Elektrostatické stínění geopatogenních zón

Nehomogenity ve fyzikálně-chemických vlastnostech geologického podloží a jejich negativní vliv na živý organismus nazýváme geopatogenní zóny (GPZ). Známé jsou např. různé příjmové podmínky VKV rádia i v terénu, kde můžeme vyloučit různé odrazy signálu od překážek. Jelikož živý organismus je bioelektrický systém, silnější vnější elektrická pole či změny elektrické vodivosti prostředí v něm mohou vyvolat poruchy při přenosu bioelektrických potenciálů (především mezi nervovými buňkami - neurony)*. To ve svém důsledku vede k různým somatickým potížím a stresu. Dlouhodobý stres pak má za následek již známé zdravotní problémy. (V předešlých článcích o GPZ je vyčerpávajícím způsobem popisuje Milan Gargel.) Nad každou látkou (i v pevném skupenství) se podle obecných principů chemie po delší, či kratší době ustaví termodynamická rovnováha jejich par. V případě pevných látek se tento proces projevuje emisí příslušné látky do okolí. I když jde o nepatrné koncentrace látek, řádově ppm~10-6 či dokonce ppb~10-9, mohou při dlouhodobém působení hrát významnou roli. Navíc, jejich koncentrace narůstá exponenciálně s teplotou.

Známé a v poslední době často diskutované jsou oblasti s výskytem radioaktivního radonu, který neustále uniká z hornin či stavebních materiálů, které tyto horniny obsahují. Pokud jsou škodlivé látky elektricky neutrální a usazují se na nepatrných aerosolových částicích (velikost menší než 0,1 ?m), lze se proti nim jen těžko bránit. Jsou zde nutná nákladná protiradonová opatření. Jiná situace je s ionty těžkých kovů a solí, které lze dobře zachytit dodatečným elektrickým polem. Předpokládá se, a předběžná měření ukazují, že v některých místech je koncentrace iontů některých škodlivých látek řádově vyšší. Tato místa mohou být právě spojována s existencí geopatogenních zón.

Co tedy může zastavit tok iontů a par? Může to být polarizované homogenní elektrické pole, které vytvoříme mezi elektrodami deskového kondenzátoru tím, že k jeho svorkám připojíme elektrický stejnosměrný proud o nízkém napětí. Položíme-li desky kondenzátoru vodorovně na plochu, kterou chceme stínit, pak ionty prvků projdou spodní elektrodou a zachytí se v polarizovaném elektrickém poli mezi elektrodami, takže přilnou k elektrodě s opačnou polaritou. Po určité době dochází k částečné depolarizaci elektrod nahromaděnými ionty a snižuje se tak absorpční schopnost kondenzátoru. Zabráníme tomu tím, že svorky kondenzátoru v určitých časových intervalech přepólujeme a vytvoříme tak vždy nové pole s obrácenou polaritou, schopné pohlcovat další ionty prolínajících prvků. Uvedený způsob stínění GPZ je znám již deset roků, je chráněn CZ patentem č. 279 083 a je ověřován na více jak dvou tisících lidech.

Eduard Boháč Rymáňská 579, 252 10 Mníšek pod Brdy tel.: 0305/592711

*viz např. B. Alberts, D Bray et al.: Základy buněčné biologie, Espero Publishing, Ústí nad Labem, ISBN 80-902906-0-4