alkoholismus

dobré ráno!pro gm-detox, je to hnus ale není jiná lepší volba, potom léčba - to už je na tobě..

To: gm=> Ahoj, jsem u netu, tak píšu. Rozhodně Ti nechci podávat nějaká moudra, to ne, to ani neumím. Já, s výjimkou cca 2 roků, popíjím už 35 let.Tady už mě všichni znají a vědí jak to mám.Piju tzv. "Pro pohodu". Tím jsem ze začátku některé dopisovatele podráždil ale teď už o tom nemluvím, protože se to ani sem moc nehodí. Popíjím víno, červené suché, tak ty dvě tři dvojky skoro každý večer... někdy méně (dokonce někdy i nic!) a někdy zase naopak i více ale není to zase tak moc často. Ale problémy s tím nemám... jasně, úplně v pořádku to není, je to spíš už zvyk nebo co... no prostě to tak dělám. Ovšem to, co píšeš je už asi špatný -udržuješ si tzv. "hladinku" a bez ní nemůžeš fungovat. Zatím se Ti to může dařit ale ty rána, jak popisuješ, to "bootování systému", který se ne a ne chytit... jak už máš absťáky, je zle. A bude se to zhoršovat, už o tom taky něco vím.Drž se rad Jiřího, Ivana, Filipa -to jsou lidé, kteří "vědí".To: All=> A je tady ránko, končí mi 12-ti denní pracovní šňůra... hurá***Prožijte krásně víkend._

Díky za radu - v mém případě to není žádné vybočení a nelze se z toho "vyspat". Jsem vzhůru již od 3 hodin a opět mi trvalo 2 hodiny, než mi je trošku líp. Já se ovšem neopíjím, já prostě piji průběžně, což je, myslím, ještě mnohem horší. ( Nikdo mě nikdy neviděl opilého) Zachovám se podle Tvé rady - ještě jednou děkuji.

Ahoj Hanko, Tvá poslední věta o těch paničkách, tak to jde asi za mnou viď?, jedná se o článek Eriky... to je OK, to si zase nějaký vtipálek zalaškoval. Měj se fajn*

A vlastně - proč ne i celou tu stránku MUDr. Nešpora, která je věnována závislostem:http://www.mujweb.cz/Veda/Nespor/addictcz.html

Některé kontakty jsem našel na stránce MUDr. Nešpora. Snad jsou aktuální:http://www.mujweb.cz/Veda/Nespor/telpac.doc

to gm:Z toho, co jsi nám napsal, jsem vyčetl, že opravdu jisté obtíže vyplývající z nadměrného pití alkoholu máš. Je skvělé, že dokážeš sám sebe monitorovat natolik, že sis tyto problémy připustil a nezamlčuješ je před sebou a navíc dáváš důvěru i nám. Mít problém s alkoholem není vůbec tak řídká záležitost, jak se Ti může zdát. Naše kultura je vysoce tolerantní k požívání této drogy, takže lidí, kteří si v tomto prostředí vypěstují závislost na alkoholu, je opravdu dost. Alkoholismus je choroba, kterou vede Světová zdravotnická organizace skutečně jako onemocnění ve svých soupisech a má své diagnostické číslo, které si ovšem nepamatuji. Není ostuda, že někdo trpí nějakou chorobou. Toto onemocnění má průvodní psychické jevy, které bohužel působí tak, že dotyčného vědomí zasažené touto nemocí je deformováno a způsobuje, že pacient velmi často své onemocnění popírá, bagatelizuje jeho projevy a velmi důmyslně staví obrany proti léčbě. Máš tedy velkou výhodu, pokud si své potíže uvědomuješ a připouštíš. Do jaké míry je Tvá případná závislost rozvinuta, či zda jde o pouze dočasné chování způsobené jinými příčinami, to musí posoudit odborník. Doporučuju proto, aby ses obrátil na nejbližší AT, což je protialkoholní poradna, kde jsou specializovaní lékaři, kteří Tě vyšetří a pomůžou Ti zorientovat se v tom, zda jde či nejde o tuto diagnózu a navrhnou případná opatření. Volbu navrhovaných opatření ale samozřejmě nechají na Tobě. Jednou z možností je ambulantní léčba, která spočívá v tom, že se na AT budeš pravidelně dostavovat a při tom můžeš chodit dál do práce. Mnohem účinnější je ale ústavní léčba, ta ovšem vyžaduje přerušit práci na cca tři měsíce. Je na to vystavována nemocenská. Léčbu hradí pojišťovna a pacient pobírá stejné peníze, jako kdyby marodil s kteroukoli jinou diagnózou. Rozhodnutí ale je na Tobě. Přeju hodně správných rozhodnutí a blahopřeju k prvnímu kroku, který jsi udělal, když sis připustil problém. To bývá krok jeden z nejtěžších. Takže si zasloužíš obdiv a úctu.Měj se co nejlíp.JiříJo, kontakt na nejbližší AT najdeš ve Zlatých stránkách nebo Ti ho řekne obvodní lékař.

Mám potíže s dechem, točí se mi hlava, mravenčení...celkově mi je zle a trvá mi až 2 hodiny, než se se dám dohromady - ale až s pomocí alkoholu..opravdu je to hrozné a žádné potěšení z toho není....

Dajari vím, ale nevím, zda se to shoduje s tím, co si myslíš ty(?)Letím do práce, tak zatím....*

to gm: Které strašné abstinenční příznaky máš konkrétně na mysli? Mohl bys je specifikovat?

Dobrý den všem,nechci si nic namlouvat, ale s alkoholem je to ve stadiu kdy " to s ním nejde a bez něj taky ne" - doufám, že bych přestal - ale ty strašné abstinenční příznaky. Poradí mi někdo prosím? Léčení si nemůžu dovolit - je na mě závislých několik lidí a musím pracovat abych je uživil - což zatím jde....Poraďte mi prosím, opravdu je to hrozné...pomoc...

ahoj všem!sailor-žil jsem na detoxu s bandou feťáků nejtvrdšího ražení-a to nepřeháním- a dá se to ..

Dajari:...jednou jsi dole, jednou nahoře...

děkuji za opověď. Teoreticky samozřejmě vím, to cos napsal ( kdo by nevěděl, po léčbě ). Prakticky jen potud, jak daleko jsem se dostal. Otázka byla myšlena spíš jako - jsem normální? Stává se to každému? Protože o těhle věcech se málo mluví, aspoň mi to tak připadá.Ujištění, že nejde o slabost, ale "přirozený stav", kterou jsem v tvé odpovědi chtěl vyčíst mi stačí. Rozhodně momentální stav vnímám víc jako život, než boj a to mě uspokojuje.

ahoj lidi.Anny kdepak jsi?Je něco nového?Jiří po tvých příspěvcích je těžké něco psát,protože mi bereš slova z úst.Tak jen dodám ke Karině:Myslím,že ba jsi měla odejít z těch tvých sekt,nebo jak to nazvat a přemýšlet sama jak to zvládnout.Pořad ti tam někdo našeptává nějaký bludy .Jestli věříš v Boha tak já osobně si myslím(jako nevěřící to ale asi nemohu posoudit)že ten je tady od toho,aby tě nezatracoval ale jaksi tvou vůli posiloval.Nelíbí se mi to,když si na něj někdo hraje a diktuje lidem co mají dělat!!To je potom i něčem jiném.Buď sama sebou věř uvnitř a nečekej pomoc od lidí ,kteří tě jen využívají.Znám moc lidí,co ve jménu Boha okradají své bližní.Udělali si z toho jen dobře prosperující podnik!!Začni věřit sobě a svým zatím ještě skrytým schopnostem.Jestli tomu tvému příteli na tobě záleží,posaď se sním a všechno co tě trápí mu pověz.Uvidíš jak se ti uleví.Nelži mu -vždycky se to obrátí proti tobě.Stejně si myslím,že nejřív musíš vyřešit co uděláš se svým životem a až pak do něj můžeš někoho přibrat.V této fázi si myslím,že ho uděláš jedině nešťastným!ahoj No a ještě nechápu proč tady perete něčí soukr.život-jestli někdo rád starší paničky tak ať to je jeho věc a nemá to tady s tím nic společného mějte se ahoj Hanka

Možná víš,proč se vracíš zpět...Zatím nestíhám.Jak se má Ari?

Zase mi tam vypadla nějaká písmena - ne Jí ale Jiří*

Ahoj, vracím se do hry. Dlouho jsem to tedy nevydržel, že? Jí mi dnes v noci nalil do mozku novou pohonnou látku, něco jako kerosin. OK, jdu na to už jinak.Karinka už nechtěla abychom se tu vzájemně k sobě vyjadřovali a budu to respektovat. Jen chi ještě dodat, že by bylo zbytečné ji podezírat, že si něco vymýšlí -Roberta i Frantu Fleka osobně znám a tudíž existují, toť vše k tomu.Ani já sám nemám věci zvládnuté, tak jak by se možná zdálo; příští čtvrtek mám první návštěvu u psychiatričky a doufám, že mi pomůže časem mé problémové a zamotané klubko rozmotat. Tak zatím takto.A teď ještě něco: Eriko!! velmi indiskrétní tedy opravdu jsi :-))), no teda, to je fakt palba. Co je to za firmu, kde Tví kolelegové tiskaří? No, pověz :-DJá jsem spíš ten Osmák Degu než Big Brother. Ale jinak -co Ti mám vlastně o tom napsat??... třeba to, že jednou z těch společensky významných dam je například Janis Jopplin? To se přeci nedělá.... Tak se zase ozvi***PS: a tou noční Prahou cestuju a opravdu cosi objížím:-o

Monci a vsetci, si jednoducho skvela!Vies absolutne presne vyhodnotit soju situaciu a ides za svojim cielom /to prave ja nedokazem/. Nestracas cas tym, ze klames seba samu. Vzdy si mi bola sympaticka a dalej Ta budem z daleka pozorovat a brat si od Teba vzor. Velmi na teba myslim a drzim ti vsetky palce! Niekolko tyzdnov som nemala moznost byt na Internete a to mnozstvo prispevkov nemam cas a ani moznost citat.A pribudlo ich teda hodne!! Ja, osobne sa v sucastnosti neopijam,teda, tak ako v minulosti /zhruba pred rokom/. Problem je, ze alkohol mi "zamestnava" hlavu viac, ako by som chcela. Mozem pokojne nevypit ani dusok 1 mesiac, 2 mesiace, alebo aj viac, ibaze v triezvom stave som smutna, akoby som to nebola JA, cosi mi chyba. Hadam radost? Alkohol mi daval trochu viac nadhladu, smiechu a vylepsil naladu /aspon na chvilu/. Bez alkoholu je vsetko akesi prilis pochmurne, vazne. Niet sa na co tesit.S alkoholom sa lahsie snivalo o comkolvek. Vsetko zrazu bolo "mozne" a malo presne kontury. Je fakt, ze obcas "uletim" a vypijem si. Je to chore, ale vzdy sa na tie "ulety" tesim. Ale nedevastujem svoje telo dennym pitim. Vdaka Bohu.Monca povedala, ze jej manzel ju chce naspat taku, aka bola pred tym. Veselu, priatelsku, milu, spokojnu a pokojnu? Aj ja som taka bola. Kde najdem samu seba? V liecebni?Nie je problem niekde inde? A kto to vlastne diagnostikuje a kto to dokaze liecit?Vsetkych pozdravujem. Iva

to Sailorr:ad náklady na léčbu: ano, souhlasím plně s tvým příspěvkem a ještě doplňuji, že stát de facto podporuje léčbu závislostí i z toho důvodu, že je rentabilní, protože náklady na léčbu jsou stále výhodnější než náklady na nemocnost téhož alkoholika, který by jinak bez léčby stále častěji byl ve stavu nemocných se sekundárními zdravotními problémy, byl by stále častěji ve stavu nezaměstnaných pobírajících podporu, protože by nebyl schopen plnohodnotně zvládat své povolání, atd. atd.A teď k těm chutím po dlohodobé abstinenci. Ze své zkušenosti i ze sdělovaných zkušeností jiných abstinujících alkoholiků mohu potvrdit, že čím déle se abstinuje, tím menší a méně časté chutě na alkohol prožívám. Takže čím déle abstinence trvá, tím je snadnější. Z nezasvěceného pohledu, který často mylně pokládá silnou vůli za hlavní nástroj abstinence, se tedy jeví dlouhodobá abstinence jako větši hrdinství, větší výkon, než abstinence trvající třebas "jen půl roku" po ústavní léčbě. Ale subjektivně je ten první půl rok abstinence alkoholikem prožíván daleko intenzivněji, než například půlrok po osmi letech abstinence. Mgr. Bezvodová nás na skupinách připravovala na to, že v prvních měsících abstinence spotřebuje alkoholik asi třetinu své psychické energie (teď si nejsem jist tím zlomkem, ale šlo zkrátka o významnou část) právě jen na to, aby udržel svou abstinenci. Ono je to matematicky asi obtížně doložitelné, ale pravda je, že se prostě člověk ze začátku musí víc na tohle soustředit. No, a po letech abstinence už to tak obtížné není. A v tom je patrně někdy ta zrada. Člověk jaksi pookřeje, začne si připadat už vcelku normálně a snadnost zvládání abstinence mu může vnuknout mylnou myšlenku, že i kdyby drobně zhřešil například jednou či dvěma skleničkami vína, jistě by pro něj nebylo velkým problémem to ustát a dál se držet rozumné míry - třebas jen tu a tam si dát něco ostřejšího... Tato myšlenka, pokud nastoupí při nějaké například dramatické situaci, která jaksi ospravedlňuje mimořádné výjimečné jednání, může opravdu abstinenci zničit a zavést člověka během krátké doby na stejný stupeň pijanství, jakého člověk "dosáhl" těsně před svou léčbou - tzn. ten nejvyšší. V léčebně jsem se potkal s několika lidmi, kteří tuto smutnou zkušenost udělali i po deseti letech abstinence. Zdá se to neuvěřitelné, ale opravdu se to s nimi okamžitě po porušení abstinence zatočilo fakt až úplně zas na dno. Podcenili totiž relaps a nic s tím po prvním napití nedělali, protože si namlouvali, že to nic není, vždyť nebyli ani moc opilí a druhý den si nedali... ale tím se ubezpečili, že když to šlo tentokrát, proč bych si to nezopakoval za týden, když to nemáu tak hrozné důsledky... a frekvence se zrychlovala a to stále více. A tak dále. Jeden popisoval, že deset let abstinoval a prožíval právě velmi obtížnou chvíli, kdy mu zemřela matka... atd. - při té příležitosti na jednom setkání se známými, kde tuto tragickou okolnost rozebírali, otevřeli lahev vína a on si s nimi dal jen jednu skleničku. Za týden si dal jen pro uklidnění druhou. Do dvou měsíců byl zpátky v Bohnicích na tříměsíční léčbě, protože začal chlastat úplně stejně, jak před deseti lety. - Takže je to opravdu zrádné. Relativní snadnost abstinence po delší době se totiž nesmí zaměňovat s nižším rizikem jejího porušení. Toto riziko je už do konce života stejné: cca ve 100 % vede zpět k propuknutí aktivního nejhoršího stadia, které svým devastujícím účinkem člověka k abstinenci původně přesvědčilo.