Nechci mít dítě

To Láďa:To by mně taky zajímalo..Mám pocit, že ti, co mají děti to těm bezdětným děsně závidí...Že se rozhodli jít proti proudu a všeobecně vžitým(velice tupým) názorům že mít dítě je přece normální...Stejně normální je ho nemít....To LLLLLLLLL...ty jsi tupec...žít z jedné výplaty to je veliký a dlouhodobý pokles životní úrovně..a mateřská-to není příjem, to je spíše almužna.

Všimli jste si- lidi s dětma popichují bezdětné, ale neviděl jsem, že by bezdětní ryli do lidí s dětma...Čím pak to je?

No proč asi! Je dost velký rozdíl, jestli vydělávají oba partneři, nebo jenom jeden!

Hm...to je sice hezky,ale proč by dítě znamenalo mít finanční tísen,to tedy nechapu....

Yasmin: chápu, o čem mluvíš. Moje teta (40) nemá děti, cestuje, studuje, užívá života. Mamka (45) vždy když se naskytne důvod, tak nenávistně prská, že je sobecká, že to se jí to cestuje, když nemá děti, že neví, co to je za starost, blablabla....
Je v tom cítit pořádná závist a pohrdání.
Osobně se také děsím toho výrazného omezení života a zodpovědnosti, ale myslím si, že děti víc dají, než si vezmou.
Kdybych je nechtěla, tak mi do toho taky nemá kdo co kecat.
Je to každého osobní věc a asi mi přijde lepší se o tom s nikým nebavit, protože je to soukromá věc každého páru (člověka) a nikomu do toho nic není.

Ahojte,teď vám napíšu,co mně děsně štve: Je mi 28 let, mám superního, moc krásného přítele. Teď nastává kámen úrazu: ani já, ani můj přítel nechceme dítě.Ani teď, ani později.Prostě nikdy...A v tom je ta "potíž".Pro nás dva ne, ale pro okolí..Pořád, v jednom kuse jsem vystavena tupým a nechápavým reakcím ostatních..Každý se furt stará, proč nechceme děti,že nejsme normální(haha). Oni to nechápou, a mám pocit,že mnou kvůli tomuto opovrhují.Je nám to s přítelem vážně srdečně jedno, co si o nás kdo myslí, tomu se fakt jen smějeme, té lidské tuposti a velice vidlákovským názorům..Nás k tomu, že nechceme děti vedlo to, že máme velice spontánní chování, jsme oba ulítlí, hodně myšlenkově extravagantní, což mnozí asi neskousnou, prostě se nechováme přiměřeně svému věku.Jsme jak puberťáci a děsně si to užíváme.Chodíme do práce, kupujeme si hezké oblečení, máme velice hezký byteček, autíčko..A mám pocit, že nám to mnozí závídí.Závidí to, že se nechceme vázat na dítě,nechceme mít starosti(zbytečné), zodpovědnost...Okolí to dráždí.Hlavně ty,co děcka už mají.Asi si sami uvědomují(bohužel pozdě), že tím, že mají děti přišli o své mladé roky, kdy se mohli bavit ,užívat života,cestovat..oni neznají nic jiného než každodenní starosti, k tomu poslouchají řev děcka,a o finanční stránce radši nemluvím..Proč si každý dělá děti a pak na to nemá???Myslím si, že narozením dítěte skončil klidný, bezstarostný život.Skončila spontánnost, volnost.Začly povinnosti, věčná starost, nervy, emoční a finančí zátěž....Fakt není o co stát.Ale vysvětlete tento názor lidem v česku..jsou v tomto směru hodně zaostalí a jsou abslolutně netolerantní k lidem, co mají jiný názor než oni.....Prostě odlišnost provokuje.I v roce 2008...Bohužel....

Victoria: já bych si to tedy nenechala, komise nekomise.
Možnost "porodit" pro mě vůbec neexistuje, je jen "potrat" a "sebevražda". A nelegální potrat, ať udělaný sebehůř a třeba i vlastnoručně, má pořád úmrtnost pod 100%.

Lindo, je velmi smutné, že váš vztah dopadl tak, jak dopadl. Nemyslím si, že by měl ještě nějakou budoucnost - i když je samozřejmě možné, že za deset let začneš chtít děti - a že toto je nepřekonatelný rozdíl.
Sama děti nechci, ale nedovedu si představit, že by někdo obětoval svojí touhu po dítěti partnerovi, stejně jako si nedovedu představit, že bych já ze sebevětší lásky obětovala svojí bezdětnost.

Názor že "za pár let to manžela přejde" považuji za hloupý a nebezpečný; touha po dětech je velmi silná, a jen tak nezmizí. Předpokládám, že manžel věří na "každá žena chce děti" a "jednou to přijde", což samozřejmě není pravda.

Zároveň si ale myslím, že navštívit psychologa je dobrý nápad, protože ukončit vztah z racionálních důvodů (tj. milujeme se, ale je rozumné spolu nebýt) je velmi těžké.
Ber to takhle: když se dnes rozvedete, tak máš moře času na to, abys našla partnera, který taky nechce děti, a naopak, tvůj muž má pořád šanci najít si ženu, která děti chce. Co když to zkusíte, za deset let pořád nebudeš chtít děti, a manžel aby si v šestačtyřiceti hledal novou ženu (jistě, ve vhodné věkové kategorii je mnoho žen, které zuřivě hledají partnera aby "na poslední chvíli" měly dítě, ale takovéhle vztahy upečené "z musu" asi nebudou nic moc).

--> childfree.bloguje.cz

pokud máte problémy se serverem Bloguje, navštivte vhodný mirror:
--> childfree.blog.cz
--> childfree.sblog.cz

Děkuji za rady, které jste mi poskytly v téhle diskuzi. Bohužel se mi je nedaří uvést do praxe, ale stejně dík.

celé necelá naprosto ji chápu

Máte pravdu, zaplať Bůh, že nežijeme v náboženské zemi a že už nás komunisti nenutí v rámci své propopulační politiky mít děti.:-)))
Myslím, že i antikoncepce je dnes oproti minulému režimu nesrovnatelně lepší a výběr větší.:-)Jsem tomu velmi ráda.:-)

Bára: To je vůbec nejhorší, když selže antikoncepce. Já se radši chráním dvojitě, protože jsem slyšela o spoustě případů, kdy žena brala HA, ale přesto do jiného stavu přišla. Naprosto s tebou souhlasím, že o dítěti nebo interupci nemá nějaká komise vůbec co rozhodovat, naštěstí už se dnes každá žena v našem státě může svobodně rozhodnout, ještě že nežijeme např. v Polsku.

Taky si myslím, že to tehdy muselo být potupné, mamka se prostě dozvěděla, že její 23 let (tehdy na mateřství už skoro stará), je vdaná a zdravá a tečka. Uvědomuju si, že jen díky tomu tady dneska jsem, ale i tak si myslím, že to nebylo správné. O interupci by měl rozhodovat ten, kdo se o to dítě pak bude starat, ne nějaká komise, která mamku viděla jednou a mě vůbec. Jinak narodila jsem se přes tehdejší hormonální antikoncepci.

Bára: Jsem strašně ráda, že žiju v dnešní době, kdy o mém těle a životě nerozhoduje žádná potupná interupční komise. Neumím si představit, že bych přišla do jiného stavu, dítě nechtěla, ale musela bych si ho nechat, protože by mi potrat nepovolili. Samozřejmě se snažím chránit natolik zodpovědně, abych se do takové situace vůbec nedostala, ale stát se může ledacos a kdybych už do jiného stavu (proti své vůli) přišla, asi bych volila interupci. Asi říkám proto, že nevím, co by se mnou mohly udělat hormony apod., protože jsem nikdy těhotná nebyla a nezažila to na vlastní kůži. Možná bych najednou úplně obrátila, dítě si chtěla nechat a těšila se na něj. Ale možná že taky ne. Proto jsem ráda, že tu existuje tahle nejzazší možnost, i když nejlepší je se do takové situace vůbec nedostat, jak už jsem napsala.

tak tak, dneska si bez psychoterapie nikdo ani neprdne.

Lindo, nenuť se do ničeho. Podle mě ani nepotřebuješ psychologa, prostě to tak cítíš, nepotřebuješ se léčit (je to stejné jako kdyby k psychologovi chodili všichni,kteří nemají rádi např. rajskou omáčku). A pokud dítě nechceš, neměj ho. Mě mamka taky nechtěla, jenže narodila jsem se v době, kdy o potratu rozhodovala komise a máma byla vdaná, bylo jí 23, takže podle komise - proč by mě neměla mít (máma neví, že tohle vím). Rodiče (hlavně máma) se o mě vždycky dobře starali, nic mi nechybělo, nikdo mě netýral - nic, ale bylo vidět, že mamka o dítě moc nestála. Už tehdy měla moc ráda svou práci a já jí docela zkřížila plány. Jak říkám měla jsem pěkné dětství, nic mi nechybělo materiálně. Mamka ale dávala vždycky přednost práci a někdy i svým koníčkům, pak se to snažila kompenzovat dárky, penězi a tak. I když jsem prožila spokojené dětství, domnívám se, že je BLBOST mít dítě pokud jej nechcete.

Lindo najdi si psychologa, který s tebou bude jednat podle tvých představ a nebude ti vnucovat, že nejsi normální. I mezi psychology jsou rozumní lidé.

Lindo,jsi ještě mladá,klidně vystuduj i druhou vysokou.Až dostuduješ,splníš si své cíle,tak budeš mít zase jiný pohled na mateřství.Tvůj manžel by měl pochopit,když má o tolik let mladší manželku,že na děti spěchat nebudeš.Podle mě psychologa nepotřebuješ,jen porozumění manžela.Možná jste si to měli vyjasnit ještě před svatbou,teď se oba zbytečně trápíte.

Psycholog, který považuje bezdětné ženy za nepřirozená monstra neexistuje, toho se Lindo neboj. Ale připrav se na to, že to bude považovat za problém na tvé straně. Bude to s tebou rozebírat, ale nic se tím nevyřeší. Jsi mladá a situace se určitě vyřeší sama, za pár let bud ty budeš chtít nebo to manžela přejde.