Sebevražda

dědek Pampelice kecá,...bych sem svůj email. Jste ženský normální?

Pampeliško, napíšu tu...dědek Pampelice kecá, žádný dítě nemá trápeníé, nestýká se s ním......nesnáší toho psychopata ......nevěřte mu.

Lenko,
mrzí mě, jestli...Pampeliško, napíšu tu obyčejnou větu-držím palce!!! I pro mne trápení mého dítěte znamená největší bolest, neměřitelnou s jinými.
A ještě: Na to, že ji tak dlouho studovala "okultní vědy" tak máš až záviděníhodné racionální ego. Pozdrav tobě i Lence.

Pampeliško už sem nebudu...O.K.
Napsala jsem.
Nevím, jestli došel, pro jistotu tedy ještě můj
prvni.pampeliska"zavinac"gmail.com

no to nejsi babička ,...ano dědek sice má vnuka , ale ten ho nesnáší, proto tady pořád píše moudra ...........samota ho tíží.....

Pampeliško už sem nebudu vstupovat. Uvádím svůj email. Prosím ostatní o slušnost.
[email protected]

no to nejsi babička ,...ale nesmíš k vnoučatům,
takže to máš jedno:-)
A kdo jinej je psychiatrický PACIENT než ten,kterej byl už 14x v Kosmonosech ? :-D
Nevíš,kdo to je ?:-DDD

Lenko,
mrzí mě, jestli...no to nejsi babička , protože seš děda Pampelice prdlá.......seš starej ošklivej dědek z Jihlavy a tady píšeš za mnoho lidí,,,,,,jsi psychiatrický PACIENT ...odpovídáš sama sobě , abys dodala váhu svým slovům....

Před chvílí jsem dorazila...Lenko,
mrzí mě, jestli působím tak odcizeně, že máš chuť mi vykat. Na diskuzi si tykáme, věk není žádná ctnost nebo zásluha.A babička taky ještě nejsem.
Vzpomínáš na svou maminku, ani jsi ji nepoznala, tohle je šíleně smutné. Já jsem vyrostla v úplné rodině, i když klid tam zrovna nebyl, dělali co v tu chvíli mohli a co uměli.
Měla jsem rodiče moc ráda.Táta umřel v 62, máma v 63 letech.
Co se mých dětí týče, vlastně už to nejsou tak úplně děti, ale to víš, pro mámu zůstane dítě vždy dcerou nebo synem, ať je jim kolik chce.
Syn nemá potvrzenou dg. ještě, ale bojíme se nejhoršího. Nechce jít na vyšetření (CT), a já bych možná na jeho místě jednala stejně. Jenže on je mladý člověk na prahu sportovní kariéry. Podstatně jiná situace, než já,která jsem splnila svůj úkol, jsem spokojená a měla-li bych odejít, tak půjdu s radostí místo něho.
Ale třeba jen malujeme čerta na zeď a dobře to dopadne. Jen je po mých zkušenostech hodně těžké tomu věřit.

Tebe lze jen obdivovat, jak ses nenechala zdeptat těžkým osudem. Jsi silná. Ale myslím, že bys měla vědět, že i kdyby přišlo něco co tě skolí, že si prostě můžeš dovolit být i slabá.
Zatím je ale prima, že to zvládáš tak krásně.
Já svítila zase včera tatínkovi svíčičku, měl by svátek.
:-)
Jednou se s rodiči setkáme, neboj. Věříš, že na tebe koukají a sledují tvou pouť?

Poslechla jsem si to video....Před chvílí jsem dorazila domů. Dnes je to tady těžké. Pampeliško já jsem začala mít trošku obavy že jsi nějaký pán co si ze mě dělá vtipy. Ale už jsem přesvědčená že jsi žena. Vlastně bych Vám měla vykat. Nevím tak promiňte. Dneska mám vzpomínkový den na maminku. Měla by 64 narozeniny. Znám jí jenom z fotek. Ale stejně se s ní i tatínkem jednou setkám. Ale Bůh měl se mnou jiné plány. Mám paní pampeliško o Vás strach. Jestli máte vážně nemocné dítě. Určitě mu lékaři pomůžou tak jako mě. Nebojte se. Buďte optimistka. Myslím na Vás. Lenka

Poslechla jsem si to video....nospíš seš starej vošklivej dědek co? Co má plíny a pokakává se a počurává....fuj dědku .....a tady pak blázen píše mnoudra......NERWGUJTE

Pampeliško, co říkáš na...Poslechla jsem si to video.
Co na to říkám?
Že to někomu v určité fázi poznání může pomoci.

Teď nechci vypadat jako že ze sebe dělám něco víc, než jsem, ale prostě jsem už starší dáma, a tímhle jsem si dávno prošla. Byla jsem duchovně dost aktivně činná, v mladém věku. Nechci se o tom rozepisovat víc, bylo by to na dlouho a působilo by to trapně vyvýšeně.
Vím, o čem to Honza hovoří. Jen to pro mě v tomto stadiu už není nic objevného.
Je to jako když si čteš na střední škole Slabikář. Připomene ti tvé začátky čtení, ale v podstatě už ti nemá co předat. To neznamená, že pro děti ve škole je Slabikář bezcenný...rozumíš?

Poznání probíhá ve vlnách. Když si myslíš, že už "všechno víš", dostaneš se do stadia, kdy nutně musíš spadnout prdelí na zem a pěkně se v tom bahně poráchat, aby sis uvědomil, že patříš na zem a nejsi lepší, než ti prvňáci.
Věk , moudrost a zkušenost není zásluha, každý tam jednou dřív nebo později dospěje.

Po jednom takovém pádu jsem se začala šplhat nahoru, a vše co jsem dřív odmítala, dostala plnými hrstmi.

Byla jsem hodně alternativně založená, dokonce jsem to poloprofesionálně i dělala. Jakmile jsem onemocněla, musela jsem s tím skončit, protože jsem si nemohla vzít na triko, že bych v narušené psychice mohla pomáhat nějakým lidem.

Nicméně to čím jsem prošla (12 let studia ezoterních nauk) mě obohatilo natolik, abych dokázala být pokorná a trpělivá a zařadila se mezi pacienty psychiatrie a přijala pomoc klasické medicíny. Protože tohle je teď moje cesta.

Jestli tady za pár let budu, kdoví, kde budu. nevím, neřeším to. Přestala jsem si přát a naléhat na to, co se má stát.
Hodně mi to pomohlo zbavit se mnohých strachů z budoucna.

Některé děsy ale nikdy nepřekonám. Například když vážně onemocní mé dítě nebo partner, to mě stále dokáže vyhodit ze sedla, a to dost.

Pampeliško, co říkáš na tohle?

http://www.youtube.com/watch?v=PBaF1snXBWQ

Divná? Jestli jsi...Dobré ráno Pampeliško, u mne je to stejné.
Těžké šrámy na duši, byť občas je člověk v té zmiňované (u mne tedy zřídkakdy) relativní pohodě , se nikdy nezacelí a optimismus tedy ani vrátit nemůže. Lence patří můj "klobouk dolů".

tak než půjdu do hajan. Co...Divná? Jestli jsi divná?
No určitě zvláštní, zvláštně silná.
Člověk vydrží o dost víc, než by se mohlo zdát,co.
Mně stačilo menší sousto, které mě skolilo.
Neuřízli mi nohu, ale kus duše. Přišla jsem o zásadní část svého života. netušila jsem, že mě to až tak moc dostane na zem.
Už jsem v pohodě, ale optimismus už se mi nikdy nevrátil. Jsem ráda, že jsi na tom už lépe.
Dobrou...

Markétka je nemocný...přesně tak Stando z JIhlavy, 70 letej cvoku pošahanej ......seš nemocnej cvok, často dlíš v blázinci ......dobře jsi to přiznal.....a nejsi Markéta , jsi posranej dědek

tak než půjdu do hajan. Co...Dšdku šáhlej, přestan tu házet moudra , stejně tě nikdo nebere vážně........držíš se tu jak klíště zuby nehty......

jo správně seš nemocnej cvok, přesně tak....

Lenko,
to máš za sebou...tak než půjdu do hajan. Co je to z nejhoršího? Co bylo nejhorší? Když mi ve dvou letech umřela máma a táta zůstal s námi sám?
Když jsme se nabourali a táta už najednou nebyl? Když mi řekli po 13 dnech po probuzení že nemám nohu? Když se na mě vykašlala moje láska? Kamarádi ze školy spíš kamarádky za mnou chodily míň a míň. Mám kamarády z centra a moje zlatý brášky. A taky bezva sousedku.
Jsem optimistka přes to všechno. Jsem divná?

já se za to taky nestydím....Lenko,
to máš za sebou opravdu těžké období. Tímhle jsem si neprošla, vidíš, tohle si ani nedokážu představit. Jestli sem ještě zabrousíš-jak dlouho trvalo, než ses dostala z nejhoršího? Myslím psychicky. Zůstali ti nějací kamarádi z minula?

Důvěřovat je faj, ale buď...já se za to taky nestydím. Už beru léky jen na spaní a na bolest.Víš kdybych neměla bráchy a jejich rodiny asi by to dopadalo hůř. Jsou fantastický i když je před každou jízdou autem varuju a pořád se mi musí hlásit když dojedou. V centru jsem poznala další postižené. Dost jich uvažovalo o sebevraždě. Já se ti přiznám pampeliško že já tenkrát taky. Viděla jsem všechno černě. Můj kluk se na mě hned vykašlal. Přítele nemám ale hodně kamarádů. On si postiženou holku na krk nechce nikdo uvázat. Nabouralo se sem hodně zlých lidí tak ahoj.