Reklama

muze neco vest muze k tomu, aby nepodvadeli?

kapka (Čt, 27. 11. 2003 - 20:11)

zapomnela jsem se podepsat "pravym" jmenem

krokoucovazena (Čt, 27. 11. 2003 - 20:11)

hm, zajimavy dotaz, tohle me nikdy nenapadlo si to vazne predstavovat a popravde receno, nemam moc chut o tom ani premyslet, proc taky, je skvely manzel, lepsiho bych nenasla, pere doma, uklizi, bavi se s detmi i se mnou, nemlati nas, nechlasta,a co hlavne, citim,ze me ma o p r a v d u rad, nemam nejmensi duvod,nedokazu si predstavit, ze by byl skutecne neverny, ikdyz nekdy me to napada, ale to asi kazdeho, nechci byt zarliva,nastesti to dokazu,jinak bych ale za nej dala ruku do ohne, ma me moc rad, to vim, a tohle by mi nikdy neudelal, ikdyz jsme si mockrat pocvidali o neverach pratel a tak, a spolecne to okomentovali jako holt zivot, a ze vlastne o nic moc nejde,stejne si myslim,ze kdyz prijde na vec,tak takovy neni a kdybych mu nekdy nahodou prestala stacit, urcite by mi to rekl, je velmi svobodomyslny,ale nikdy nedela nic, co povazuje za spatne, takze pokud by mel jinou zenu, rekl by mi to, jako cokoli jineho,jako treba,ze jde s detmi ven, abych ja s tim faktem mohla take nalozit,jak budu umet. Ale o tom ted nechci premyslet, jestli bych nedelala nic, nebo si taky nasla milence, nebo bych se s tou jinou zenou o krokouce podelila nejen v posteli, nebo bych odesla. Kazdopadne vim,ze bych se ho nijak nesnazila ziskat zpet jen pro sebe, od te chvile bych mu asi vazne davala vedomy duvod k nevere, protoze by pro me jednoduse prestal byt ten muj uzasny krokouc,z cehoz mam strach, a proto doufam,ze takova situace nikdy nenastane. Ale nastesti se me takove uvahy netykaji doopravdy, krokouc je uzasny,milujici,hodny a verny.A CO KDYBY VAM PANI KROKOUCOVA NEKDO TED UKAZAL DUKAZ NEVERY VASEHO MUZE?mela bych mozna chut se na to zeptat primo krokouce, ale nejspis by to byla hloupost a dotazy bych ho jen zbytecne urazela,proc bych to delala?

Renata (Čt, 27. 11. 2003 - 19:11)

Kokroučova žena je milá a jak napsal není žárlivá.Takže asi nepřipouští, že by jí on mohl nevěrný být.Jejda...já bych si tu žárlivost v té své makovici taky chtěla vypořádat:o)

Charlie (Čt, 27. 11. 2003 - 18:11)

Mě by pro změnu spíš zajímalo, jak má nevěru v hlavě srovnanou (jestli tedy vůbec nějak má) Kokroučova žena...

Veronika (Čt, 27. 11. 2003 - 15:11)

Myslim, ze vsem je jasne, ze pokud vztah nefunguje a partneri se sobe odcizi a nepritahuji se, ba dokonce se odpuzuji, dochazi casto k nevere. To si ale myslim, ze tolik lidem nevadi, to tady prece neresime. Resime spis tu situaci, kdy vse je ok, kdy napr. muz (kdyz uz tu mame kokrouce, vyuzijme ho jako priklad-sorry, kokrouci :-)) ma rad svoji manzelku, dokonce si ji velice vazi (!!) nerad by o ni prisel atd. atd., pak neveru nechapu a odsuzuju...neresim pripady, kdy si lide nerozumi, ale kdy si rozumi a presto se podvadi..-tomu opravdu nerozumim..ad reseni problemu neverou:tim, ze zahnu, tak prece problem neresim-a to absolutne. spis delam neco, co zrejme pomuze moji psychice v nejake obtizne zivotni situaci, ale ta situace se tim nemeni-ta zustava stejna...proto nechapu tento argument, prosim, aby mi ho nekdo vysvetlil...a taky absolutne nechapu kokrouci vyrok, ze nevera je zcela nekompatibilni s Tvoji manzelkou. Nechci utocit, jen by me zajimalo, jak to teda v ty hlave mas srovnany-a to vazne, fakt me to zajima, bez urazky. Me prece jen pripada, ze i kdyby to bylo jakkoliv nekompatibilni, tak to prece (jak uz se tu o tom mluvilo) prinejmensim bude kompatibilni v oblasti jeji vaginy, kterou v podstate sdili s cizi zenou (pokud muz nepouziva kondom a i to vlastne neni bezpecna ochrana pred vsim..) stejne tak jako ja, kdyz budu spat s jinym muzem, bude muj muz sdilet jeho penisovou mikrofloru...no, nevim, jak by se mu to libilo...:-))

kapka (Út, 25. 11. 2003 - 16:11)

vzdyd ja to tak myslela, ze nehodlam na vztah rezignovat jen proto,ze je mozne,ze mi muz bude neverny, diky abby, na tu knizku mrknu.

Abby (Út, 25. 11. 2003 - 09:11)

Kapka-myslím,že to vidíš moc černě.Neovlivníš,když ti chlap bude chtít být nevěrný.Ale neznamená to,že máš vše vzdát.:-)Jsou ženy,které muži nikdy neopustí,protože mu dávají vše,co potřebuje(viz.kokrouč),ale jsou i ženy,které muži občas potřebují.Jsou to takové jejich úlety,kdy si potřebují dokázat,že 1)za něco ještě stojí a za 2)že nejsou až tak závislí a připoutaní ke své ženě.:-))A když si to dokážou,radostně se vrátí domů.O nic nejde,pokud je jejich žena opravdu ta pravá.No ale stejně každý vztah je jiný,každý chlap je jiný a nejde to paušalizovat.Prostě jen žít, dávat lásku a přijímat,co ti život přinese a pokud se ti to nelíbí,máš možnost něco změnit.Dostala jsem doporučení na prý prima knihu,tak dávám do placu: Příručka pro neposlušné ženy,Irena obermanová.

kokrouč (Út, 25. 11. 2003 - 07:11)

Protože můžu mluvit jedině sám za sebe, myslím, že právě tento, jak píše Kapka logický, závěr je mylný. Už jsem několikrát psal, že si své ženy velmi vážím a jsem rád, že je taková, jaká je. Jsem schopen nevěry, nikdy jsem se nerozpakoval to udělat, ale nikdy jsem ani na vteřinu nepřipustil možnost jí opustit. Troufám si dokonce říct, že pokud někdy bysme šli od sebe, tak to bude pro nějaké osobní neshody, ale nikdy ne pro jinou ženu. Prosím, tento názor mám teď, v této chvíli a protože mi není 20, a už ani 30, mám poměrně jasnou představu, že tento názor je, u mě, daný.Proto, Kapko, kdyby moje žena byla žárlivá a ne milá a tak, tak s ní už dávno nejsem a obráceně to platí samozřejmě naprosto stejně. Máš pravdu, asi není nic složitějšího než vztah mezi lidmi, a nemusí být nutně intimní. Jen si představ vztahy v práci a kdo byl někdy na jakékoli úrovni vedoucí pozice a měl alespoň dva podřízené, tak ví, o čem mluvím.

kapka (Po, 24. 11. 2003 - 20:11)

po dvou tydnech nemoci jsem prisla na net a nestacim se divit, kam se dostala (ci nedostala) tahle diskuse, ktera je nesmirne zajimava, ikdyz vsechny otazky i odpovedi mame kazdy z nas ukryte v nas samych, stejne to rada ctu a zacinam chapat (po kolikate uz?) ze jasnou odpoved nenajdu, protoze ta, kterou mi davate,je stejna, jakou mi dava muj muz, totiz ze NE, nelze nicim muze ovlivnit natolik, aby byl verny. Logicky z toho prome vyplyva, ze je jedno, jestli budu vyborna kamoska a milenka nebo uzlik nervu,vycitek, nebudu o sebe dbat a ani se snazit byt chapava a prijemna, jelikoz mi to k nicemu nebude a jakmile uhodi urcity vek, muz si najde mladsi hezci. Jenze pokud bych tohle prijala, tak by se v te chvili z meho vztahu stala fraska, nastesti zacinam chapat, ze vztah neni formalni logika, ze vztah je mechanismus krapet slozitejsi a nikdy nic neplati absolutne.preju dobrou noc, at uz spite s kymkoli.

Klára (Pá, 21. 11. 2003 - 13:11)

To Joan: Tvůj názor, že na HPV se nemusí umřít a nemusí se vyvinout rakovina, beru. Souhlasím, že plno nemocí nemusí vypuknout, pokud je silná imunita, kterou můžeme posilňovat např. bylinkami a tvými slovy o svůj spodek pečovat, avšak jak má vědět podváděná žena, která si myslí, že je určitě v pohodě, protože žije intimně pouze se svým mužem, že může být ohrožena pohlavně přenosnými nemocemi a že tudíž by měla něco dělat, aby těm virům a bakteriím nedala šanci?Možná by to byl dobrý nápad, pro reklamní propagaci bylinných přípravků. "Ženy kupte si preaprát XY, posilní vám imunitu a případná nevěra muže vám zdravotně neublíží!!"Opět se vrátím ke svému dřívějšímu názoru, že pokud by o nevěře věděly všechny zúčasněné strany a souhlasily by s tím, tak proč ne. Ovšem pokud o tom ví často pouze jedna strana ze tří či více stran, tak je to hazard nejen se vztahy, ale i se zdravím a životem.

kokrouč (Pá, 21. 11. 2003 - 12:11)

Terezo, vše podstatné je v tomto tématu. Když se prolistuješ někam k začátku, tak to najdeš. Samozřejmě máš-li chuť. Takhle - ona tragičnost jakékoli situace závisí na schopnostech a možnostech důsledky nějak zvrátit nebo se s nimi nějak vyrovnat. Ve vztahu třeba k úrazu nebo nemoci se to "moje" může zdát jako ne důležité. Samozřejmě i ze všeho špatného se odstupem času obrousí ostré hrany, nicméně mě to visí v hlavě jako tlustý vykřičník a nikdo nemá nejmenší tušení, jak jsem rád, že je to pryč.

Tereza (Pá, 21. 11. 2003 - 12:11)

Jsem rada, ze jsi sve zene jiz 3 roky verny. Doufam, ze to nebyla nejaka tragicka zivotni situace.

Tereza (Pá, 21. 11. 2003 - 12:11)

Kokrouci, nemam proc to moc rozebirat. Napsal jsi sam, co si myslis a co si ostatni treba muzou myslet o tobe. Nijak te neodsuzuju, jen s tvym pohledem na vec nesouhlasim. Na jednu stranu ti i zavidim tvuj system supliku. Pro me by ale asi pramenily z jineho soudku. Mej se.

kokrouč (Pá, 21. 11. 2003 - 11:11)

Pro Joan - měl jsem svůj příspěvek rozepsaný a tak jsem tvůj četl až po poslání. Poděkuju za podporu a dlužím ti jedno - ANO, vše má nějakou příčinu a já nepatřím k těm, co si dělají čárky do památníku z nějakého zvráceného sportu. Já své důvody záměrně neuvádím, protože by mohly zavádět kohokoli někam. Chci jen, aby uznal, že nevěra nemusí nutně znamenat podvod.

Joan (Pá, 21. 11. 2003 - 11:11)

Chci podporit Kokrouce:Obavam se, ze jste vedle.Pokud ma nekdo spokojene manzestvi s fungujici posteli, tak je jista pravdepodovnost, ze si partneri nebudou neverni (oboustrane),jen se to nesmi prozivat jakkoli fatalne a vynucovat si to. Nemyslim se, ze ma jeden na druheho "narok", povinnost nebyt neverny.Nevera neznamena, ze nemam partnera rad, ale reseni, ktere bokem vyresi skryte problemy manzelstvi, o kterych na zacatku vztahu vubec nemusete tusit, ze existuji a jsou podstatne.Ja vedet, ze muz mi ztloustne o 35 kg(ne moje kucharske umeni, ale hospodska strava a asi i psychika), zprotivni, zlenivi a stane se z nej "armchair expert", nebude mit chut mluvit vubec o nicem, protoze bych pripadne mohla mit nazor jiny (to se mu na zacatku vztahu libilo,chodili jsme spolu 6 let), ale ted to jeho egu leze na nervy, tak bych si ho nikdy nevzala, ale je to blbost, protoze ma i spoustu prima vlastnosti,mame hezke deti a tak je to treba prekousnout a nezblaznit se z toho.Kdyby toho na zacatku clovek moc vedel, tak by se vubec nezenil/nevdaval, a to je taky spatne.Chce to moc tolerance a nejak to vsechno skloubit, ale na vernost nema nikdo patent a vetsinou nevera odrazi skryty nereseny problem ve vztahu, vetsinou nechut k sexu nebo podobne. Takze dokud fungujete, chce to zustat v klidku, to prospiva vernemu vztahu nejvice.

kokrouč (Pá, 21. 11. 2003 - 11:11)

Nejprve se omlouvám Nicce za svůj, na můj vkus, až příliš ostrý výpad, nicméně bych jí poprosil, aby příště, bude-li nějaké, lépe volila slova.Pro Terezu jediné - nevím jestli jsem to psal tady nebo jinde, ta situace, jak píšeš životní, nastala a já už nějaké tři roky nezahnul. Někde si objevila nějaká brzda, nevím kde, nevím proč, ale je. Ani nevím je-li to či není dobře, prostě to tak je. Tečka. Nicméně názor na TO mám pořád stejný. Neplácám se za to po rameni, nestýská se mi po tom a ani mě to nijak netěší. Mám v sobě něco, říkejme tomu osudovost, co mě v z 99% nechává naprosto klidným, zažiju denně, stejně jako každý z vás, desítky různých situací, některé jsou příjemné, některé ne. Z příjemných se těším, nepříjemné si nepřipouštím a vše, co neumím řešit, vypouštím. A to tak, že se mě to nijak nedotkne. Už jsem to tu několikrát přirovnal k jakýmsi šuplíkům, a musím přiznat, že jich několik mám.Charlie, podívám-li se na tento "problém" tvýma očima a pod "tíhou" tvých argumentů, musím uznat, že máš pravdu. Zakopaný pes je, podle mého, v ochotě a ve schopnosti vlastního připuštění si něčeho ve vztahu k okolí, zejména ke svým blízkým. Velmi úzce to souvisí s takovou nějakou kategorizací, dá-li se tento termín použít. Dobrá - budu uvažovat o nevěře jako o podvodu. Neumím podvést, neumím někoho ošidit třeba o peníze. Nejsem schopen soudit se sestrou o dům babičky a falšovat poslední vůli. Zařadím-li nevěru do této kategorie, kam si myslím, že jí řadíš ty, potom ano, jsem ten grázl a parchant. Tímto logicky musím souhlasit s tvým názorem o tutlání jako o řešení. Samozřejmě, potom to tak musí být, protože já vím, že dělám něco špatného, a to, že to neví partner na věci nic nemění. Nemůže měnit právě proto, že jsem to já, kdo ví a sám v sobě potom musím řešit základní otázku provinění, důvodů a případných následků. Což dále musí nutně znamenat přítomnost výčitek vlastního svědomí. V tomto pohledu si troufnu odhadnout, že kdybys ty podvedl, budeš si to vyčítat. Musíš, takto to nejde jinak.Já chápu, že jsem sám chtěl dívat se na problém obecně, nicméně, byl jsem nepřímo vyzván k obhájení svého postoje a protože mě nikdo nezná lépe, než já sám, musím za sebe tvrdit něco, co možná není úplně v souladu s obecně vžitými normami morálky, ale je to postoj můj a tudíž subjektivní. Přesto umím pochopit, že jsem viděn třeba jako ten parchant. A celé je to o tom, že já sám sebe takto nevidím a vidět nemůžu. Právě proto, že třeba zrovna nevěru mám v sobě zcela jasně nekompatibilní s manželkou, výraz možná hloupý, ale vystihující. Tím pádem nemůže být, viděno mýma očima, přede mnou řeč o šaškování.Zcela logicky se můžeme dostat do debaty o sobectví a já musím uznat, že tím sobcem skutečně jsem. Už jen proto, že mám svůj svět, je ho málo, zabírá z mého života nepatrný dílek, ale je a nehodlám se ho nijak vzdávat. Čistě jen pro to pohodlí. Konečně k tomu hulvátství - ta reakce byla víceméně spontánní ve smyslu, že bude-li případný partner mé dcery (a nebo dobré kamarádky - ono v pricipu je to skutečně jedno) nevěrný na "úrovni" potom je to jejich problém, bude-li to hulvát a nějak jí ponižovat nebo mlátit, potom se budu i prát. Proto to šlo okamžitě v další větě.

Charlie (Čt, 20. 11. 2003 - 17:11)

Kokrouči, hulvátství a nevěru jsi, pravda, do přímé souvislosti nijak nepostavil, právě proto jsem se zajímal, proč jsi se o hulvátství hned v následující větě zmínil, kam jsi tím směřoval, cos tím chtěl říct... Nic víc, nic míň.Podle mě nejde vůbec o to, jestli je podváděný člověk zrovna tvá dcera, tvůj syn, sestra, strýček, babička... (Jen to vypadalo, že je to zajímavý příklad, který by i tebe samotného mohl dovést k jinému pohledu na věc.) Člověk navíc přece (i vůči téže osobě) zpravidla nevystupuje pouze v jedné roli. Kromě vztahu otec-dcera máš ke své dceři - mimo jiné - také vztah jako k ženě, potažmo jako k člověku obecně. Bez ohledu na to, že jde zrovna o tvou dceru (pro zjednodušení si třeba můžeš představit, že je řeč o tvé dobré kamarádce), zaujímáš - ať chceš, či ne - nějaký postoj k jejímu partnerovi/manželovi, a to - mimo jiné - na základě toho, jak se k ní její partner/manžel chová. Na tom příkladu jsem chtěl jen nastolit otázku, zda se lze s "programovou" nevěrou (kohokoli!) ztotožnit, zda s ní lze sympatizovat, nikoli to, co ty sám pro věc můžeš přímo udělat.Termínem "na úrovni" jsem si tak trochu vypomohl v nesnázích, protože vím (tuším), že není nevěra jako nevěra, a ten rozdíl jsem chtěl nějak vyjádřit, nicméně po pravdě řečeno nemám moc představu, jaká konkrétní podoba nevěry by se za tímto výrazem měla skrývat. Taky jsem (nevím proč) tušil, že možná takhle nějak bys svou nevěru označil ty sám.Dost dobře nechápu, co má s fenoménem nevěry jako takovým společného to, jestli je "prozrazená" či "utajená". Podle mého názoru je toto už jen jakýsi "kosmetický" faktor, který ovšem nic nemění na existenci nevěry, pouze řekněme může (za jistých okolností) zmírňovat důsledky nevěry pro podváděného partnera, který v takovém případě žije v "blažené nevědomosti". Často mám pocit, že utajení nevěry spousta lidí chápe jako její řešení, resp. za řešení nevěry ho vydává. Ptám se sám sebe, co takovéto "řešení" přináší (vycházím přitom ze - zřejmě ne úplně triviálního - předpokladu, že parterovi/partnerce mnou páchaná nevěra vadí a ubližuje mu). Jsem-li nevěrný, dělám něco, co mé partnerce vadí a s čím se neztotožňuje - přitom je lhostejno, jestli to ona sama ví, protože to vím já, a dělám to tudíž s vědomím toho, že dělám něco "špatného", vůči své partnerce nežádoucího. Už sám tento rozpor (na jedné straně partnerka, kterou - v ideálním případě - miluji a záleží mi na ní, na druhé straně mé činy, kterými jí ubližuji) dělá z našeho vztahu frašku (a ze mě - před sebou samým - šaška) - a opět na tom nic nemění skutečnost, že to vím jen já. Dokonce bych řekl, že takováto "dvojí realita" (moje s nevěrou, její bez nevěry) nás pouze o to víc rozděluje a odcizuje. Už tu není jen jeden svět, který sdílíme spolu, nýbrž každý žijeme ve svém světě (se všemi myslitelnými důsledky). Z toho důvodu také nevidím žádný smysl v tutlání nevěry, přestože samozřejmě ani její bezelstné prozrazení rozhodně neznamená žádnou "partnerskou idylu".Vím, že všechny zmíněné úvahy vycházejí z mého konceptu nevěry včetně spousty nevyřčených předpokladů, s nimiž vůbec nemusí každý souhlasit. Řekl bych, že svůj vztah k nevěře mám vyřešený, a myslím si, že ačkoli se může jevit možná hodně idealistický, stojí pevně na zemi, přinejmenším v tom smyslu, že je v něm místo i pro nevěru samotnou. Problém je ovšem v tom, že - chápu-li vztah dvou lidí jako něco víc než jen koexistenci dvou individualit vedle sebe ve stejném prostoru a čase - se musím ohlížet přinejmenším i na to, jak vnímá nevěru ten druhý (v širším pohledu i ostatní lidé). Nesouhlasím tedy s tím, že mít vše vyřešeno v sobě mi stačí ke štěstí, protože v tomhle světě nežiji jen já sám.Taky mám asi úplně jiný názor na tu "sladkou omáčku" (z jednoho z tvých minulých příspěvků), kterou sice vnímám jako postradatelnou pro holé přežití a rozmnožování, ale určitě je pro mne zcela zásadní pro plnohodnotný a šťastný život.P.S. Ještě drobná poznámka k příspěvku Nicky: Nesdílím žádné podobné nadšení (z Kokroučovy "porážky"), neboť jsem tuto diskusi nikdy nechápal jako "boj" (střet názorů). Přestože s Kokroučem (či kýmkoli jiným) v lecčems nesouhlasím, rozhodně není mým cílem "vyhrát", resp. dotlačit někoho k tomu, aby přijal mou "pravdu".

nicka (Čt, 20. 11. 2003 - 12:11)

Diky Terezo,chapu ze on ma jasno a slova nic nezmeni,snad jednou prokoukne ze to neni jen o nem.Mej se hezky Cauky

Tereza (Čt, 20. 11. 2003 - 11:11)

Vis Nicko, ja Te chapu a vicemene sdilim Tvuj nazor. Taky se mi tento pristup nelibi. Ale jak tu Kokrouc napsal, tak proste tohle vse vi, ale naucil se si to nepripoustet. Takze asi nema smysl mu stourat do svedomi. Stejne jen slovy svuj pristup nezmeni. Mozna ho potka nejaka zivotni situace a ta mu jeho zed neboli pohled na vec zbori.

nicka (Čt, 20. 11. 2003 - 11:11)

Kokrouci,kokrouci ... chapes veci po svem a vzdy si najdes takove vysvetleni ze ktereho vychazis neposkvrnen. Tady samozrejme nejde o vyhru ci prohru jen jsem chtela rici,ze se nasel nekdo kdo to rekl tak ze i ty jsi se zamyslel nad tim co delas nebo ne.Mne se to nepodarilo neb jsi me vubec nechapal nebo nechtel pochopit.Tak prisel Charlie a vysvetlil ti to.To vyjadrovalo to "huraaaaa" A jinak mohu jen rici,ze tve dcery lituji neb ji vedomky nechavas nekomu kdo ji ohhrozuje na zivote (pripust uz konecne,ze ten dotycny v tom jasno mit nemusi a muze to byt jen "nakazeny kurevnik" - s prominutim nevim jak to napsat jasneji aby jsi to pochopil) jak psychicky (kdyby se to dovedela a pak zjistila ze jsi o tom vedel) tak fyzicky (kdyby byl skutecne nakazeny) Nemam co dodat. Mej se ...

Reklama

Přidat komentář