Nechci mít dítě

Tak to máš nevychované děti, vyždímaná hadro.Takhle to všude rozhodně nechodí a že děti přijdou, jen když něco potřebujou, to je hnus, to máš pravdu,ale jaký sis to udělala,takový to máš!!!

no ty chudinko jedna.

Teda Kiro, nechci ti brát iluze, ale ty kecy, že se ti to všechno mnohonásobně vrátí, už jsem mockrát slyšela, ale není to pravda. Co se mi jako vrátilo? Vůbec nic z toho času, energie a starostí, co jsem věnovala svým dětem. Dnes jsou již dospělé, ale stále pomáhám já jim, a pochybuji že to snad někdy bude naopak. Vzpomenou si na mně jen když něco potřebují. A to nejsou žádní asociálové, jen typická mladá generace.

Ach jo, ty stereotypy o bezdetnych... Nevim, kolik dobrovolne bezdetnych zna citovany pan anebo kira - ja jich znam docela dost, v ruznych vekovych kategoriich a zemich, a ani jeden z nich neodpovida imagi flamujiciho vecneho ditete, ktere odmita prevzit zodpovednost. Valna vetsina z nich zije uplne normalni zivot: pracuje, ma partnera, stara se o domaci zvirata (coz take vyzaduje nemalou zodpovednost), nekdy o pribuzne (vcetne nevlastnich deti), venuje se charite... To, ze nechteji deti prece neznamena, ze to jsou nezodpovedni zhyckanci. Naopak, delat vse pro to, abych neprivedla na svet nechtene dite, vyzaduje velkou davku dospolosti a zodpovednosti. Svet neni cernobyly - jinak by byli vsichni rodice automaticky skveli, starali by se vzorne o sve deti a tesili se ze sve zodpovednosti. Vsichni vime, ze tomu tak bohuzel neni.

Ano, materstvi muze byt krasne, ale jen pro tu zenu, ktera si ho dobrovolne vybrala. Smysl zivota si kazdy urcujeme sam, a to, ze tim mym nejsou deti, necini muj zivot nijak menecennym.

No myslim, že i život bez šichty na 16 hodin denně, je smysluplný život! Ukončovat nějakej flám, převzít odpovědnost to nejsou důvody proč nechci děti.....s názorem pána nesouhlasím! Pro Kiru: Už tady taky byla diskuse a příběhy lidí, ne všichni mají krásné zážitky a ne všechni děti jsou milující.....a nakonec proč by se lidé nemohli hýčkat. A většina beztětných není vůbec pohodlná a líná se starat, jsou opravdu jiné důvody proč žít život bez dětí.

A já s tímto chlapem souhlasím.Mateřská je šichta,ale krásná.Neplníš nesmyslné úkoly, ale vychováváš vlastní dítě.Lidé jsou pohodlní a zhýčkaní.A líní se starat.Ať žijou všechny maminky, jen ony ví,že se jim to mnohonásobně vrátí třeba v tom, že je děti milují a všechny ty nenahraditelné chvíle a tak... Žena, která nemá děti, by ten pocit mateřství musela zažít.Tzn. nesuď, o čem nic nevíš.

Toto jsem našla na jiné internetové diskuzi s obdobným tématem(nechci mít dítě).Je to názor jistého muže,který tam napsal:

... a ta mateřská dovolená, to je fakt dovolená, protože je to továrna na zážitky, ze kterých pak některý lidi (včetně mě) žijou. Problém celý dnešní generace je podle mě v tom, že odmítá převzít odpovědnost, přestat se chovat jako malý děcka, ukončit ten velkej flám, smířit se s tím, že s přibývajícím věkem ubývá atraktivita (proboha, už se za mnou nebudou otáčet chlapi) a začít fakt makat. Děcko je šichta na 16 hodin denně, ale má bez toho život smysl?

Z takového chlapa by mě šlehlo...

pro vyždímaný hadr:

Nemyslela jsem tím tebe, ale některé typy žen, které závidí ostatním život bez dětí(podle nich tedy bez starostí) a proto mají jízlivé poznámky na bezdětné. Ty se do nikoho nestrefuješ - jen přiznáváš, že jsi neměla podlehnout nátlaku okolí. Cením si tvé upřímnosti a přeji ti, abys našla ještě nějaký nový smysl života a byla šťastná alespoň teď.

27. 5. 2008 12:02:57, Renata
přesně tak......a ve stáří se potom cítí jako vyždímané hadry, stěžují si, že jejich obětovní nikdo neocenil a otravují svými nářky okolí. Nikdo je k tomu sebeobětování ale nenutil!

Renato, doufám, že jsi to nemyslela na mně. Já vás tu nechci otravovat, naopak povzbudit, abyste si stály za svým rozhodnutím a nenechaly se zmanipulovat okolím. Já sama jsem to nedokázala, ale fandím vám, a přeji, aby vy ano.¨
Ostatním, kdo pochopily, co tu chci říci, děkuji za podporu a přání do dalšího života. Snažím se teď začít znova a naplno, dohnat ty roky o které jsem částečně i vlastní vinou přišla. Nedá se to vrátit zpět, ale je lepší uznat svoji chybu než si něco nalhávat a maskovat to a přitom být vnitřně zahořklá.

Ono je fakt, že v reálu se o tom opravdu moc nemluví, asi si ženy nechtějí přiznat, že přece jenom to jejich vytoužené mateřství a život si kdysi představovali jinak. Samozřejmě, že to nejsou všechny ženy, ale jistě by se mezi nimi nějaké našli. Možná si to nechtějí připustit.....ale jak jsem poznala z okolí a možná i zde z příspěvků anonymů je to pořád věc, která se nebere běžně. Žena bez dětí, se svými cíly, kariérou, sny = sobecká feministka, toť můj úsudek z reakcí ostatních, říkam zase ne všech, většiny a musim říct, že jsou to většinou názory chlapů. I díky tomu jsem našla tuhle diskuzi, zajímá mě náhled i ostatních žen (samožřejmě i mužů), protože když se to tak veme, přeci jen tohle není tak velmi běžné téma hovorů, když se sejde parta lidí, ale když se na to zabrouzdá opravdu to někdy stojí za to a obzvlášť, když člověk sedí mezi 20 lidmi a jako jediný ne že by jen konstatoval svoje životní postoje a názory a ostatní je respektovali, ale spíše se snaží si je jakoby vydupat.....obhajovat se před lidmi a vnucovat jim, že žena, která nutně netouží být u plotny a mít 4 děti je sobec....

Vyzdimany hadr - doufam, ze neni pozde na to, abys prozila zbytek zivota tak, jak to bude vyhohovat tobe, a vynahradila si tak aspon trochu ta predesla desetileti... Moc ti to preju.

Jinak rict narovinu podobnou vec (ze materstvi a rodinny zivot neni vzdycky to nej) vyzaduje urcitou odvahu. Skoda, ze ji nema vic lidi (hlavne v realu), treba by ostatni vic zapremysleli, nez by podlehli diktatu vetsiny a pak litovali. Cim vice se o tom bude mluvit, tim lepe.

pro Andreu:

přesně tak......a ve stáří se potom cítí jako vyždímané hadry, stěžují si, že jejich obětovní nikdo neocenil a otravují svými nářky okolí. Nikdo je k tomu sebeobětování ale nenutil!

....ale i v dnešní době je většina žen nepoučitelných-ony si chudinky stále myslí, že rodit je jejich poslání a že je normální se také starat o svého manžela jako by byl nesvéprávný nebo neměl ruce....(vysvětluji si to nižší inteligencí,absencí jiných cílů), hned si naflákají děcka a pak spláčou nad výdělkem.

Je smutné, když si někdo pořídí děti jen proto, aby zapadl do "normálu". Sice jsem nikdy neměla sebevědomí na rozdávání a pořád mě trápí, co si o mně myslí okolí (i když už naštěstí ne tolik jako dřív), ale do mateřství si mluvit nenechám a pevně doufám, že svoji volbu dobrovolné bezdětnosti ustojím a nepodlehnu manipulaci.

Jak se říká- za dobrotu,na žebrotu......V dnešní době by se žena měla zaměřit HLAVNĚ na své cíle,aby žila život podle své představy a aby byla šťastná.Protože se ukazuje, že když se obětuje(tedy promrhá svůj jediný život)ve prospěch rodiny,tak se žádný vděk nedostaví...Leckdy spíše naopak.Ale to už je pak pozdě litovat.A stejně, když se obětuje-stará se o dítě a manžela- co dostane jako odměnu???Nic, akorát pak děcko v pubertě bude drzé, manželství většinou neklape....krásný život...

Vyždímaný hadr: Tím nechci abyste byla ještě více smutná, jen v tom nejste sama.....takže držím palce, ať je to lepší a nějaká ta radost v jakékoli podobě přijde :-)

Asi ať se žena snaží mít dobrou rodinu, být dobrou manželkou,mámou i tak se to vždycky může obrátit proti ní. Obětovat sny, možná kariéru, svůj život a nedočkat se ničeho je dost krutý....Akorát toho, že manželovi je to málo, tak odejde a děti jsou lhostejný a je dost takových případů......v dnešní době možná i většina.....je to smutný

Nesteo, mluvíte mi z duše. K čemu to všechno bylo? Já mám někdy pocit, že úplně k ničemu. Obětovala jsem svůj život modelu, který není můj, modelu rodiny a péči o děti. Jak jsem psala, když už jednou děti mám, mám je ráda, ale vím, že by pro mně bylo lepší, kdybych je byla nikdy neměla.

Nesteo, souhlasím. Když zklame manžel, dá se to obrečet, co taky chtít od chlapa... (omlouvám se těm slušným), ale když zklamou děti, co může být horšího, přece je žádná mamča nevyškrtne ze života...

Sice je asi docela hrozné, když život obětujete manželovi, staráte se o něj, máte ho rádi a on odejde. Ale tohle se stává, chlap se jednoho krásnýho dne sebere a šup je u jiný nebo u milenky.....Ale, že i děti dokážou být nevděčný, odejít, zapomenout na mámu, která se o ně starala, to musí bejt rána.....! To si opravdu člověk pak musí říkat, k čemu to všechno bylo! a toho já bych se nechtěla jednou dočkat!