Sebevražda

tak už dva měsíce marodím. Psychicky jsem se zhroutila a moje tělo i hlava přestaly fungovat. Zjistila jsem manželovo nevěru. Že se v padesáti zblázní jsem ani ve snu neočekávala. Stalo se hrozně mě to ranilo. Kudy jsem chodila tudy jsem plakala až jsem ani práci nezastala. Děti nechci zatěžovat. Jednou jsem se chtěla dceři svěřit ale ona mě odbyla že ji to nezajímá. Vím že holky mají svoje rodiny, malé děti, hypotéky, s prací je to také jednou tak a jednou tak.
Někdy si říkám že té milence ustoupím navždy. Stýká se s ní pořád. Nechápu to. Ale to už se pak nedá nic vrátit. Pořád si myslím že manžel přijde k rozumu.
On si myslí že to mám jen ze zaměstnání. Ale ta jeho nevěra k mému špatnému psychickému stavu jen přispěla. Bojím se chodit mezi lidi i když je tak potřebuju. Myslím si že každý to na mě vídí. Hele to je ta co její muž má milenku. Asi jsem fakt blázen. Jenom čtu a plaču. Léky nezabírají. Lékařka řekla že to chce čas. Ale do kdy? Taky už mi je padesát tak na co mám čekat?

je vidět že ji rozumná...Tvoje věta:
" Někdy může nevěra být pro manželství přínosem. "
mě zaujala. Přistihla jsem se, jak při ní přikyvuji a usmívám se. :-)ú

Ano ano, vidím to stejně, mám podobnou zkušenost, nebudu se tu o ní víc rozepisovat, jen chci říct, že u nás taková podobná situace taky vztah osvěžila, znovu nastartovala, posunula. Jako všechny kopance v životě. Koneckonců i moje zkušenost s depresí náš vztah s mužem změnila. Ono není lehké zůstávat s dlouhodobě depresivním partnerem. a tak můj muž si taky myslím hrábl hluboko, když se mnou ještě stále je.
ne že by byl bezchybný, ale musím uznat, že v našem manželství ty změny chtěně nebo nechtěně přináším paradoxně já, introvert, melancholik...
On, ač jinak aktivní a činorodý člověk, se nejednou zmínil, že se se mnou v manželství "opravdu nenudí", a neměl rozhodně na mysli jenom zábavu a potěšení.
Člověk tak nějak po těch peckách osudu líp pozná s kým žije.

Milá Jill, něco jsem pro tebe našla,ale neuraž se, chci ti pomoci.

U kořenů nevědomého chování můžeme najít tři postoje. Ty vytvářejí toxickou infrastrukturu, která vede k neblahým výsledkům na neosobní, mezilidské i osobní úrovni. Patří mezi ně např.bezpodmínečné obviňování

Bezpodmínečné obviňování je tendence vysvětlovat všechny problémy výlučně jako výsledek sil přesahujících možnosti našeho vlivu a vidět sebe sama jako naprostou oběť vnějších okolností.

Svým způsobem jsme oběťmi všichni, protože každý z nás trpí důsledky věcí, které jsou mimo naši kontrolu. Nikdy ovšem nejsme totálními oběťmi. Disponujeme totiž schopností reagovat na okolnosti a ovlivňovat, jak na nás působí. Avšak člověk, který obviňuje své okolí bezpodmínečně, definuje svou identitu oběti skrze svůj pocit bezmocnosti. Odmítá přijmout, že je v jeho moci ovlivňovat vlastní život, a veškeré důsledky připisuje pouze a jen působení toho, co je mimo jeho kontrolu.

Takoví lidé věří, že za jejich problémy vždycky může někdo jiný a že nemohli udělat nic, aby jim předešli. Z tohoto důvodu také věří, že neexistuje způsob, jak se s těmito problémy vypořádat. Takoví lidé se cítí nevinní a nespravedlivě zatěžovaní druhými lidmi, kteří ze zlomyslnosti nebo z hlouposti dělají věci, jež by dělat „neměli“. Podle nich by nápravu měli zajistit ti „druzí“, kteří problém vytvořili. Tito lidé žijí ve stavu oprávněného rozhořčení a pokouší se ovládat lidi kolem sebe obviňováním a zlostnými požadavky.

Člověk obviňující své okolí ovšem nevidí, že aby se mohl prohlásit za nevinného, musí se vzdát svého vlivu. Není-li součástí problému, nemůže být ani součástí jeho řešení. Místo toho, aby byl hlavním aktérem svého života, je takový člověk ve skutečnosti pouze divákem. Pozoruje zpovzdálí svoje utrpení a cítí se při tom „bezpečně“, protože za jeho trápení přece vždycky může někdo jiný.

Obviňování na něj působí jako sedativum. Uklidňuje ho a ochraňuje před tím, aby cítil zodpovědnost za svůj život. Stejně jako každá jiná droga, i tahle však brzy zhořkne a uvrhne člověka do stavu rezignace a zlosti. Aby se vyhnul pocitům úzkosti a viny, musí se takový člověk vzdát své svobody a moci a vidět sám sebe jako hračku v rukou druhých.

Je to z knihy Vědomý bussines,od Freda Kufmana, který je učitel leadershipu, inspiruje lidi po celém světě k práci postavené na jejich vnitřní integritě a odvaze.
Materiál byl do detailu propracován a prověřován v reálném světě na tisících manažerů ze společností, jako je Microsoft, Yahho!, Google, Genreal Motors, Chrysler, CitiBank.

Koukám na ten rozhovor tady,...je vidět že ji rozumná ženská protože tvoje věta - je to rozhodnutí obou - je na místě.
Nikdy to není jednostranné, chtějí to oba.
Prostě se zamilují a proti tomu není lék.
Láska kvete v každém věku, což mohu demonstrovat na případu svého dědy. V 70 se znovu oženil. Sice s babkou ale kdo má právo jim tu lásku brát? Děda byl ale vdovec paní také takže šli z čistého.
Mám za sebou také jeden mimomanželský vztah. Prostě se to stalo. Už je to nějaký ten rok pryč. Naše manželství dál funguje.
Milenec byl totiž totéž co můj manžel.
Manžel má za sebou také vztah. Jeho milenka
ho dost ovlivnila protože dnes je milionovější než před tím. Někdy může nevěra být pro manželství přínosem. Jako v našem případě. Jestli se trápíš kvůli milence a máš "blbé nápady" zaměstnej mozek i tělo jinou aktivitou a uvidíš bude lépe.

Všimla jsem si, že...Chápu, že to vypadá jako nějaké alibi, že člověk v depresi prostě nemůže....ale on prostě opravdu nemůže.
Zároveň musím říct, že není jen jedna deprese, jedna příčina deprese a jedno jediné řešení.
Pokud jde o takovou reaktivní depresi, kdy člověk trpí, protože je týraný, je nasnadě, že je velká šance, že smrtí tyrana ustoupí i deprese. Ale co když to žádnou takovou velkou zjevnou příčinu nemá? Co když je to "tisíckrát nic", co umořilo pověstného osla?
Jak pak najít cestu, když není naděje, že by se něco změnilo, žádný tyran neumře, vše bude stejné, další den, další hodina. jen tma. A nevíš vlastně proč. Jen to bolí, a nemůžeš si pomoct.

Koukám na ten rozhovor tady,...už to máme za sebou a za měsíc čekáme malého uličníka.

když ona toho chlápka...Koukám na ten rozhovor tady, a je vidět, jak každý to vidí z jiného úhlu, protože je v jiné pozici.
Já jak na to koukám zvenčí, tak to vidím tak, že je to rozhodnutí obou těch lidí. Milenky i muže. Nevím, jestli jde o vinu, každopádně rozhodnutí (aspoň na té hormonální úrovni :-)) to je. Ani jeden tam není násilím, v té roli. Nemůžeme chlapa donutit, aby šel s jinou, když by nechtěl. proč by to dělal. A neporučíme milence, aby se zamilovala do šéfa a nespala s ním, když má tu potřebu...
Jistě je to pro rodinu chlapa moc těžké, o tom žádná. A člověk chce znát "viníka". Je nám to přirozené. V tvém příspěvku cítím hlavně bolest a zklamání, a zlost. To mi přijde v pořádku, přirozené v takové situaci. Taky bych se takto cítila.

když ona toho chlápka...Koukám na ten rozhovor tady, a je vidět, jak každý to vidí z jiného úhlu, protože je v jiné pozici.
Já jak na to koukám zvenčí, tak to vidím tak, že je to rozhodnutí obou těch lidí. Milenky i muže. Nevím, jestli jde o vinu, každopádně rozhodnutí (aspoň na té hormonální úrovni :-)) to je. Ani jeden tam není násilím, v té roli. Nemůžeme chlapa donutit, aby šel s jinou, když by nechtěl. proč by to dělal. A neporučíme milence, aby se zamilovala do šéfa a nespala s ním, když má tu potřebu...
Jistě je to pro rodinu chlapa moc těžké, o tom žádná. A člověk chce znát "viníka". Je nám to přirozené. V tvém příspěvku cítím hlavně bolest a zklamání, a zlost. To mi přijde v pořádku, přirozené v takové situaci. Taky bych se takto cítila.

můžu se vás zeptát,proč...když ona toho chlápka vůbec nechtěla. Tak to ji asi musel znásilnit nebo co? A proč to neoznámila na policii že ji znásilnil? Když to byla chyba jen jeho? A nebo ne? Nevěděla snad že má MANŽELKU a děti? Nevěděla snad že se sere kam nemá. Nevěděla že někomu ubližuje a dojde to tak daleko? Ach bože. Takhle si milenky obhajují své jednání. Já ne to on je kurevník. Až mi zůstává rozum stát nad příspěvkem v 21.57.
Milenka jenom ničí práci druhých. Kdyby to byla charakterní ženská tak řekne hele ne ty jsi ženatý a já na tebe nemám právo.
Přeberte si to jak chcete. Jenže vy si z toho stejně ponaučení nevezmete. Vy ne.

Všimla jsem si, že...Pampeliška si tím vším prošla a mluví ze zkušeností, rozumí druhým, jak je vše těžké a že leccos nejde, opravdu nejde,to víme jen my, kteří jsme něčím takovým opravdu prošli.
Nechci tě vůbec urazit ale ty toho člověka "jen" znáš, ale jen ten, kdo prožil něco podobného porozumí. A navíc, ona se z toho, o čem píšeš i dostala ale chápe další, kteří ne...

Všimla jsem si, že odpovídáš na něčí (např. od Opry) reakci stylem " Vím, že to nejde, vím proč to nejde, není to jednoduché" atd. Navíc zaměňuješ lítost se soucitem ..
Znám člověka, který se z depresí dostal až smrtí svého trýznitele a i když se za jeho života snažil život svůj zlepšit, odpustit, pochopit, stále byl svázán jakousi pavučinou s utrpením (neuměl z něj vystoupit). Přesto udělal za posledních dvacet let velké pokroky co se týče radosti z drobných věcí každodenosti, vztahu k jiným lidem a důvěry k nim, pochopil strach ze situací, o kterých si myslel, že ho ohrožují atd. Takže to není tak, že by to bylo nemožné, ale jestli má člověk odhodlání a najde odvahu se svým životem něco udělat, tak ty drobné krůčky, pozvolné výsledky přicházejí. Ale když budeš stále říkat, že člověk v depresi nemůže to či ono udělat, protože to nejde, tak se nikam neposuneš a ten bludný kruh nepochopíš ..... prostě vždy budeš očekávat spouštěč tvého utrpení ......... nestav si hranici pro krásné dny a krásné věci a snaž se pochopit, proč tady pro tebe jsou. Tím pro sebe odstartuješ i postupné pochopení své situace, ale to záleží jen na tom, jestli to chceš změnit. Každý má šanci

ještě něco pro ty co mají rádi Buddhu:-)

http://www.youtube.com/watch?v=VdQSueI0Ves

jestli máte myšlenky na sebevraždu kvůli milence svého manžela tak zadržte. Nestojí to za to. Jsou to kurvy, kterým manžela odlákala taková jaké jsou teď ony. Nemá cenu kvůli kurvě přijít o svůj krásný život. Serte na ně a můžete si je časem hezky vychutnat. To až seberete sílu a hlavně rozum.
Leona

Jill, prosím napiš víc....Marie 2, zmiňuješ též ranní úzkosti tak jako já. Ráda bych ti odpověděla na tvou otázku, ale bohužel to není možné, je to složité a
kdybych o tom snad mluvit chtěla, musela bych mluvit hodiny a ještě s nejasným výsledkem.Drž se! Moc tě zdravím a přeju klidnou noc.

To, co jsi napsal je...Jill, pokud jsi to brala jako zlehčování, tak to mne mrzí, protože to tak vůbec myšleno nebylo. Mám teď čerstvě přečtenou knihu o tom jak se zbavit traumatických vzpomínek, takže jsem tím zřejmě byla ovlivněna.
JK

byla jsi snad ve válce,...To, co jsi napsal je zbytečné zlehčování toho, proč lidé zavítají na diskusi o tak závažném tématu. To není fér.
Nečekej vysvětlení toho co bylo, to není nutné a dnes už ani důležité, co to spustilo,mluvíme tady o současném stavu a já jen zmínila, že odborníci říkají, že většinou je něco co jako spouštěč funguje.

Takový můj první záměr... ono rozebírání podvědomí, není až tak od věci, protože pokud ty jsi ten vyrovnaný mezi námi a nám by se podařilo něco od tebe odkoukat, bude nám líp.

Co se týká toho videa, tak úžasný je ten nástup v 2:36 min. Trochu mi ta hudba připomíná zhudebněné splývání dvou

Děkuji za...Takový můj první záměr byl, že na internetu vlastně je jen můj stín, který zde svým působením nechávám, ale neřešme tu moc jiné věci, toto téma je o něčem jiném ^^.
Jinak pěkné video. Hudba má velkou moc.

Myslím, že každý člověk...Děkuji za objasnění,silueta nebo stín, to mi zní zvláštně, jakoby nepřítomně. Zřejmě o to jde neprožívat tento život naplno, nebrát ho příliš vážně, spíš si s ním tak jen "pohrávat" očekávat to nejlepší, ale počítat s tím nejhorším.
Posílám odkaz na zajímavé video, pokud si pustíte hudbu dost nahlas, dá se u toho relaxovat. Napište mi prosím někdo, co jste při něm cítili.

http://www.youtube.com/watch?v=yjBc_pEMLp8&feature=g-high-a&list=PL_VFlQR7BSNTVCF9B5-y3smQJZ1jdaYou

Píšete hezky, jste milí a...Chápu. Ale věz že, po takových obdobích přichází vždy ještě jasnější chvilky, než před tím. Je pravda, že člověk musí spatřit tmu, aby dokázal rozeznat světlo.