alkoholismus

No, nemá cenu něco dramatizovat. Stalo se. Abstinence nevydržela v krátké době u Karinky, u Beaty a u Monči. Já si nemůžu odpustit tu úvahu, která mne napadla, že to není tak dlouho od té doby, co se tu vytasilo Smutno se svou moudrostí o určitém druhu alkoholiků, kteří jsou suproví, i když pijí... Sorry, možná dávám do souvislostí události nesouvisející nebo nemající souvislost přímou. Ale něco Vám povím, právě takovéhle věci a sledy událostí by se v terapeutické komunitě v léčebně řešily a poukazovalo se na ně. Řadě lidí takové řeči přišly přitažené za vlasy, ušklíbali se nad nimi. Ano, to jistě mohli dělat. Většinou ke své škodě. My tady totiž také tvoříme určitou komunitu, i když jaksi virtuální. Ale jsem přesvědčen, že atmosféra, která v ní vládne, může ovlivnit pevnost abstinence jejích členů. Jestliže vytvoříme atmosféru smířlivou ke konzumaci "některých druhů závislých", zejména těch, kteří jsou "morální", "dobří", "mají dobré srdce", tak zcela určitě narušujeme stabilitu jejich abstinence, takže ve chvíli zakolísání nemají před konzumací až takové zábrany, vidíce před sebou Smutno a její řeči o důležitosti vnitřního charakteru a nižší důležitosti abstinence. To mi nikdo nevymluví, že tohle nemá vliv! Řekněte mi, kdo z alkoholiků sám o sobě není přesvědčen, že v jádru je dobrý člověk? A proč by právě jemu tedy mělo být pití vyčítáno, že? Tak co by si nedal, když sám cítí dobrotu ve svém srdci, o které tak poeticky hovoří Smutno a projevuje tak dojemné "pochopení". Je to ale nepochopení. Je to žvanění o něčem, čemu nerozumí, co neprožila na vlastní kůži, je to škození zájmům těchto nešťastných lidí. A nechceš se, Smutno, dohadovat? Tak se nedohaduj, není nic jednoduššího! :o) Já se dohadovat musím, protože vím, do jakého svinského osobního vnitřního pekla Tvoje relativizující zavádějící úvahy tyto nešťastníky vedou. Já vím, co to je být závislým. A vím také, že někteří mí blízcí byli i tehdy přesvědčeni, že mé lidské kvality jsou i přesto, že chlastám jak dobytek, tak velké, že mi raději to pití prostě "odpustili". A tím mi nepomohli. Utvrzováním, že přeci nemusím přestat úplně pít, že stačí, když to jen omezím, že na mne dohlédnou... (jak asi budou dohlížet zítra, pozítří...atd.), či tvrzením, že já jsem přeci dosti slušný člověk a nepatřím mezi takovou sebranku do léčebny, že tam přeci chodí jen ty bezduché trosky, a ne někdo tak hodnotný jako já... A prd! Já slušný člověk jsem nevýslovně trpěl, protože můj zmatek jen podporovali a prodlužovali. Propadal jsem pak zoufalství, když jsem viděl, že své utrpení nejsem schopen sám zastavit, protože to pro mne vlastně znamenalo, že v očích těchto mých "tolerantních dobrodinců" jsem vlastně byl právě tou bezcennou troskou, jíž mi vykreslili v naději, že takový přece nejsem a že nedopustím, abych takovou troskou byl, neboť silou své nezdolné osobnosti to sám dokážu zvládnout a ne jako ti ubožáci druhé kategorie... Pocit viny se u mne stupňoval a čím dál jasněji jsem viděl, jak jsou tito blízcí mimo mísu a jak mi několik let jen mažou med kolem huby a vlastně se naprosto vzdalují pochopení, jak mi je a jak trpím. Chtěli si jen uchovat přesvědčení, že jsem něco víc, než jsem. A tak jsem s na ně vybodl a konečně vyslechl hlas zdravého rozumu a šel se léčit, protože skutečnost mého života už byla přesvědčivě děsivá. Nevyčítal jsem těmto pseudodobrodincům, že mne v tom vlastně dost vykoupali a že mi škodili tím, jak to stále prodlužovali, aby mi neříkali pravdu. Jak byli ohleduplní či zbabělí říct to tak, jak to je. Ne, takovou zášť jsem k nim necítil, protože oni mou závislost nezpůsobili a ani ji nemohli pochopit, prostě se jen chovali chybně, protože nic nevěděli o duši alkoholika a jejím utrpení. Nevyčítám ani Tobě, že o tom nic nevíš. Ale prosím Tě, neškoď dalším lidem svou neschopností připustit, že nejsi tak moudrá, jak si o sobě myslíš. Patrně máš dojem, že je tvou morální povinností dbát o neposkvrněnost památky Tvého blízkého, který byl alkoholik, a tak o něm dál hovořit jako o člověku, jenž byl sice závislý na alkoholu, ale naprosto skvělý člověk, a žil šťastně a produktivně, láskyplně navzdory své závislosti a svému chlastání. Máš dojem, že bys zradila svou lásku, kdybys řekla cokoli jiného. Ale tady nejde teď o uspokojení Tvého vztahu k zesnulému, jde tu o zápas živých lidí, kteří se snaží prožít šťastný život bez utrpení, které jim přináší alkohol. Nemať je, prosím, svou překotnou snahou zavděčit se nebožtíkově narcismu a zasloužit si tak jeho nějaké pofidérní odpuštění. Neohlupuj je řečmi o tom, že nejsou-li rozhodnuti se léčit, pak to svědčí o jejich mimořádné osobnosti. Nesvědčí! Svědčí to jen o jejich mimořádné závislosti. Morální hodnoty s tím nemají co dělat. Potřeba svobody s tím nemá co dělat. (naopak, svoboda alkoholika vede jen přes trvalou abstinenci a k ní vede cesta přes léčbu). Tvůj blízký nebyl šťastný. Můžeš si to namlouvat, aby Tě to tolik nebolelo, ale já tvrdím na základě své zkušenosti, že onen vzácný člověk trpěl jak zvíře, ale nechtěl Tě tím obtěžovat. Ano, možná měl mimořádné lidské rysy, ale není smyslem prožít život v utrpení. Mimořádné lidské rysy se lépe uplatní ve šťastném životě.Možná to říkám dost tvrdě, ale není tu prostor pro foukání na Tvoje bebíčko. Je to boj proti závislosti, ne boj o památku a čest zemřelých alkoholiků, kteří se nevzchopili k léčbě.

ahoj, ahoj :o) Mončo nejhorší je tam strava, vezmi si baťoh dobrot, balík minerálek do každý ruky a taky nějaký koření nezapomeň..a mohli bysme Tě navštívit

Mončo, Pekárkovou znám..dá se s ní mluvit a je to profík.Ari, ty jsi umělec..umíš odvést sobě vlastním humorem pozornost od toho prašivýho alkoholu..kolikrát se taky pousměju..vždy se umíš trefit přímo do černýho.zůza

Jsem ráda, že aspoň někoho rozveselím!A měla jsi k pití důvod? Sangrie je podle mě slabá, určitě jsi v botách nespala...

Jak vidět,Monče tento druh humoru neublížil.Držím Ti pěsti,Mončo.Je mi to líto,ale ne druhou stranu-bude to mít svá pozitiva.Sangrie je pěkný neřád.

Ari, to je fakt drsný humor :-))Mončo, moc ti držím palce!!!!

Konečně jsem se od rána zasmála. Ari,Ty jsi číslo!!!

Moni, ty ses napila ze samé radosti, že se ti vrátil manžel, že?

Přijetí mi zařídila MUDr.Pekárková, asi ji bude znát Zůza. Pila jsem sangrii, jediný alkohol, který mi chutná, nikdo by na to nepřišel a já se ráno radovala, jak jsem to udělala chytře a pak jsem si uvědomila ten paradox, že je to všechno špatně a už to jelo. Vypadá to už na příští týden.

Mončo, udělala jsi nejrozumnější rozhodnutí, které jsi mohla udělat. Ambulantní léčba nedosahuje

Ahoj Moni,ničeho se neboj, já tam byla - přímo na 7, je tam super doktor Jirka a ostatní jsou taky fajn.Kdyby jsi se chtěla nacokoliv zeptat, napišpa zůza, držim moc palce

Opět jsem pila. Nastoupím ústavní léčbu v pavilonu 7. Stačilo sepsat si pro a proti, odříkaného chleba... Nemůžu napsat víc, mám velký strach.

Ahoj Beato, já (ač nemám s alkoholem problémy) taky nesmím celkem často pít kvůli potížím se žlučníkem. Taky se dostávám do situace, že všichni pijou a já nic :-) A rozhodně pořád nemyslím na to, že se nemůžu napít a že nejsem uvolněná. Nejdřív mi to sice přišlo trochu divné, jak se lidi kolem mě postupně opíjejí a já jsem stále střízlivá, ale po pár takovýchto akcích mi to už přišlo uplně normální. Takže se toho neboj, být střízlivý i v opilé společnosti není nic hrozného :-) Můžeš dělat řidiče a vyprávět pak ráno historky, co kdo v opilosti udělal a všichni ti uvěří :-)) Prostě nepít není nic nenormálního, i když pijou všichni.Je fajn, že jsi v situaci, kdy tu chuť na alkohol dokážeš ovládat a že to evidentně nechceš nechat zajít daleko. To se mi líbí :-) Tak hodně štěstí!

Tak proč jí nepomůžeš, aby se mohla plně rozvinout, aniž by musela opouštět mravní normy

Karinko, dělikuji zs pozdravy, Též za zastání.Drž se, prpsím.

Jiří, opravdu se nechci dohadovat, Ari mi docela nestojí za slovo. Ale tys takový poctivý obraceč slov na pitevním stole, že alespoň stručně zareaguji.Žít s někým v jednopokojovém bytě

Na přátele si musíš najít čas vždycky, a tady je stále co řešit. Já si čas vyšetřím tak, že vyženu děti ven, muže do hospody a počítač je jen můj. Práce počká.

Děkuji Ivane, Ari a Martine.Musíte mi prozradit, kde berete tolik času na tyto schůzky, a jak si ho dokážete vyšetřit. Já jsem se chystala týden k tomu, že napíšu, ale vyšlo mi to až dnes. Vzhledem k tomu, že právě předěláváme dětský pokoj, jsem neustále v pohybu. Právě teď smirkuju starý psací stůl, aby se z něj stal nový a zadarmo.

To rozhodně ne ;-|

Také vítám, Beato, rozhodně se tu nudit nebudeš:)))))