Kdo je Pávek?

Musím pro přesnost dodat, že já jsme v druhém kole nevolila. Což ovšem neznamená, že bych si prezidenta Pavla proto, co dákazal, za to  jak reprezentuje naši zemi a i za to, že se dokázal za svoje postoje v osmdesátých letech omluvit... nevážila. Z tohoto je jediná cesta  a to změna volebnáho systemu .(Alespoň za mě jako lajka). V druhém kole prostě pro mnoho z nás nebyla volba

Ano, bylo by dobré mít po více než 30. letech v čele státu někoho, kdo komunistickou minulost  nemá, tak jak tomu bylo v devadesátých letech. Právě proto, že komunistická strana byla nositelkou totalitní ideologie, bezpráví a násilí a právě slušný komunista v čele země,  tuto ideologii, toto minulé zlo... pro ty, kteří ji už nezažili, relativizuje.

Respekt k tvému názoru, Anonymko nebo Anonyme.

Ano, v 90. letech bylo ve vládě i v Parlamentu mnoho lidí s komunistickou minulostí. To je fakt, který nelze popřít. Ale právě proto je důležité si připomenout, proč k tomu došlo. Po roce 1989 se prosadilo heslo „nejsme jako oni“, což vedlo k nenásilnému přechodu moci. Díky dohodě s představiteli KSČ nedošlo ke krvavé revoluci – nikdo nevydal rozkaz střílet do lidí na náměstích. To je něco, co odlišuje naši cestu od jiných historických převratů.

Co se týká Václava Havla – dnes je módní ho nenávidět. Ale já a moje rodiče a hlavně starší brácha  jsme ho tak trochu  znali osobně, a rozhodně lépe než ti, kteří šíří polopravdy. Ano, byl prominentní disident, ale to neznamená, že měl privilegia. Svět ho prostě znal.   ( A až naskočí nenávistný anonym, který toho kdo seděl z Flaškou, ta jasně hulil marlbora i ve vězení :) :) Byl opakovaně vězněn, trpěl zdravotně, a jeho „Mercedes“ byl dar od přátel ze Západu, kteří mu pomáhali (a tak trochu , nebo spíš dost to byl prostředek k provokaci – stejně jako celé Chartě 77). Nadace, exilová nakladatelství jako Sixty-Eight Publishers v Torontu, i západní diplomaté hráli klíčovou roli v podpoře disentu. A že se na Hrádečku objevili i estébáci? Ano – byli tam jako hlídači, ne jako hosté. A že s některými mluvil? Možná. Ale to je známka jeho lidskosti, ne kolaborace. Jedn avěc je jistá. Václav Havel byl nesmírně charismatický člověk  a jsem opět naprosto jistá, že kdybys měla možnost ho poznat, viděla bys ho jinak :) :)

17. listopad nebyl jen „divadlo“ s mrtvým studentem. Zifčákova role je dodnes nejasná, ale tvrdit, že revoluce byla řízená StB, je zjednodušující. Lidé se scházeli na náměstích už od ledna 1989 – viz Palachův týden. Protesty byly brutálně potlačeny, lidé byli mláceni, zatýkáni. A přesto se nebáli znovu vyjít ven. To nebyla manipulace, to byla odvaha. A jak správně před chvílí uvedl Anonym, v té době už bylo ve východní Evropě hotovo. Konečně, kdy stály ty trabanty před německou ambasádou hmmmm?

Ano, komunisté převlékli kabáty. Ano, někteří estébáci si založili cestovky a realitky. Ano, došlo k tunelování a rozkrádání. Ale to není důkaz, že změna byla špatná – je to důkaz, že jsme podcenili očistu systému. A že jsme si mysleli, že svoboda se udrží sama.

Ale co jsme získali?

• Svobodu slova, tisku, pohybu, podnikání.
• Možnost studovat, cestovat, číst zakázané knihy.
• Právo nebýt sledován, udáván, mlácen za vtip na ulici.
• Šanci na práci podle schopností, ne podle stranické příslušnosti.
• Přístup ke světu, otevřené hranice jak uvádíš ty

To, že dnes máme miliardáře, supermarkety, západní firmy – to není důkaz zrady. Je to Je to důsledek otevřeného trhu. Ano, průmysl se transformoval, někdy bolestně. Ale zároveň vznikly nové obory, nové příležitosti. A že ne každý může cestovat? To je otázka sociální politiky, ne revoluce.

To, že se dnes opět objevují komunisté, nacionalisté, skorofašisté – to je důsledek naší pasivity. Ovládají politiky ti bývalí komunisté, kteří měli kapitál nejen finanční, ale i kontaktů  a vzdělání na rozdíl od spousty jiných občanů. A následně jejich děti. . Ale není to důkaz, že jsme tehdy neměli vyjít do ulic. Naopak. Je to výzva, abychom si tu svobodu znovu připomněli. A chránili ji. Je to jen na nás. 

(Děkuji za diskuzi, během  času toto vše vymažu)

Rozhodně souhlasím. Nejvíc kritiky často přichází od těch, kteří sami prošli komunistickými strukturami, a právě proto působí jejich útoky pokrytecky. To, že se prezident dokázal vypracovat až do struktur NATO, není jen osobní úspěch — je to i symbol důvěry, kterou má naše země na mezinárodní scéně. Místo dehonestace bychom měli ocenit, že někdo s takovou zkušeností reprezentuje naši republiku.

No to právě, myslím, neříkají. A když tak ironicky.