Sebevražda

Co člověk, to osobnost, to jiný pohled.
Sebevražda, pokud není demonstrativní, je výsledkem nezměrného utrpení které ho k tomu činu dovedlo a v tom skutečném utrpení tělesném či utrpení mysli je lhostejno, zda má či nemá děti. Stav mysli je jiný.Píše se tu o rozumu, který by měl myslet na toho či toho. Ale ve stavu zoufalství se nerozhoduje přeci racionálně, rozumem, tam rozhoduje bolest duše.
To je názor můj.
Dobrou noc tvé neklidné hlavě, já ti Deborah rozumím. Jita

Co je lidský život proti věčnosti?
Ani ta malá kapka vody v oceánu!
Je to miniaturka, je to nic ve věčnosti, tak jej žijme se vším co nám dává.

Nevíš co s ním, zajdi do dětského domova a pohlad opuštěné dítě, které nezná lásku.
Dej krajíc hladovějícímu, a nauč se být spokojený s tím co tě obklopuje, s tím co máš.
Dýchej a raduj se při dešti či mrazu nebo dni plném slunce a nehledej konec, ten tě stejně nemine!

to s tím ale podle mě...to je pravda, ale myslenka na dite je brzda, ktera matkam mnohdy zabrani sebevrazde ve zkratu.
Jinak tohle pouzivaji i nekteri lekari jako psychologicky tah. Pokud chteji zjistit, jestli ma depresivni zena sebevrazedne sklony, zavedou rec na jeji deti.

ale člověku který to nikdy...smrt je jedinná jistota, kterou máme, tak není důvod ji vyhledávat, spěchat k ní

ale když není jediný důvod k životu,není kam se pohnout pak je to ta nejlepší jediná jistota.
víš já si nemyslím,že když tenhle způsob konce volíme nemáme za sebou nekonečné hledání a zkoušení vstávat a začínat znovu. někdy už to prostě nejde,bez ohledu na to,jestli si za všechno co se v nás děje můžem sami nebo ne.

ale člověku který to nikdy neprožil se to těžko popisuje.

Máš pravdu, těžko i mě se popisuje, co já cítím z té druhé strany, ze strany žijícího pozůstalého.

Dedorah, smrt je jedinná jistota, kterou máme, tak není důvod ji vyhledávat, spěchat k ní.

Deboro a ostatni, je videt,...to s tím ale podle mě vůbec nesouvisí.
myslím,že sebevražda je buď bilanční jak se říká a nebo momentální zkrat a v tomto případě pak to jestli je někdo matka nebo ne neovlivní.
někdo ten boj pak zkrátka vyhrává,někdo prohrává

Moje maminka měla mnoho...samozřejmě tyhle vaše názory a postoje chápu,ale zkrátka je nesdílím.
když se jednou rozhodneme pro ten jak říkáte zbabělý a sobecký čin je to zkrátka proto,že je prostěš všechno nesnesitelné,nejde s tím bojovat a žádné další argumenty proč bojovat zkrátka nejsou.
mě zkrátka vadí,že se tohle tak odsuzuje aniž by druhý viděl do hlavy těm,co se tak rozhodnou,nevidí co prožívá .
ale člověku který to nikdy neprožil se to těžko popisuje.

Moje maminka měla mnoho pokusů o sebevraždu až se jí to povedlo.
Odešla a s ní odešel nenahraditelný vztah a cit matky k nám dětem.
Zůstaly jsme tu tři a ona nám dnes již po 28letech nikdy nepřestala chybět.
Dokážeme smutně závidět svým známým maminku a vůbec fungující rodinu.

(otec si brzy založil novou rodinu a zbořil všechny mosty ke staré, prostě zapomenul)

Dedorah píšeš:
A přesně jak psala Jita - sobečtější mi příjde chtít po trpícím aby kvůli blízkým trpěl.

S problémy se má bojovat, ne utéct...a nechat za sebou neštastné!

pod Naturu bych se...Deboro a ostatni, je videt, ze nejste matky.
Vetsina zen, co ma deti si sebevrazdu stokrat rozmysli, protoze predstava, ze jeji potomci skonci nekde v sirotcinci nebo budou nekym zneuzivany je natolik desiva, ze radsi bude trpet kvuli DETEM. Kvuli svym blizkym, kterym by v tomto pripade neskutecne ublizili.

uz ani nevim kdo jsem jsem...nápodobně.
jediný co vím je že nechci být ale jsem zbabělá to dotáhnout do konce. proč sakra.

Lucy,
jak...pod Naturu bych se podepsala.
nevím co dodat víc.
vím,že pozůstalí pokud nějaký jsou trpí,ale v tomhle musíme být sobci.
Moralistické řeči typu a co nejbližší na těch vám nezáleží nebo život je dar,stojí za prožití nebo že si ho nemáme právo brát mě doslova iritují a od sebevraždy pokud jsme pro ni rozhodnutí nás stejně neodradí.
skoro bych si troufla tvrdit že naopak..

A přesně jak psala Jita - sobečtější mi příjde chtít po trpícím aby kvůli blízkým trpěl.

A zbabělci mi nepřijdou ti,kteří tento čin dotáhnou do konce,ale naopak lidi jako já,kteří si zajistí všechny prostředky aby to vyšlo,všechno si perfektně naplánují a ve finále jsou zbabělí své myšlenky dotáhnout do konce a trápí ostatní možná víc než kdyby to své trpitelství opravdu skoncoval.
omlouvám se za chaos myšlenek,snad to má trochu hlavu a patu.
samozřejmě s Lucy soucítím smutek a stesk po blízké osobě,ale moralismus v tomhle případě nemá smysl a ničemu nezabrání.
a je mi jedno jestli mě za tyhle myšlenky někdo ukamenuje tak to prostě cítím

uz ani nevim kdo jsem jsem...Hm...

uz ani nevim kdo jsem jsem tak roztříštěná nevím co v životě chci

Ano, Lucy, i můj názor se blíží tomu od Natury. Sebevražda je podle mne zoufale bolestná statečnost, statečnost! Jistě, k tomu žít život je pro mnohé z nás potřeba též velké statčenosti, unést nepříznivý osud. Ale sobeckost sebevraha-taková věc by mi nikdy nepřišla na mysl. To je směšné! Promiň.
Vždyť sobecké je spíše to, chtít aby kvůli nám
ten nešťastný člověk tady byl i přes svou touhu zemřít!

Bohužel mám se sebevraždou...Lucy,
jak sobecké?
Sobecké je to od vás, že na něj házíte vinu. Ten člověk musel neskutečně trpět. Jinak by to neudělal. Nea něho nikod nepomyslí? Jak těžké to musí být, překonat pud sebezáchovy a jít proti němu, přes to všechno???
Každej kouká jen na sebe.
"On mě opustil, já jsem tu zůstal sám, nechal tu rodinu..."
Ale jak on se cítil, když něco tak zoufalého udělal, to nikoho nenapadne? Jak bylo Jemu?
Na to jste pomysleli?
Mluvili jste s ním o jeho bolesti? Ne? Tak prd víte, co prožíval.
Sebevrah si nezaslouží nic jiného než politování. Ne odsouzení.

Nemá smysl žít "pro někoho druhého", takyvý život je fakt k hovnu. Jsme tu kvůli sobě, a když už to nejde, někteří se rozhodnou odejít.

Proč se neodsuzuje euthanazie, když umírající trpí?

A proč se odsuzuje sebevražda člověka, který trpěl stejným způsobem-my nevíme jak moc, ale asi hodně, kdyžtohle udělal.

Sorry, ale tyhle řeči typu "jak byl sebevrah sobeckýů mě vytáčejí.
Kdo nidy nebyl ve stavu té šílené bolesti těsně před sebevraždou, tak nepochopí. Ale aspon by neměl soudit.

Bylo by vám milejší, kdyby žil a trpěl tak, že stejně by nebyl schopnen normálního života???
Kdo je tady sobec potom? Vy jste zůstali sami, a raději byste, aby trpěl a byl tu, než aby odešel a nechal Vás tady.

Každý jsme zodpovědný za svůj život.

Zivot vam byl dan jako DAR a vy nemate pravo si ho brat. Problemy se neresi smrti. Ale pomoci druhych.

A také výčitky si ponesem až do smrti.

Bohužel mám se sebevraždou zkušenost, sice jsem ji neudělala já, ale rodinný příslušník, kterého jsem měla ráda. A musím říct, že to bylo od něj dosti sobecké. Vůbec si neuvědomoval, jak tím druhým ublíží. Je to hrozné, pořád to nechápu. Proč a co takhle řešil? Vždyť vše se dá nějak řešit, i když to třeba nejde den ze dne a je to těžké. Život není pohádka a nikdo by sebevraždou neměl řešit své problémy. Nejhorší je, že nikdo neví, proč to udělal. Nikdo to nečekal, žádný dopis na rozloučenou, žádné zvláštní chování, nic. Nechápem to. A vy, co nad tím přemýšlíte, tak aspoň trošku pomyslete na své nejbližší. Protože vy tímto vyřešíte své trable, ale v podstatě přenesete jiné trable na druhé, včetně smutku a otázek, který si ponesem až do naší smrti. Fakt je to sobecké, nezlobte se na mne...

Prosím vás nic nedělejte a...A s čím pomáháte? nenašla jsem předchozí příspěvky. Pro Milana

Mna by zaujmalo ci ma niekto...
Zdravím, ma s tím nekdo zkusenosti?

Pokud ano tak mi napiste na [email protected]