Sebevražda

Tak se mi nějak zdá, jako by nám všem chyběla běžná komunikace - možná proto sem píšeme.
Leo, mám radost z tvého obratu, možná jsi jen měla včera splín, dnes jsi mnohem optimističtější. Tvoje zdravotní problémy je možná třeba konzultovat s více lékaři, nikdo není všemocný a třeba jsi zatím nenašla toho pravého. Bolest je něco, co člověka rozptyluje a obtěžuje a určitě není dobře nevšímat si jí - naopak.
Shmii - samozřejmě tvůj nick respektuji, jen by se mi Shimi lépe psalo.
:-)
a co se týká mého příběhu, je tak banální, že by se mi ani nechtěl psát, kromě toho myslím, že jsem z toho venku.
A vrtá mi hlavou fakt, (protože i v mojí rodině je případ sebevraždy), jestli opravdu jdou tyhle sklony rodinou jako hrozná černá nit.

Konečně velmi hodnotná a...Milá Karolíno, Tvůj příspěvek mě velmi potěšil! Opravdu, úplně jsem cítila vlnu endorfinu, když jsem to četla a to se mi opravdu běžně nestává. Je prostě milé potkat dalšího evidentně inteligentního člověka..Ráda bych se o Tobě něco dozvěděla, pokud budeš mít chuť psát. Máš také psychosomatické potíže? Proč se cítíš být rozervaná?

udělám.Sednu si do auta,hadici od vysavače napojenou na výfuk zavedu do okýnka.Kolem krku si dám kabel uvázaný k opěrce.Spolknu několik prášku na spaní a otočím klíčkem v zapalování...
Už vím jak,ještě nevím kdy.

Mezi mé špatné vlastnosti...Ahoj Shmii. To je velmi rozumný a inteligentní příspěvek. Naprosto Ti rozumím. Líbí se mi, jak píšeš o sebetrýznění, které vlastně není třeba tak nazývat, protože ve výsledku (napsal jsi to přesně), pomůže ti stát se lepším člověkem. Přesně tak život beru.
Nečerpám určitě jen z knih, ale vždy mě zajímaly a myslím, že mohou taky velmi pomoci- ale samozřejmě- vlastní životní filozofie je základem.
Co se týká Tvého věku, ani mě nenapadlo se nad ním zarazit! Já se pohybuji většinu času ve společnosti kamarádek, kterým je kolem 33-35 let (tedy většinou kamarádek s dětmi) a mým dvěma nejlepším přítelkyním je 22 a druhé 55. A obecně jsem schopná mluvit s člověkem jakékoli věkové kategorie- pokud vidím, že je to charakterní a vnímavá bytost. Já toho po dnešku moc nevyplodím, od rána jsem na nohou..ale velmi by mě zajímalo něco více o Tobě! Jak si se dostal do té těžké životní situace? Pokud budeš chtít psát, budu velmi ráda.

Záhadná Justyno,jsi tam ještě?Čekal jsem,že budeš psát dál.Chtěla si něco sdělit,že?

Netřeba se omlouvat za každý překlep.To se může stát každému.Hlavně pište.

Ahoj Marasko i Karolino (jsem rád,že už píšeš).Marasko,přezdívka zůstane stejná,mám k tomu důvody.Nevím.zda-li je můj příběh zajímavý,Lea potřebuje pomoc určitě víc než já.Možná bych se mohl rozepsat o sobě víc,ale hrozí prozrazení.Leo,jsi už tu?Taky bych si přál poznat tě víc a nejde to.Máme to holt těžké...O tobě Marasko nevím vůbec nic.Třeba nám též nastíníš svůj příběh.

Nerozumím, rozšifrujte své...ze par zkusenosti s timhle cinem mam dalsi uz nechci.
chci aby ten naplanovany byl definitivni - bez dalsich zkusenosti.
aby se to povedlo.
nic jineho uz si nemuzu dovolit..

mam.
a doufam,ze dalsi...Nerozumím, rozšifrujte své vzkazy..

ahojky, mám podobné...mam.
a doufam,ze dalsi zkusenosti budou definitivni,konecne.
nedavam to uz tady

Mna by zaujmalo ci ma niekto...ahojky, mám podobné názory. nevím, zda-li je tato rubrika ještě aktuální, charles

Taky se omlouvám, jedno NĚCO si škrtněte.

Tady se nastínily dva nové, zajímavé příběhy - Karolínin a muže, co si říká Shmii - nebylo by lepší Shimi? Lépe by se to psalo a skloňovalo.
:-)
Jak je vidět, všichni se vyhýbáme odborným pracovníkům.
I já mám recept, celkem lidový.
Čekám, až problém "vyhnije", snad vás to slovo neurazilo. Samozřejmě se to netýká pracovních problémů, ale těch, kvůli kterým někdy zabloudíme do diskuze SEBEVRAŽDA. Všichni jsme na ni někdy mysleli, a my, co jsme to neudělali, jsme později byli moc rádi.
Karolíno, Shmii - napíšete něco o sobě něco konkrétnějšího?
Leo, snad tě to trochu rozptýlí.

Zdravím tě,Leo.Včera jsem...Shmii, ještě kromě pozdravu jsem chtěla napsat, že jsem tvá slova přečetla, ale budu muset znovu, protože nemám teď více času se nad tím hlouběji zamyslet a u tvého příspěvku je ho třeba. I tak mne
to velmi, velmi zaujalo.

Jejda,omluva, objevila jsem ve svém příspěvku překlep-mělo být simplifikátory, vypadlo mi tam písmenko "p".
A tebe též zdravím, shimii.

Mezi mé špatné vlastnosti patří ta,že často hladím proti srsti.Snad to není ten případ a nějak jsem se tě Leo nedotkl.Tušil jsem dlouhé psaní, tak jsem to napsal ještě odpoledne,jinak přijdu večer.Ahoj.Tebe taky zdravím,Čtoucí Karolino.

Zdravím tě,Leo.Včera jsem měl dojem,že jsem tě svým věkem vyděsil.Ten tvůj odhad není od věci.Tolik bys mi opravdu hádala,kdybys mne potkala.Vypadám mladší a jsem v zásadě zdráv přesto,že nedržím žádnou zvláštní životosprávu.Jím,co mi chutná,nadváhu nemám.Dám si kávu a k tomu cigaretu a je mi dobře.Jediné,co mám jinak.je alkohol.Nepiju a nesmím pít.Doposud jsem si myslel,že když si člověk neodpírá,podpoří tak psychickou pohodu a následně i zdravotní stav.Pak si přišla ty a měníš mé zažité představy.A čtoucí Karolina to jenom podtrhuje.Přesto se zmíním o jedné věci.Ty jdeš Leo na řešení potíží trošku jinak.Řekneš si,mám problém,musím o něm vědět co nejvíc.Sebereš hromadu knih,nastuduješ takřka celý vědní obor a doufáš,že nalezneš pomoc.V tom je mezi námi velký rozdíl.Pro řešení svých potíží jsem zvolil cestu upřímnosti k sobě a duševní shody.Je to jen má teorie,která jiným lidem nejspíš nepomůže,po mém pokusu o sebevraždu mi to však zachránilo další léta života.Uvádím to proto,abys viděla,že i pro tebe možná existuje nějaká speciální cesta,kterou teprve nalezneš.Lidská psychika není jednolitý útvar,skládá se z částí.Tak jak Windows sestává z malých prográmků,které vzájemně spolupracují.U lidí se občas stává,že každá z částí chce jít jiným směrem.Řada psychických problémů má právě tento původ.Pak je nutno ty části znovu pohodnout,třeba kompromisem,ale pohodnout.Aby zase spolupracovaly.Tahle cesta nikdy nekončí,nemohu se takhle vyléčit,ale mohu mírnit škody,které napáchala příroda nebo špatná výchova ze strany rodičů.Sebeupřímnosti se člověk musí učit.Jakmile si začneš říkat čistou pravdu do očí,uvidíš jaká doopravdy jsi.Ale má to své úskalí.Svědomí je krutý soudce.Nenapravíš svou chybu,sežere tě zaživa...před sebou neutečeš.Někdo to může nazývat sebetrýzněním,ale já věřím,že mi to jednou pomůže být lepším člověkem.Furt řeším jestli jsem se zachoval správně nebo ne,je to sobecké,není to sobecké.Ale raději žiju tak,než bych se měl vracet zpět.

Konečně velmi hodnotná a poučná diskuse. Naštěstí ani nenarušená žádnými podvraťáky. Jste všichni chytří a velmi zajímaví.
Lea je podle mne předčasně po hektickém životě přespříliš dospěla a její problémy jsou bolestně zralé.
Jsem s ní, jako jedna z mála, zajedno v tom
-ani mně žádný psycholog nepomohl a nepomůže. Neuměli mi ani často odpovědět na otázku, kterými jsem je "zaskočila", čili tedy takovými, na které nebyli rutinně připraveni. Takže jsem je vzdala.
Byli pro mne simlifikátory lidské osobnosti. Tak se s tíhou toho, co mi přinesl život, rvu také sama. A ani mně se, Leo, od psychosomatických potíží
neulevuje, ač se již dlouho snažím. Jsem "rozervaná" asi už navždy.

Moc ti fandím a na naše povídaní jen tak nezapomenu.Pro dnešek se loučím,přeju dobrou noc.Dnes už se vyspím.Ahoj.

Maraska: ono to z toho mého textu možná tak vyznělo, ale já jsem opravdu žila hodně naplno. Resp. teď to bavení se poslední půlrok pokulhávalo z toho důvodu, že jsem pracovala a dělala u toho státnice a přijímačky atd. (to byla má priorita), ale předtím se dá říct, že jsem "propařila" vše, co se dalo od svých cca 17ti let. Takovým způsobem, že jsem i z těchto důvodů začla mít ještě větší potíže s tím žaludkem a bolestmi v břiše. Proto jsem už na začátku psala, že si skutečně mohu za spoustu věcí sama. Já jsem jela vždy tím stylem, že na prvním místě bylo: vše- resp. škola, práce, přátelé, bavení se a to vše na co nejvíc procent. Prostě jsem to přepískla a pykám za to. Je těžké vyčíst mou osobnost z pár řádků, ale to ani není účelem. Jestli se mám ráda, ano mám, naprosto přirozeně, na spoustu věcí ve svém životě jsem opravdu hrdá, na mnoha věcech jsem dřela. A na mnoho věcí naopak hrdá nejsem, ale odpustila jsem si je. Můj jediný a velký problém je (a který taky souvisí s mojí psychickou nepohodou) zdravotní stav a bolesti, které se za poslední 3 roky stupňují. Možná se někdo podiví, jak jsem s tím mohla vše dělat, ale skutečně mohla. Měla jsem jiné priority a nedošlo mi, že takhle dlouhým zanedbáváním zdravotního stavu si ještě přihorším.
Moje priority jsou teď jasné: na prvním místě vylepšit zdraví.
Shmii: abych pravdu řekla, tak se mi po vypsání všeho možného tady docela ulevilo..pokud nepřijde opět nějaký extrémní den (jakože přijde), tak určitě ještě nějakou dobu na tom balkoně stát nebudu..:) Hodlám bojovat.