Lechtání

Ve družině když jsem chodil do 3. Třídy, tak jsem jednou spolužákům řekl, ať mě zlechtají, že stejně nejsem lechtivý. Řekli že ne. Ale pak další den jsem ležel bos a kluci mě vzali, drželi mi ruce a začali mě lechtat v podpaží. Jenom jsem se usmál, potom na břiše, tam jsem se taky usmál (u podpaží a břicha kdyby mě tam lechtali alespoň 15 minut tak bych se začal smát) a nakonec šli k mým nohám. Začali na nártech, kde nejsem lechtivý. Lechtali tam asi 5 minut , tak jsem se začal usmívat . Pak šli na celé chodidlo a lechtali mě tam asi 15 minut. Po 15 minutách mě zlomili, začal jsem se smát, škubat. Pak šli ale na paty a to jsem začal vřískat a skoro jsem se počůral. Pak se mě smáli že jsem říkal že nejsem lechtivý a to, že jsem lechtivý, jsem zistil díky jim. 

Mě takhle potrápili spolužáci na záklace, ve druhý třídě. O přestávce mě položili na zem, vyhrnuli mi svetr  a košili , drželi mě a lechtali mě, kluci i holky. Smál jsem se, ale oni chěli víc, chtěli abych se počůral.  Tak mi vyzuli cvičky svlíkli mi i ponožky. A pak mě bosýho polechtali na chodidlech. To už jsem nevydržel a počůral jsem se.

Kdysi jsme s kámošem potrápili lechtáním mýho tehdy čtyřletýho brášku. Nám bylo tenkrát osm let. Kamarád přišel za mnou k nám domů. A brácha nás nenechal v klidu, pořád provokoval a pošťuchoval. Tak jsem si řekli, že ho ulechtáme. Popadli jsme ho a položili ho na zem, na záda. Pak jsme mu stáhli tričko a sundali jsme mu taky ponožky. Já jsem pak bráškovi klečel na rukách a lechtal ho holém těle, kamarád mu držel nohy a lechtal ho bosýho na chodidlech. Malej Matěj  začal vřískat, naštěstí nikdo nebyl doma. Za chvíli Matěj brečel, kašlal a zajíkal se smíchy. Pak se začal potit a začal sténat. Stále jsme ho šimrali. Pak se Matěj vzepjal jako v křeči a naplno pustil moč, pak se hroutil a skoro omdlel, pak už jsme ho přestali mučit.

Mám rituál, že ráno mě budí lechtáním na chodidle 👣

Járo, máš sice prázdniny,ale už zhasniea jdi si lehnout. Už jsi evidentně ospalý.

Katka ho lechtala na holém těle, v podpaží, na břiše a na žebrech. A ten druhý kluk lechtal bosýho Petra na chodidlech. Petr se smál, vřískal. Křičel a  zajíkal se. V obličeji byl rudý a brzo mu tekly slzy. I když jsme ho dželi pevně, tak sebou škubal, zatínal prsty u lechtaných nohou. A pak začal vřískat, nééé, už néé já se počůrááááám!!!!! A tak se i stalo, za chvíli si načůral do tepláků. Ale my jsme ho lechtali dál, byl mučen nejméně půl hodiny. Pak už byl v obličeji hodně rudý, už jenom sténal a teklo mu z pusy. Pak se znovu počůral a začal obracet oči v sloup, pak už jsme ho nechali. Dost dlouho pak na zemi sténal a plakal. Pak jsme mu dovolili se obléct, ale musel zůstat bos. A pak jsem šli zpátky, Petr ťapkal bosky. Pohrozili jsme mu, jestli bude žalovat, tak ho zmučíme znovu a polechtáme mu i holýho pindíka......

Když mi bylo deset, tak jsme byli na rázdninách u tety na venkově. Byl tam se mnou i můj tehdy pětiletý bráška Péťa. Já jsem si hrál tehdy s místními dětmi na indiány. Na zahradě jsem měli stan, byli tam se mnou dva přibližně stejně staří kluci a jedna holka. Bráchovi jsem zakázal, aby za námi lezl. No a on vlezl do stanu, zrovna když jsme kouřili dýmku míru... A hned začal, že ho musíme vzít mezi sebe, jinak že to na nás půjde říct.... Ukázal jsem hlavou klukům, oni pochopili a Pettra chytli a ta holka mu dlaní zacpala pusu. Ve stanu bylo ale málo místa, tak jsme Petra vytáhli ven. Snažil se kopat, tak dostal pár bouchanců do zad a taky pár rukou přes zadek. Ta holka mu pořád zacpávala pusu. A já jsem mu pak řekl - chceš si  námi hrát na indiány, tak si náž zajatec! A pořádně tě zmučíme! Ale tady ne, řekl jsem. Kluci popadli Petra za ruce a táhli ho k lesíku. Po cestě kousl Katku do ruky, jak mu držela pořád dlaň na puse, tak jsem ho zpohlavkoval. Po cestě jsme se radili, jak ho zmučíme a já jsem řekl, že Péťa je lechtivý a nejlepší bude ho pořádně zlechtat. Děti nadšeně souhlasily. Na louce jsme Petra položili na zem. Tady už si mohl řvát, nikdo ho neslyšel. Ale ten řev vadil nám, tak jsme mu před lechtáním ještě nafackovali , až měl tváře červené a už neřval...Pak jsem řekl tak ho svlíknem! A tak jsme Petrovi svlíkli teplákovou bundu a stáhli mu tričko.Bránil se, tričko jsme mu při tom natrhli...Řekl jsem ještě ho zujeme do bosa!A tak jsme Péťovi zuli tenisky, stáhli jsme mu gumičky od teplákovývh kalhot přes paty a vyhrnuli mu tepláky ke kolenům. A pak jsme mu sundali i ponožky. Nebylo to snadné, bránil se a kopal.A pak už jsme ho lehtali. Ležel na zádech, jeden kluk mu klečel na rukách a já jsem mu seděl na kolenou. 

Lechtání na bosých chodilech jsem zažil v dětství, v 80. Letech. Bylo to ve škole, když byla přestávka, šel jsem si prostě lehnout na lavici. Spolužáci na mě koukali a něco je napadlo. Teď tak lechtivý nejsem, ale byl jsem hrozně moc. Přišli ke mně a řekli ať se nehýbu. Sundali mi bačkory. Říkal jsem jim ať to nedělají, stejně neposlechli. Lechtali mě přes ponožky asi minutu. Svíjel jsem se smíchy, chtěl jsem i křičet ale naštěstí ne. Potom mi sundali i ponožky, co mě taky lechtalo, když je sundávali ( přes patu) a pak mě  pořádně bosého zlechtali. Musel jsem prostě škubat nohama, prstíky jsem zatínal, a vřískal jsem. Pak jsem se i počůral, ale ne tolik. Za několik dní jsem to chtěl zkusit u jiného spolužáka. Lechtal jsem ho bosého na chodidlech, jemně a pomalu. Nic. Na břiše, nic. Chodidla měl malá, takže to šlo hůř. Měl asi 1,40 cm, (bylo to ve třetí třídě.) Lechtal jsem ho teda pět minut a najednou to nevydržel. Šimral jsem ho pomalu, a chtěl jsem aby se taky počůral. Tak jsem to vyzkoušel obyčejnou tužkou a perem to fakt už nevydržel a počůral se.

Bylo úterý odpoledne a Tomáš právě přišel domů ze školy. Hodil aktovku ke dveřím, sundal si boty a ponožky a lehl si na gauč v obýváku. Byl unavený, ale spokojený – ve škole dostal pochvalu za projekt o vesmíru.

Maminka přišla z kuchyně, kde právě vařila oběd, a všimla si, jak se Tomáš pohodlně natáhl.

„Tak co, pane vědec, jaký byl den?“ zeptala se s úsměvem a sedla si k němu na okraj gauče.

„Dobrej,“ zamumlal Tomáš a přitom zívl. „Ale bolí mě nohy. Celý den jsme běhali na tělocviku.“

Maminka se na něj podívala a uviděla jeho bosé chodidla trčící zpod deky. „No, no... nohy unavené? To si žádá speciální péči,“ řekla s lehkým úsměvem a natáhla se k nim.

Tomáš se už usmíval, protože věděl, co bude následovat. „Nee... mami ne!“

Ale maminka už mu jemně přejížděla prstem po chodidle. Tomáš se začal smát, nejdřív potichu, pak víc a víc, až se začal kroutit a křičet: „Hahaha! Přestaň! To je hrozný!“

„To není žádné lechtání, to je relaxační masáž!“ smála se maminka, ale dobře věděla, že je to lechtivý útok.

Po chvilce přestala, Tomáš lapal po dechu, ale smál se. „Ty jsi strašná,“ zasmál se.

„Ale uznej, že je to lepší než běhání po tělocviku,“ mrkla na něj maminka

Včera zlechtali spolužáci mého syna, kterému je 8 let a jmenuje se Ondra. Chodí do 2. Třídy, a tak je lechtivý hodně i málo.. Při hodině hráli hru o lechtání (samozřejmě na chodidlech) a kdo se zasměje za 5 sekund, tak prohrál. Když Ondru lechtali, usmíval se, ale zatínal prsty. Byl jediný ze třídy, kdo to dal. Učitelka teda řekla, ať ho pořádně zlechtají o přestávce. Tak spolužáci ho dali na lavici, sundali mu bačkory a ponožky, tričko, dva drželi ruce a dva nohy, a ten jeho nejlepší kamarád začal ho lechtat pořádně na chodidlech. Chodidla moc nemá lechtivá. Lechtali ho asi minutu,  pak to nevydržel a začal se smát a škubat se. Pak to zkusili na břiše. To už opravdu nevydržel a začal křičet. Říkal prý: ,,pomoc! To stačí!" Svíjel smíchy. Potom zbývalo asi 5 minut a tak to zkusili perem na chodilo. Není lechtivý na chodidlech, ale když ho lechtají perem, tak jo. Svíjel smíchy, málem se počůral. Vydržel to. Potom mám ještě jednoho syna, který chodí do první třídy a je mu 5. Jmenuje se Tonda, nikdy se nesmál, když jsem ho lechtala. Tak jsem to s Ondrou zkusili znovu. Já jsem Tondovi držela nohy vzala jsem mu ponožky a potom začalo lechtání na chodidlech asi pět minut nic se jenom usmál nic neříkal ale potom začal se trošku smát a nakonec to nevydržel a vyprsknul smíchy dokonce i trošku vřískal křičel a pištěl že to hrozně lechtá nakonec se i počůral takže je takže je více lechtivý než Ondra.

Ahoj holky, kterou z vás můžu důkladně zlechtat, nebo která by chtěla zlechtat mě?

Napište mi na [email protected] a dohodneme se. 😉

V první třídě mě zlechtali. Bylo to asi před 4 rokama. Když byla hodina, tak můj spolužák v lavici, když učitelka byla pryč, začal mě najednou lechtání na břiše.( já jsem jenom lechtivý na chodidlech. ) Trošku jsem škubnul a řekl jsem: , Stejně nejsem lechtivý ' . A potom po škole jsme byli v družině a my jsme měli něco vystřihovat a když jsme to měli hotové, tak jsme si mohli hrát. Ale tři moji nejlepší kamarádi mi řekli ať si lehnu, a ať se nehýbu. Jeden mi zul boty ( ponožky jsem neměl, byl červen, a teplo.) A další mě začal sundávat tričko. Jeden mě držel. Potom začalo lechtání na břiše. ( Před několika dny jsem totiž zlobil) A jeden kamarád řekl: Pojďte se přidat! Přišla i učitelka a řekla: Hlavně ať se nepočůrá, ale přidám se. Zkoušeli na krku, na bocích a na břiše. Jen jsem se trochu usmál: Nejsem lechtivý! Ale na nohách jo! A hodně!  ".   Tak to zkusili. Ale nejdřív zkusili jemně patu. Měl jsem tam tvrdou kůži a už jsem trochu škubal: To Šimrá! Zkuste více! ".  A tak všechny ruce šli na moje pravé chodidlo. Už jsem se fakt smál docela dost. ,,To lechtá!!" Říkal jsem. Jak jsem se smál, nemohl jsem ani moc mluvit. Pak zkusili levé chodidlo. To lechtalo víc a víc, dokonce jsem i svíjel smíchy. Ale nejlechtivejsi jsem na nártech na pod prsty. Tam to pak zkusili. Pane Bože to bylo mrskal jsem sebou, chtělo se mi čůrat a nakonec to bylo i příjemné.

Ahoj, můj sen by byl : ještě sice chodím do 5. Třídy, ale budu chodit do 6. Miluju lechtání a tak bych chtěl aby si moji spolužáci lehli a postupně bych je lechtal a zjistil bych, kdo je lechtivý. A jste děti? Miluju lechtání děti ALE NA CHODIDLECH!

Mám rád, když mě manželka lechtá na zadku. Její dotyky jsou jako malé elektrické boje, které mi projíždějí do pánve a způsobí mi silnou erekci. Hra jejích prstů je většinou předehra k masáži prostaty, kterou mi ráda dělá. Líbí se jí (a mě taky), když

ze mně semeno odchází, bez honění č.....a.

Ahoj. Jsem kluk, je mi 17. Kdyby mě chtěla nějaká holka zlechtat nebo naopak nebo si třeba jenom pokecat o lechtání tak napiš na ig MB_14

Ten kdo by chtěl polechtat nějakou holku tak vím o jedné  partičce holek které jsou lechtivé hodně. Pokud chcete někdo takovou holku polechtat tak bych se domluvil přes WhatsApp. Číslo mám 704 500  200.