Chci miminko!!!!!!!!!!!!

nějak nevěřím,že se nám to povede do konce tohoto roku.ale pořád mám naději,že se třeba jednou dočkám.když vidím.jak druzí týrají děcka nebo je i zabijí,tak mě berou čerti.

já jsem včera opět perlila.přišla jsem z denní a sedla k netu,abych si přečetla mejly a tam mi můj bývalý napsal,jak se mám a jestli už čekáme miminko a pak jsemse dočetla,že další
spolužačka čeká holčičku a to mě zase položila.pobrečela jsem si a to dost.krátce,za to intenzivně.přesto všechno,jak mi bylo a je,tak vím,že musím zatnout zuby,vstát a jít dál.troufám si říct,že mě drží hodně nad vodou moje práce.dneska už vypadám a cítím se o něco líp.ale nedělám si iluze,bude se to opakovat.znám se.

Ahoj Ivčo, tak jsem tu dle tvého rozkazu:-)))
Co na kontrole? Psala jsi, že jdeš v úterý to bylo včera, ne? Snad je všechno v pořádku.Já jdu na kontrolu příští týden v úterý,tak jsem zvědavá, čekají mě tam všemožné výsledky,minule mi brali i tu genetiku tak na tu jsem zvědavá nejvíc a modlím se, aby to dobře dopadlo.A těším se na mrňouse, jak si ho na ultrazvuku zase prohlídnu:-))
Jinak 3 měsíce už mám za sebou a špatně je mi pořád, já asi hold zrovna budu ten případ,u kterého se to bude táhnout.Dnes jsem byla na kontrole na plisním kvůli astmatu,pak jsem to rovnou vzala k obvoďačce a nechala si potvrdit průkazku,teď mě čeká ještě zubař.Tak to je tak ve zkratce všechno, co je u mě nového.
Jinak zdravím všechny holky a myslím na vás a moc a moc přeju si další těhulku,ale koukám, že přestáváte mít i sílu psát, co? Užívejte si zbytku léta a držte se, papa.

čau kočky tak dnes v rychlosti. zuzi to je dobře, že to začínáš brát takto...PŘESNĚ MUSÍŠ BOJOVAT A ZKUSIT VŠECHNO! Už jsi byla někde na vyšetření proč to nejde? jo a hani co je píšeme píšeme!!!!!!!!!!

Dobrý den již 4.měsíce se snažíme s přítelem o miminko ale bohužel stále nic prosím o radu děkuji

Ahoj Chrusto, to jsem ráda, že si se ozvala... U mě nic nového... Mám po dovolený. Ve čtvrtek plánujem jít na Shakespearovské slavnosti... A o víkendu pojedem na hory... Štve mě, že jsem to pořád nedostala... GRRR. Ale co můžu dělat, že jo. Jen čekat. A co ty? Jak se máš? Kdy jedete na tu dovču?

a kde je ten borůvkovej debil??

ahoj holciny.byla jsem tyden mimo brno a nechce se mi to tu vsechno cist :-).tak co je noveho?nejaka nova tehulka?

Zuzi kamoška chodila do CAR na inseminaci,tu ji udělali asi 3x nebo 4x a potom ji doporučili uměl.opl.a to než podstoupila tak ji doporučili nějaký injekce aby odpojili mozek od spodní části těla(vůbec jsem netušila,že něco takového existuje)aby ji nějak odblokovali a nedávno mi říkala její švagrová že je těhu a ani nemusela podstoupit ivf.chodila do Brna do sanatoria helios,tak nevěš hlavu a všechno dobře dopadne uvidíš.

holky,potkala jsem tu svou kamarádku,co čeká druhé a nemluvíme spolu.řekly jsme si ahoj a navíc jsme se nezmohly.ani jedna.ona nevypadala nepřátelsky,to vůbec ne.těhotenství jí sluší a vypadala spokojeně.
jinak je všude spousta těhulek a maminek s kočárky.je to pěkný pohled,ale zároveň bolestný.ale na druhou stranu jen mě to utvrdilo v tom,že musím bojovat a vydržet a vyzkoušet všechno,abych měla taky miminko.i za cenu slz a já nevím čeho ještě.

Ivy,jinak ti ještě jednou děkuju za tvůj příspěvek.Svým způsobem mě nutí to nevzdávat(když já v podstatě nemám,co vzdávat).

Markétko,děkuju.Já mám dneska volno a před sebou další dvě denní.to by ani tak nevadilo až na to,že mě bolí v zádech z toho věčného polohování a tahání ležících klientů.snažím se to nějak rozcvičit a musím do lékárny pro nějaký gel na uvolnění svalů.léky do sebe rvát nechci.

Zuzko 1, všechno nej nej nejlepší k svátku, hlavně, ať co nejdřív vyjde to miminko!!!

Ivčo,mockrát děkuju za podporu.Opravdu moc pomůže,když člověk ví,že není sám a že jsou na tom ještě hůř.

Já ji cvičím teprve měsíc a na sobě nic nepozoruji.Já s menstruací nemám potíže a ani nikdy neměla,hlavně ji cvičím proto, jestli mě to pomůže k otěhotnění.Ale co týká cvičení samotného tak mě to baví a opravdu mě o něco míň bolí záda.

Ivannko, a když takhle už nějakou dobu cvičíš, pozoruješ třeba změnu při menstruaci, jestli se třeba krvácí míň, nebo pravidelněji, nebo mizí ty zatracený křeče?

Ahoj,Vladěno já právě Mojžíšovou cvičím a včera jsem byla na mobilizaci páteře.Rehabilitační sestra o mě dělala asi dvě hodiny a pěkně to ve mě křupalo když mě odblokovávala ,ale ten pocit po je příjemný, cítila jsem se tak uvolněná a lehká.Za měsíc se mám dostavit znova.Tak uvidíme jaký to bude mít výsledek.Teď mám zákaz otěhotnění /prý bych potratila /, až na půl roku a ty píšeš na tři měsíce.Mě se ta doba půl roku taky zdá být dlouhá a tak jsem se ptala své gynekoložky a ta mi říkala ať to nechám osudu tak teď nevím jestli čekat nebo se snažit.No nejspíš to nechám na paní náhodě.

čau kočandy, první k tobě zuzi přesně tak jak píše market, tam ti pomůžou. podiv na nás taky jsem to už pomalu vzdávala a pak jsme šli tam a já jsem uviděla kolik je tam párů a říkala jsem si že tam jsme na tom vlastně všichni stejně o bylo nás tam hromada.Jak jsem to viděla okamžitě mě napadlo kolikrát tam kdo je a bylo mi jich líto a nás taky přiznám se že uplně poprvé se mi chtělo strašně řvát, fakt moc a říkala jsem si vemem výsledek ze spermiogramu a už mě tam nikdy nikdo neuvidí...no a pak mi řekla moje gyn.nech se tam objednáme že je to opravdu nad její síly a určitě tam bude problém v partnerovi. Pak jsem si zvykla tam jezdit i když to byl stres at tam nepotkáme někoho známého, ale bylo mi tam pořád líp a líp a pak mě to děsně nakoplo. Neřešila jsem jestli budu těhotná ale to, že pokud to neklapne tam tak nikdy nikde. Pořád jsem doufala a hlavně jsem byla štastná že o našem problému někdo ví, chápe nás snad nám i pomůže a hlavně to že se něco po tom čase děje. To bylo to co mě uklidnovalo nejvíc. Teda nás oba, každý večer jsme si povídali jak se nám zdál ten rok neskutečně dlouhý a pořád byl člověk v nejistotě a hlavně jsme se mučili otázkama proč to nejde atd. pak nám doktor řekl co a jak a možná nám tím i trochu vyprázdnil hlavu protože pak už jsme věděli co a jak a taky to že bysme normálně nikdy neotěhotněli... a taky nikdy nezapomenu na ten pocit jak jsem tam ležela po IUI, na to co se mi honilo hlavou na nic...vůbec jsem nevěřila tomu že by to mohlo vyjít, ale fakt asi ani snad v jednomu procentu. Můj mi pak říkal že věděl že to výjde a kdyby ne položilo by ho to. Takže on to tušil a vymodlil asi hned kdež to já jsem si to "jen" přála. Fakt je škoda, že to nejde se tam nechat poslat přeba po půl roce protože to čekání a přemýšlení a vyčítání si proč to nejde TO JSOU MUKA. Podle mě je to peklo a nerada na to vzpomínám...pořád nám moje gynekoložka říkala to chce čas je to krátká doba a přitom jsem to tušila nebo jsem věděla přesně že mám např.plodné dny. Je to škoda, že nás tak odrazovala a brzdila blbýma kecama. Do ted jsem vděčná chrustě nebo ta mě nakopla, ta byla první kdo mě trochu protřel mysl, ona ví jak jsem byla zblblá že nepůjdem a fakt ještě počkáme, jednou mi napsala není na co čekat a MĚLA PRAVDU! CHRUSTI JEŠTĚ JEDNOU TI DĚŠKUJU ZA NÁS ZA OBA. NEBÝT TEBE JSEM DO TED TAM KDE ZUZKA A TO JE FAKT NA CVOKÁRNU. Dokážu se do tebe vžít zuzi proto ti radím z vlastní zkušenosti jděte tam co nejdřív. At se netrápíš.
jinak hani co ty? jak je? u mě lepší ale myslím že jen díky těm čajům, jinak bych zvracela nonstop. strašně mě mrzí, že si to nemůžu užívat se vším všudy a cpát se a smát se a cítit se suprově a všechno to kolem. Strašně jsem se těšila a ted je to uplně jinak než jak jsem o tom snila...ale co už hlavně že je to tak jak to je a všechno přežiju. V úterý jdu na kontrolu to budu v 11týdnu tak se těším co je nového a taky na ten screening. Tam se těším a zároven bojím jít snad to dobře dopadne. Jéjda to je zase hodin tak jdu, mějte se papa

Ahoj holky, některá jste se tu zmiňovala o tom, že chodí na cvičení Mojžíšové. Přidám svou trošku do mlýna. Moje ségra pracuje jako fyzioterapeutka, tak sem se jí vyptávala na tohle cvičení a záležitosti kolem toho. Jak s cvičením, placením a tak... Říkala, že není vždy nutné platit horentní sumy, stačí doporučení od praktického lékaře, nebo přímo gynekologa. Cviky na posílení pánevního dna, který se rozdávají v brožurkách na gyndě, jsou právě většina cviků dle Mojžíšové.
Mobilizace kostrče, což je to pak vyšetření konečníkem, se k tomu vždycky provádí, protože často se nemůže otěhotnět jen kvůli zablokované kostrči. Provádí se vždy po menstruaci. Občas to může dost bolet, ale následuje velká úleva od bolesti. Většině žen pak zmizí menstruační bolesti.
Každý cvik je třeba opakovat přesně dle určení, u gynekologických diagnóz 4 - 24 měsíců. A měly by se cvičit první 3 cviky ráno, 4 odpoledně a 3 večer.
Taky mi říkala, že když se budoucí mamča do toho pustí, tzn.začne cvičit a nechat se napravovat, tak by se neměla cca tři měsíce cíleně snažit, protože pak hrozí mimoděložní těhotenství. To ale prý není nijak doložený, ale proč to riskovat... Když už jim tam přijde snažilka, která už zrovna absolvuje cyklus umělých oplodnění, snaží se jí napravovat vždy mezi odběrem vajíček a následným transferem, aby byla děloha dobře připravená na uchycení embryí...
Ségra nám o tom doma občas vypráví a i já se na dálku raduju z každýho mimča, který se jejich rehabilitačnímu středisku povedlo, protože (zatím jenom z vyprávění) vidím, jak je to čím dál těžší...
Všem tady držím palce.

http://www.cemrfree.cz/w1/index.php?Ambulance_FBLR_-_MUDr._Ivan_Krupa:L%E9%E8ba_neplodnosti_akupunkturou

Zuzko 1, chápu tě. Včera jsem byla na schůzi a seděla předemnou paní, která byla stejně těhotná jako já..., když jsem o miminko přišla poprvé.... Už měla veliký bříško a já si říkala, že teď bych ho měla stejně veliké... Tak proč ona a ne já??? Samozřejmě, že bych byla nejraději, aby obě... je to přímo naše sousedka, takže ji budu potkávat každej den a pokaždé když to dítko uvidím, tak si vzpomenu, že já bych už měla takle velké dítě...

je to těžký, věř mi. Bylo mi hrozně... Říkala jsem to manželovi a on na mě..."já vím, taky na to myslím...". Ale pak hned dodal..."nevíš, co si prožily, třeba se o miminko snažily pět let..., neznáme je... Nebo jim třeba někdo umřel, onemocněl..."

Zuzko ty se snažíš skoro rok, já se snažím už skoro dva a půl roku... Vím, jak Ti je....,

Ale ještě opravdu není nic ztraceno, četla jsem, že průměrně žena otěhotní do půl roku... My tedy čekáme takle dlouho, ale do roka je to pořád normální... Pokud se to nepodaří, půjdeš na CAR, udělají testy, zjistí příčinu a pak už to půjde jak na drátku a budeš mít pocit, že se něco děje...

Vím, proč jsi smutná... Jen čekáš..., ale jakmile se to rozjede, budeš vidět, že s tebou doktoři něco dělají... tak bude líp. Věř mi. Já si tím prošla také...