Reklama

alkoholismus

Jana (Po, 11. 1. 2010 - 06:01)

Libo také jsi to neměla lehké:(.Je to tak smutné když člověk tohle prožije a bohužel si to stále nosíme v hlavě.Na to se nedá zapomenout.

Jana (Po, 11. 1. 2010 - 06:01)

Ano Naturo,to máš pravdu.Otec byl agresivní hlavně v opilosti.Doma se choval jak zvíže a ve společnosti ho znali jako zábavného takříkajíce komika co nepokazil žádnou srandu.V pravém světle se ukazoval když byl nalitej.Neříkám,že já si občas nedám tu sklínku,ale vždy jsme měla strach abych nepropadla pití jako on.Bylo i více hnusných věcí v mém dětství ale to patří zase do jiné rubriky a tak se sama sobě divím,že se ze mne nestala alkoholička.Můj manžel když jde občas do hospody a přijde jak se říká připitej tak místo aby se uložil tak reje a já ze strachu co bude se začnu bránit křikem.Vím že je to špatné ale tak to prostě mám zakódované.Strach kompenzuji obranou až agresivní.Kdyby si mne nevšímal byl by klid.Pak jsou z toho hádky a druhý den plazení se po kolenou a odprošování.Naštěstí se to děje zřídka.Jinak máme pohodové manželství.Jenže dcera už má v té hlavince to,že když přijde takhle domů v pokojíčku mi šeptá jak je táta hnusnej,odpornej.Co já ji na to mohu říct?On ji nebije.Ruku by na ni nevztáhl.Ale ona se zlobí za to jaký je na mě.

Natura (Po, 11. 1. 2010 - 06:01)

Ahoj Libo.Můj otec když jsem...Jano, taky koukám na tvůj smutný příběh. :-(
A je mi to líto. Zvlášť ta Tvá poznámka o tom, že z chlastu necítíš hnus, ale strach.
To musí být strašné, a silně zakódované, za celé to neradostné dětství.

U nás chlast v rodině byl taky,ne pořád, a nikdy nás nemlátili opilí. Bili se "jen" mezi sebou. Já se bála o ně. Protože jsem je měla ráda.

Přesto si myslím, že v opilosti člověk dělá jen to, co v něm stejně je, a co je ve střízlivosti prostě schopen ovládnout.
Ale chlast nedělá z lidí agresivní hovada. Chlast v nich jen zruší tu cenzuru, zábrany. Oni takoví ve skutečnosti jsou, když se tak chovají.

Chlast ukazuje lidi v pravém světle a někdy je zajímavé to pozorovat. Třeba ve společnosti pijících, jak se se stoupajícími promilemi v krvi mění charakter lidí. Odhazují zábrany a projevují se ve své podstatě. Někdy je to poučné. Velmi.

Liba (Po, 11. 1. 2010 - 06:01)

Ahoj Libo.Můj otec když jsem...Můj otec taky pil,ale rodinu dokázal uživit, nikdy ne na náš úkor.Střízlivý býval bezva táta, pak se mu stal těžký úraz , pití propadl , byla z něj troska, styděla jsem se za něj.Nyní ho lituju, dnes bych mu možná dokázala pomoc.Je jasný, že chování Tvého otce může ten chlast a nedivím se Ti, že ho nemusíš.Na to se nezapomíná.To jsou smutné příběhy, -chlast je past.

Jana (Po, 11. 1. 2010 - 06:01)

U nás je kalamita jako všude.Sněhu 40 čísel.

Jana (Po, 11. 1. 2010 - 05:01)

Ahoj Libo.Můj otec když jsem byla malá pokaždé když přišel z hospody našel nějakou záminku mě seřezat.Bil do mne až mi krev tekla.Dnes když ho vidím někde ve městě,přejdu na druhou stranu a dělám že ho nevidím.Kvůli jeho pití jsme jako děti nic neměli.Matka vařila skoro z ničeho.Kolikrát ani do huby nebylo ale on si ten chlast neodepřel.Když se potřetí oženil tak ta jeho nová rodina na tom byla úplně stejně.Proto když vidím opilé lidi necítím hnus ale strach.Jinak přeji krásné ráno.

Liba (Po, 11. 1. 2010 - 05:01)

Leni, já na svou povahu, bych...Doufám, že nejste všichni zasypaný sněhem, zůstaly jsme tu s Lenkou sami.No jo, zase kalamita!Lidi se děsí, jako by byl červen!V lednu holt sníh padá, a má padat.

Liba (Ne, 10. 1. 2010 - 17:01)

toto je Libo pravda,má ale...Leni, já na svou povahu, bych odešla.Nyní jsem jako přechytralá, mám sílu, těžko se vžiju do Tvé oslabené duše.Víš, děto jsou výborná motivace, jenže časem nestačí.Ty slábneš , ničíš se, měla bys ses chránit teda i kvůli nim.Určitě bych požádala o rozvod.Abys neměla aspoň povinnosti k němu, kdyby něco! marodil, ošetřování....taky on si dobře zatím!uvědomí, že s policií by to jako rozvedení měl horší.Najdi si přítele!!Myslím to vážně,obětuješ se jemu, nežiješ.Dávno na Tebe kašle, ovládá ho chlast.Chlapi jsou slaboši.Vlastně ho taky lituji.Chraň se, žij si svůj život, za chvíly zjistíš, že život utekl, že jsi si hrála na hrdinku, zbytečně, bude pozdě litovat.

Liba (Ne, 10. 1. 2010 - 16:01)

já opravdu nevěřím,že to...Smutné.

Liba (Ne, 10. 1. 2010 - 15:01)

Libo moc děkuji za...Jano, není zač děkovat, já jen chci žít, alkoholismus je nevyléčitelná, vrozená nemoc.Ty ji nemáš, tak se neboj napít.Pro někoho je pití lék.Pro mně zabiják.To, že tady otevřeně píši o sobě, tak proto, že sama jsem do konce netušila, co znamená být alkoholička, už jsem byla úplně na dně, přesto jsem si nepřipustila, že je něco špatně.Málem jsem umřela.Alkoholismus je u nás pořád velké tabu.Nechci, aby někdo dopadl jako já.Taky chci ukázat, že jde se odrazit ode dna, vydržet nepít,žít kvalitní hezký život.Není to lehké, ale jde to.

Liba (Ne, 10. 1. 2010 - 13:01)

Ahoj Líbo,

to jsem rád, že...Konečně mám opět svou značku, dřív to byla vodka, ferneteček,zkoušela jsem kdeco, nic moc mně nechytlo, ovšem toto, studené, s vodou , v létě, to je lepší než ty předešlé značky.Je to relax od Relaxu.

Shane (Ne, 10. 1. 2010 - 12:01)

Shane, děti mně přivezly tu...Ahoj Líbo,

to jsem rád, že ti to chutná :) Má to poměrně výraznou chuť, takže i po naředění vodou je z toho příjemně osvěžující nápoj.

Hanka (Ne, 10. 1. 2010 - 12:01)

Shane, děti mně přivezly tu...Přiznám se,že mě ta kombinace,(řepa a rajče) kroutí ksicht,ale obojí mám ráda,tak to prubnu.
Momentálně jsme trochu paralyzovaný počasím,takže voda=čaj=dobrý.

Liba (Ne, 10. 1. 2010 - 11:01)

Je to moc těžké rozhodnotí,...Shane, děti mně přivezly tu rajčato řepovou šťávu, no teda výborný!!A ta barvička, to musí být zdravé chtě nechtě.Dobrý.Díky.

Liba (Ne, 10. 1. 2010 - 11:01)

Lenko, na co proboha čekáš ?...Je to moc těžké rozhodnotí, asi doufá, že se muž změní, plete se, bude jen horší, ona dřív může padnout, on vesele popíjet ještě pár let,Ale rozhodnutí, kam, na stará kolena nový život....je fakt smutné, těžké.Stojí ale zato!Možná už je spoluzávislá, neuvědomuje si x nenormálních věcí, co jí dělá,trpí, přála bych jí najít sílu na rozchod.Potom si bude vyčítat, že měla odejít dřív.Ještě, Lenko, najdi si Al-anon.Pro příbuzné alkoholiků!!!!!!!

Věra (Ne, 10. 1. 2010 - 10:01)

Lenko, na co proboha čekáš ? Proč si takhle ničíš život ? To nejsi schopná se postarat sama o sebe a odejít od toho tyrana ? Nechápu tě.

Liba (Ne, 10. 1. 2010 - 10:01)

Libo,vzalas mi to s úst.Právě...Jistě , zákony jsou paskvil na paskvil.Manžel už nežije, přežívá.Podvědomě ví, že je to špatně, proto potřebuje svést vinu na někoho!Ty jsi nejblíž, odnášíš to.Nezmění se, jedině fakt odejít, protože se uchráníš od té buzerace, pekla. Najdeš klid, ale kam, to je jiná otázka.Jedině ještě dobrýho doktora, který uzná, že je nebezpečný sobě i Tobě, soudně mu nařídí léčebnu, tam musí vydržet, možná by stal zázrak!!nemusí!Nejde ten Váš dům nějak rozdělit na dva byty, rozvést se, zamykat se před ním.Ono je pravda, že když nejste ani rozvedeni, nic s tím ani policajti nedělají.Když využiješ ten nový zákon, že ho vyženou na čas od Tebe, bude to stát moc peněz, a na co, ? aby byl ještě horší, měl důvod řádit ještě víc.Sama musíš uznat, že není normální, propije x peněz a Tebe chce trápit kvůli pár korunám za ušetřenou elektriku...... Aspoň na čas odejít, máš kam?Najdi si poradnu pro týrané ženy, poradí Ti!

Liba (Ne, 10. 1. 2010 - 07:01)

Jak dlouho jsi na tom byla...Na záchytce jsem byla 2x.Jednou kdysi skoro střízlivá, s partou, pak jsme se teprve opili.No, a asi před pár lety , nic moc taky opilá, jen jsem nadávala policii, když mlátili jednoho ubožáka, tak mě sbalili.Nehezké zážitky.Tu první ligu, finále, jsem asi měsíc byla zamčená doma,děti jsem občas pustila, brečely, prosily, myslela jsem si, že přehání, že jsem v cajku,asi 10 dní jsem nechtěla už ani je pustit domů, vlezly ke mně, nycpaly mně do auta, do nemocnice, pak psychiatrie....... léčebna,AA, a je to.

Ahoj Libo (Ne, 10. 1. 2010 - 07:01)

Jak dlouho jsi na tom byla tak,že tě nic než chlast nezajímalo?Co rodina?Byla jsi někdy na záchytce?Děkuji za odpověď.Jana.

Liba (Ne, 10. 1. 2010 - 07:01)

Včera ukazovali toho feťáka, 96 x za rok na záchytce,ten už je mimo realitu, ptří do ústavu.Prožívá dno.Jako někteří alkoholici, taky už mají starost jen o to, kde sehnat chlast, víc nic je nezajímá.Patřila jsem mezi ně,byla jsem nebezpečná sama sobě,.čekání na smrt, jenže jsem si to vůbec už neuvědomovala.Měla jsem štěstí, vyhrabala se z toho,náhoda!O to víc si nyní vážím života.

Reklama

Přidat komentář