pak budeš brát jen mini dávku a normálně žít a chodit do práce, jako my ....ale te´d se z toho musíš dostat......vím, přesně co prožíváš, moje dcera byla po seroquelu a risperdalu uplně zničená, nemohla chodit do školy , pořád spala a přestala jí menstruace ...bylo to hrozné a ty léky odmítala brát ....musíš si najít hodného psychiatra , který s tebou vyzkouší léky a určitě najdete lék, který tě nebude tlumit a nebude tě ničit ....nám to trvalo nějaký čas,ted bere Tiapru,ale každý to má jiné ......já jsem třeba také schopná brát na psychozu jen jeden lék, jinak mám u všech vedlejší účinky ...
Te´d jsi ve stavu, že do práce nemůžeš, zapracuj na svý psychice a pak bude zase všechno dobrý, chce to vytrvat .....když léky nebudeš brát vůbec, budeš mít větší a větší problémy.....
Uvidíš , že to bude všechno dobrý ...ale chce to trochu trpělivosti !!

Ahojte, prosím poraďte mi niekto, mám schizoidnú psychózu(akútna polymorfná psychóza), a chcem aj ja normálne existovať medzi ?udmi, vlastne bez liekov a inekcii je mi dobre môžem fungovať, aj som pracovala, lenže sestra ma znovu odviedla nasilu k psychiatrovi, tak som znovu skončila v nemocnici a prišla o prácu.S liekmi Seroqel...a inekciami Rispendal Consta, nemôžem vôbec existovať a fungovať, som taká ospalá, a má to kopec nežiadúcich účinkov, ktoré ani nejdem rozoberať, lebo by to bolo na stranu.Môžu ma celý život zatvárať v nemocniciach?Ja sa liečiť, nechcem posledné 3roky boli peklo, právnik mi povedal, že nik ma nemá právo nútiť liečiť sa,lenže problém je v tom, že:našla som si dve práce, prijali ma v dvoch závodoch s elektrosúčiastkami, lenže som nemohla nastúpiť, lebo ani jedna závodná lekárka mi nepotvrdila nástup do práce, a keďže som papiere z karty o hospitalizácii na psychiatrii nevybrala, poslali ma na psychiatriu, lenže ja tam nechcem chodiť, a ani tam nemôžem znovu ísť, lebo sa bojím,že by ma znovu odviezli do nemocnice, a to by som už neprežila, ničí mi to sebavedomie, s tými liekmi nie som schopná fungovať, ledva stojím na nohách,t?pnu mi končatiny, a cítim sa zle.Celý život nadopvaná tabletkami, ležať v posteli nechcem.Teraz iba plačem, lebo nájsť si prácu je naozaj ťažké,a kôli doktorom budem bez peňazí, a z invalidného sa vyžiť nedá, práve mi ho dali.Aj to neviem,či mi ho nevezmú, keď nebudem chodiť na psychiatriu, kôli doktorom môžem skončiť na ulici, ako bezdomovec, a všetko je drahé bez peňazí sa žiť nedá.Čo mám robiť preboha, našla som si zamestnanie, a nemôžem ísť pracovať??udia so psych.problémami nemajú právo pracovať, alebo čo???Z čoho mám potom žiť, to je diskriminácia.Ja nie som blbá, že by som nevedela montovať zástrčky.Aj keď by som mohla s mojím vzdelaním pracovať v kancelárii, zatia? sa mi nepodarilo lepšie miesto nájsť.A ak by ma náhodou znova prijali do zamestnania aj na lepšie miesto v kancelárii, a znovu mi to nepotvrdí doktor, tak to sa mám ísť obesiť, alebo čo?Keď pojdem za psychiatričkou tak mi dá injekciu, a pošle ma do nemocnice, tak sa nasadzujú liey.Lenže mňa to ubíja, viete aký je to hrozný pocit, keď ste taký nadopovaný, že si ani sám nedokážete odkrojiť chlieb.A momentálne moju psychiatričku niekto zastupuje, dali by mi aj tak inekciu, nie potvrdenie do práce.Naposledy som bola na ijekcii Rispendal pred 2 mes. a ešte stále sa z nej spametávam.Je to strašné svinstvo, ja lieky nebudem nikdy užívať, pretože sú to len oblbováky, nedá sa to vyliečiť, ale to vám tiež hneď nepovedia.Byť závislá na matke, je strašné, som vo veku, kedy by som sa chcela osamostatniť, nájsť si priate?a a založiť si rodinu.A ktorý chlap by chcel chorú ženu?No možno mu to nemusím, povedať,ale keď nebudem mať pracu,ale živiť by ma určite nechcel, je to hrozné keď si uvedomím, že ženy zostávajú mnohokrát s detmi aj samé, a ak by som aj mala dieťa,tak do práce by som nemohla ísť kôli doktorom?Z čoho by som živila svoje deti, keď mi nechcú lekári dovoliť aby som uživila samú seba?Ako mám potom žiť a z čoho sa mám tešiť?Veď aj chorí ?udia potrebujú z niečoho žiť, ja potrebujem ísť do práce, veď sedieť doma je strašné.A rodičia nežijú večne, kto ma bude živiť potom keď umrie?To nie je fér, ako sa ku mne zachovali tie 2 závodné lekárky, predsa ja nie som cvok, že by som nemohla pracovať ako montážnička.Prosím poraďte mi čo mám robiť.Vy beriete tiež antipsychotika a pracujete v nejakom závode?Alebo sa mám zmieriť s tým, že som si síce dve zamestnania našla, ale že už v živote nikdy nebudem pracovať a skončím na okraji spoločnosti?K tomu všetkému od narodenia trochu krívam, tak som bola rada,že som si našla prácu, v ktorej by som mohla sedieť.Lenže do tej firmy nemôžem prísť bez potvrdenia, pečiatky od závodnej lekárky.Právnik mi povedal, že sú niektoré zamestnania, v ktorých potvrdenia nepotrebujem, ale myslím, že ich treba všade, ja sa trochu utešujem, že môj obvodný mi potvrdí nejaké iné zamestnanie, len či ho ešte u nás nájdem.A ak mi ho,to zamestanie v budúcnosti nepotvrdí ani obvodný tak sa asi zrútim.Poraďte prosím,však ?udia s takouto diagnózou nesedia celý život doma?

Ahojte. Celych mojich 20 rokov je jedno velke peklo, doslova a do pismena, vobec nedokazem zit-nijak. Pred rokom mi diagnostikovali hranicnu poruchu osobnosti.
Z duse sa nenavidim. Milujem ludi, kazdeho inym sposobom ale strasne, celou svojou dusou som na niektorych zavisla a som uplne na umretie s kazdeho maleho sklamania, zaziva umieram 20 rokov. Nenavidim sa za vsetko, za to ze som taka chudera ze mi tak zalezi na ludoch a oni to nikdy nepochopia...!!!!!!!!!!!!!!!!!

Omlouvám se nějak mi uvízlo v hlavě,že 40,ale to je když mají oba schizofrenii,když má jen jeden,tak je to 10%.

Ahoj, přecházím sem z oddělení Neuróz, holt jsem neřekl všechno a diagnostikovaná mi byla smíšena neuróza. Teď mám diagnostikovanou počínající paranoidní psychózu (neplést s paranoidní schizofrenií) a dostal jsem na to Rorendo (risperidon). Snad mě ta kompletní změna medikace nepoloží. Přecházím z Prosulpinu a Cipralexu a do toho ještě pomaličku vysazuji Neurol. Snad to bude dobré.

riziko neni 40%, ale jenom 4-10%! Lauro, mas spatne informace..