alkoholismus

Ahoj lidičky.Hano musíš být silná osoba, i když rodiče jsou rodiče. Moje dvě děti, protože jim je 15 a 11 pomáhat otci od závislosti zatím nemůžou. Snad jen tím, že jsou, ale je to k ničemu, on je miluje, ale . . bla, bla, bla . . nikde nic, ať žije vodka !!Nevím, kde je a jestli vůbec je hranice, kam až to člověk může nechat zajít, nechat se trápit, ublížovat a kazit dětem dětství, zešílet z ponižování. . Co je lepší odejít a snažit se zapomenout a přitom počítat každu korunu na přežití nebo trpět, tolerovat, doufat .. čekat na smrt alkoholika (na vysvobození)?

Jíří, nevím jakým právem si tady dovoluješ něco o mě psát, když mě vůbec neznáš. Ty, kreatůro!! Pišu snad o sobě, že jsem bezvadnej... To mi snad přijde, že ty si tu hraješ na terapeuta přes alkohol. Všichni Ti to tady žerou,ale já ne a to se vůbec netýká Karin, to jsme už vůbec někde jinde a jiní ať. Nejvíc mě sere, že bereš Karin jak objekt ve škole u tabule a ukazuješ na její problemy , jkak učitel s ukazovátkém. Přitom víš o mě uplný hovno.

to je sice možný Jiří, ale mě je to prd platný. A vůbec - nezdá se mi zde teď moc konstruktivno, jestli sem píšou týpci, co nosej chlast do léčebny.....sorry, asi jsem se spletl, já se snažil zapojit do skupiny a svých problémů i zkušeností mám víc než dost.

to Sailorr:člověče, někoho mi připomínáš. :o)

Láďo:Vyvolené nesleduji. Nepřipadá mi to ani morální ani zajímavé - sledovat několik lidí, kteří se vzdali svých lidských práv a jinak nejsou pozoruhodní vůbec ničím. Jde o prostituci, to ať se na mne nikdo nezlobí.Tvůj znechucený postoj k mému sumáři Karinčina osobnostního kolapsu chápu: Patrně jsi pochopil, že za jeden ze znaků jejího pádu jsem označil fakt, že vyhledává takové kreatury, jako jsi Ty. Jinak ovšem musím říci, že nechutná není vlastně má rekapitulace jejího problému, ale ten problém sám. Bohužel, pro Karinku by se nic nezměnilo ani kdybych tu toto shrnutí neudělal - její skutečnost by tím nebyla růžovější jen proto, že bych se zdržel jejího popisování. - Podle mne je užitečné popsat všechny slepé uličky nevedoucí k vyřešení problému se závislostí. Zejména to může být užitečné pro každého, kdo by chtěl vyzkoušet postavit se proti závislosti, když bude mít po boku někoho, jako jsi Ty - nosit závislému do léčebny chlast, to snad není dost cynické? - Ne, Tobě přijde cynické, když to někdo propíchne na diskusi o alkoholismu. Tak s tím na mne, brachu, nechoď. Pocity viny rozhodně netrpím - rozhodně ne po mravoučném kázání od takového pašáka, jako jsi Ty. :o)

Zuzi, tví rodiče možná také dělali chyby, za které byli potrestáni tvým pitím, ty budeš potrestána za své chyby možná vlastními dětmi, tomu nezabráníš, ale neboj, přežiješ to, protože ty už pít prostě nebudeš:)))))

Manžel sice přiznal, Ivane, svou konzumaci alkoholu jako problémovou, ale i tak mi nepřipadá jako ta šťastnější skupina:))))Sice trochu povolil, v týdnu se dokonce zúčastnil sezení alkoholiků, ale pak se mnou pro změnu nepromluvil dobré 2 dny.Asi je to dost silný zážitek pro zúčastněné. Ještě stále neznám detaily z té skupiny, ale dost to s ním otřáslo. A to je právě to, co píše Ivan, ten pocit štěstí díky alkoholu dostává vážné trhliny, když alkoholikovi třeba ve skupině závislých, anebo přímo v léčebně postavíte zrcadlo.

Jiří, jseš cynik-maximální kvality!!!

Jíří, nezlob se na mě, ale jseš maximálně trapnej. Používáš tady Karinku, jak nějakou figurínu na rekonstrukci nějakého zločinu. Nejraději bych Tě poslal asi víš kam...nebudu však zase číst, že jsem hulvát apod. Ne neboj nezastavám se ji, ale tohle se mně hnusí. Chováš se jak někteří primitivní jedinci ve Vyvolených, kteří jen používají někoho, který se nachází v hodně těžké životní situaci, ke zviditelnění své inteligence apod. Z takových Tobě podobných je mi na blití....

Obecně se dá říci, přestože každé zevšeobecnění pokulhává, že u alkoholiků se dají vystopovat některé rysy, které jsou všem společné. Do určité míry je to způsobeno jejich nemocí, ale především to je důsledek životní role, kterou jsou nuceni hrát a do které je alkohol

Hanko,to je hrůza-takhle já skončit nechci a dělám proto všechno, co se dá-chci mít děti a takováto máma(jak ji ty popisuješ)nechci být-to nedopustim.To bych raději děti neměla.Stačí mi to jak jsem se takto ředvedla, jako dcera-to vážně už stačilo!tvoje zpráva mě dostala.Jednoduše-nechlastám a dělám všechno proto, abych už zase nezačala.

Pro všechny - zeptali jste se někdy vašich dětí, jak se jim žije(lo) s rodiči alkoholiky??? Moje matka pije už 7 let, 3 roky se jí aktivně snažím pomoci - psycholog, psychiatr, detoxikace, ambulatní léčba - bez výsledku, na antabusovou zkoušku přišla zlitá tak, že nemohla skoro chodit a jediný výsledek byl, že jsem na psychiatrii skončila já. Zničila a ničí mi značnou část mého života, mně, která se celý život snažila nosit ze školy jedničky, sportovat, vystudovat VŠ a něco dokázat, tak místo pohlazení, podpory a pomoci, vidím jen ožralou zrůdu, která ani neví, kdy mám narozeniny. Všechno to jde mimo chápání mých smyslů, pochopím, že je nemocná, ale proč se nejde léčit?!? Šancí měla několik, souhlasila s léčbou a přesto to všechno promarnila. Ondro, z vlastní zkušenosti vím, že pokud žena nebude chtít na léčení sama, nepřestane nikdy, ty kolem ní budeš skákat a snažit se a ona si bude chlastat "vesele" dál, nemysli si, že děti neví, co se u vás děje, děti jsou mnohem citlivější než si dospělí myslí, a taky jim to dává pekelně zabrat. Pokud není schopna přestat už kvůli dětem, který porodila a vychovala, tak trpělivost a setrvání ve vztahu určitě není na místě. Já osobně bych dala nevím co, za to, kdyby se otec s matkou rozvedl. Možná Vám přijdu zlá a zapšklá, ale nikdo z vás neví, kolik nocí jsme kvůli "nim" probrečeli, kolik dní se natrápili, co jsme se naprosili a nažebrali, jen abysme měli takovou maminku, kterám nás pochválí, podpoří, podrží palce, poradí v životě, popřeje k narozeninám...

nemám ve zvyku sem chodit v neděli, ale znova si pročítám minulé příspěvky a hledám sílu, kterou potřebuju.Sílu opustit člověka, kterého miluju, protože je závislý.Sílu žít a schopnost pochopit, že nemůžu nic dělat. Vím, co byste mi řekli, vždyť i já znám, jak to bývá, ale vyhodit někoho na ulici, kde určitě umře proto, abych mohl sám žít a přitom toho dotyčného tak moc milovat....je silnější vůle žít nebo láska? Nedávno jsem tady psal, že si myslím, že se to někde v dálce spojuje. Ale teď je to hnusné, je to jako by vám někdo umíral v náručí.A nenapil jsem se a nenapiju, vůbec nechápu, kde se to ve mě bere, dříve už bych byl namol a nechal všemu volný průběh, teď cítím, že nechci, zoufale nechci, protože bych se nemohl pokusit milovanou osobu zachránit, protože bych zklamal sám sebe, protože už prostě pít nechci, ale jsem úplně zoufalý a bezmocný. Jediné, co mě drží nad vodou je pocit, že ráno vstanu a budu mít čistou hlavu a že jsem plně zodpovědný za své činy. Všichni už to vzdali, ale já stále doufám a věřím, smrt není parťák, se kterým se snadno usmiřuje. Všichni mi říkají: kdo uteče , vyhraje vzdej to a já nechci tak moc nechci......a nemůže mi nikdo pomoct.Nikdy jsem si nemyslel, že zažiju takovou situaci, vidím, co ostatní prožívali se mnou, já tu sílu našel, ale ona se nedá dát dál, ať se tu snažíme sebevíc....

Karinko, přeju Ti hodně štěstí; snad jen štěstí by mohlo vykonat zázrak, Bůh ne...

Karinko, živě si vzpomínám na dobu, kdy jsem trpěl nejrůznějšími neduhy, počínaje ukrutnými bolestmi zad přes nejrůznější formy viróz až po úpornou nespavost. Počítám podle toho jak to popisuješ, že to s tebou taky nebude lepší. Musím konstatovat, že můj zdravotní stav se nevídaným způsobem zlepšil od té doby, co abstinuji. Ono totiž neustálé popíjení a překonávání jeho následků organizmus silně vyčerpává a na vyčerpaný organizmus se neuvěřitelně lehce nabalují neduhy nejrůznějšího druhu. V mém případě došlo k takovému zlepšení, že minulý týden jsem byl na preventivním vyšetření u obvodního lékaře poprvé po šesti létech. Přál bych i tobě pocit plného zdraví, ale podle mého názoru k tomu pocitu přispěješ jenom minimálně tím, že se budeš snažit léčit jednotlivé neduhy

Všem přeju hodně zdaru. Anny hodně síly a přehledu v obtížných situacích.Karinka v nás vyvolává nejistotu a vytváří kolem sebe opar tajemnosti, patrně proto, že má dojem nedostatku pozornosti a chce, abychom ji dál luštili jako tajenku. Takže Karinko - pro nás zas tak velkou tajenkou nejsi, jevíš se nám, bohužel dosti zřetelně, asi daleko zřetelněji, než sama sobě. Paradoxně ale možná nastává okamžik, kdy Tvá situace už je natolik otřesná, že Ti skutečnost prostě už nebude dovolovat, abys ji ignorovala. Takže já sám za sebe Ti přeju hodně štěstí. Až budeš přeléčená, mám na mysli přeléčená protialkoholní léčbou, ozvi se.Do té doby platí smutná rekapitulace Karinčina příběhu - - nadměrné pití z pocitu, že je to výborný způsob, jak eliminovat jídlo a domnělou nadváhu (?)- vznik závislosti a pokračování v nadměrném pití- několikanásobný odchod z léčby prakticky ještě před jejím faktickým zahájením- několikanásobný pokus vysvětlovat svou situaci a odmítání léčby jinými příčinami, jako je nepřívětivost okolí, nedostatek peněz, nutnost shánět zaměstnání, péče o osmáky...- snaha samoordinací kombinovat nadměrné užívání alkoholu s nadměrným užíváním Neurolu - vedoucí zřetelně k rozšíření závislosti ještě na ten Neurol- snaha utéct z prostředí, kde se vyžaduje tvrdá skutečná práce sám na sobě do skupin, kde očekává jen vzývání nějaké vnější síly, což by nevyžadovalo žádnou vlastní aktivitu, natož léčbu - zákonitě cesta vedoucí ke skupinám dramaticky se odlišujícím od zdravě kritického myšlení a závislost na těchto skupinách, náznaky vlivu sekt,...- opakované odmítání léčby a tvrzení, že lze zvládnout závislost s pomocí Boha, s pomocí lásky, s pomocí čehokoli jiného, v poslední době zmínky, jen ne léčby, - v poslední době zmínky o léčitelích (patrně pokus vydávat to, že se vložila do rukou nějakého léčitele, hodlá před sebou a možná i před jinými vydávat za léčbu)...- spirála stále se zrychlující a vedoucí k neodvratnému kolapsu ve všech sférách života:PSYCHICKÉMU (sebevražedné sklony), ´TĚLESNÉMU (křeče, potíže se sluchem...), SOCIÁLNÍMU (ztráty všech zaměstnání, které za poslední dva roky sehnala, zničení všech normálních mezilidských vazeb s normálními lidmi a únik k poněkud odchylným skupinám a jedincům),FINANČNÍMU (tím pádem i nedostatek peněz k obživě), vztahové (odpuzování přátel a známých vyslovujících se pro léčbu), PARTNERSKÉMU (neschopnost být za těchto okolností vnímavým partnerem a vykročit se své sebestřednosti a bludů - odpudivé projevy opilství a neschopnost upřímnosti a odvracení se od upřímnosti partnera)Jde o debakl. Znovu říkám - to platí až do doby, než se Karinka dá v léčebně dohromady. Jinak to, bohužel, bude platit až na věky amen. :o(Omlouvám se za to, jak suše až cynicky tu ten výčet vedu, ale pokládám to za vhodné - poučení pro všechny další, kteří hodlají vykročit týmž směrem, jako Karinka a tvrdit, že to tak určitě půjde a že kdo tvrdí opak, je jen nesnesitelný škarohlíd.No, Karinka tedy diskusi ukončila (lze jí to věřit, když víme, jak je to s rozhodnutími alkoholiků?). Ať tak či onak - s Karinkou či bez ní - jedeme dál. Tak hezký víkend! :o)

Anny drž se!

Nenávidím alkohol, se to křivá, falešná, pomalá smrt pro alkoholika i pro jeho okolí. Chlast zabije v člověku veškerou chuť žít. PS. už je doma.

Karinko, viděla jsi film Opustit Las Vegas? Tam se chce Nicholas Cage dobrovolně upít k smrti. Nakonec se mu to povede.

Karinko,Karinko,Kam se chystáš?Máš depresi?Potřebuješ nutně lékařskou pomoc,udělej to už,prosím....