Trestani dospelych deti

To je dost krutý když ti ho nechala u tebe v pokojíku,snad tě to tolik nebolelo pokud jsi dostala přes oblečení,jinak to dost bolí pokud tě tresala razantně.

dostala jsem poprvé teď po vysviečení a nestálo to zato mamka mi dala 16 prutem z lísky ze zahrady a řekla že teď bude muset být přísnejší protože jsem se zhoršila a na prutek uďelala očko a mám ho teď zaviešený v pokojíku prí aby mne motyvoval

Hajko ty nečteš pořádně text,vid?Jinak by jsi viděl že saša ještě,aspoň do 26.1, nedostala na zadek.

sašo a dostáváš na holou?

Když se dá seřezat maturantka půl hoďky před maturitním plesem tak jde asi ledacos

no, mamka říkala že když budu mít špatné známky tak že bude rákoska na zadek už teď mám strach z té bolesti snad mňe nebude řezat dlouho kámoška mi říkala že je to des a když jsem byla u ní doma tak mi tu rákosku i ukázala je to hezdy tenký a dlouhý proutek a její máma ji s ním dává 10 nebo 20 je to má nejlepší kámoška už teť sliším mamku tak sašo vohni se přes gauč ...

Tělesný trest, pokud je spravedlivý a přiměřený, je v pořádku. Kromě matky mě vychovával i nevlastní otec, který se ke mně choval skvěle. Do svých 12-ti let jsem od něj nedostal ani pohlavek, ale v 6. třídě jsem začal dělat rošťárny a nosit domů poznámky. Jednou mi řekl, že jestli se to bude opakovat, že dostanu od něj na zadek...
Nevím proč, ale ta věta ve mě vyvolala zvláštní zvědavost a netrvalo dlouho a opět jsem si ze školy odnesl zápis v žákovské knížce. Když jsem přišel domů, tak jsem se převlíkl ze slipů do trenýrek, abych se před ním nestyděl a čekal. Byl jsem nervózní a zároveň zvědavý, jestli to doopravdy splní a pokud ano, jaké to bude, co mu řeknu atd...
Když se otčím objevil ve dveřích a zeptal se co bylo ve škole, tak to najednou ze mě spadlo. Vyskočil jsem, podal mu žákajdu a hned jsem se přehnul přes pohovku, až jsem měl nohy ve vzduchu. Otčím si to ani nepřečetl a hned odepl řemen a nasázel mi jich 12. Zjistil jsem, že to není tak hrozné, jak jsem si myslel a od té doby se to stalo pravidlem až do mých 17 let. Nikdy jsem od něj nedostal na holý zadek, ale vždy
to bylo přes prádlo, většinou trenky nebo šortky a nikdy jsem z toho neměl žádné jelita. Bylo to přijatelnější, než domácí vězení, nebo nějaké jiné zákazy. I řezat se musí s mírou a rozumem !!! Lukáš, 32 let

blíží se pololetí a v mnohých rodinách se už určite chystají rákosky klepáče vařečky a ...

Velmi rozjetá diskuze. Celou ji nepoberu. 3 dny jsem procházel prvních 600 a ted jsem přeskočil na posledních 110.Nad něčím valim oči,něčemu nevěřim. Často ale i, díky některým příspěvkům, polemizuji se svým vlastním názorem na danou problematiku. V podstatě jsem proti násilí na dětech a ženách. Ale... Né každé dítě je stejné.A pro to při výchově nemůže platit na každého stejný metr. Někdy stačí domlouvat, rozmlouvat,jindy zase ne a pro výchovu je třeba užít i trochu toho těl.násilí. Tím trochu myslím výprask bez krve či jelit velikosti PC myši. A protože by se jistě zdálo potomkům nespravedlivé,že každý dostane jiný díl - nařezat vždy odděleně. A na holou od puberty už vůbec. Zvlášť ne holkám. Vyzrávají dříve a prostě 16-tky ctím jako ženy. Navíc rozlišuji slova výchova a trest. Trest je něco, co přichází po vědomém porušení "něčeho". Tam bych stejným metrem měřil, avšak výchova je proces, který nejde standartizovat. K tomu ovlivnění z těch příspěvků - myslím těch kterým chci věřit:
někdy i závidím těm co se za opravdový průser nechali seřezat třeba v 18. S pocitem studu a zahanbení přijali tedy trest o němž jsou přesvědčeni, že je spravedlívý a vhodný či dokonce byl důležitý pro jejich osud. But museli mít velikou úctu k rodičům, nebo to přijali jako zadostiučinění a průser byl odčiněn. To je ale pro jejich osud spíš nebezpečné. A i když třeba v dané chvíli bylo dosaženo něčeho pozitivního ,vzniklá vnitřní frustrace se nemusí objevit hned. Může být nenápadná, skrytá. Nemusí se hned projevovat pomočováním, agresivitou atd.
A když třeba žádná nevznikne pravděpodobně jablko daleko nespadne. Standardní trest nemusí být tou správnou výchovou pro potomka.
Proč mám tedy tak rozporuplný názor ? Problém je v autoritě. V přirozené nebo vynucované či navíc i ve zbytečně ztracené :
Moje máma byla vždy obětavá, starostlivá, laskavá a milující. Byla ale taky poněkud neurotická, mírně hysterická a vzteklá. Když mě řezala, vždy děsně křičela a nadávala. Nikdy mně nemlátila nějak hodně, ani často. Zpravidla se vařečka brzy zlomila a než vyhrabala další tak jsem někam zalez. Ale spíš ,pro moje štěstí, jí netrvalo dlouho než se vyvztekala. Potom bulila a vyčítala. Byl sem fracek co se nedal ani seřezat. Vždy jsem se zmítal a kroutil a snažil se někam zalézt. Možná spíš před tím křikem než ránou. Zpravila jsem měl tak 3-5 modřin, ty ostatní švihance hned zmizli, protože byly díky mé obraně špatně trefený. Ve školních létech jsem potom zpravidla ještě sem tam 100x psával "Budu se bez odmluv podrobovat výprasku". Přesto se nepovažuji za týrané dítě. Jednak ostatní spolužáci byly opravdu mnohem víc biti jako žito, jednak jsem nedostával zas tak často. A ty vařečky fakt prd vydrželi. Spíš jsem často nechápal proč výprask přišel.V mých dvouch letech jsme se z garsonky stěhovali do nového bytu. Nechápal jsem proč, doma se mi líbilo a tak jsem se vzpouzel přejít práh. Řev a nářez. Jednou jsem utek. Myslím tím vzdálil jsem se a zabloudil. Máma mě hledala 5 hodin. Našla mě mě v lese jak si na něco hraju. Tím prutem co utrhla mě seřezala děsně. Vejprask chápu. Byla vystrašená, ale tento jediný výprask byl právě takový jaký neschvaluji kvůli jeho krutosti.Byli mi asi 4.- Jindy jsem se třeba vybodl na nádobí. K mýmu ůžasu jsem dostal vybrat. Zaracha, nebo vejprask. Zrovna jsem, ale ven potřeboval a tak jsem se poprvé dobrovolně ohnul přes židli. V létě někdy máma vyměnila vařečku za čerstvý prut pámelníku co rostl před domem.Rákoska to sice není, ale vydrží déle než vařečka. A začla mě mydlit. Zneužila mé oddanosti a řezala neůměrně dlouho a ja ji ze židle zdrhnul. Dostal jsem daleko víc, než když jsem se obvykle bránil a stejně jsem ven nesměl. To jsem bral jako zradu a mámina autorita prostě byla ta tam. Bylo mi asi 9.-Jinak jsem byl poslušný dítě. Známky ušly, poznámky jsem nenosil, hyperaktivní jsem taky nebyl. Prostě jsem občas něco vyved. Dítě poznává svět, furt něco vyrábí zkoumá a vobčas se to nepovede. Dospělí taky nechodí ke komisi, či do krimu za každou blbinu. V 15-ti letech, již poctivej puberták jsem se vzbouřil definitivně.Máma už delší čas používala řemen. Bylo to tedy spíš komické a podobné jedné "cimrmanovce". To jak jeden rytíř vyfasuje kratičký meč a druhý posléze s třímetrovým zjistí že je vlastně v nevýhodě... Sice jsem se již neválel po zemi, ale tak po dvouch beztak netrefených ranách jsem mámě chytil ruce aby nemohla pokračovat,až jednou sem jí řemen vytrhl a hodil na zem k nohám. Máma brečela a já potom večer v posteli taky. Nic mě sice nebolelo a vlastně něco strašně moc. A jako hrdina jsem se rozhodně necítil. Potom už žádný pokusy o výprasky nebyly. Křiky a hrůzné situace však zůstali.Vyskočil jsem z balkonu - tedy slezl po něm abych utekl /1. patro. Nebo jsem ve vzteku dal do držky sám sobě do zrcadla. Prasklo a přeřízl jsem si šlachu na ruse. Než jsem šel na vojnu uviděl jsem něco co se mi zdálo hrůzostrašné. Máma řezala o 6 let mladší sestru.Sestra prožívala u toho podivný záchvat. Ležela na posteli na zádech a jeji tělo, se řvoucím a ruděfialovým obličejem se v pravidelných intervalech prohýbalo v pase vylítli nohy nahoru a v tu chvíli ji na zadku přistál dlouhý prut. a zase. a zase... To bití bylo strašné. Začal jsem na mámu řvát a nadávat jí. Používal jsem stejné prostředky jako ona.Dnes je to naštěstí jinak. Doufám, že již nebudu žít v prostředí které by mě mohlo vyprovokovat,a že jsem spadl v tomto ohledu hodně daleko od stromu. K násilí jsem se uchýlil jen jednou. Před lety jsem jedné své přítelkyni vrazil facku. Ihned mi ji vrátila. Byla to taková férovka a bylo po domácím násilí. Dodnes na to nejsem hrdej a dodnes se za to stydim. Možná někdo namítáte, že takovej puberták potřebuje rosekat holej zadek a co na to fotr, tak ten na rozdíl od mámi tu autoritu u mě měl. Táta mi nařezal jen jednou, asi ve dvouch letech. Schvalně jsem prskal nudle zpátky do talíře a to tak aby co nejvíc cákal na ostatní. Několikrát mi řekl at to nedělám. A potom, bez křiku, si mě hodil na rameno, v klidu odnesl do ložnice ,položil na břicho, přidržel kolenem na zádech a rukou mě nařezal. Na dvouletý děcko ruka stačí. Byl jsem tak vyjukaný že jsem začal řvát až po nějaký tý ráně. Potom mě posadil k sobě a počkal až se vybulim z toho nejusedavějšího pláče. Utřel mi slzy a sopl - krátký rozhovor, který jsem vodkejval a vrátili jsme se ke stolu. Necítil jsem nic negativního. V pubertě jsem od něj schytal sem tam facku. To když jsem byl hodně drzej. Od mámi jsem bití nedokázal přijmout. Facka od táty mě vždycky přivedla ke schopnosti uvažovat za co byla.Klukoviny z dětství bral tak, že to tak prostě je. Na máminu obhajobu však musim dodat, že táta jinak tý výchově nic moc nedal a že tedy nenastaka zas tak úplně kýžená rovnováha sil.K mámě nechovám žádnou zášť, ale její způsob výchovy prostě odsuzuji. A k autoritě ještě jednou a pak už dám pokoj : Mám jednoho kamaráda z dětsví. Takovýho co má každej jenom jednoho, když tedy má štěstí. Jeden jediný spor spolu jsme měli před časem, když jsem mu vyčítal, že řeže svoje děti. Sám býval dost bit od táty./Ach zas ty moje jabka-.../ Vyženil dva kluky ,třetí vlastní. Rozdíli mezi nima však nedělal.Jednou mi povídá jak toho jednoho tak zbil, že ani manželce to říct nesmí. Byly u mě na návštěvě, a že mám takový to jádro - jedny dveře, vana, klozet, tak jsem se podival na ten zadek toho klučiny. S úlevou jsem zjisti, že to nebylo nic strašnýho.Jindy zase ,toho vlastního, zlískal za to že, při kravinkách ztratil nějakou ozdobu z čepice. Né za to, že to ztratil, ale za to že brečí nad něčím co si způsobil sám. Já bych ho nebil, ale nekoupil bych mu čepici novou. To je ale asi pro kluka horší trest než pár na zadek.- Takže, kluci jsou už velký, jeden už dospělej. Kámoš již u nich není. Všichni 3 tři ho maj rádi,ti 2 víc než vlastního.Navštěvují se. Byl pro ně autorita.Staral se o ně, hrál si s nima, bral je sebou na vandry...Byla to pěkná čísla a sem tam to od něj schytali. Zkrátka děti jsou osobnosti a vyžadují individuální přístup. Můj názor se nemění : Děti netřískat a když, tak uvážit zdali to pro daného jedince je vhodné řešení.Rodiče nekriminalizovat, spíš se snažit aby vymizeli předsudky. Oboustranně.

Jojo me mati taky obcas poradne zmidlila,
nekdy remenem,nekdy mi jen tak nafackovala.
A fotr byl to sami. Proste si neumeli
poradit s vychovou. No nic naplat,uz 10 let s nima nemluvim.Hlavne matka ted lituje.

u nás doma se taky používala rákoska jen by mne zajímalo kde si jí mamka tehdy koupila mňela i takové gumové držátko s poutkem na zavěšení ale už je to naštestí za mnou

Já dostala od mamky v 18,zbušila mě pěstí na gauči za to, že jsme se ségrou ustřihly šaty na mini v původní délce na kolena- v éře mini.Když mě bila,řekla jsem jí:Tak mě mlať když se ti to líbí.Ona pak brečela v pokoji.Jojo,kde ty doby jsou....:)

to by som chcel takú babu ktorej by som mohol dat bambuskou z kvetináča

No tak to mě se zase nelíbilo, nenapadlo mě ani, že bych mohla ještě dostat, ale byla jsem tedy opravdu jak čuně, to je pravda. Táta mi zmydlil zadek hned v posteli klepáčem na koberce, tím z umělé hmoty, dost pořádně, viděla jsem všechny svaté a muselo mě být hodně slyšet.

A čím jsi dostala? Já asi 30 tou rákoskou-tedy tenkou bambusovou tyčkou asi metr dlouhou z květináče... Měla jsem fialovo černé jelita. Od taťky za to, že mě chytli krást v obchoďáku... Bylo mi 20 a byla to fakt blbost... Předtím jsem párkrát chytla tím kablem nebo řemenem. Problém je v tom, že se mi to docela líbilo...

Když začal nový rok - na jeden nevzpomínám vůbec ráda. To jsem byla v prváku na vysoké a domluvili jsme si se spolužáky silvestrovskou oslavu. Šla jsem s tím, že na půlnoční přípitek budu doma. Jenže se to rozjelo do obrovských rozměrů..zkrátka přivezli mě domů kamarádi na Nový rok před polednem a ještě jsem byla zřízená jak batole.. Máma se mnou v koupelně prý dost zápasila, pak mě dovlekli do postele a nechali prospat. Až jsem byla znova trochu při smyslech, tak mi táta po pěti letech zase nařezal. A vůbec ne málo. Ale musela jsem potom uznat, že to bylo dost zaslouženě.

U nás je to podobný jako u kláry já 15 i ségra 14 žijeme jen s mamkou která má na nás ve skříni plácačku a kabel od kazeťáku když neco provedeme tak nás vždy v pátek čeká v pokojíku aby nás mohla potrestat a tím kabelem sem schytala jen 5krát a dobře si pamatuju na tu bolest jak se máma napřahovala až to svištelo ale bylo to zasloužené a víme že nás má ráda koupí nám všecko a je hodná i při výprasku nám počítá a nechás i vydechnout a dává nám jen 10 15 20 a itak je hodná a máme ji rádi

jééé :-) takovýhle, trošku růžovější

http://satyprotebe.cz/plesove-spolecenske-vecerni-saty/545-spolecenske-plesove-saty-elly-29.html

Pokud se bere za dospělou i maturantka,tak jednou u nás došlo k tomu, že se jedna maturantaka strašně opila-a možná i zhulila.Museli jsme jí pak odvézt domu ještě dlouho před půlnocí. . Doma na ní už čekal tatík s páskem. Nestačila si ani sundat bundu a už byla ohnutá a dostávala. ty rány byly slyšel po celém baráku. Měla sice princeznovské šaty,ale myslím, že jí to moc platné nebylo

a proč od té své matky...je to už mnoho let si to nepomatuju