Neposekaná tráva může snížit teplotu povrchu až o 12 stupňů.

Zadržování vody v půdě

„Vysoká tráva má schopnost daleko lépe udržovat vlhkost v půdě, konkrétně až o zhruba 60 % než tráva sečená, což může být v suchých obdobích pro zeleň výhodné. Alespoň nepravidelné sečení nebo ponechání části trávníku volně rostoucího tak může pomoci udržet půdu vlhkou a snížit potřebu závlahy,“ říká Jan Dzúr ze společnosti Kärcher a dodává: „Vhodným řešením je také mulčování, kdy se tráva rozseká na miniaturní kousky a propadne ke kořenům trávníku. Mulč pak chrání trávník před ztrátou vlhkosti.“

Snížení teploty ve městech
Dalším důvodem, který mluví proti sekání trávníku, je jeho vliv na teplotu ve městech. Vysoká tráva, podobně jako stromy, působí jako přirozená izolace a snižuje teplotu povrchu, podle průzkumu časopisu Nature Communications se v letních dnech může jednat až o těžko uvěřitelných 12 stupňů. Když je trávník sečený nízko, sluneční záření může snadno pronikat do půdy a její povrch se rychleji ohřívá. S tím roste nutnost častějšího zavlažování a spotřeba vody. Udržování vyššího trávníku může přispět k regulaci teploty v urbanizovaných oblastech a zmírnění účinků tzv. tepelného ostrova. 

„Nejčastěji se řeší, zda vůbec, anebo jak často, trávníky v parcích a ve veřejných městských prostorech přes léto sekat, a zda plýtvat vodou při jejich zavlažování. Ještě před několika lety se toto neřešilo, ale mnoho měst a obcí po nedávných horkých létech přistoupilo ke snížení frekvence sekání. Vyšší travnatý porost dokáže zadržovat vlhkost a snižuje okolní teplotu, stejně tak je odolný vůči spálení sluncem,“ vysvětluje Jan Dzúr z Kärcher.

Řada obcí se tak ve finále rozhoduje optimalizovat sekání trávy právě v závislosti na aktuálním počasí. Obyvatelé obcí a měst jsou však často nespokojeni s jedním či druhým přístupem.  Pro někoho není akceptovatelná vysoká tráva a pro někoho nízká.  

Zeleň pomáhá i na budovách a střechách

"Ve velkých městech vstřebávají střechy sluneční teplo tak silně, že se jejich teplota může oproti okolnímu vzduchu lišit až o 30 °C. Jejich osazení vegetací dokáže díky vzduchovým mezerám a mikrobiálním pochodům v zemině zlepšit tepelnou stabilitu prostoru až o 25 %, což znamená významnou úsporu energie na chlazení interiéru. Podobně působí i ozelenění fasád popínavými rostlinami. Takovéto využití vegetace, zejména v městském prostředí, přispívá k lepší psychické pohodě. Navíc odpařování vody ze zelených ploch ochlazuje okolí a pomáhá i snižovat prašnost,“ dodává Lukáš Rom z Kärcher.