alkoholismus

Moniko, to asi každýmu ta reklama vyskakuje, mě to tedy pěkně štve.Alžběto, jsi dobrá, že to aspoň dokážeš omezovat kvůli dcerce.Teď nevím, zda to psala Ebola, ale v těch církvích to každý o mně neví, nemusí, ví to jen pár jedinců a ti se za mě modlí nebo čekají, až dozraje čas a já půjdu do léčebny.

Zpočátku možná několikrát volání vinotéky neodoláš,a to víno si koupíš.Netýrej se tím,stává se to.Pokud chceš být dobrovolnou abstinentkou,dojdeš k tomu postupně,takže se s tím smiř.A protože nejsi v léčbe,můžeš mít i trošku jiná pravidla.Jestli máš strach z té "definitivnosti",tak si řekni,že nepřestáváš pít na celý život,ale chceš si jen dokázat,že jsi ok a umíš se ovládnout.A že tedy nebudeš pít ani kapku 4 měsíce,během kterých si detoxikuješ tělo,a pak si klidně něco dáš.Já to tak udělala.A po těch 4 měsících jsem byla natolik v pohodě,že jsem je protáhla na "definitivno"..

Alžběto.to je přesně ono!Nebyla jsem dříve schopná vykonávat jakoukoliv stereotypní domácí činnost bez alkoholu.Když jsem si dala víno,zvládla jsem úklid,mytí oken,žehlení,vaření,praní a měla jsem pocit,že je to zábava.Pak ten pocit jít žehlit bez vína byl dost děsněj,měla jsem dloouho nevyžehleno:-)Pití nealko docela pomáhá,zaměřila jsem se na bylinné a zelené čaje,neperlivou vodu a různé druhy kávy,které mám ráda,a nasávala jsem o sto šest.A taky jsem se odměňovala-protože miluju knihy a filmy-za to,když doma pořádně "máknu",tak skvělá knižka a těšení se na večer,jak ji budu číst.A k žehlení vždycky hurá do půjčovny pro film.Leze to do peněz,ale to alkohol víc,a já k tomu i přestala kouřit-takže jsem vlastně ušetřila.A teď mě vůbec nenapadne,že bych si měla dát k vaření oběda pivo nebo víno.Vydržet,vydržet,půjde to!

Ahoj holky! Zkusím to už tento víkend. Koupím si tedy vodu,limči a nějaké čaje a dnes večer se obloukem vyhnu naší vinotéce,kde mají velice dobré čepované (především tramín). A půjdu brzy spát.

Holky moc držím palečky, ať se vám to povede co nejdýl :-))))A jestli mohu malou radu, přepíjejte se vodou. Ochucené limonády nebo coca-cola není nic moc, zaplácá vám to žaludek, budete přeslazené a tím víc budete mít chuť na hořké (třeba pivo, že). Obyčejnou vodu, maximálně mírně perlivou. A pít stále po trochách i když vůbec nemáte žízeň. Já už jsem se doma naučila stále mít po ruce pet lahev vody. Od té doby mi také už neschnou kytky :-)) Když už tu vodu mám v ruce, tak je příložitostně zaleju :-)) A když budete mít pocit, že už to opravdu bez alkoholu nevydržíte, nebo na něj budete mít příšernou chuť, okamžitě do sebe nalejte co nejvíc vody! Ještě jednou - držím palečky :-)))

MonikaSchelzigova"seznam.cz Ivico:o)) speciálně pro tebe nová adresa

Já teda dneska na to, že je to teprve první den, tak jsem měla chuť na pivo dost velkou. Objevovaly se mi myšlenky, že kdybych si dala jen jedno pivo, že je to přece "zdravé" apod., ale důrazně jsem si řekla ne. Mám teď volno, tak toho chci využít, a napsat si nějaký plán, co dělat v případě krizových situací. Taky si jdu pořádně pročíst tu Nešporovu stránku, má tam toho hodně...Držím palce všem ať zvládají. Alžběto, zkusíš to už tento víkend? Tak mě napadlo, že by sis třeba mohla koupit nějaké energetické drinky místo toho alkoholu a zkusit se nabíjet tím anebo třeba kousek čokolády. Mám jednoho známého alkoholika, který abstinuje, a furt pije Coca-colu. Asi to taky není nic moc, ale určitě lepší, než alkohol.Pavli, určitě se přidej i později :-)a zkus to třeba i trochu omezit při těch oslavách.

dobrý den :o) Jiří, Ty ses teda rozčílil, chudák medvídek :o))

Monci,stale to skusam, snad to "prejde".

Pavlo a Ivo, já bych do toho šla. Protože moje víkendové dýchanky mě fakt už začínají děsit. Víte ale, čeho se nejvíc bojím? Že bez toho pití nebudu mít vůbec žádnou energii, protože já se tím vínem normálně nabíjím i třeba k tomu, abych se šla projet s rodinkou na kole, šla bruslit a podobně. No a žehlení nebo vařeníé si bez toho vůbec nedovedu představit.

Nemám. Ivico, teď jsem poslala sama sobě mail na tuhle adresu a došel.

Ahoj Ivo (a vůbec všichni),zdraví Tě človíček, který se tu před Vánoci dojímal napadaným sněhem a měl vůli přestat (ono v kocovině žádný div). Takže já to táhnu dál, už to taky není co to bylo, ale piju každý den před spaním. Sem nepřispívám, ale každý den to tu čtu. Nemám pro Vás žádné novinky, tak jsem jen čtenář.Tak co Ivo,přestaneme? Vidím to tak na 6.2. V úterý jsem měla narozeniny, zítra máme 11. výročí vztahu a v neděli má přítel narozky. Takže pro alkoholika pravé žně:-( . TeĎ vážně, ... už mě to taky nebaví pít tak když se budeme podporovat... Ahoj Pája.

Ahoj, tak Vás po dlouhé době zase zdravím. Psala jsem sem naposledy někdy před vánocema, kdy jsem chtěla zkoncovat úplně s pitím. Ale nepodařilo se, tak jsem začala aspoň snižovat a omezovat. Což se víceméně dařilo, spíš jo, ale někdy taky ne. Takže ode dneška nový pokus - pokud se to nepodaří, tak zkusím vyhledat odborníka - asi bych zavolala na tu AT linku a poradila se, co dál. V krajním případě bych byla otevřená i té léčebně. Četla jsem knížku od M. Plocové - Na špičce ledovce, (už jste ji taky někdo zmiňoval), kde autorka popisuje léčbu v Bohnicích, docela si myslím, že by to mohlo dávat smysl. Ale snad to nebude potřeba, sice bych tam ráda šla, ale mám tu hypotéku, tak bych určitě nevyšla - jen kdyby to bylo nutné. Škoda, že u nás neexistují léčebny, kde se chodí po práci a spí se tam, to bych určitě neváhala, protože největší problémy mám když přijdu z práce domů. Nějak to musím vymyslet, co dělat místo toho večerního pití. Obdivuju Alžbětu, že se dokáže držet přes týden, já přes den v práci taky, ale večer je to už takový rituál. Tím spíš, když mě přes den potká nějaká nepříjemnost. Musím se to naučit prostě řešit jinak. Holky, nepřidáte se znovu, tentokrát doopravdy?

Tiez vsetkych pozdravujem.Monika, niekolkokrat sa mi vratil moj e-mail. Nemas este inu adresu?

Zdravím Vás všechny...Jiřího,Lilian, Zůzu...doufám, že se všichni máte dobře...všichni se držte - přeji Vám jen to nej...Ahoj Břeta

Ebolo, jsi velmi podobný případ jako já, díky za povzbuzení!!!Ostatním přeji taky jen to nejlepší, moc držím palce Monice.

Karinko, díky za odpověď; já vím, že jsem si to mohla nalistovat ale mám teď málo času být na netu.Ebolo, myslím, že ty církve se vzájemně nesnášejí; tedy rozhodně Jehovisti (to je pěkná banda) s ostatními, to víš, oni se dělají a v duši jsou to pokrytci všici.

Já vůbec neví, do čeho ses Jiří vrátil po léčbě, ale já se vrátila do naprostýho prázdna. Chtěla bych si tem život nastavit jako umíš ty, ale nejde to. Nedokážu mít radost z takových věcí, pokud tu není někdo, s kým se o to můžu podělit. To neznamená, že to nedělám. Jo, dělám, na popud přátel a rodiny. Tím víc si připadám vyhaslá, nic mi to nepřináší. Spíš chuť se napít, to jo.To, že nepiju už mi přijde pomalu jak masochistickej úlet. A těšit se na něco? Na co?¨

Teda Jiří!! Přečíst si Tvůj příspěvek tak před třemi čtyřmi lety, tak už tu sedím jak hromádka neštěstí a brečím jak želva! Jak ti druzí jsou tak schopní, plní entuziazmu a života a jak já ubohá jsem schopná tak maximálně dojít s naprosto vyčerpávajícím úsilím vyčistit zuby :-)) A to je právě o tom. Nepoměřovat se s druhými lidmi, protože každý máme dané jiné dispozice, ale naučit se mít rád sebe sama takového, jací jsme. A je to krásný pocit mít sama sebe rád. To se člověk také musí naučit :-)) P.S. Ještě k tomu pití, krásné a pravdivé přísloví. Původně: Nežijeme abychom jedli, ale jíme abychom žili. Aplikováno na alkoholismus - Nežijeme abychom abstinovali, ale abstinujeme abychom žili :-)))

I já zdravím. - I mně ta zkurvená Nivea shodila celej prohlížeč. To je hroznej opruz - samý hovadiny s nějakou debilní ajurvédskou kosmetikou, na které duchovně pokročilý guru vydělává těžký prachy, aby mohl meditovat v meďáku a aby mohl svoje čakry znázornit vzorem na modelu od Armaniho... Člověku je to vlastně fuk, že duchachtivci za to solej peníze, hlavně když to neotravuje člověku moc život. Teď zas Nivea Baby - ne že bych měl něco proti těm serepetičkám, ale agresivita, s jakou tam ti blbci nasadili toho prašivýho medvídka, aby prudil, to mi přijde fakt už dost trapný! :o))) Ze zásady nekoupim už nic od Nivea, a byl bych rád, kdyby se to firma Nivea dozvěděla a vyprášila kožich tomu pitomci, kterej to způsobil, místo aby mu za to platila, měla by na něj podat žalobu za poškození dobrého jména firmy!:o))) Tak - teď jsem se trochu odreagoval.Ještě dopovím něco týkající se té psychoanalýzy. Připomněla mi to Slávka svým příspěvkem. To, že se člověk zabývá sám sebou, že se snaží sám sobě porozumět a prověřuje znovu a znovu skutečnou povahu svých potřeb a motivů jednání, tak to je vlastně taková permanentní sebeanalýza. Je to fantastické dobrodružství a nikdy nekončící proud poznání. - Vedle jiných činností, které tu byly jmenovány jako vhodné naplnění radostného života může být také toto permanentní sebereflektování právě oním naplněním. Nebo jeho součástí. Ono je to totiž podle mne tak, že dokonce musí být jeho nutnou součástí. Ustrne-li totiž člověk v sebepoznávání, stává se, že se od sebe odklání a nepozorovaně se opět stane vykonavatelem vůle něčeho mimo stojícího, sluhou něčeho jiného, než je jeho vlatní život. Takže takhle. Z těch činností, které mne baví, můžu opakovaně uvést zájem o můj psychický život, o jeho zákonitosti a souvislosti s psychickým životem ostatních lidí, studium psychologie, dokumentární filmy o historii dávné i novodobé, politické dokumenty, přírodovědná zkoumání, amatérské divadlo a přemítání o umění, tvorbě, hraní na kytaru... ale jsou to i tělesné aktivity, ačkoli je to k nevíře - občas si zacvičím s činkami a právě před chvílí jsem lačně hledal na netu různé odkazy in-line bruslení. Hrozně se těším na jaro, až zas někam vyjedu, jsem nadšen z toho, že pojedu vyzkoušet trasu mezi Děčínem a Drážďanama, jsem nadšen, že je to tak v pohodě jezdit krs hranice a potkávat lidi kdekoli... Mám velké potěšení z toho, když můžu rozmlouvat s lidmi v práci, v rodině a v divadelním souboru, prostě mě to dost baví žít. Mám dost čistou hlavu na to, abych to vnímal, abych si uvědomoval sám sebe, abych nebyl jen stroj na výměnu látek a podání pracovního výkonu, abych nebyl jen tvor degenerovaný na spotřebitele tovaru, ale dokážu se z věcí, které si dopřeju, opravdu upřímně těšit. Dělá mi radost, že se můžu o svůj dostatek podělit i s jinými, kdo takové materiální štěstí nemají. Prostě, koncem a koncem, je to fakt dost dobrý. Jasně, že prožívám své smutné chvíle, zejména když soucítím s utrpením lidí, kteří mi jsou velmi blízcí. To bych ale chtěl od života asi moc, kdybych chtěl, aby v něm nebylo žádné utrpení... Tak to jen takové malé bilancování životní naplněnosti. Radost z života samozřejmě je prioritní. Dosmrti zkroušený abstinent není cílem. A už vůbec ne povrchně jásající ochlasta snažící se nevidět své neštěstí.Tak se držme!Mějte se fajn. Jiří.