Reklama

Jak na HUBNUTÍ II.

Babča Helena (Čt, 23. 10. 2003 - 12:10)

Ahojky berušky. Ivanko - zase přesně. Tvoje omluva na streanu Ivy = i moje omluva. Jen to neumím tak trefně vypsat, jako ty. Ivo, vážně. Má pravdu.Hellen - to ta krásná příroda tě odhalila. Já nejsem detektiv. Nebo že by jo? Vždyť tak blizoučko to taky není. Já mám sice taky práci v přírodě, ale v lese ne.A co to kafe s hyper? Někdy, snad, co?? Já vím, že sem určitě nejezdíte furtem furt, ale snad by to někdy mohlo vyjít.Chlapy pošlem někam do železářství, nebo tak. Tam hoďku vydržej,ne?Fontánko jupí. Máš možnost nové volby. Být svobodná a moci si dělat co chci. To by byl ještě lepší sen než ta vepřová se zelím. Holky, celá se klepu!! Už tady ZASE byli. Gajzlíci. Černý. Kradačský. Úctivý až to bolí. Prošmejdili co se dalo. Naštěstí část osazenstva byla ve střehu. Věřte nevěřte - jedněma dveřma jsem je vyprovodila - pro jistotu - oni se v obrátce za 2 min. vrátí. Naštěstí jsme všechno uzavřeli, jak má být. Pohotově - kde by se ještě v okolí mohli po práci ptát?? Já blbec!! Že jsem jim nedala možnost, a nechtěla vědět telefon, nebo doklady pro možnost zavolání. Práce není - ode všad je vyhodí a to jim nahrává. Buďte ve střehu! Jsou drzí, až nás ta drzost zaslepí.Tak dnes zatím: celozrnný rohlík a 5 dkg paprikovýho salámu (áááu, ale měla jsem přece psát pravdu) , l kafe, 2 čaje, neslazený nic, jablko. Ten smaženej sýr, co máme k obědu v jídelně, ten už se klepe. (A já na něj)Babča Helena.

Adriana (Čt, 23. 10. 2003 - 12:10)

MARTINO, stejně jseš dobrá, s tou školou! HANKO, ta Kavárna-Créperie je jedna v řadě občerstvoven v posledním patře Nového Smíchova (jak jsme venku před vchodem měly posledně sraz). Ale jedna porce (1 velká tenká palačinka) cca. 90,- Kč :-(

IVANA (Čt, 23. 10. 2003 - 12:10)

Hellen, lámu si hlavu, kolik sanatorií na plíce je v blízkosti Svitav. Je jich víc? To by byla sranda kdybysme pár metrů od tvého pracoviště na zahradě mojí švagrové před pár týdnama vybírali brambory.Pa.

Hanka (Čt, 23. 10. 2003 - 12:10)

Ahoj,dneska ještě jednou a naposled.Nevím, jestli jste si všimly tohoto článku na úvodní straně, ale je docela zajímavý a zajímalo by mě, co si o této očistě myslí Iva: http://www.doktorka.cz/run/redsys/zdravi/r-art.asp?id=1940Mirko, nás fakt to Tvoje těhotenství zajímá, chci taky trochu vědět dopředu, oč jde :o) I když mě se to ještě nebude týkat dlouhá léta (ale chci mít děti do 30), ale sestra plánuje v brzké době mimíska, tak ji můžu upozornit na různá úskalí.Ivanko, právě že ´mi mamka pro mou

Martina (Čt, 23. 10. 2003 - 12:10)

Jani, já nebudu inža jen Bc. ale nějak mi to tu štve, hlavně nejsou peníze a nebudou, vždyť to čteš tady v tisku, taky člověk nechce přibližovat, jak říká Ali představa, že to tu čte někdo z firmy je šílená. no uvidíme.

Fontána (Čt, 23. 10. 2003 - 11:10)

Jo, jo RENATKO, má i dobré stránky

Hellen (Čt, 23. 10. 2003 - 11:10)

Krásné dopoledne berušky. Máme tu sice pod mrakem, ale les je čisťounce vypranej.Já se taky přidávám se zapisováním všeho co zfutruju a

Iva (Čt, 23. 10. 2003 - 11:10)

To je přesné Jani. Není teď pro nás problém zajít nakoupit do obchodu 2km a v zimě nás teď čeká každotýdenní sobotní vycházka na zahradu pro brambory a jablka, vzdálenost tam i zpět skoro 11km a vím, že potom mi bude fajn.Chůzi mi zpříjemňuje kvalitní obuv, fešácká větrovka, na uši čelenku, a teď i krokoměr, ze kterého mám radost. To se potom šlape. Do kapsy sušené hrušky a jablíčka a sledovat, jak se mění příroda, zhluboka dýchat a těšit se na horký čaj. Už se těším, doufám, že zítra a o víkendu někam vyrazíme.

Adriana (Čt, 23. 10. 2003 - 11:10)

Ahojte,MAXO, to je smutné :-( VĚRO, na úpravu fotek stačí nějaký volně dostupný prográmek (třeba GIMP). Ale pokud chceš z fotek dělat koláž, chtělo by to už něco sofistikovanějšího. Napíšu ti do mailu podrobnosti.Ty pohankové palačinky dělají v jedné kavárně na Andělu - nahoře nad Carrefourem, jak je taky kino. Je to tmavší slaná palačinka, tenoučká a s různými náplněmi.MIRKO, nás všechno kolem miminka ZAJÍMÁ!!! Hubnout v těhotenství je přece blbost, to je jasné. Ale ty ses na to dobře připravila, spoustu přebytečných kil jsi odhodila před tím, takže jsi měla mnohem lepší startovní váhu. Chápu, že času máš málo, ale když si nějakou chvilku najdeš a napíšeš nám sme, co je nového, budeme moc rády! :-)MARTINO, ptala ses na kocoura - byli jsme v Přerově koncem září, od té doby mám jen kusé informace. Prý je jak z divokých vajec, dospívá a překypuje energií. Ale je to jejich miláček a všechno mu projde :-) Tedy kromě značkování, za to je plísněn a brzy ho asi čeká ta potupná operace. Ale v bytě nemůže zůstat chlapákem, to by nešlo..JANO, jsem si představila, jak z hladu likviduješ tu rybí návnadu.. ještěže jsi upřesnila ty žížaly :-)))))No, když tu tak píšete ty jídelníčky, tak přiznám svůj včerejší:Snídaně v 8:30 - dva kornspitze s žervé (20g), kelímek (cca 200-230g) mrkvového salátu s ananasem, zelený čaj.Oběd ve 13.30 - dva listové šátečky s tvarohem, káva.Svačina před odchodem z práce v 16.30 - broskev.Večeře v hospůdce - kuřecí stejk s česnekovou omáčkou, vařené brambory. Dvě light coly, čaj s rumem.Dneska snídaně totéž, jen místo cornspitzů chlebová bagetka. Na oběd mám dva celozrné ořechové rohlíčky, před odchodem z práce si dám skleničkový jogurt, večer budu doma, takže vařené brambory (250g) s trochou másla a malá plechovka sterilovaného hrášku. Je toho dost, že? Malé časté porce mi nevyhovují, pořád tak myslím na jídlo a už po dojedené jedné porce se nemůžu dočkat další. Ráno se musím nacpat, abych se soustředila na práci a nemyslela na jídlo. Na oběd si pak vzpomenu až po hodinu po poledni, někdy i později. A než vyrazím z práce domů, musím sníst něco malého, aby mě nehonila cestou mlsná, protože moje úchylka byla vždycky "něco na cestu", co jsem si koupila na nádraží nebo ve stánku u metra.Dneska bych ráda zvládla rotopádění.

Jana (Čt, 23. 10. 2003 - 11:10)

Ahoj holky,zima zima, já snad ani nedožijudo jara. A to má být ještě hůř, zítra dokonce sníh i tady v naší skoronížině.IVO, tvůj popis boje s váhou je opravdu hodně výmluvný, každá jsme to určitě zažili na vlastní kůži. Se zaťatýma zubama shodit pár kil, pak slabá chvilka, kdy si řekneš vždyť to přeci nemá cenu, stejně nikdy nic nezhubnu a hurá - vyplenit ledničku a sežrat všechno co neskočí do vody nebo nevyleze na strom (i když já bych to v tom záchvatu žravosti následovala). Pak deprese, výčitky, jak jsem blbá, nemožná a hnusná. A to pořád dokola, střídavý nálady, kdy si připadáš docela solidně a pak zase dny, kdy se na sebe nemůžeš podívat. Já se dostala v tom lednu do stavu, kdy jsem se nenáviděla, nemohla jsem se na sebe podívat, bylo mi z mýho těla zle. No a pak se to zlomilo, asi jsem našla to poslední puzzle do skládačky a šlo to. A taky určitě nejsem jiná, starosti rozhodně neubyly, nervy někdy taky (naštěstí ne z váhy), ale určitě mám ze sebe pocit, který jsem před tím nikdy nepoznala. Vím, že si klidně půjdu zaplavat do bazénu, že se s klidem vysvléknu ve sprše před ostatními a nebudu mít pocit, že na mě každý čumí, jak jsem tlustá a ty k..y (další část těla, z který jsem měla ukrutný depky). Teď mě neurazí, spíš naopak, když mi manža řekne - nechybí ti něco v tý podprsence? Je to balzám na moji dušičku a jsem šťastná, že jsem to dokázala - A TO HLAVNĚ DÍKY VÁM!!!ADRIANO, máš svatou pravdu, každý si musí najít svůj styl a systém, který mu bude vyhovovat. To, jak jsem hubla já, druhému může dělat obrovský potíže, ale já si zvykla a vyhovuje mi to.ALENO, omlouvám se za to pojmenování, uvědomila jsem si, až když už jsem dopsala. A z Plzně ho odeslali prý proto, že nemají místo, ale v tý nový se dozvěděl, že už jim to jeho doléčení (píchat 3x denně anitibiotika) nezaplatí pojišťovna, tak proč by ho tam drželi, oni si musí na sebe vydělat. Je to bordel se vším všudy a lidi akorát přivádí na pokraj zoufalství, táta je na zhroucení, máma mi líčí jeho zážitky s brekem do telefonu a není lepší vidina, protože ho tam čekají 4 týdny. Nevím akorát, jestli to vydrží psychicky. Jemu v podstatě už nic není, noha je v pořádku, dokonale zahojená jizva, všechno zvládne sám bez pomoci, akorát ty injekce.IVO, přesně takhle jsem začínala na kole já, před 2 roky jsem jela na chatu a zpátky (cca 30 km) a myslela jsem, že na konci umřu. Když jsme jeli na výlet, tak jsem vybírala trasy, kde nejsou velký kopce. Teď jedu na chatu a zpátky, makám na zahrádce a večer odstepuju hodinu na AE a zvládnu to bez problémů. A naopak, trasy kde jsou kopce uvítám, protože vím, že na to mám, sice jsem pořád servaná a utahaná, ale mám krásný pocit, že to dokážu. A taky vyhledávám to, co jsem dřív bytostně nenáviděla, dlouho chůzi, makačku na zahradě - letos jsem zryla za dvě odpoledne celou naši zahrádku, a malá plocha to zrovna není, dlouhý jízdy na kole a i běhání. A co je hlavní, baví mi to a do ničeho se nenutím. MIRKO, neštvi a koukej psát, ják nemáš co psát? Většina z nás tu píše hlavně o sobě, tak koukej psát, ať víme, jak jsme "na tom". A na to kafe se musíme sejít, ani si nevzpomínám, kdy jsme byli naposled.MARTINO, ty chceš utéct na jiný místo? To víš teď budeš "paní inžinýrka", tak už si můžeš vybírat.A 1/2 cottage se nechá sníst lehce, rozpulte si rohlík a na každou půlku si rozmažte tenkou vrstvu. Já když jsem ještě ráno snídala, tak jsem si kupovala ten sladký a takhle mi vystačil i na 3x.RENTI, máš asi hodně zpomalený metabolismu. Mě osobně hodně pomohl každý týden pitňák, po 2 týdnech se mi váha rozjela a pak jsem šla dolů každý týden.HANI, podobně jsem skončila s pitňáky na začátku prázdnin. Při posledním mi bylo tak zle, že jsem měla pocit, že mi ani neunesou nohy. Odpoledne jsme byli s malým na rybách a já tam porušila pitňák tím, že jsem mu doslova sežrala návnadu pro ryby - teda starý housky a chleba, ne žížaly, tak špatně jsem na tom nebyla.Musím končit, od rána plním tak na 20%, tak si jdu dodat energii nějakým dobrým papú a budu se snažit to dohnat.Mějte se krásně (tady úplně černá obloha, ono snad opravdu bude sněžit, néééé).

Renata (Čt, 23. 10. 2003 - 11:10)

FONTÁNKO kašli na něho! Má vůbec nějaké dobré stránky miláček Tvůj?Nebo je to jen takový malý sobeček, který myslí jen na sebe a své děti

IVANA (Čt, 23. 10. 2003 - 11:10)

Jasně Fontánko, výborně, jako důležitý vidím termín PŘED létem, páč v létě na dovolené už bych to viděla na špacíry ruku v ruce s výsledkem lovu.

Fontána (Čt, 23. 10. 2003 - 10:10)

RENATKO, mě by taky víc pobavilo, kdybychom roztleskávaly my kulatější :-))Jinak móóóóc hezky jsi nazvala toho mého kojenečka: miláček, jo? To asi těžko, nejspíš jste tu všechny měly pravdu. To, že by chtěl zase žít s tou manželkou, mi řekl přesně před týdnem a od té doby jsme se neviděli. O víkendu mě jen bombardoval SMS, že prý je jasný, že by zase chtěl žít s ní, kdyby to šlo, protože kdyby řekl, že to tak není, znamenalo by to, že nemá rád svoje děti!!! Klid :-), já když jsem to pčetla, chvíli jsem seděla s otevřenou hubkou a pak se začala chechtat (já vím, že se to nedělá, ale ten smích ze mě vytryskne hodně často). Tuto myšlenku pak ještě v několika SMS různě opentloval. Já mu jen napsala, že o děti přece vůbec nešlo, ale stejně to nějak nepochopil. Myslíte si, holky, že ho napadlo říct :

Alena (Čt, 23. 10. 2003 - 10:10)

RENTITKO - pokud já vím, tak k rozběhnutí metabolismu je nutné časté a pravidelné jídlo - aby se tělo přesvědčilo, že příjem bude, že nemusí nic zbytečně ukládat na horší časy, že jsi nadobro skončila s hladověním, jednostrannými dietami, že už prostě pořád bude dostávat to, co potřebuje. Jestli jsi ho vytrestala už víckrát nějakými těmi šoky z nedostatku, tak ti hned tak věřit nebude, bude to pár týdnů trvat, než ti uvěří a pak naběhne. Je to strašně laicky napsáno, ale ta podstata v tom je.ZUZKO - nekřivdi smrti, pokud už si ji personifikuješ. To je naše jediná životní jistota. A vše je relativní. Když budeš mluvit se starým bezmocným člověkem, který umírá třeba rok opuštěný, závislý na cizích, ponížený svojí nemohoucností, řekne ti stoprocentně, že by raději žil o 10 let míň, kdyby mohl umřít ve spánku v noci, padnutím na zem apod. A každému z nás zemřou rodiče, sourozenci, příbuzní, řada z nás zažijeme smrt partnera, bohužel se někteří dožijí i smrti svých dětí (to je zatím jediné, s čím se nedokážu srovnat). Nakonec budeme umírat my sami. Prostě to tak je, smrt je ukončením našeho života a určitě je dobré tento fakt v sobě přijmout. A je důležité umět prožít i ten strašný smutek, který na nás padne, vyplakat ho, vyřvat ho, nechat si dost dlouhou dobu na truchlení a pak se zase zvednout a jít dál a znovu si najít v životě smysl a radost.A.

MACEK (Čt, 23. 10. 2003 - 10:10)

Na www.aerobics.cz je možnost výpočtu jak BMI, tak BMR /min potřeba kcal/den/ a OTF

Iva (Čt, 23. 10. 2003 - 10:10)

Ivanko, já vím a díky za upřímnost.

Renata (Čt, 23. 10. 2003 - 10:10)

To by mě pak na druhý den nestačil deníček kolik bych si tam zapisovala jídla na zpravení chutí:o)

IVANA (Čt, 23. 10. 2003 - 10:10)

Ahoj děvčátka,Maxo, je mi to moc líto. Vyplač se, nech protéct bolest a lítost. Není to tak dávno, kdy mi jeden človíček řekl: "uvědom si, že smrt znamená klidný spánek pro mrtvého a bolest, výčitky a lítost pro ty, co zůstali. Nebuď sobec, nech mrtvé v klidu odpočívat a sobě odpusť." Přeju hodně síly Maxo.Věrko, čím víc píšeš o sobě, tím víc cítím vůči tobě úctu, čím víc popisuješ vnímání toho co prožíváš, tím víc cítím vůči životu tu diskutovanou pokoru. Mirko, to nemyslíš vážně. Ty nás chceš vynechat, nepotěšit nás tím, jak se daří miminku, jeho mámě, tátovi a sestřičce? Vždyť je to tak krásný přečíst si od tebe, co ten tvoreček dělá, jak jej vnímáte, z toho co píšeš je cítit štěstí i přes blinkací potíže a starosti. Piš Mirunko a věř, že člověku udělá moc dobře, když si připomíná díky tvým slovům dobu moc krásnou, něžnou a nabitou láskou k tomu schovanýmu zázraku v bříšku. Ivo, ze začátku jsem byla vůči tobě dost nedůvěřivá. Připadalas mi jako takovej příliš solidní studenej nos. Mýlit se je lidské, proto se ti nebudu za svůj počáteční pohled trapně omlouvat. Seš obdivuhodná holka, s velkýma vědomostma, přemýšlivou hlavou a srdíčkem, který je ochotný rozdávat.Janko, co vyvádí štítná žláza netuším, ale moc ti přeju, ať tě netrápí a ať je vše v pořádku.Babčo, tak to je nádhera, ty se vlastně nacpeš ve spánku a ještě bez knedlíků, takže ráno už vstáváš s plným bříškem! Fakt skvělej způsob hubnutí, já bych to vůbec nezavrhovala. Dnes si dej v noci buchtičky s krémem a to by na zítřek ze sladkýho stačilo.Rentitko, vydrž, depka odejde, mělas teď velký fofry v práci, na baráčku, teď se ti to napětí, který jsi neměla čas vnímat vyvalilp a zlobí. To víš, že kila půjdou dolů, začne fungovat klimatizace a bude zase fajn. Netrap se beruško, bude dobře, hlavně se uklidni, zvládneš to. Rentitko, já jsem opravdu co se týče stravy totální tápač, ale děvče o jednom jsem přesvědčená - člověk má jíst, zobou ptáci, neblázni s půlkou jogurtu.Martino, MOC ti držím pěsti nejen k pohovoru ve středu, ale i ke klidu v momentálně tápající hlavičce. Změnu se vším všudy ne, byla by velká škoda změnit TEBE, ale s tím zaměstnáním to klidně zkus, v tomto případě to klidně může být změna k lepšímu.Ali, Renatko, holky, Daně jsem posílala SMS s dotazem, jaká byla reakce kolegů. Myslím, že její odpověď o půl třetí ráno - Juchů, teď jdu hají do postýlky - je naprosto jasná. Musela se naše holka šikovná probrodit obrovským mořem obdivu a zaslouží si ho.Haničko, opět opakuju, že jsem stará tupá struktura, ale když vím, jak jsi křehká, být tvou mámou, pitňáky bych ti zatrhla. Není lepší třeba zeleninový den než být jenom na vodě?Nic děvčátka, ráno jsem na sebe vycenila zuby a nahlas si s přesvědčením řekla - dělej co zvládneš a uvidíš, jak to dopadne. Včera večer jsem synům sdělila radostnou novinu, že nemusí chodit s odpadkama, že budu chodit já. Manželovi jsem vyjevila své přání, že pokud to jen trošku bude možný, ráda bych, aby se mnou každej večer aspoň půl hodiny šlapal po sídlišti. Musím už vytáhnout šálu, protože včera večer už nám mrzly uši. Mějte se moc hezky, děvčátka.

Martina (Čt, 23. 10. 2003 - 09:10)

tak to zarovnej na litr a bude to.

Renata (Čt, 23. 10. 2003 - 09:10)

Marti a to si mám počítat jestli vypiju 3 dc a nebo 4?Já už si to pak nepamatuju:o))))

Reklama

Přidat komentář