Totální endoprotéza kyčle

Ahojte, asi dva dny mám "pocit",nemůžu totiž říct jednoznačně, že to "bolí" ale je to takový divný, zvláštní, nepříjemný stav, v místě endoprotézy, ze zadní strany nohy, tzv. pod zadkem, líp to asi popsat neumím. Tak se ptám, zda někdo z Vás taky zažil-zažívá takové pocity, nebo mám začít panikařit, že se mi s tím něco děje? Díky za reakce

Ahoj a moc vám vsěm děkuji za reakce . Jsem opravdu rada , že jsem tuto diskuzi našla . Pro Věrku- nohu si bandážuji. A tou horší hybností jsem myslela to , že v nemocnici jsem nohu bez bolesti ohnula do 60st a teď doma neudělám ani to a ještě to bolí . Další je bolest v třísle operované nohy. Tlaky a cukání moc neřeším myslím, že to bude mít souvislost se srůstáním. Asi je pro mne nejhorší to , že v nemocnici na rehabilitaci mě vůbec nic nebolelo . Ani při cvičení ani při chůzi a teď jak jsem přijela domů se vlastně všechno zhoršilo . Proto jsem moc ráda , když si tady můžu přečíst jak na tom byli ostatní tepkaři :) Pro Danu - myslím že "nedoťuknutá" jamka bude vyjímka a taková moje specialita ;)

Pro Pavlu 1974 - chtěla jsem se zeptat, jestli jsi byla na kontrole a jak jsi dopadla. Už ses neozvala, tak se ozývám já.

Dano, vidíš, zrovna jsem si na tebe vzpomněla, když jsem popisovala cvičení "zatínání zadku" viď, to je dobrý cvik :-)
Je to pravda, možná až bude brzo tma, zase se sejdem a popovídáme si.

jak praví klasik, xxxx čti než pošleš:),ale určitě chápete kontext i bez interpunkce a řádné větné skladby

Alči, Věruš, Lído, Gretko...všem Vám holky přeju zároveň i sama sobě, aby bylo více dobře než naopak. Možná teď, když se dny krátí se zas víc budeme potkávat tady u PC pokecáme i online:)

Zdravím, chvíli tady nejsem a už takových novinek:) Andrea47, vítej v klubu a zároveň doufám, že bolesti, které jsi psala, že máš, už významně povolily. Určitě nemáš TEP proto, abys trpěla víc než předtím. Hodně a nepříjemně, mě zarazila tvoje zpráva o "nedoťuknuté jamce". Nikdy jsem o tom neslyšela a doufám, že jsi v tomto velmi výjimečná a hlavně, že už bude jen lépe!

Mam 39 rokov a aj ja som si musela bandažovat lytka cely čas pokym som nedobrala injekcie do brucha proti krvnym zrazeninam.a to trvalo 30 dni pri poslednej injekcii nabdruhy den som stahovacie podkolienky odlozila na stálo.
Dovtedy mi ich každe rano natiahla dcera a večer o 22mi ich vytliekla.
Čo sa týka jazvy.mne fyzioterapeutka odpiručila masť z lekarne ktorá je určena na natieranie čerstvych jaziev.ze už neskor tak nezabere.a nehoji ako tesne po vybrani štichov.názov neviem ale.bola malá žltá a stála necelé 4 eurá.prajem pekný deň.

Andreo, ještě mi napadlo - bandážuješ si nohu? Já jsem poprvé nohu nestahovala, ale teď mi manžel každé ráno natáhnul stahovací punčochu - mám takové slabší bílé operační - a to taky pomohlo, že noha nemravenčila. Stahovala jsem si ji, myslím, šest týdnů.

Ako tak spetne čítam.napadlo mi opisat ake pyžamo a podobne potreby som mala ja.hlavne pišem pre tie ktoré operacia ešte len čaka.
Ja pyžama nenosím takže som mala domace oblecenie to jest kratase a pohodlne trička s kratkym rukavom.župan som mala tiež a je lepšie keď je kratší.prečo?aby sa vam nemomatal do barli.prvy den po operacii ked ma z JISky odviezli na oddelenie tak ma obliekli do toho v čom som prišla pred operačku.klasika tričko dlhsie bez nohavičiek.po vytiahnuti cievky z moč.rúry som už s pomocou sestričky mala kraťase bez nohaviciek.a tak som fungovala celé 2 tyždne.samozrejme striedala som a posiela prat.co sa týka obuvi.Ja som mala tzv.krosky.a nikto mi nič nepovedal.a bolo to super.lahko sa nazúvali a boli mi o pol čisla večšie.čo bolo dobré kôli opuchutnej ubolenej nôžke.
Čo sa týka sprchovania.u nás v Topolčanoch sa cele 2 tyž.nesmie sprchovať.ale viem že v iných nemocniciach je to dovolene.ja som používala vlhčene obrúsky na všetko.

Ahoj, je mě 39 let a jsem...Andreo,
mnohé už ti napsala Věrka, tak se nechci opakovat, jen k tomu sezení: v nemocnici nám před propuštěním říkali, že sedět v jednom kuse nemáme víc jak půl hodiny. Já měla navíc nohu oteklou, tak jsem ji musela mít podloženou stoličkou, což nešlo dlouho vydržet - už i proto, že bych si např. k počítači (stolním), abych v této poloze něco viděla a dodržela přitom ten pravý úhel, musela vzít dalekohled. Tak jsem ten čas na sezení tenkrát porušovala a seděla mnohem déle. Když přišlo mravenčení a brnění - a ono přišlo - tak jsem to vzdala a zalehla. Také jsem měla různé bolestivé tahy a tlaky, hlavně ve stehně, ale na prášky to myslím nebylo. Vše je tam různě po té operaci třeba zahojit, jak už psala Věrka. S tou hybností ti ale neporadím. Já už před operacemi byla skoro 2 roky na kolečkové židli, tak jsem pak měla radost, že si vůbec stoupnu na nohy. Tak spíš bych doporučila konzultaci s rehabilitačním instruktorem, příp. s operatérem. Snad si to ale časem nějak "sedne samo" - viz moje zkušenosti. Každopádně ti přeji, ať je lépe.

Tak vás všetkých po...Ludmilo,
také tě obdivuji, oba klouby najednou... a tak dobře ti to šlape.
S tou psychikou ale je to asi u řady lidí normální. Už svého času jsem sem psala, že když mám rozhozenou psychiku a tím pádem i spaní, tak mi na to hned odpoví moje nohy. Jakoby zeslábnou, sotva lezu, jak se říká, a cítím různé bolestivé tlaky kolem kyčlí, které mi vystřelují do kříže. Stačí si chvíli sednout a vše je zase ok. Tak držím palce, ať se maminčin zdravotní stav vylepší, protože i tobě budou nožky lépe sloužit. Moc držím palce a myslím na tebe.

Ahoj děvčata. Tak mám po...Věrko,
zase jsem po čase nakoukla, takže především gratuluji k výsledkům kontroly. Ten otazník při cvičení do bolesti, když díky práškům žádné nemáš, je pochopitelně na místě. Sice už mám po "o" 6 let, takže detaily těsně "po" už přesně nepopíšu, jen si velmi dobře pamatuji svůj jakýsi pud sebezáchovy, tj. nic nepřehánět. Já po první "o" také brala prášky na bolest, a to zase kvůli druhému kyč. kloubu, který ještě dalších 5 měsíců čekal na výměnu. Takže ten tvůj otazník je mi důvěrně známý:) S těmi 40ti schody jsi ovšem borec a já jsem šťastná s tebou, že už zase žiješ. Však toho sezení u stolu a koukání ven z okna mám za sebou také dost. A když pak člověk konečně vyrazí ven mezi lidi, je to docela euforický pocit. Tak se drž a opatruj. Ale ty jsi bojovnice, tak to všechno zvládneš !!!

Tak vás všetkých po...Lidko, nikdy tě nepřestanu obdivovat, co jsi dokázala v tak krátké době po operaci. S tou psychikou máš asi pravdu. Já to měla s mojí maminkou taky tak. Šla na operaci v červenci a já už jsem byla v záznamu na březen následujícího roku. Pak se to všechno tak sesypalo, že jsem šla na operaci ještě ten rok v listopadu a ta psychika na tom taky měla podíl.
Tak ať se ti daří dobře a nohy nebolí :-)

Tak vás všetkých po...Ahoj Ludmila.je fajn že si konečne spokojna a je pravda že psychyka je dost dôležita.a obdivujem Ta hlavne za to že si zmákla oba klby naraz!!prajem vela zdravia.tesim sa ze je diskusia funguje tooolko rokov.

Tak vás všetkých po dlhšej dobe zdravím. Trochu sa pripomeniem. Mám 46 rokov a 3.11. bude rok čo mi vymenili oba bedrové kĺby naraz. V júli som sa vrátila z liečenia a hneď som nastúpila do roboty. Mám veľmi chorú maminu a preto som nemala čas ani sem nakuknúť. Cítim sa fajn len to má jednu chybu. Ani na mne nevidno že mám umelé kĺby nekrívam ale len na krátke trate. Nesmiem sa ponáhľať a ani dlho stáť. Jedno šťastie že mám takú robotu kde si môžem sadnúť kedy chcem. Možno to robí aj psychika kvôli tej mamine. Už pred operáciou som si všimla,že keď som bola nervózna a v zlej nálade nohy ma boleli viac. Tak vás zdravím a som rada že diskusia pokračuje a pomáha ďaľším novým tepkároma že pribudla aj slovenčina. Na rýpalov netreba ani reagovať . Majte sa a nech vám to behá.;-)

Ahoj, je mě 39 let a jsem...Ahoj Andreo, šla jsem zavřít počítač, tak vždy juknu, jestli někdo nepíše. Vítám tě tady. Já mám ještě v paměti moje pocity z operace, ale jak jsme tu už mockrát psali, každý je na tom jinak, každému tělo dovolí něco jiného a v jinou dobu, tak jen tak podle sebe.
Když jsem přišla domů z nemocnice, taky jsem nevydržela dlouho sedět. Jestli jsi četla příspěvky zpátky, tak víš, co se dělo. Tak po dvou hodinách sezení jsem si šla na hodinu lehnout a pak zase šlo sedět. Lehnout jsem si šla 2x denně a spát jsem chodila tak kolem desáté, víc jsem nevydržela. Měla jsem a mám pořád na židli u stolu v kuchyni složenou deku. Sedím trochu výš a je měkčí než podsedák. Nevím, jak je to možné, ale přestože mám dost vypolštářované pozadí, bolí mi sedací nerv (nebo co) na neoperované noze - asi mi na něj tlačí kosti :-) Deku jsem měla i na křesle u televize. Prostě noha natažená šikmo před sebe a vyšší posez alespoň na začátku je potřeba.
Co myslíš tím, že se ti snížila hybnost? Pokrčit nohu v kolenu a přitáhnout nebo unožení do strany? To se cvičením zlepší. Já jsem nejraději cvičila (jak tu kdysi napsala Dana - zatínání zadku :-) ) to je účinný cvik. Když se spojí s propnutím kolen, stařžním stehenních svalů a stažením břicha, dá se dělat v leže :-)
Neboj se, jestli máš mírné bolesti mohou to být i přiskřípnuté nervy na noze, přeříznuté svaly, které se hojí, všechno se časem spraví. Já jsem seděla u počítače a hledala informace co mi noha dovolila. Našla jsem hodně diskuzí, které už neběží, ale jsou tam zase dotazy lidí s jinými (nebo podobnými) probléby.
Kdy jdeš na kontrolu? Zase na druhou stranu, kdyby se bolest zvyšovala a hybnost snižovala, zkusila bych se objednat dřív. Snad napíše i někdo jiný své zkušenosti, dobrou noc.

Ahoj, je mě 39 let a jsem necelý měsíc po operaci TEP kyčle . Operovali mě 25.8 a bohužel hned 28.8. reoperovali z důvodu "nedoťuknuté kyčelní jamky " . Jinak vše bez komplikací 8 dní na ortopedii a potom 10dní na rehabilitaci . Teď už jsem druhý týden doma . A co mě začíná trochu znervózňovat je že mám mnohem větší bolesti než v nemocnici a na rehabilitaci . Taky se mě snížila hybnost ne o moc , ale snížila . Každý den cvičím s chůzí to moc nepřeháním a co mě dělá vyloženě problém je delší sezení . Moc dlouho to nevydržím a když tak noha brní a mravenčí . Nemusím brát ani prášky na bolest ,tak moc to nebolí , ale v nemocnici jsem opravdu skoro žádné bolesti neměla ani při cvičeni , tak bych ráda slyšela zkušenosti jiných . Děkuji .

Ahoj děvčata. Tak mám po kontrole, nohu můžu zatěžovat do bolesti, naplno došlapovat, po bytě bez holí, ven s jednou. To by bylo bezvadné, ale protože mi bolí to neoperované koleno beru prášky na bolest a tím pádem mi nebolí ani kyčel. Takže do bolesti je u mě otazník. No, zase mi doktor měřil nohy, jsou stejně dlouhé, tak teď jen si zvyknout na chůzi bez nadlehčování. V pondělí jdu s výsledkem znovu na rehabilitaci a snad už dostanu cvičení na nohy. Chtěla jsem rentgen i toho operovaného kolena, ale sestra se spletla a na žádanku mi napsala místo pravého kolena pravý kyčel. Tak teď mám tedy potvrzenou rentgenem artrózu i v druhém kyčli :-) - ale to jsem věděla. Na další kontrolu jdu až v prosinci - půl roku po operaci a už tam mám napsané i to koleno. Pak se rozhodne, co s nimi - operovaným a neoperovaným.
Byla jsem v sobotu ve Velké synagoze v Plzni na koncertu a seděli jsme nahoře na galerii. Je tam asi 40 schodů a když jsem pak sešla dolů měla jsem vykloubená ramena. Tak příště jedině bez holí.
Ale, děvčata, už zase žiju. I když zatím jezdím jen po doktorech a rehabilitacích, je to jiné, než sedět za stolem a koukat ven. Zase se ozvu až bude něco nového, mějte se hezky :-)

Ešte by som chcela dodať.som 5mes.po TEP.veľa ľudí tu písalo že barle odložili po 3mes.
Ja mám ešte stále barlu.aj keď po byte pobehujem bez nej.no skôr chodím tak ako pred operáciu.krívam.cvičím 4xdo týždňa.
Ale to že mám ešte barle pripisujem tomu a utešujem sa tým že mám vrodenú luxaciu.v detstve som bola operovana.a na TEP som sa rozhodla ísť ozaj v poslednú chvíľu.operater sa divil ako som to mohla vydržat ked som nemala už ziadnu flexiu.
tak som zvedava za 2 týž.idem na pol.ročnú kontrolu.len dúfam že bude všetko ok.
Tiež veľa ľudí písalo že sú bez bolestí.ale ani to každý tak nema.
Patr?m do skupiny čo ich stále niečo tlačí pychá( tabletky od bolesti neužívam da sa to vydržať.a pozorujem že bolesti ustupujú každým týždňom. stále myslím vo svaloch bolesti) ale hlavne že to nebolí v bedr.kĺbe.na oper.boku ležím až teraž nejaký týžden.úž to netlačí.
Viem rozpísala som sa.ale mala som potrebu napísať že nie každý to má ľavou zadnou zvládnuté.a že aj keď mne rehabilitácia trvá dlhšie cítim že to ozaj bude dobré.a na to sa teším najviac.
Hlavne a toyslím vážne.treba cvičiť a cvičiť a cvičiť.ďakujem za trpezlivosť