Hrůza z těhotenství

Ahoj,založila jsem toto téma a proto bych Vám ráda napsala, že jsem šťastnou maminkou dvouměsíční holčičky. Mám postavu jako před těhotenstvím, a porod vůbec nebyl žádná hrůza. Záleží také naštěstí dost na Vás (i když ne úplně, tak přece jen dost a dost), jakvše proběhne, a jak se všechno zase "spraví".

Simono, ještěže to dítě nechceš, byl by to chudák.

Mila Simono nechapu jam mužeš takhle mluvit sama jsem měsíc po porodu,nikdy jsem neměla na břichu jedinou strii jak to popisuješ ty,nikdy jsem nechoila jak obtloustlej a oteklej balon a navic s tou nemocnicí jak ty vykládáš taky není pravda.Dnes si my rodičky můžeme vybrat,kde chceme rodit.Já rodila ve Svitavách a nemůžu si stěžovat a nějaký klystýry na pokoji apod.jak píšeš rozhodně nehrozí.Takže milé dámy kdo se bojí těhotenství a porodu nenechte se znechutit ještě víc.Já sama se bála jak to celý od začátku zvládnu ale když jsem ucítila první pohyby svýho miminka tak jsem věděla že bych neměnila ani za nic.A Porod?No řekla bych to takhle,v tu chvíli to zatraceně bolí ale když vám toho malinkýho človíčka přiloží na břicho je to ten nejkrásnější pocit kterej v životě můžeme zažít.Takže všem kdo se bojí hlav§ vzhúru a snažte se ten strach překonat at se jednoho krásn´ýho dne můžete radovat ze svý dcerušky či synáčka

ahoj holky, ja mam taky tuto hruzu. bohuzel jeste navic mi za chvili bude 31 takze me hruza budto prejde, nebo se se mnou rozejde pritel (ten deti chce). Temer vsechny spokuzacky ze zakladky, gymplu, vejsky deti jiz maji a tvari se, jake jsou spokojene, pritom si zive pamatuji jak nadavaly kdyz byly tehotne. Jen co se nehlidaji jim utece jak jsou nespokojene. Proste mam smulu ze jsem mezi poslednimi netehotna a mam denne pred ocima spoustu velice odstrasujicich prikladu. Nemam ani des z toho ze mam miminko v brisku, spise z toho "co bude pak". VSECHNY me kamaradky se priznaly jak je ponizujici obdobi kdy nevydelavaji a podotykam ze i ty co maji hodne bohate manzely jsou tercem rozepri, kdy se panovi zda ze mlada moc utraci (pritom sami nevi kolik stoji pleny). Mam proste hrozny strach z toho, ze se mi po porodu uplne skazi vztah s partnerem (o intimnim zivote nemluvim - to take zadna maminka navenek neprizna). Proste jak se rika, pokud mate dite tak uz mate starost na cely zivot. Mam spoustu jinych starosti a nedovedu si predstavit sebe jako zcela nesobestacnou osobu, ktera supi po ulici s brichem, doufa ze ji pusti sednout v tram, rika si doma o penize atd.... Porad si rikam ze u nas to bude jinak ale uz tomu moc neverim. Hlavne ty hadky o penezich priznaji vsechny "maminky" zcela nechtene (my se o nehadame ale kdo vi?). Je to takhle strasne i u vas???

Ahoj Wiero,už jsem tady taky vloni přispívala (děs z těhotenstvi v důsledku panické poruchy, kterou trpím) a jsem ráda, že ses s těh. tak dobře vyrovnala.Já jsem měla taky strach, ale když jsem viděla mimino, tak bych ho chtěla hned taky. Tak jsme na tom zapracovali a právě jsem zjistila, že se to asi podařilo (po 3/4 roce). Ale skoro pořád cítím úzkost a strach a žádné slastné pocity se zatím nedostavily. Nemůžu říct, z čeho konkrétně mám strach. Z porodu asi ne. Spíš z toho, že už se to nedá vrátit a taky z toho, co to se mnou udělá, až ucítím pohyby a začne mně růst břicho. Nejradši bych se nechala hibernovat na následujících 9 měsíců a probudila se až s miminem v náruči.Naštěstí mně zatím není moc špatně, jenom večer si připadám jak na kolotoči, ale to jdu spat.Zatím ahoj a doufám, že se mi těhotenství zalíbí.

pro Kláru:Právě jsem v 15. tt. je to nádhera, snad bude vše ok. Bylo mě vlastně ještě 22, přišlo to na mě půl roku před tím, nežli se nám to podařilo...držim palce, holky, Jste přece lidský bytosti a těhotenství je vlastně vaše poslání, takže je úplně přirozené

Ahoj, taky jsem tu psala nekdy v cervnu min. roku, ze mam strach a paniku z tehotenstvi, no a ted uz jsem taky tehotna. Je to fakt zajimavy, ale jsem klidna a beru to tak jak to je. Na miminko uz se tesim a zatim si nepripoustim nejake obavy z porodu atd. Proste se to musi zvladnou vsak ono to netrva zase tak dlouho a pak hlavne jen prezit sestinedeli. Jde fakt hlavne o miminko:-))

Simonka mně šokovala. Takový kozeny akorát straší ty, co to ještě nezažily. Mám jedno dítě, v těhotenství jsem přibrala 20 kg, ale při mé výšce to nebyla zas taková katastrofa. Mám silnější kůži, takže i když jsem nosila v břichu mamuta 4,40 kg, mám krásný břicho bez strií. Prsa po 14-měs. kojení vypadaly katastrofálně, ale to se časem trochu upraví. Není to už jako zamlada, ale zdravý děcko za to stojí. Když se dnes dívám na video z té doby, tak jsem byla taky pěkná oteklina, i když jsem proti některým maminám vypadala dobře. Váhu jsem měla zpátky už 3 měsíce po porodu, aniž bych cokoliv dělala (není na to čas). Štíhlá maminka s krásnou pletí, i tak se dá po porodu vypadat. Přijď se podívat, Simonko, jak atraktivní jsou některý maminky :) Ahoj !

Ahoj holky,v květnu jsem tu psala o svém strachu z těhotenství - ne ze stránky, že se bojím o postavu, ale aby vše dopadlo dobře a dítě pak bylo zdravé. Psala jsem něco o tom, že jsem smolař... No nakonec jsem všemu nechala volný průběh a v říjnu otěhotněla. Chci Vám jen napsat své pocity, holky, nebojte se hormony vše zařídí, cítila jsem sice šílený strach, aby vše dobře dopadlo, ale na druhou stranu obrovský štěstí, které se rozlévalo po celém těle. Bohužel vše dopadlo špatně a v 7.týdnu jsem potratila. Když čtu příspěvek Báry, tak jsem taky dost často myslela na to, aby se náhodou něco nestalo atd. Rozhodla jsem se příště zkusit přemýšlet jen pozitivně a nechat průchod tomu štěstí i když to napodruhé bude už náročnější. Takže se nebojte, když už to přijde, tak člověk začne myslet úplně jinak nebo aspoň já to tak viděla. A nějaký věci jako postava jdou úplně stranou.

Čím více se budeš bát, tím hůř tvoje těhotenství dopadne. Jasně, že budeš mít strach, ale musíš ho překonat. A s tak čiperným vetřelcem, jako mám já ti to půjde snadno. U prvního těhotenství jsem měla velký strach, že potratím. A stalo se. Teď chodím normálně do práce a budu se snažit tam zůstat co nejdéle. Alespoň nemám černé myšlenky. Krásně se o tom píše v knize "Tajomný život dieťata pred narozením". Vyšla asi v r. 1993 na Slovensku. U nás je možná taky k sehnání. Vřele ji doporučuji všem maminkám a hlavně ženám, které nechtějí mít děti. Tam se taky dozvíte, co je možnou příčinou vašeho nechtění.Jo a to, jakou postavu budete mít po porodu závisí jednak na genetice, ale hlavně na vás. Jestli budete večery trávit u telky s mísou chipsů a chlácholit se tím, že jste těhotná a že stejně ztloustnete, tak pak z vás zaručeně vyroste maminka-otesánek.Ještě bych chtěla vědět, co je s tou šílenou porodní asistentkou. Abych věděla, které nemocnici se mám za tři měsíce vyhnout obloukem.

Máš pravdu, Martino, ani pro mne není postava tak důležitá.

Ahoj holky. Taky si dovolím přidat svůj názor. Taky se bojím těhotenství, a často říkám, že děti mít nechci, ale vskutku nikdy jsem nepřemýšlela nad tím, že bych si zkazila postavu. Bojím se, abych neměla nemocné dítě, bojím se všemožných komplikací, bojím se, jestli zvládnu porod, a všeco bude následovat. Myslím, že to je důležitý. Zatím mám ještě čas (je mi 23 a děti chci až za pár let),ale přesto vím, že i za cenu zničené postavy, děti jednou určitě chtít budu. (kdo říká, že za dvacet let budete mít super postavu, když neudete rodit? já bych se tomu divila)

Aleno, já mám po těle taky strie, a to jsem ještě nebyla těhotná, mám je od puberty. Ale co člověk nadělá. Jsem stejně dost hezká holka :o))

Barčo, to máš tedy štěstí, ale moje sestra má po těhotenství všuje samé strie a ty nezmizí. A také kazí vzhled těla. Ty je nemáš? A laser nepřipadá v úvahu - stálo by to moc peněz.

Vážené dámy, rodila jsem císařským řezem. Chápu, že v porodnici vypadá děsivě, ale už po týdnu to není nic nepěkného a ještě celý rok se jizva zatahuje a zmenšuje a nyní tam nemám skoro nic (chodím na nuda pláže a ještě si toho nikdo nevšiml).Po slepáku jsou horší.A za druhé: postava se Vám sama vrátí tak do půl roku jako dřív. Jsem líná, nikdy jsem necvičila, takže ani po porodu mě to ani nenapadlo, na diety taky nejsem. Upraví se to všechno samo. Nevěřte tomu, že Vám zůstane břicho nebo podobné blbosti.

Hani, jasně, že bychom to všechno chtěly lepší, ale mně na Simoně hodně vadilo to, jak se vyjadřovala o maminkách, že jsou nateklé, mají břicha plná strií atp., a že ona takhle tedy dopadnout určitě nechce. Přišlo mi, že je příliš zaměstnaná svým vzhledem, asi je to její nezralostí. Já se taky vůbec necítím na to, mít teď dítě, ale nehnusí se mi nateklé mamči, s povadlýma prsama. Vím, že mít dítě, trochu ovlivní postavu, ale zdá se mi to oproti zdravému a mému dítěti taková banalita...Navíc ne všechny maminky dopadnou s postavou hodně špatně..Prostě a jasně bych nechtěla mít při porodu takovou porodní asistentku, která by si o mě myslela, že jsem snad zrůda, nebo co..A která je přesvědčená, že děti rozhodně ne, to se na mě nezlob, ale její názor musí být znát na jejím přístupu k maminkám.

Ahoj Wiero, v kolika to na Tebe prislo?

Milá Ketty, měla jsem pocity jajko skoro všechny přítomné, a taky jsem čekala na hodiny, které ty nesmyslné obavy přehluší. Myslím, že jsem se jich dočkala. Právě mám pocit, že dítě chci za každou cenu a že já nebudu v těhotenství ta nejdůležitější, o co budu mít strach, ale bude to moje dítě...Počkej si na hodiny...

Jsem porodni asistentka a chapu postoj Simony, i kdyz jen castecne..Taky jsem toho vseho byla v prvaku ,,plna,, a dite jsem nechtela, vubec mi to nepritahovalo.Ale Simona se nad tim aspon zamysli, verte, me to pripadalo podobne.A to,ze se nam nelibi vsechny ty vykony,nedostatek soukromi, nastrihy atd.,,to je prece dukaz toho, ze bysme to chtely lip a jinak.Ja osobne mam svoji praci moc rada, snazim se byt na maminky moc hodna a vyhovet jim, ale bohuzel s tim mam nekdy problemy u ostatnich kolegu a kolegyn.To se totiz v Cechach nenosi..To Terezka: Je hezke, ze jsi si to vysnila tak, ze pujdes do te nejlepsi porodnice, kde ti napr.neudelaji nastrih, ale jak to vsechno vis? Bohuzel to neni pravda, i kdyz sama bych si prala, aby to tak bylo...Ale ceska klasika, jak o ni pises, je bohuzel jeste snad uplne vsude..ver mi, vim o cem mluvim.Spis nez na porodnici zalezi na tom, jaka asistentka tam bude + jaky lekar a pro co se u Tebe rozhodnou..

Pokud máte jakoukoliv fobii, tak s ní rouzumem nic neuděláte. A je jedno, jestli je to fobie z knoflíků neo z těhotenství. Velmi účinou pomocí je regresní terapie. Pokud o ni máte zájem napište mi na mail nebo se koukněte na http://web.telecom.cz/ivo.janecek/page13.html