Reklama

Plastika křížových vazů v koleni

Miki (Po, 30. 7. 2007 - 21:07)

Ahoj lidi ,psiu protoze marodim s kolenem dobrej pul rok a este marodit budu.Hraju hokej a je mi 15 let na zacatku ledna sem mel uraz kolene a musel sem jit na operaci kvuli ulomku pod češkou. Po operaci bylo vse v poradku chodil sem na rehabilitaci a prisli velikonoce (to bylo asi 2 mesice po operaci) a upad sem a pretrhl sem si predni krizovy vaz :Radim vam po operaci budte hodne opatrni ,protoze ja sem udelal velkou chybu, protoze sem delal kraviny ted uz sem po 2. operaci doma .Nakonec mi delali plastiku krizoveho vazu a prisroubovali mi este meniskus.Ted chodim o berlich s ortezou a hokej si zahraju az na Vanoce,tajze kdyz si to tak vemete tak rok marodim s kolenem .RADIM VAM VSEM KDO JSTE PO OPERACI :BUDTE HODNE OPATRNI ,PROTOZE CO SE STALO ME NEPREJU NIKOMU Z VAS dekuji Michael Obrtel 15 let Jihlava

Karel (Po, 30. 7. 2007 - 20:07)

Ahoj lidicky.Mam takovej problem.Asi pred 3 mesicema jsem si kleknul a malinko pootocil nohu a nahle jsem ji rychle natahnul,ale to neni dulezite.Spise to ze me v tom okamziku v koleni (jakoby preskocilo) a nemohl jsem najednou nohu natahnout. (mohl ale z velkejma obtizema a bolestma) Dokulhal jsem se tezce domu a tam jsem to dal pod teplou vodu a pomalicku natahoval,slo to z tuha ale nebolelo to (pac to bylo v teple vode) druhy den to bylo uz trosku lepsi a za tyden jsem o tom skoro nevede,dokud jsem si uplne nekleknu (sedl jsem si na paty) a v tom okamziku se to vratilo,za jsem nemohl natahnout nohu (jen v bolestech).Tak uz jsem vedel co delat,tak jsem rychle dal koleno do teple vody a rozcvicoval.Potom jsem uz vedel ze si klekat nesmim.Vydrzelo me to tak az do ted (od te doby co se mi to stalo na posled jsem na koleno kladl pozornost a procvicoval jsem ho apod..) Uz jsem delal vse bez problemu a bez jakekoliv bolesti(delam bojova umeni a atletiku,tkaze na kolena je to docela zatez) dokonce jsem si mohl i z 80% drepnout (vse bez bolesti a zadnejch potizi) Az zase dneska.Ani presne nevim jak se mi to znovu stalo (proste jsem skakal a skodil jsem do drepu a sedl jsem si na paty a v tom me tam zase "ruplo" a opet jsem to nemohl natahnout) Kamarad mi rekl ze to budou krizove vazy ale sam se v tom nevyznam a nemam s tim zadne zkusenosti tak vas zadam jestly by jste nebyly tak hodni a neporadili co stim mam delat.Vim ze mam zajit k lekari ale nejprve se chci poradit s vámi.Moc dekuji za odpovedi

Dushi (Po, 30. 7. 2007 - 14:07)

Moje informace jsou, ze 6 měsíců po operaci by mělo koleno zůstat bez 100% zátěže a prudkých pohubů, tzn. nehrát herní sporty nebo něco, kde by se mohlo znovu zvrtnout, pouze začít postupně klusat, rehabilitovat a cvičit... zbývají mi 4 měsíce a radši to vydržim, než abych začal o měsíc a půl dřív a riskoval

Linda (So, 28. 7. 2007 - 16:07)

to se mi povedlo, mate to hned 3x "hahaha"

Linda (So, 28. 7. 2007 - 16:07)

Ahoj vsichni, k tvoji otazce:
Jsem profi tanecnice, bohuzel uraz CLA (předniho kriz.vazu) neni ani v teto profesi zvlastnosti. Ja jsem po operaci 2 mesice (operovana v Budapesti, dale rehabilitace tam i v Praze na C.L.P.A.).
Zpet k aktivite (tou, kterou je mineno plne zapojenni a 100procentni zatez) je mozna po 5 mesicich, nejlepe po 6. Ja mam pocit, ze je to den ode dne lepsi a rehabilitace je stejne dulezita jako operace (mozna dulezitejsi, protoze to chce s rozumem a nechat si poradit).
Znam mnoho tanecniku, kteri se vratili zpet ke sve kariere (je to i muj pritel, ktery mel to same jako ja pred 4 lety, ze stejneho skoku a opet dela okolo 80 predstaveni rocne).
TAK HODNE ZDARU.... taky uz se tesim zpet na jeviste.
Linda

Linda (So, 28. 7. 2007 - 16:07)

Ahoj vsichni, k tvoji otazce:
Jsem profi tanecnice, bohuzel uraz CLA (předniho kriz.vazu) neni ani v teto profesi zvlastnosti. Ja jsem po operaci 2 mesice (operovana v Budapesti, dale rehabilitace tam i v Praze na C.L.P.A.).
Zpet k aktivite (tou, kterou je mineno plne zapojenni a 100procentni zatez) je mozna po 5 mesicich, nejlepe po 6. Ja mam pocit, ze je to den ode dne lepsi a rehabilitace je stejne dulezita jako operace (mozna dulezitejsi, protoze to chce s rozumem a nechat si poradit).
Znam mnoho tanecniku, kteri se vratili zpet ke sve kariere (je to i muj pritel, ktery mel to same jako ja pred 4 lety, ze stejneho skoku a opet dela okolo 80 predstaveni rocne).
TAK HODNE ZDARU.... taky uz se tesim zpet na jeviste.
Linda

Linda (So, 28. 7. 2007 - 16:07)

Ahoj vsichni, k tvoji otazce:
Jsem profi tanecnice, bohuzel uraz CLA (předniho kriz.vazu) neni ani v teto profesi zvlastnosti. Ja jsem po operaci 2 mesice (operovana v Budapesti, dale rehabilitace tam i v Praze na C.L.P.A.).
Zpet k aktivite (tou, kterou je mineno plne zapojenni a 100procentni zatez) je mozna po 5 mesicich, nejlepe po 6. Ja mam pocit, ze je to den ode dne lepsi a rehabilitace je stejne dulezita jako operace (mozna dulezitejsi, protoze to chce s rozumem a nechat si poradit).
Znam mnoho tanecniku, kteri se vratili zpet ke sve kariere (je to i muj pritel, ktery mel to same jako ja pred 4 lety, ze stejneho skoku a opet dela okolo 80 predstaveni rocne).
TAK HODNE ZDARU.... taky uz se tesim zpet na jeviste.
Linda

dany (Pá, 27. 7. 2007 - 12:07)

Nazdar vsetkym, chcel by som sa poradit o jednej veci a budem teda velmi rad ak tu najdem odpoved :)

...caka ma plastika na zaciatku septembra, pricom uz mam za sebou artroskopiu, kde mi zreparovali vnutorny meniskus (pred siestimi tyzdnami)...hybnost uz je dobra, mam sice trocha vody v kolene, ale ta by mala zmiznut a taktiez mam trocha odideny sval; ale vec je: ako sa mam na plastiku najlespie pripravit, aby mi sval po nej neodisiel uplne a mal co najjednoduchsiu rehabilitaciu...???
len na upresnenie, budem to mat robene v Bratislave u doktora Grauzela na klinike primara Luptaka (Sportclinic) - mimochodom, kto ma s touto instituciou nejake skusenosti, nech sa s nimi so mnou podeli...
vdaka

Návštěvník (St, 25. 7. 2007 - 10:07)

Ahoj všem, tak jsi to tu pročítám a rád bych se Vás zeptal. Jdu na plastiku 14.8 v Plzni. Vazy mi praskly při fotbale, ale nejvíc běhám maratony a triatlon. Měl by někdo zkušenost ke vracení se k těmto sportům, nebo sprtům obecně? Hrál jsem hodně i volejbal a fotbal.
Budu rád za každý názor. Díky moc a přeji všem mě podobným neěťastníkům brzké uzdravení a hodně štěstí.Radek

Martina (Út, 24. 7. 2007 - 14:07)

Ahoj všichni, Michale díky za přání, bylo milé. Tak jsem byla moc velká optimistka, i mě potkaly komplikace. Po příchodu z nemocnice (v podstatě i během pobytu v ní) jsem 3 dny doma strávila v naprosté "pohodičce" jak to vidím teď, bez léků na bolest, po týdnu jsem koleno úplně propla a bez jakékoli bolesti skrčila do 70 stupňů. Pak mě začalo bolet, na převazu mi udělali punkci, ta mi ulevila, ale pouze do večera a od té chvíle se mi bolest stupňovala. V té době mi ještě zabíraly léky na bolest, takže jsem měla výkyvy nahoru dolů,ale nakonec jsem skončila na ambulanci. Na pohmat prý dobré, udělali mi odběr krve a CRP test, který detekuje zánět, jelikož jeho hodnota ukázala 147 (normál je prý do 10), tak jsem ještě ten večer skončila opět v nemocnici a s antibiotiky do žíly. 2 dny v nemocnici mě to skoro nebolelo, protože jsem jen ležela, no doma toho člověk pochodí přece jen o hodně víc. Třetí den začaly velké bolesti a koleno i celé stehno celé natekly a ztuhly, prášky na bolest nezabíraly, dr. Bartoš má dovolenou a protože od 4. dne na oddělení malovali, přes narůstající bolesti mě poslali s antibiotiky v tabletách domů, protože to CRP mi kleslo na 102... To bylo včera, od té doby je to stále jen horší a horší, již večer po operaci jsem nohu bez bolesti nadzvedla na posteli, dnes s ní ani nehnu a jakýkoli pohyb mě nutí řvát nahlas bolestí. Všichni přítomní lékaři mi doporučili cvičit a brát léky na bolest, super, nohou ani nehnu tak těžko můžu cvičit a léky mi už nezabírají. Už se tam bojím i zavolat, protože už mě zná skoro celá nemocnice jako tu "potížistku co si vymyslela zánět" (tak mě označil druhý den mého pobytu službu konající lékař), takže musím přežít ještě týden, až se vrátí dr. Bartoš, což se mi jeví jako doba naprosto nevydržitelná. Ale co nadělám, tam přece malují a já nejsem smrtelný případ...Teď jen doufám, že se mi v koleni mezitím nevyrobí nějaká hrůza, kvůli které by mi ho nakonec museli znovu otevírat, už mám hrůzu úplně ze všeho :-( Tak Vám všem přeju, ať se v nemocnici nebo i během své následné léčby minimálně setkáte s chápajícími a schopnými vyslechnout lékaři i sestrami, protože to, co jsem prožila během tohoto víkendu na traumatologii, to bylo opravdové trauma a s ortopedií v téže nemocnici se to nedá srovnat, ovšem těžko si pacient může vybrat, kde chce ležet, že ano...

Michal (Čt, 19. 7. 2007 - 20:07)

Pro Dushi: Ahoj, musím reagovat na Tvůj příspěvek. Jak jsem se zmínil, v mém případě mi zprávu o tom, že pro mne operace vhodná není sdělili ve vojenské nemocnici, v Praze ve Střešovicích. Upřesňuji: byl jsem tam jako voják. Nevím, ani mě to nezajímalo, jak se jmenoval dr., který mi to tenkrát řekl. Vím ale, měl voj. hodnost, hoooodně vysokou + funkci také hooodně vysokou a že to určitě byl velmi vzdělaný a vážený člověk - kapacita. Bylo to při velké vizitě, která je jednou za týden, chodící pacienti musí stát vedle své postele, během pobytu pomáhá nechodícím pacientům např. natočit vodu do lavoru, aby se mohl oholit - zvednout deku, která mu spadla na zem - podat cokoli apod. a také uklízí podlahu, nejen na pokoji ale i nachodbě. Na požádání sestry asistuje, kde je třeba. To by bylo na dlouho.
V tu dobu se štěpy brali ze stehna /byl jsem poučen na příjmu, co mne čeká/ a byla to "super žhavá novinka". Co je nové, to je drahé. Na drahou věc jsem opatrný a proto důkladně zvážím, jak s ní naložím. Pevně věřím, že jsem nebyl operován proto, že v tehdejší době by operace neměla takový efekt než jaký by měla dnes. Mluvím o mě, o obyčejném vojáku zákl. voj. služby.
Reaguji hlavně proto, aby jsi "absolutně" chápal lidi, kteří o něčem přemýšlí. O tom nejcenějším co mají, o svém zdraví. A že mají strach. Je to totiž přirozené jako když dáš ruce před sebe až budeš padat na kokos. Zpravidla totiž lékař s pacientem diskutuje, informuje ho o možných důsledcích a doporučí mu to co je pro něho nejlepší. Rozhodnutí je potom na člověku samotném a protože je také přirozené, že má nějaké pochybnosti, zajímá se o názory lidí kteří již nějaké zkušenosti mají.
Pro operaci bych se rozhodl stejně jako Ty, ale asi ne hned ve vteřině, i kdyby lékař okamžitě poznal mé poškození.
Přeji Ti brzské uzdravení.

Michal (Čt, 19. 7. 2007 - 19:07)

Pro Martinu: Ahoj Martino, nejdříve Ti přeji vše nejlepší a hodně radosti ze života k Tvým nedávným jmeninám :-).
Bohužel nevím zda se jedná o stejného lékaře.

Martina (Út, 17. 7. 2007 - 13:07)

Pro Michala: Ahoj Michale, nedá mi to a musím se tě zeptat, jestli dr. Bartoš, o kterém jsi psal, pracuje nyní v Kl. nem. v Mladé Boleslavi? Protože právě ten mi provedl plastiku minulý čtvrtek 12.7. Bylo to docela kuriózní, do nemocnice jsem nastupovala s tím, že mi provedou plastiku z mého vlastního štěpu, protože jsem nechtěla čekat na štěp od dárce, což prý trvá i půl roku a nakonec jsem se na pokoji sešla s "kolegyní", která tam byla na stejném zákroku a která mi oznámila, že dostane štěp od dárce a já jeho druhou půlku! No moc jsem tomu nevěřila, nakonec se to ukázalo jako pravdivá informace s tím, že tento štěp měl být voperován jednomu zraněnému lékaři z této nemocnice, ale protože se u něj objevily nějaké komplikace, tak na operaci nemohl jít a jeho štěp jsme tedy dostaly my dvě napůl, prý to bohatě pro 2 lidi vyjde. Takže nás obě operoval MUDr. Bartoš a protože jsme byly spolu na pokoji, šílel z nás, jak si pořád porovnáváme, co která zvládneme líp a hůř, protože každý je samozřejmě jiný a každé tělo reaguje jinak. No dneska jsme se sešly obě na převazu a punkci (ble bolí, ale je to opravdu nutné, moc mi to ulevilo), tak jsme opět porovnávaly, no jak jinak :-) Musím také souhlasit s výše zveřejněnými názory, že nemá smysl operaci odkládat nebo na ni nejít jen z důvodu strachu, sice to bolí a jsou s tím spojené různé komplikace (já mám např. už delší dobu poměrně slušnou kontaktní dermatitidu, což se projevuje vyrážkou po celém těle, jakmile se člověk zpotí, a nedovedete si představit, jak v těch 40 stupních vypadá moje noha v těsně uzavřené molitanové ortéze, jak to šíleně svědí a že to budu muset nosit ještě 6 týdnů), ale všechno se dá nějak vydržet, i když za cenu momentálního nepohodlí a věřím, že se mi to vrátí v možnosti plně a bez strachu sportovat. Tak všem kolenářům zdar a brzké uzdravení.

Dushi (Út, 17. 7. 2007 - 11:07)

Já jsem nyní po plastice 2 měsíce a musím říct, že absolutně nechápu lidi, kteří přemýšlí nad tím, jestli na ni jít nebo ne.
Druhý den po úraze na zápase mě kontroloval MUDr. Vimmer na Malvazinkách a okamžitě poznal, že mám přetržený PKV, zeptal se mě a já se během vteřiny rohodl, hned mě napsal na plastiku, kterou jsem měl za 2 měsíce, abych nohu mezitím rozcvičil. Představa, že bych nikdy neměl nohu normální a musel nosit otézu, aby se mi koleno nerozsypalo je strašná, když se operaci vyhnete napoprvé s tím, že to zvládnete, později vás to stejně nemine, to koleno se bez toho vazu zničí. Takže to chce akorát odvahu, fakt nic víc, já tam šel s odhodláním, že chci být zase zdravej a sportovat, takže i když to bylo nepříjemný, tahání drenů je kotel a jednou mi to opuchlo a tahali mi krev, člověk si to nesmí připouštět a nedělat chudáčka.
Na rehábka jště nechodím, zatím jen jezdim na kole a chodim, na kontrolu jdu za 2 týdny. Po delším sezení s ohnutou nohou to mám taky zatuhlé a chvíli trvá, než se to zase dá dohromady, ale cítím zlepšování a hlavně věřím, že to půjde.
Proto bych poradil nepoddávat se nějakému zatuhnutí nebo bolesti, holt jednou měl člověk smůlu, tak to prostě musí překousnout.

Michal (Ne, 15. 7. 2007 - 16:07)

Pro Léňu: Ahoj všichni. První úraz kolene jsem měl na vojně před 17.-ti lety, kdy se mi podvrtlo při seskoku z asi čtyř metrové výšky (dopadl jsem na patu, na náklaďákem rozjezděnou a zmrzlou zem). Po asi týdnu ve VN PHA Střešovice, mi bylo sděleno, že když tedy nejsem vrcholový sportovec, bude mi stačit ortéza a že ukončím voj. službu dříve. (klíďo bych si ten půlrok doklepal, výměnou za zdravé koleno.)
Ortéza, stála za pár teček, vůbec se v tom nedalo chodit, natož sportovat. Po pěti minutách jsem měl to koleno spocené a ze spodní strany odřenou kůži, prostě hrůza. Takže jsem ji nenosil. Od té doby se mi, už ani nevím kolikrát, koleno podvrtlo. Vždy řešeno klidem, bandáží a ledováním. Až jsem jednoho dne, po doporučení kamaráda, navštívil p. ort. Bartoše. V r.2000 mi provedl artroskopii, nějakou revizi, kdy koleno vyčistil. Bylo to docela v pohodě. Jeden den nástup, druhý den operace, třetí den domů. /lokální znecitlivění - je možno sledovat operaci na monitoru v přímém přenosu a barevně :-)/ Potom pár týdnů rehabilitace a nová ortéza /kvalitnější/. S tím jsem vydržel sedm let. Ovšem bez většího zatěžování. Začátkem roku jsem se šel objednat na ortopedii do MN Ústí n.L. Dr. Bartoš tam už není, má ordinaci v poliklinice ve městě. Přesto jsem se ojednal k Dr. Neckařovi i když jsem ho neznal. Nabídli mi Madara, toho jsem znal, ale odmítl.
Když mi Dr. Neckař prohlídl koleno, tak mi sdělil že mám přetžený PZV. To mi nikdo před ním neřekl, jen že je to uvolněné a pod. Objednal mě na magnet. rezonanci. Po asi 2 měsících, jsem se k němu dostavil na kontrolu, výsledky už měl v PC. Potvrdil si to co už říkal posledně a navrhl mi artroskopii, aby to viděl a potom plastiku LCA. Povídám, že chci obojí najednou. Dali mě tedy do "pořadníku", s tím že do tří měsíců mi přijde pozvánka do nemocnice, ať posiluju. /O tom se tu někde psalo, fakt to doporučuji. Po operaci, ani ne po týdnu mi noha dost zeslábla./
Ještě v den nástupu do nemocnice, mi sestra řekla, že mi operaci odložili o den později, další den o další den, nakonec mě operovali čtvrtý den po nástupu. Ale asi je to normální, to Ti říkám, aby jsi z toho nebyla vynervovaná :-).
Moje operace jak naschvál vyšla na dr. Bartoše :-). Chvilku před tím za mnou přiběhl, že mám artózu, že mi to možná dělat nebude. To abych asi nekoukal jak trubka,až se proberu, že do mě jen píchnul :-). Je to borec, udělal to. Jsem čtvrtý týden po operaci, chodím na rehabko, cvičnu si i doma.
Zítra jdu na kontrolu, bude mi píchat injekci do kolena :-(. Celkem jich bude pět, oj, oj. Už to ale nebolí jen občas si dám prášek na bolest.
Závěr: Chceš-li si nechat kuchat tělo, nemysli na kuchání, na to že to bude bolet, že nebudeš pár dnů doma, ale v nemocnici, kde se blbě pije kafe bez cigára, že nebudeš pár týdnů v práci, že nemocenská stojí za hodně teček a taky na to,kdo Tě bude operovat. Stejně Tě řízne ten na koho to vyjde. Dnes plastiky /náhrady/ LCA i u nás provádí spousta lékařů dobře a často. Zdůrazňuji ČASTO a proto dobře. Nevybíral bych tedy dobrého lékaře pro mou operaci, ale zdrav. zař., kde se mým ošetřujícím odborným lékařem a mnou požadovaný zákrok provádí v co největším počtu. Prostě, kde dělaj kolena, bude spousta kvalitních lékařů, kteří se specializují na kolena.
Trošku to ještě zamotám. Mojí manželce byla provedena artroskopie kolene v Klaudiánově nemocnici v Mladé Boleslavi. Moje teta si také užila, několik operací po Praze a před třemi týdny totálka také v Klaud. nem. Ml. Bol./pozn. dojíždí tam lékaři i z Prahy/ A já jsem se přesto nechal opravovat v Ústí n.L. Teď už musím jenom makat a makat abych byl co nejdříve OK. /moc se nepřepínám :-)/.
Tak ahoj a přeju mnoho zdaru v předoperačním posilování. Michal

Lenka (Ne, 15. 7. 2007 - 09:07)

Ahoj, jsem po plastice LCA 5 mesicu, lekari tvrdili ze je vsechno v poradku, ale od te doby co jsem zacala chodit bez berli mam velke bolesti zejmena na schodech. Zaver lekaru poskozena chrupavka. Zvlastni je,ze jsem tyto problemy ani poskozeni pred operaci nemela.Planovany navrat po 6 mesicich k surfingu je teda v nedohlednu. Mate nekdo zkusenosti s poskozenim chrupavek po plastice LCA? Proc? Jak to bude dal? Jake mam vyhlidky na sport? Diky za jakoukoliv zkusenost. Lenka

Raďas (Pá, 13. 7. 2007 - 09:07)

Ahoj, taky mám po plastice a rehabilituju. Pro všechny, kteří se chystají na plastiku a přemýšlí co a jak, mám důležitou věc, kterou jsem tady zatím nečetl. Dost podstatné není jenom cvičení po operaci, ale také před operací, pokud už víte termín, snažte se posílit stehno i lýtko už před operací, cvičení po operaci pro vás bude poté snadnější. Takže rotoped a předkopávací lavice s menší zátěží vřele doporučuji. A pro martina: pokud děláš ten klasický cvik se zvednutím nohy do 80°, pak ohnutí v koleni na 90° a poté položení na podložku a poctivé propnutí, tak to můžeš dělat stále.

Pavel (St, 11. 7. 2007 - 17:07)

PRO MIRUSKU: JE TO NORMALNI. REKONVALESCENCE NAHRADY KRIZOVEHO VAZU JE OTAZKA LET, NE MESICU. PO 6 MESICICH JESTE ANI NENI TVUJ NOVY VAZ RADNE VASKULARIZOVAN A PRIJAT TVYM TELEM ZA VLASTNI. DEJ TOMU MINIMALNE 1 ROK. CAU PAVEL.

Návštěvník (Út, 10. 7. 2007 - 23:07)

Nazdar Martine!Moc děkuju za radu.Mam ale z plastiky docela strach ale konči ve 22 s fotbalem se mi nechce.Tak uvidim co mi řeknou doktoři až dolečim natrženej posrtaní vaz.Jo fotbal to je sport.Měj se fajn a hlavně hodně ZDRAVÍ

miruska (Út, 10. 7. 2007 - 23:07)

je normální, že po půl roce plastiky stále nemuzu "zit naplno" ze me noha pri delsim nepohybu (sezeni v autobuse) boli, stale nemuzu poradne ani popobehnout a pri vetsi namaze to boli? a to je mi 21. ja se zacinam bat, ze to budu mit takto naporad

Reklama

Přidat komentář