Sebevražda

byla jsi snad ve válce, nebo před tvýma očima otec zabil matku, nebo tě snad znásilňoval děda, shořel ti dům a všechno v něm.....?

Jill, prosím napiš víc. Zajímáš mě i tvé poznatky. Sebepoškozování jsem nikdy neprovozovala, deprese však mám a léčím se u psychiatričky. Rána jsou nejhorší, k večeru ožívám. Nevím, jak z toho kruhu ven. Napiš, co vidíš z jiné dimenze. Pomoz nám neznalým. díky.

Jill, jak to vidíš, zajímá mne to? Z čeho jsi tak zdrcená?

Píšete hezky, jste milí a jistě i dobří lidé. Ale já jsem, čtouc vaše úvahy, úplně "mimo mísu", nepasuje se to se mnou bohužel ani v nejmenším. Hitokage, rána bývají pro lidi s úzkostmi a bolestmi nejtěžší.. A spouštěčem musí být dle mne opravdu rána, ne jen tak něco jako malé sebevědomí (z toho se dá dostat,to jen výjimečně by vedlo k sebepoškození a ještě jistě člověka nezralého).
Vidím to vše z jiné dimenze, buďte šťastni, že vy ne.

Jediná radost na světě je začínat. Je hezké žít, protože žít znamená začínat neustále, v každém okamžiku. Jestli-že člověku chybí smysl pro tohle - chce zemřít.

Co si o myslíte o tom citátu?

Narazila jsem na zajímavou...Příklad s dcerkou tenisty Lendla mi nepřijde moc šťastný.
Jde o potlačení zlosti, vyhrožováním, strachem.
Vím, že to docela běžně děláme, sami jsme v tom vyrostli, a dětem to děláme taky-příkazy zákazy, vyhrůžky.
Mně to jako motivace k radosti ze hry nepřijde.¨

Jednou můj syn při badbingtonu ve vzteku práskl taky raketou o zem a rozbil ji. Manžel se tenkrát na něj hodně zlobil.
Přitom se vzteká stejně...:-)

Zdravím tě, ano ačkoli to...Myslím, že každý člověk občas cítí negativní emoce jako smutek apod. Jak už jsem říkal, není špatné je cítit, ale důležité je nepoddávat se. Úplně všechno okolo nás se prostě děje. Nic víc, prostě to je. My lidé pak z toho děláme špatné či dobré. Tím nechci říct, že neexistuje dobro a zlo, ale že závisí na nás, co to bude.
Heh jinak jméno už pár let používám. Je to z japonštiny. Hito - člověk, kage - stín.
Přeloženo jako stíh člověka, nebo silueta.

Narazila jsem na zajímavou věc v rozhovoru Mariky Lendlové, prý jednou hodila raketou a táta jí říkal, pokud to ještě jednou uděláš, na tenisový kurt už nikdy nevkročíš.
I tak se dají u některých jedinců naučit ovládat emoce, prý to už nikdy potom neudělala.

Tak důvodem k radosti je... Zdravím tě, ano ačkoli to zní skromně, je důležité si uvědomovat i tyhle radostné "maličkosti" . Co by člověk nadělal, kdyby měl všechno po čem touží, ale nemohl by se probudit a vstát. Kdyby byl třeba v kómatu po autohavárii. :((
Život jednoho dne skončí a pak nám nikdo nedá nic za to, jestli jsme byli smutní nebo veselí.
To je zřejmě nutné mít na vědomí. Radost by se člověk měl předem programovat, jak to dělá s prací.
Třeba dnes si přečtu pár dobrých vtipů ( i s rizikem, že mi s některých bude špatně než je vyfiltruji), nebo dnes půjdu na procházku a pokusím se na všechny kolem usmívat a sledovat co to s lidmi bude dělat. Třeba bych si mohl koupit CD s oblíbeným vypravěčem.
Teď je toho hodně co mne napadá, včera večer mi však bylo hodně smutno.
Hitokage, tobě nikdy není ouvej? Kde jsi přišel na takové neobvyklé jméno?

Hitokage, sluníčko,...Tak důvodem k radosti je třeba jen ranní probuzení. :-)

Hitokage, sluníčko,...Tak důvodem k radosti je třeba jen ranní probuzení. :-)

Opro,
víš, dřív jsem si...Pampeliškoa Jill, myslím si, že najít původ svého trápení je základ. Pokud budeš vědět co spouští tvé negativní emoce, můžeš se tomu uvažování nebo prostředí, které je navozuje vyhnout.
Dejme tomu, že spouštěčem může být pocit méněcennosti nebo sebelítost, potom je třeba naučit se programově zvedat sebevědomí a nepěstovat sebelítost.

Je taky možné, že žádná z vás nemá něco, co by ji sráželo, potom může být jen chyby v nedostatku příjemných aktivit, problém se sebeprosazováním apod.
Je třeba přesně si určit co chci změnit a co chci řešit, potom krok za krokem měnit problémovou oblast.
Pokud by jste mi nastínili co Vám spouští negativní emoce, pokusila bych Vám říct, kde by mohl být Váš problém.

"N" jak je to s tebou...?
Kde jsi?

Opro,
víš, dřív jsem si...Pampeliško, opět mi nezbývá nežli s tebou souhlasit. I já vidím zcela jasně krásu např. jarního dne-a řeknu si," Bože, to musí být krása pro ty šťastné". Podobně jako ty tehdy s koťátkem... Vím, ale necítím.
Stav "N" je těžší nežli můj...
Opro, i tady to Pampeliška napsala i za mne. Změnit to, co zapříčinilo a bylo tzv. spouštěčem
mé těžkomyslnosti a vidění světa z jiného úhlu se už nedá. Zvláště pak když i další život není růžový a klidu duše je pomálu.

Jill, ano může to tak být,...Opro,
víš, dřív jsem si také myslela, že je potřeba najít příčinu problému.
Ale představ si, že ji najdeš. Co pak s ní? Jak změníš to, co se stalo? Myslíš, že to změní to, co se děje teď?

Píšete tady o dobrou...Hm, ono se to nedá lámat, a poručit. Slunce jaro teplo...to může pomoct v podstatě jen tomu, co není ve skutečné depresi. A zcela souhlasím s tím, že ten ostrý protiklad působí skličujícně. Před dvěma lety jsme si pořídili kotě. Manžel si ho přál, když nám náhle umřela kočička a bylo tu po ní tak nějak prázdné míosto.
Bylo to někdy v dubnu. Přišlo hravé krásné milé stvoření. Jak spontánně se radovalo ze života! Koukala jsem na něj, viděla jeho radost z obyčejného bytí. Z toho, že prostě jenom JE.
Necítila jsem žádné emoce, věděla jsem, co cítí to kotě(kdysi jsem to přece také zažívala!), rozumově jsem to chápala. Ale necítila to. To uvědomění, jak daleko jsem od svých vlastních pocitů, mě zneklidnilo. Najednou jsem uviděla, jak moc jsem se odchýlila sama od sebe. Jako bych jela ve vlaku na vedlejší koleji a neměla šanci dostat se zpět do toho svého vlaku.

Lidi s depresí vidí krásu, ale necítí ji, necítí štěstí.

Bože, taková bolest, Jill, "N.", tolik je mi vás líto. Tohle vám ale nepomůže. Soucitem bych vás mohla spíše jen zatížit.
Nevím, proč chodím sem na tuto diskuzi, když už sebevraždu v dohledné době neplánuji.Snad jako upomínka toho, že to, co mám teď není tak samozřejmé, , a že to stálo moc bolesti.

Jill, ano může to tak být, že ten protiklad lidi ještě více sklíčí.
V tom případě je ale něco špatně už v základu přemýšlení toho člověka. Někde ve svých úvahách,dělá chybu a je ji třeba odhalit.

Píšete tady o dobrou náladu navazujícím slunci a přitom nejvíce sebevražd se děje na jaře. Snad (a tak to mám i já) ta jásavá krása jara je pro lidi s depresí či úzkostí
v tak silném protikladu proti stavu jejich nitra, podobně jako když nešťastný člověk se dostane mezi lidi šťastné a to sami psych.potvrzují, že jeho úzkosti se ještě prohloubí.

někdy nezůstane jen u slov....až dojde k činu, tak už ti neodpoví.

Nejvyšší vyjádření svobody. A je dobré mít jasno, v jaké situaci nadejde ten čas. Kdy se o tom kecat přestane. Já to tak mám

někdy nezůstane jen u slov....Prosím tě, snaž se přispět k tomu, aby se naše planeta stala lepším místem k životu. Co myslíš, půjde to?