Panic po dvacítce

Mě je 28, co nadělám/me.

Muj bratr se tim take trapil,ale jen tak kolem 19 let.Ted mu tahne na 22 let a vysral se na to...

Nazdar!mě je 19 a jsem taky ještě panic asi chápu jak se cítíš.Člověk má pořád pocit jako by o něco přicházel!Jako by byl ďítě mezi dospělími!Jako by mu utíkal svět mezi prsty a on ho nemohl ani okusit!Stále čeká kdy už to příjde ale ono pořád nikde! a tak z toho má zkaženou náladu a je neťastný. Jo! Kámo je nás Víc a přesto se cíťíme být sami.Z vlastní skušenosti vím ,že když se chce žena s tebou milovat a ty jí řekneš že si panic tak se na to vykašle a raděj si najde někoho kdo má víc zkušenosťí než ty,protože ví že sním si užije víc než s nějakým panicem kterej je hned udělanej!to je moje rada tobě

Tak si zajdi do bordelu na poprvi,ja tam byl taky a bylo mi 18

Nechápu, kde někteří z vás berou tu odvahu prohlašovat tak cynické diagnozy. Že je někdo panic do 30. let neznamená, že má "nutně nějakou úchýlku". Ale jsou to právě Ti lidé, kteří mnohé častují svými jizlivými poznámkami - ti jsou hlavní příčinou toho, že někteří mají "nutně nějakou uchýlku". Kdyby takových lidí nebylo, žili by všichni v naprosté spokojenosti. Ale právě lidé, kteří mají tendenci druhé lidi prohlašovat za nemožné kvůli tomu, že ještě neměli sex, dívat se na ně skrz prsty, pravě to jsou lidé zralí na psychiatra.

Panic do 30 let je to nanic. Pak se musí k tomu nutně připojovat nějaká úchylka. Člověk zjištuje, že je to mechanická záležitost, láska je tu jen pro rytíře, tak doufám že jste nevymřeli. S pozdravem LOKI

Je mi 22, poprve jsem se milovala ve 21. Pritel kdyz se dovedel, ze jsem jeste nikoho nemela rekl: to snad neni mozny, to si snad delas srandu... ve 21!... Sam mel nekolik partnerek-popravde bych byla mnohem radeji, kdyby byl taky panic..., nemusela bych pak resit otazky jestli je zdravy a tak... ale jsme spolu uz pres rok. takze myslim ze na tom nezalezi.

Verka:To, co popisujes, jen prameni z tve nezkusenosti.Neni preci pravda, ze fakt, ze tkdy kluk/muz uz neni panic = vlitne na to hrrhrr. Naopak mohl by te svoji zkusenosti mohl jemne a nezne privest do sveta milovani tak, ze bys na to nikdy nezapomnela a privedlo by te to k milovani velmi pozitivnim zpusobem.Ano, je krasne vzajemne poznavat a hledat, ale ruku na srdce, to je spis pro sestnactilete. Chces, aby tvuj prvni zazitek probehl tak, ze jsi vzrusena, pripravena a ochotna ucinit "ten krok" a tvuj partner bude tapajici, nezkuseny kluk a vse skonci fiaskem a jen ti doda dalsich mindraku, nebo bys radeji prozila krasne prvni milovani "v rukach" zkusenejsiho partnera?Vubec netrdim, ze neexistuji kluci/muzi, kterym jde jen o to jedno bez ohledu na partnerku, ale to spise ma co delat s tvym vyberem partnera jako takoveho a jeho dusevnimi kvalitami nez s tim, jestli je nebo neni panic.

To JÁJA:Určitě je panic, protože já jsem také a mám stejné reakce, chvění, je mi špatně atd.

Ja sem svoje poprve mel v 25letech a rozhodne sem neprohloupil. Moje pritelkyne jiz nekoho mela, neresil jsem to. Rozhodne mi nic neuniklo a ted je to krasny a uzivam si to.

Tahle diskuse opravdu stoji za to. Je mi 21 a jsem panna. Byla jsem nescetnekrat zamilovana, ale vzdycky do toho nepraveho, takze celkove vzato nebylo prakticky ani zadny chozeni. Studuji vysokou skolu a ve volnem case pracuji, takze jsem plne vytizena a na kluka proste nemam cas. Rozhodne (alespon za sebe a sve kamaradky) potvrzuji, ze prijit o to s panicem by se mi opravdu zamlouvalo. Kdyz je chlap zkusenej, tak na to proste vlitne, sup sem sup tam. Libi se mi predstava pomaleho vzajemneho objevovani. A hlavne, nemate se s kym srovnavat a tim padem odpada moznost "bejvalka byla v posteli lepsi".

Hlavně že ty jsi kurva prodrbaná!!!!

To je ten panic, má ptáka nanic!

Měla bych spíš dotaz, jestli mi budete moct někdo odpovědět. Mám přítele, máme se strašně rádi, ale ještě jsme se nemilovali. Nějak mám stále častěji pocit, že je ještě panic (je mu 27 let) - když by se jako k něčemu schylovalo, tak najednou potřebuje jít domů, při delším líbání se začíná chvět, příjde mi prostě, jakoby to na jednu stranu chtěl, ale když příjde na věc, tak z toho má tak nějak podvědomě strach a vyhýbá se tomu. Je pravda, že jsem ho s holkou ještě neviděla, ale on se asi stydí mi to říct nebo je mu to trapné, tak nevím určitě, jak na tom je. Myslíte si, podle jeho chování, že ještě neměl nic s holkou? Díky

když už jseme u těch citátů, tak tu mám jeden výstižný

Ahoj, je mi 24 a jsem panic. To co jsem si v posledních čtyřech hodinách přečetl mi moc, moc pomohlo. Extremně jsem se za to styděl a když přišlo téma sex, tak jsem k tomu nikdy neměl co dodat. A tak to lidem začalo být až divné, ale naštěstí se mi je povedlo přesvědčit že nejsem jinak orientovaný. Ale k tomu že jsem panic jsem se nikomu zatím nesvěřil. Jen jsem se o tom zmínil na schůzce s holkou a ta dost podivně reagovala. Tak jsem si myslel že to snad nikdy nikomu neřeknu a až by na to přišlo prostě bych popřel že jsem s holkou nic neměl. Ale teď už díky vám všem vím, že se není za co stydět. Vždyť proč bych se měl nechat ovládnout zvířecími pudy, když mám dar myslet, cítit, milovat. Tak proč bych tohle měl zahodit jen pro akt ukojení svých pudů. Jen párkrát v životě jsem se opravdu zamiloval, a už pouze tento pocit byl mnohem silnější mnohem intenzivnější než cokoli jiného. Rád bych ho vzájemně sdílel s dívkou, které by nešlo jen o to si povyrazit, ale prožít něco mnohem intenzivnějšího než jen sex. I když sex by byl fajn, ale pouze pokud to není otázka několika minut na toaletě nějakého klubu. Tato diskuze je dobrá v tom, že se tu problémy řeší a mluví se o nich. Přece jenom v naši společnosti je sex tabu, to co vám řeknou kamarádi je většinou zkreslená polopravda, a většinou docela zveličena. Docela mě překvapilo, kolik lidí ještě nemělo sex. Teda sex, měl určitě každý, ale kolik existuje lidí co ho ještě nesdíleli s někým kdo je opravdu miluje.Teď bych nechtěl nikoho urazit, to rozhodně není můj styl. Myslím si však že je mnohem větší problém se s někým seznámit pokud je dotyčný inteligentnější nebo více chytřejší než kdyby byl prostější. Je to logické, protože většina lidí cítí zábrany, z toho jestli mě ta kráska neodmítne, jestli jsem pro ní dost dobrý nebo jestli už někoho má. Tohle jsou základní nedostatky vůbec navázat s někým kontakt. Pokud si řeknete, no a co tak už ji nikdy třeba neuvidím, tak je to potom trochu snadnější. Já tu poučuji a přitom jsem ještě panic, že? Ono to seznámení je někdy snadné, přes přátele, na diskotéce, ale třeba i ve zmiňované knihovně ( předchozí čl. ). Ale další krok se nesmí uspěchat ani urychlit, pokud už se najde ta pravá/y. Bohužel to vyžaduje praxi, které se mi zatím moc nedostalo, ale doufám že se to časem změní.Tak to je moje málo do diskuze, docela by mě zajímalo jestli nemám moc romantické představy nebo jestli to někdy taky tak cítí, každopádně budu rád za reakce. Třeba tu i na mail, protože nevím kdy se tu zase dostanu. Zdravím všechny a přeji vám hodně štěstí při hledání protějšku. Ahoj Martin.

http://bleskove.centrum.cz/sex-a-vztahy/clanek.phtml?id=14601

Anno, panicove po dvacitce urcite jeste existuji. Mně bude 25 a s zadnou holkou jsem jeste nic nemel. Nic v mem pripade znamena zadny dotyk, libani nebo treba i pozvani na kafe. Je to tim, ze mam socialni fobii, ktera mi znemoznuje navazovat vztahy nejen s divkami, ale i bezne se stykat s vrstevniky apod. U divek je to kazdopadne horsi, kdyz jsem s nejakou o samote, spusti se u me stresova uzkostna reakce, ktera zabrani, abych mohl komunikovat klidne, s rozvahou a racionalne. No, obcas mi je z te uzkosti i na zvraceni, a to nejvic prave s divkami, ktere se mi libi a jsou mi sympaticke... To je pro bezneho cloveka asi nepochopitelne. Ale nestezuju si, mam ruzne zajmy a dokazu se zabavit i bez divek, i kdyz se priznavam, ze myslenky na vztah me prepadavaji hodne casto. Samozrejme me taky mrzi, ze nemam ani zadnou kamaradku ci kamarada, jen byvale spoluzaky, ale zivot jde dal a nema smysl propadat malomyslnosti. Treba to neni naporad. Me spis mrzi, ze socialni fobii casto provazi deprese, ktera mi zabranuje, abych neco aktivne delal. No, to jsem se uz dost odchylil od tematu, ale jak vidis, Anno, tak i panicove v 25 nejsou vyjimkou. Preju ti hodne stesti v hledani toho praveho, ale hlavne porad nemysli na to, ze porad nekoho strasne moc chces, protoze to je mentalne dost vycerpavajici. Co ma prijit, to casem prijde... Zatim ahoj

To by mne fakt zajímalo, kde jsou ty ženy, co čekají na panice. Mně je 35 a dosud jsem s holkou nic neměl. Je mi jedno, jestli mi to kdo věří nebo ne. Ne že by se mi holky nelíbily ale tak nějak z toho vždycky sešlo. Musím sebekriticky přiznat že z 90% mou vinou. Že jsem se prostě na ně "nevrhl" i když vyloženě čekaly. Nějak jsem to vždycky zahrál do autu. Ale že by holky chodily a říkaly, chci panice, to jsem si zatím nevšiml.

Ahoj VSICHNI, kdybych já narazila na panice, byla bych v sedmém nebi. Je mi 26 let, jsem panna a narážím neustále jen na muže, kteří obdivují můj vzhled a chtějí mě dostat do postele. "Sběratelé" - tak jim říkám. Když mi přítel, se kterým jsem chodila, řekl, že měl 4 ženy v posteli, zvedla jsem se a odešla. On to řekl s takovou hrdostí a pýchou, ale já bych daleko víc ocenila, kdyby mi řekl, že ještě žádnou neměl. Najít muže kolem 30 let panice, je dost velký problém, ale já žádného sběratele nechci. Takže dobrovolně žiji bez sexu. Další věc je, že si představuji partnerský vztah bez sexu, alespon delší dobu, třeba rok dva a ne do toho hned hupsnout. Takže věřte pánové, že takových žen, které čekají na panice je spousta. Mně se taky všichni vysmívají, že jsem zastaralá, ale přesto věřím, že se jednou najde muž, který z mého panenství bude nadšený a bude si toho vážit tak, jako já u muže.