Totální endoprotéza kyčle

Petro, pár dní jsem nebyla...Hanko,
s lany cvičím pořád a skutečně mě to "postavilo" v listopadu na nohy, a to doslova, myslela jsem si, že mám vyhráno - aspoň na pár let.
Bohužel jsem podcenila "sílu" zimy - v lednu jsem chytla nějakou ošklivou virozu, při které jsem nemohla došlápnout (!), opravdu nemohla na pravou nohu, okamžitě mi ta noha podjela, musela jsem chodit s berlemi.
Takže jsem měla asi měsíční výpadek ve cvičení, který se na mě dost podepsal, začala jsem opět kulhat, a hlavně mám bolesti v kyčlích.
A ta viroza se mi pořád vrací a vrací - a kyčel se zhoršuje a zhoršuje. Je to začarovaný kruh (nemůžu používat nic na posílení imunity)
Už to snad bude lepší, protože začíná jaro.
Ale jsem přesvědčená, že kdybych byla zcela zdravá, a neměla revmatické onemocnění, snižovanou imunitu kortikoidy, tak to tím cvičením skutečně oddálím operaci o pár let.
Ale už opět cvičím - tentokrát v sedě, ve stoje už si nestoupnu na obě nohy rovnoměrně a nejsem schopná zatnout hýžďové svaly, což v sedě ještě jde.
Cvičení v sedě je vyfocené i zde:
http://www.smsystem.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=123&Itemid=64&lang=cs.
Každopádně to cvičení mi momentálně moc pomáhá na záda, která díky tomu zůstávají zpevněná, a nemám další potíže - třeba s krční páteří nebo s bederní páteří (to se taky často stane, jak člověk dlouho kuhlá, uhýbá bolesti, tak si zničí bedra..).
Takže to aspoň takto kompenzuji.
Při akutních potížích se doporučuje cvičit 5 minut - každé 2-3 hodiny, aby se prokrvovaly svaly - praktikuji aspoň o víkendech, když to jde.
Jo, a to cvičení je ještě fantastické na posílení spodních břišních svalů, člověk se je díky těm cvikům naučí správně zapojovat a naučí se stát rovně, a i když třeba kulhám, tak když se soustředím, a zatáhnu spodní břišní svaly ve stoje, tak to tolik nebolí, jako když je tělo zhroucené.
Proto je tolik důležité se naučit ty cviky správně pod dobrým vedením - i když vypadají jednoduše, tak správně provedeno, je to makačka na brišní svaly, ale ten výsledek stojí každopádně zato.

Evo, jestli ti zdravotní...Petro, pár dní jsem nebyla na těchto stránkách, tak teprve čtu, jak je to s tebou.Připojuju se ke všem a budu ti držet palce, ať se vše v dobré obrátí. A co ta záda? Tys cvičila tou metodou SM dr.Smíška, že? To má být dobrá metoda na záda i ledacos jiného. Nebo ne?

Petro, já ti také velmi...Evo, jestli ti zdravotní stav aspoň trochu umožňuje, doporučuji se aspoň trochu "připravit" na operaci přiměřeným cvičením.. Jelikož jsem už absolvovala dvě menší operace kyčlí - a u té první jsem tomu cvičení před operací moc nedala - a potom jsem zažila to, co zde popisuje víc lidí, tedy to, že člověku úplně ochabne operovaná noha, a nemůže ji zvednout, nic.. pak je to celkem makačka.. Já měla problém i vylézt na postel (jsem malá drobná, postel vyšší).
Oni tedy s tebou pak budou cvičit.
Před druhou operací jsem už cvičila pořádně, a po operaci jsem byla daleko víc fyzicky v pohodě.
I když to cvičení moc nejde, tak aspoň mít zpevněné břišní svaly a posilovat svaly pánevního dna (cviky jsou všude na netu).
Já už třeba nemůžu jezdit na rotopedu před operací, protože se mi potom sekají záda, a moc těch cviků na nohy ani v leže už neudělám (zvlášť teď když mám aktuálně zaseklá záda..). Ale mít aspoň trochu fyzičku, líp se to všechno snáší, a člověk dělá rychleji pokroky.

Petro,
moc ti držím pěsti...Květo, díky moc,znám se taky s hodně mladými lidmi s revmatickými onemocněními, a též znám jednu holčinu, které je 20 a má dva umělé klouby (má revmatoidní artritidu) a teď ji začaly zlobit i kolena, zatím to není na výměnu, ale dost si s nimi užije (a je poměrně štíhlá)...
V těhotenství plánuju, že budu dobrovolně hlavně v posledních dvou třech měsících (podle toho, kolik přiberu) dobrovolně chodit s berlemi..
Přemýšlela jsem právě předběžně už i o tom porodu, osobně by se mi nechtělo rodit císařem, a někde jsem se dočetla, že TEP není vyloženě kontraindikace - záleží na celkovém postavení pánve a kloubů (toho, jak je voperovaný), ale to je jen "teorie".. v tomto případě bych neriskovala v žádném případě, a plně se podřídím doktorům. Spíš by mě možná zajímalo, jestli ty následky, o kterých se zmińuješ, byly způsobeny umělými kyčlemi..

zdravím všechny, už jsem se trochu otřepala ze středeční kontroly na ortopedii.
Důvod oddálování operace na co nejpozději je jasný - aby se oddálila reoperace... I za tak vysokou cenu, jako výrazné snížení života. To je pohled ortopedů.
Dnes se tedy inzeruje, že ty nejlepší klouby mají vydržet až 35 let, ale když mluvíte na klinice s ortopedy (i těmi ostřílenými),většinou říkají, že to vydrží 10-15 let.
Záleží samozřejmě na řadě dalších okolností, třeba i na váze, kondici, zdravotním stavu, a tom , jak se člověk chová...
Takže to není úplně jednoduchá volba..
BLANKOO, ahoj, taky tě moc zdravím!! Opravdu na tobě člověk "vidí", jak moc ti to pomohlo, A TO JE NAPROSTO ÚŽASNÉ - a já to už taky začínám chápat,jak ti asi bylo předtím, když mám permanentní bolesti při došlapu, jsem potom i dost nevrlá a občas upadám do depresí, protože je to nesmírně vyčerpávající - a to nemluvím o množství spolykaných prášků proti bolesti, doufám, že to vydrží žaludek..
EVO, moc ti držím palce, aby ti to dobře dopadlo, s malými dětmi to musí být fakt záhul, to si ani neumím představit.., určitě nám dej tady vědět, jak to všechno probíhá.

Lenko1
já byla ještě donedávna jako rosnička. postupem času se mi to uklidnilo a teď cítím hlavně prdel od injekcí a když už má být velká změna počasí tak i ty svaly kolem té kyčle.

Představte si, já zazdila kontrolu po roce!!! no jo když nic nebolí, tak jsem to úplně zapomněla!!!!!!!!! ou ou.

Ahoj Petro,
Neváhej a jdi do toho!!!!!!!!!!!!!! Je to opravdu super. Představ si, že ted píšu a sedím na turka. Je to můj nejoblíbenější posed, asi proto,že jsem tak přes 20 nesedla. Je to úžasný s tou novou kyčlí(ťukám), dokonce mi bylo řečeno, že asi napíšou operatérovi děkovnej dopis,že mi zoperovali novej mozek. Opravdu mám radost ze života, ani jsem si neuvědomovala jak jsem "nežila". Takže Ti přeju ať si na tom jako já.

Petro, já ti také velmi rozumím. Je mi 35 let, mám 2 malé děti a za 5 týdnů už mě KONEČNĚ čeká výměna pravé kyčle! Už se fakt těším. Od listopadu chodím jen o berlích, ještě, že jezdím autem, jinak bych se asi zbláznila. A s těma dětma je to opravdu hodně náročný (ale to je i když je člověk zdravý...). Taky mě přemlouvali k oddálení, ale to z jediného důvodu - aby se tak oddálila eventuelní reoperace.

také jsem uvažovala o tom,...Petro,
já byla na Pírkárně. Ale těch 300 km je pro tebe opravdu trochu z ruky, navíc důvěřuješ vaší klinice (lékařům). Ono není ani tak důležité, kde tu operaci udělají, ale KDO ji udělá! Pokud máš vybraného dobrého operatéra, není co řešit. Ten odklad o rok, který ti doporučuje ortoped, dost dobře nechápu, vždyť budeš stále mladá, jen si prodloužíš trápení. A sama mám tu zkušenost, že čím déle je člověk v dezolátním stavu, tím déle se pak dává dohromady. Na rozdíl od tvého ortopeda si myslím, že bys operaci neměla odkládat, a to právě z důvodu, že jsi mladá, chceš mít rodinu a žít kvalitní život. Držím palce!

Helčo, Vladimíre, díky moc...TEP 24 jsem neviděl. Díky za upozornění, podívám se.

Petro,
moc ti držím pěsti aby ti vše dopadlo dobře.Můj názor je aby si to už neoddalovala.Bolesti se můžou stupňovat.Jelikož jsem nemocná od narození,od tří let operovaná,tak jsem se během svého života/je mi 44let/ sešla s mnoha nemocnými lidmi.V lázních se mnou byla holka,které bylo 21let a měla už vyměněný kyčel,měla revma.I po autonehodách se stává že mění kyčel v mládí.Proto si myslím že se nemusíš bát.Jistě mají lékaři své zkušenosti.Jde o to aby si pak v budoucnu v těhotenství nepřibrala moc kil a porod se dá řešit císařem.I když mě nechali rodit normálně,což se na mě hodně podepsalo.Mám dvě děti.
Určitě se zas ozvi jak si na tom.

jo, ještě poslední dodatek :-), dívala jsem se pak večer ještě do zprávy od ortopeda - a ve zprávě bylo napsáno, že jsem byla "důkladně" poučena o rizicích.. takže asi proto se mnou ten lékař mluvil tak, jak se mnou mluvil, a byl opravdu celkem nepříjemný.. asi aby si případně kryli záda.. každopádně se mu podařilo mě pořádně psychicky vydeptat, i když jsem si myslela, že v tom mám celkem jasno a rozhodnuto, a nerada bych se dostala do stavu těch šílených bolestí, když člověk nemůže ani spát, jak to tu ostatně i řada lidí popisovala, i takto je to náročné "fungovat" v normálním životě, pracovat...

Oddalovat to nemá cenu a...také jsem uvažovala o tom, že bych si zajela na soukromou kliniku (pírkárnu) i na základě zdejších referencí, neváhala bych do toho investovat, ale pro mě je to trochu "z ruky" - 300 km.
Navíc lékařům na zdejší klinice opravdu důvěřuji, mám vybraného dobrého operatéra,vím, že se o mě postarají, takže bych radši zůstala "doma". Už mě znají, a mají o mě zájem, řešili to několikrát na poradách a ani mezi sebou se neshodnou na názoru.. a tím, že vím, že mě jednou čeká reoperace, což už je vždy trochu náročnější, tak chci zůstat "doma". A už mám také pozjišťované, kdo je zde dobrý..
A snad už tedy nebudou žádné problémy, a v září to vše klapne, v červnu si jdu pro papíry.
Jediné, co bych tedy zdejší klinice vyčetla - je stav pokojů, ještě socialistické zařízení, na druhou stranu je zde řada dobrých ortopedů, takže asi to stojí za to skousnout..
A do září je to jen 6 měsíců, tak to snad uteče rychle - uzpůsobila jsem tomu "program", abych na to myslela minimálně, chodím minimálně, už s berlemi, všude jezdím autem..
Ale pokud by mě ještě nějak nutili do posouvání termínu, tak bych si to asi opravdu zařídila jinde, i když nerada...

Helčo, Vladimíre, díky moc za vaše názory, opravdu mi to teď pomohlo to "slyšet", resp. číst..
Vladimíre, nekroza by měla být zastavená (tím, že kyčle v roce 2010 navrtali a vycpali mými vlastními štěpy), ale tím, jak na tom pravá kyčel byla špatně už předtím (zhroucená hlavice), tak už toho má hodně za sebou, ošoupaná hlavice, špatně se po ní chodí..
Do půlky ledna jsem ještě byla relativně v pohodě, a denně jsem ušla tak 5 km bez bolestí, a vypadalo to dobře, ale pak jsem chytla nějakou vleklou virozu, nastěhovalo se mi to do kyčlí, a od té doby to jde rychle dolů... Asi tam hraje roli revmatické onemocnění, kortikoidy, byť v minimálních dávkách.
Dovolím si zde krátkou odbočku - Vladimíre, viděl jsi pořad TEP 24 - o lupusu na ČT24??

Unožování na boku je jeden z nejdůležitějších cviků. A taky jeden z nejtěžších. Mně se podařilo unožit na boku až měsíc a půl po operaci. Měj trpělivost, i tobě se to jednoho dne podaří. Bohužel žádný fígl na tento cvik nemám, jenom tu trpělivost, snažit se a trénovat a trénovat. Výsledek se určitě dostaví. U někoho dřív, u někoho déle. Ale posiluje se tím jeden z nejdůležitějších svalů, zvlášť pro zvládnutí chůze.

Také se Petro přidávám k názoru Vladimíra. Rok odložení operace vůbec nic neřeší, jenom ti prodlouží utrpení a další zhoršení stávajícího stavu. A potvrzuji i to, že až budeš neoperovanou kyčel po operaci té druhé jednou tolik zatěžovat, tak se neuvěřitelně rychle zhorší. Takže si stůj za svým, a neboj se jít do toho, jak budeš moct nejdřív. Držím pěsti.

po op.TEP při cvičení: v...Tento cvik jsme nedělali a ani nevím, zda je to vhodné. Unožování jen vleže na zádech či ve stoje. Co se teď dívám do knihy prof. Sosny, není to ani tam. Jen cviky na zádech, na břiše, ve stoje či v sedě.

Oddalovat to nemá cenu a připrav se na to, že se to teď bude zhoršovat rychleji. Jak jsem ti tu kdysi psal, u mě to při nekroze bylo stejné. První kyčel a termín za dva roky. Zpočátku to šlo, ale pak to zhoršení bylo strašné. Stejně tak je třeba se připravit na to, že během rekonvalescence první nohy se dost zhorší stav druhé kyčle, pokud je v ní nekroza také. Během těch tří měsíců, co jsem druhou nohu používal jako hlavní po operaci, se její stav zhoršil asi jako ta první za dva roky. Obzvlášť pokud chcete rodinu, neváhal bych si i připlatit a jít co nejdřív. Třeba u prim. Mostera v soukr. klinice se sice platí, ale nečeká a kofort je nesrovnatelný. Když si zpětně vezmu, jak mi šla během čekání na operaci dolů kvalita života, neváhal bych ani minutu. Vím že se s tím opakuju a může to znít dost skepticky, ale zažil jsem si to, i když jsem si nejdřív také myslel, že bude lepší jít co nejpozději. Určitě ti přeji dobré pořízení a co nejdřív nové klouby.

zdravím všechny po nějaké odmlce, přes zimu se mi podstatně zhoršil stav kyčlí, a zvlášť ta pravá mě dost zlobí, takže už mám naplánovaný termín operace na září (i vzhledem k jiným okolnostem, že plánujeme rodinu, což bych s touto špatnou pravou kyčlí nezvládla, atd.).
Dnes jsem byla na ortopedii, a i když už mám domluvený termín, tak mi ortoped z ničeho nic začal dělat přednášku o tom, že bych se to měla pokusit co nejdéle vydržet, když jsem tak mladá (31 let) ... a zeptal se mě, jestli bych to nevydržela do příštího roku..
Prakticky na tu pravou nohu pořádně nestoupnu, poslední 3 měsíce už jenom kulhám, a nikam moc nedojdu, do toho se samozřejmě zhoršuje i ta levá kyčel. A na delší cesty už vyrážím jenom s berlemi.. na pravé straně už většinou nemůžu ani ležet, natož spát..
Odešla jsem z ortopedie jako zmoklá slepice, protože předtím mi ortopedi říkali, že to nemá smysl se s tím trápit, a že by tu kyčel vyměnili, a najednou přednáška o tom, že bych se měla snažit to co nejdéle vydržet, když jsem tak mladá...
Já jsem se samozřejmě nedala a trvám si na svém, už mě tento stav omezuje přes dva roky..a udělala jsem pro to opravdu maximum, abych operaci oddálila alespoň o dva roky, což se mi povedlo.
Ale už jsem se opravdu dostala do stavu, kdy už mě ta kyčel někdy bolí tak (zvlášť když na ni došlapuju), že už se začínám "těšit" na život s novým kloubem (přesně jak tu kdysi psala Blanka v mém věku.. ), tak nějak to začínám též vidět.