Reklama

Sebevražda

milan (Út, 6. 9. 2011 - 22:09)

Máte také někdo chuť se...Prosím vás nic nedělejte a ozvěte se mi,já vám určitě pomůžu.Moc děkuji.

Beáta (So, 3. 9. 2011 - 03:09)

Pročetla jsem si...dosavadní život vylepšit vám zlepší celkovou psychiku-bude vám lépe.
Přeji vám všem vyřešení často závažných těžkých životních situací a předně také návrat ke zdraví (je možný v každé situaci a velmi často i v případech, kdy lékař nad vámi láme hůl) přeji vše nej
Beáta

VŠEM (So, 3. 9. 2011 - 03:09)

Pročetla jsem si příspěvky vás všech, od začátku srpna, kdy jsem sem psala naposledy. Mnohé vaše problémy a stesky se mi zdají v něčem podobné, proto tady reaguji ne na každého zvlášť, ale celým příspěvkem na vás všechny:
před mnoha lety jsem začala mít těžké psychické problémy (nastaly jako logická reakce na týrání v dětství a dospívání). Protože mě na čas tento malér vrhl i do těžké sociální situace, vysloveně jsem si užila peklo po předešlém pekle u mých "rodičů". Za nějakou dobu, kdy se mi už dařilo výrazně lépe, bylo pro mě téměř revolučním zjištěním fakt, že po každé překonané krizi (že zcela nezmizí nevadí. Je rozdíl mezi těžkým stavem nemocné psychiky a lehkými problémi snadno zvládnutelnými diazepanovými léky)´člověk sílí a zvyšuje se tak jeho odolnost proti všem těmto strastem. Je to jakýsi způsob vyzrání. Jinými slovy, když člověk překoná určitou zátěž, stane se silnějším a odvážnějším-tak to je, funguje to naprosto spolehlivě.
Proto také apeluji na vás všechny: ikdyž se zrovna teď nacházíte v těžkých krizích snažte se bojovat za svůj život ze všech sil. Až vaše krize pomine(a ona zákonitě jednou skončí) budou z vás silnější a zdravější lidé než před vzniklou krizí.
Nezapomínejte při léčbě také pravidelný denní rytmus: zachovávat stejnou hodinu ke vstávání a k usínání, alespoň půlhodinový pohyb (podle možností, ale stačí i procházka či doma cvičení základních cviků)úprava jídelníčku: namísto bílého cukru používat hnědý cukr a ideálně sladit medem, jíst hodně vlákniny (zelenina, ovesné vločky), Pít dostatek tekutin, předně bylinkové čaje připravené z meduňky, kozlíku, chmele a třezalky-u třezalky pozor, nesmí se používat současně s antidepresivy!!!!!
Hlavně žádné těžké tuky a tak.
Pro vás, kteří trpí těžkou formou deprese chci říct, že už jen pouhé přemýšlení o tom která potravina a bylina vám může pomoci a i jen minimální snaha o zdravější "strávení depresí doma-vím moc dobře co je deprese a co tenhle stav obnáší" už pouhé uvažování o tom jak svůj

Jana (Čt, 1. 9. 2011 - 12:09)

Petře, to myslíš vážně? Na všechno se vykašlat a "jít od válu"? Taky mám za sebou velmi bolestivý rozchod, ale řešit to jako Ty? To je ten největší podraz na všechny, kdo Tě mají rádi. Jak by ses asi cítil, kdyby takhle jednou smýšlela Tvoje dcera a nedej bože si to jednou "hodila?". Utrápil by ses k smrti! A to opravdu chceš, aby se tady kvůli Tvému jednomu nevydařenému vztahu utrápilo mnoho dalších lidí, na které Ty teď evidentně neberš ohledy, ale kteří Tě milují? Vem rozum do hrsti a hlavně nedělej ukvapená řešení. Vždyť je mnoho párů, které se k sobě vrátily po rozchodu zase. Držím palce, aby ses už dostal z nejhoršího, ale 6 týdnů je krátká doba. Vydrž!!

Petr fatall err (Čt, 1. 9. 2011 - 11:09)

Je to se mnou jako na houpačce, jeden den to docela jde a druhy bych to nejradsi zabalil. Kazdou chvilku myslím na svojí bývalou. Každý okolo mě by to zvládl, ale já sedím ve svém zrekonstruavaném bytě a přemýšlím nad tím proč holky chtějí mít partnera, ktérý ma mraky peněz a při tom dostatek času na ně. Už opravdu nevím kde je chyba celý život se snažím poctivě vydělat peníze , ale je to pořád málo. Chodím pak domů úplně vyřízeny a není div ,když mě dívka opustí. je to 6 týdnů co mě Pavlínka opustila. Snažil jsem se jak to šlo, ale je to pořad marný. Mám Strašně hodnou dceru, Brášku co mě má moc rád, rodiče kteří jsou k nezaplacení, ale pořád myslim na to jak to ukončit. Modlím se v Boha ať dostanu rakovinu, nebo něco, protože sám se zabít to nemůžu nechci ublížit našim. Teď zjišťuji , že moje nejlepší kamarádka byla moje bývalá přítelkyně. Mám toho plný zuby antidepresiva ani po 5ti týdnech nezabírají. Asi si jí jednou stejně pošlu do hlavy. Vždy sem měl střelné zbraně rád. Přijde mi to jako důstojná smrt. Stejně jednou umřu a bylo by to možná ve chvíli kdy nebudu chtít. Mám dvě varianty. Odprostit se od všeho co mi připomíná bývalou, nebo umřít. Co vy na to?

Iva 2 (Pá, 19. 8. 2011 - 19:08)

Miloši,teď jsi na dně,tak zákonitě musíš jít nahoru.Ta pravá krása žití tě teprve čeká,tak si to nekaž.

Iva (Pá, 19. 8. 2011 - 14:08)

Uvažuji o sebevražde, co...Miloš, vieš koľko ľudí trpiacich na nevyliečiteľnú rakovinu alebo inú ťažkú chorobu, vo veľkých bolestiach a spočítanými dňami života by okamžite s tebou v tomto momente menilo ?
Žiješ, máš 2 zdravé ruky a to je základ.A priateľka ? Vždy je niekto kto nás má rád, len my to vo svojej zaslepenosti nechceme vidieť ...

Majka (Pá, 19. 8. 2011 - 12:08)

Miloši, věřím, že v této chvíli, kdy máš pocit, že je vše na nic, že v životě nemáš žádnou radost, nikdy ti nebude lépe,je sebevražda jediným vysvobozením. Je to celkem logické vyvození. Ale musíš si říkat,že bude líp, že tohle je jenom určitý stav. Že jenom proto, že teď je ti na nic, by byla škoda se zabít. Určitě by pomohlo, kdybys zašel k psychiatrovi a svěřil se mu se svým problémem. Uvidíš, že se ti pak uleví a uvědomíš si, že se třeba máš rád a život za něco stojí. Také by pomohlo, kdybys začal své problémy řešit, zkusit nějakým způsobem změnit svůj život...

PZ (St, 17. 8. 2011 - 23:08)

tY SI ALE NEHORÁZNEJ...Však on nabízí pomoc

Jita (St, 17. 8. 2011 - 13:08)

Neudělal jsem to. Nevím...Petře, vítej mezi námi, kteří si občas se skřípajícími zuby a přece jen řekneme: "Života bído, přece tě mám rád"
(J.Vrchlický)
A čekáme i na tebe Miloši, že potáhneš tu těžkou káru dál s námi,ale tady, na tomto světě!!!

Miloš (St, 17. 8. 2011 - 10:08)

Uvažuji o sebevražde, co mám delat, je nejaký bezbolestný způsob jak to vše ukončit, přítelkyne pro me nemá pochopení jsem bez práce....

Iva (Po, 15. 8. 2011 - 12:08)

Držím palce a hlavne sa maj rád kámo, každý ľudský život je jedinečný a neopakovateľný, vždy sa nájde niečo alebo niekto, pre koho sa oplatí žiť. Príde iná - nová láska a ty sa časom už len pousmeješ a povieš - zaplaťpánbuh, že jsem to neudelal. Nikdy by som neukončila život kvôli nešťastnej láske, nestojí to zato. Ty budeš hniť pod drnom a druhá strana sa bude tešiť , žiť a milovať. No túdle, takú radosť nikomu v živote netreba robiť !!!
Usmej sa, uprac si v srdiečku a ži, prosím.

Patricie (Po, 15. 8. 2011 - 12:08)

Neudělal jsem to. Nevím...Petre i kdyz te neznam tak mam radost ze si to neudelal,nikdy to nechtej ukoncovat zivot kvuli nekomu! Dyt nemame zaruceny co je po smrti a jestli by to nebylo jeste horsi a nikdo za to nestoji.Ja bych si predstavila zivot ukoncit jen z nevylecitelny nemoce doprovazene nekonecnymi bolestmi.Fandim ti Petre a drz se.

Petr (Po, 15. 8. 2011 - 11:08)

Neudělal jsem to. Nevím jestli jsem zbabělec,nebo hrdina, nebo něco mezi tím. Když jsem si šel koupit pistoli, tak ten prodavač mi ji položil na skleněnou poličku.Vzal jsem ji do ruky. Najednou vstoupil někdo další a chtěl ukázat po prodavači samostříl, asi tak za 30000kč. Tím pádem byl pro prodavače číslo jedna, protože moje pistole stála něco okolo 7000kč Měl jsem najednou strašně času.První co jsem udělal, že jsem se podíval do ústí hlavně. Byla to obrovská díra 11mm s 9ti drážkama. Uplně se mi rozbušilo srdce a představil jsem si, jak ten obrovskej náboj protíná mojí blbou hlavu a já se kácim k zemi. Najednou mi prolítnul celej život v milisekundě hlavou. Z ničeho nic jsem se na bejvalou strašně naštval, vždyť ona mě málem zabila... Položil jsem pistoli na pult a odjel domů. Včera jsem byl po dlouhe době na kolečkových bruslích a měl jsem z toho kupodivu i radost. Vím, že ještě nemám vyhráno,ale budu bojovat seč mi síly budou stačit. Nevím jestli život stojí za to žít,ale já to ještě jednou zkusím. Ahoj

Jita (Čt, 11. 8. 2011 - 21:08)

ne já nemyslím to datum...Moje myšlení vede jinými cestami ale nepodobné tomu tvému zase tak není.
Je to smutně zajímavé, až mne zamrazilo....
Acharys, myslím, že ti rozumím.
Často mne napadá slovo-marnost...
Ale to je zřejmě do jiné diskuse. Tato
patří jiným nešťastníkům.

Acharys (Čt, 11. 8. 2011 - 19:08)

Acharys to řekl natvrdo, ale...ne já nemyslím to datum 2012 ...To předpovídá Bible ne však rok ...jen události co nás čeká a nic pěkného to nebude ???Zla si ještě užijem a poznáme jeho pravou tvář v jeho moci .Ted se jen stresujeme ,ale pak budem umdlévat strachy .Bohužel ...nic s tím neuděláme ...prý máme mít víru ...,ale to není jednoduché ...jí nalézt .Jo a jsem žena ne muž :-D

Jita (Čt, 11. 8. 2011 - 17:08)

Už asi není jiné...Acharys to řekl natvrdo, ale přesně.
Nikdo z našich přátel či partnerů nestojí za to, abychom si kvůli němu brali život.
Kdybys kdysi zahnul jen za jiný roh ulice, nepotkal bys ji nebo jeho... Je to náhoda, není to krev tvé krve...
Láska je pomíjivá, pomíjivá, pomíjivá!!!

Za čas nebudeš věřit sám sobě, že jsi mohl kvůli lásce chtít skoncovat se životem.
Prosím tě, věř mi, vždyť to ví každý. Jen teď tě to bolí, ale to přejde, přejde!
A Acharys( podobně jako já prvně v životě)
myslí zřejmě na to magické datum příštího roku. Když vidíme, jaký je kolem nás marasmus a svět se řítí do zkázy, nebylo by divu... Jita

Acharys (Čt, 11. 8. 2011 - 16:08)

Už asi není jiné...nedělej to!!!Život je o hovně to víme ,ale brzy bude konec i tak ....neztrat naději

Petr (Čt, 11. 8. 2011 - 15:08)

Už asi není jiné východisko, je to pořád dokola. Nedokážu si představit život bez člověka, kterého jsem bezmezně miloval, pomáhal mu a on mě pak odkopl jako prašivého psa,když jsem měl problém já. Dokončím zakázky co jsem nasliboval a příští týden to skončím. Přeji Všem hodně síly a nebuďte zbabělci jako já. ahoj.

Jita (St, 10. 8. 2011 - 06:08)

Ahoj Jíťo, Tvá slova mně...Potěšila mne tvá slova, Niko.
A když ti bude opravdu nesnesitelně, jdi opět za těmi lékaři, u depresivních lidí
-to oni dobře znají-se s tím počítá, že mají zvraty a ty jsi opustila léčení, to ti pokud jsou dobří psycholékaři jistě prominou, neměj nejmenší obavy. Kdo jiný je tady od toho, aby lidem rozuměl, nežli oni! Tak jdi a to bez váhání.
Přeju ti více šťastných dnů a málo, nebo lépe řečeno, žádné takové, které by tě doháněly k zoufalství.
Asi jsi dost mladá a tolik se může ve tvém životě změnit k lepšímu! Psychika se zklidní a bude vyhráno! Drž se, děvče! Jita

Reklama

Přidat komentář