ROZCHOD - JAK SE S NIM VYROVNAT??

Super, wyckyy, tak doufám, že se tam dopodrobna dozvíme, jak pokračujete, dámy :o)

Tak a je to.Ted to musi jen schvalit:-)

gabčí tak se hlavne brzy uzdrav abys mohla zase vyrazit do ulic a zprijemnit si,alespon par chvil a nemyslet na nej..Jinak Di to neni spatny napad!:-)

Wyckyy+artepka: díky za zprávu, holky, je fakt, že vypisovat se pod tímhle názvem diskuze o štěstí...fakt dost divný, nechcete založit nový téma, něco jako "Dostala jsem druhou šanci?" :oD

Ráda bych věděla, jak to s vámi pokračuje!

Gábi-to je debilní, viď? ještě navrch nemocná! Takže musíš být doma, předpokládám, že sama = depka depka depka. Ach jo, soucítím s tebou. Dilema, kdo udělá první krok, je dost častý ve vztazích a ne vždy se vyplatí ze zásady nebýt tím prvním...já ho udělala a vše mu řekla, ale jen jednou, teď už je to na něm. Je dobrý, aby to věděl, ale to opravdu stačí říct jednou, pak už by to vnímal jako nátlak.

Mějte se taky moc hezky.

hmmmmm....,je mi hrozne.mam zanet prudusek,dostala jsem antibiotika a padla na me fakt mega depka.michal ma dneska narozeniny,takze presne vim co bude vecer vyvadet ale to je jedno.nevim jestli vam ten pribeh prijde drsnej,ono kdyz ten pribeh zijete,prijde vam to prakticky uplne normalni:-).nezavisle na tom,ze to tak vypada muj byvaly pritel neni jen takovej ochlasta a sobec jak to muze vypadat....zaroven je to pomerne citlivej,emotivni kluk....dost chytrej kterej vsechno prokoukne.rozumove vim ze si me bch se na to mela davno vykaslat,ale uvnitr me to jaksi nejde.snad proto co jsem si s nim vsechno prozila,prakticky jsme spolu poprve bydleli,ja poprve cekala dite.taky jsem byla doopravdy zamilovana,uz jsem si par rozchodama prosla,ale tohle je fakt sileny.nic mene je fakt,ze m.je tky dost nevyspitatelnej,nikdy nevim kdy mu rupne v bedne.a znamy mi rikal ze ta holka v hospode neni jeho nova holka,ale ze to byla pouze znamost na jednu noc.(hahaha,to je bezvadny a fakt me to teda uklidnilo:-(.ale kazdopadne vim,nebo teda myslim ze on je hozne hrdej,a nikdy by neprisel 1.!mozne ceka az udelam ja ten prvni krok.jenze to ja nechci,protoze to bylo takhle pokazdy a me se ted momentalne i prici mu psat.pred mesicem se totiz stalo to,ze mily m.prisel ke me domu v 5 hodin rano,totalne zlitej,jestli u me nemuze prespat,a nechci to tady rozebirat ale choval se ke me dost osklive bez jaky koliv ucty a to byla posledni kapka kdy jsem si rekla konec!nevim mozna proto ze je zvyklej ze vzdycky prilezu ja,a zaroven sebejistej moji hlubokou laskou k nemu asi ho mrzi ze jsme bez kontaktu.alespon vty hospode bylo z jeho chovani znatelny ze mu nejsem lhostejna.ale co at to dopadne jak koliv snad si uvedomi,ze nejsem zadna hracka s kterou si bude delat co chce,a aspon trosku mustoupnu v cene.jinak vamto holky moc peju,zaky jsem zazivala takovy comebacky,a je to sztasne prijemny,ja to vim!ja jen ceka az se ta moje situace neak obrati k lepsimu.....,uz se to tahne tak dlouho a me z toho je dusevne vylozene na houby:-)cekam na den,kdy se probudim a konecne budu volna,a v my hlave bude svitit slunicko

Ahoj hoky, ja to taky každý den také pravidelně pročítám a se všemi soucítím, já se mám zatím skvěle a doufám, že tomu tak bude i nadále...:-) Všem Vám držim moc palce, vlastně i sobě, pač M. je hodně nevyzpytatelný... Jinak příběh gabčí je hodně drsný, ale uvidíš jak se to vyvrbí, i když z mé vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že vztah s takovýmhle hospodským chlapíkem nemá moc smysl do budoucnosti, i když láska je láska....přeju hodně silný nervy...
Jinak neozývám se také kvůli tomu, že jsem dosti vytížená, abyste si nemyslely, že na vás kašlu, jak už tady někdo psal, dost mi pomohlo si sem vylít srdce...
Mějte se krásně jak jen to jde...

Di to vis,ze jo.Jsem tu kazdy den jako driv abych byla v obraze jak to pokracuje.Moc drzim palce.Jen mi prijde zrovna sem,kdyz je kazdemu tak mizerne,psat jak je mi krasne a jsem zalaskovana..Ale strach s toho,ze se zas neco stane me neopousti.Snad me jen uklidnuje to,ze znam sve drivejsi chyby a,kdyz se jich vyvaruju nemam se ceho obavat..snad..:-)

No Gábi, musím sebekriticky uznat, že jsou rozchody a rozchody. Přestávám se tímto litovat a jsem ráda, že jsem měla ještě ten mírnější průběh. Tohle je fakt příšerný, ještě miminko do toho! :o(

Chápu, proč jsi mu věnovala 2 roky svýho života. Nikdo nemá právo soudit a jen ty víš, co mezi vámi bylo nebo nebylo. Zalistuj si zpět, co tu psala artepka o svém ex, vlastně už zase neex. A vrátila se k němu. Tohle je hodně nevyzpytatelný a říkat někomu, že je blbej, to nemá smysl a hlavně na to nikdo nemá právo.

Dnes jdu poprvé od "R" zakalit s kámoškou, vlastně poprvé po 8 letech jdu "svobodně" do baru. Doufám, že mě to neznechutí natolik, že to bude zase na dlouhou dobu naposled, hlavně optimismus! :o)

Když mluvíme o optimismu - Lucky girls (wyckyy, artepko), jak žijete? Jestli se tedy někde nevěnujete pouze otupujícímu sexu a občas sem zavítáte :o)

Táňa:
Po 5 rocích to musí být hodně bolestivé!!
Zahraničí může být dobrá zkušenost a možná i citelný finanční přínos, Tvé psychice to ale asi neprospěje, protože tam budeš sama bez svých blízkých a nebude se Ti stýskat jen po "něm" ale i po Tvé vlastní rodině a zázemí.
Na druhé straně zůstavat doma a mít jej na očích může být taky škodlivé. To je ale vše jen můj názor, záleží to jistě na spoustě dalších okolností a Tvé schopnosti zvládnout tuto situaci, tedy na síle Tvé osobnosti.

Přeju Ti hodně síly!
Radar

gabčí:
no, je tak trochu divnej ten Tvůj Michal, tím myslím ten jeho přístup k Tobě.....
To, že jsi jej potkala s jinou, není podle mýho názoru žádná náhoda!! Ten už ji znal dávno předtím, než jsi šla na tu interrupci....
Jo, jo, bývá to někdy dost často těžký a život je boj....

R.

ja jsem nedopadla vubec nijak nakonec jsme sli s kamaradem jinam,jelikoz jsem dostala hroznej strach,ze tam michala potkam,a nebude sam a ja vim ze mi to pak rozhodi cely moje vnimani:-),a pak jenom 2 dny brecim aby si to ta moje dubova palice srovnala ze uz nejsem jenom jeho jedina.....proc jsme se rozesli?3x pokazdy ze stejnyhoduvodu.michal prakticky uprednostnoval jen svy zajm,mezi ktery spadala hospoda a hazena(jasne taky jeho prace,ale zo uz se me netykalo),no a ve volnym case jsme budto sedeli v hospode,nebo jsem povinne "musela"chodit na misovy zapasy,coz byl oprus.po neaky dobe jsem to nemohla vydejchat a udelala jsem scenu,kterou muj protejsek nerozdejchal a poslal me do haje.kdyz se ke me vracel sliboval jak se to vsechno zmani,a bude to dobry.ale jelikoz vim ze ma a ze me miluje,dokonce i brecel,ale nezmenilo se nic.vim ze ma problemy s pitim,ne tak ze rano vstane a musi si cuchnout k flasce,ale ze ho proste bavi po vecerech (kazdy den nejlepe)sedet v hospode a pit litry piva a bavit se s kamosema.taky nechapete proc jsem s nim 2 roky zila?protoze rozum a srdce jsou 2 rozdilny veci,a bezohledu nato,jsem ho moc milovala a citila jsem ze on taky akorad to ma proste v povaze ze ja nebudu nikdy 1.nezavisle na tom ze on je hrozne silna osobnost,ktera bavi celou spolecnost,nikdy se s nim nenudite a vzdycky mi daval najevo lasku,i kdyz v ty blby hospode.posledni rozchod vznikl vlastne z toho ze jsem se dozvedela ze jsem ve 2 mesici tehotenstvi.sama jsem chtela jit na potrat vedela jsem ze michal nemuze byt jeste tata se svym stilem zivota atak vubec.on si to sice nemyslel ,ale nepremlouval me.vyzvedl si me z nemocnice,no a ja posledni 3 tydny mela jenom histericky zachvaty a byla jsem fakt hodne hnusna a vycitava,ale vim ze jsem mela rozbouranou psychiku z toho potratu.........no a michal mi pak zavolal a po telefonu,ahoj a konec.chci se s tebou prestat vidat.no pak probehlo jeste par spolecnych noci a velky sklamani na festaku kdy jsem ho poprve potkala s jinou,a jeho strasne nadrazeny a arogantni pristup.jako ze co ty tady vubec chces.a to je cely,jeden smutny pribeh vztahu,proto nechapu proc na me v ty hospode min.tyden sahal ......asi chtel jen sex.ja nevim,uz mu vubec nerozumim.g

Helen, hudba byla vždycky můj velký relax, ovšem teď jsem zjistila, že skoro každej song je buď o lásce nebo zlomenym srdci, takže nějaký čas můžu akorát tak tvrdej rap :o)

Jinak pokud se začteš do historie této diskuze, tak 7 týdnů je směšný, oproti několika letům!!!v některých případech.

Ahoj Di,
dík moc, s tím srdcem je to pravda, to je skutečná fyzická bolest. Taky jsem si naordinovala poslouchání haldy New Age uklidnující hudby, zeleninu a prášky taky zakomponuju. 7 týdnů - uf to mi připadá jako věčnost :(....

Lucko, myslela jsem to spíš tak, že hodně lidí to z jeho strany bere jako podraz, nenechají si vysvětlit, že jsem si to zavinila sama. Poslouchám argumenty typu: tys ho brala s jeho chybami, ale on tebe ne. Takže se na mě dívají jako na blázna, že mu stále 100% věřím.

Heleno-znám, nespala jsem, nejedla jsem, měla jsem pocit, jakoby mi někdo rval srdce z těla. Četla jsem tady ty příběhy a rady a musím jim dát za pravdu, den za dnem to bolí míň a míň, tohle musíš přežít. Nebuď sama, to je nejhorší, nakup si ovoce, zeleninu, lehký jídla, který sem tam uďobneš, i tak je to fakt "super" dieta, já mám dole 5 kilo a vše ze mě padá :o( Večer doporučuju nějaký lehčí prášek na spaní, dnes už se prodávají i nenávykový, alespoň pár hodin člověk potřebuje. A nandej si hodně práce, jedině tak aspoň na chvíli zapomeneš. Já mám za sebou 7 týdnů, lehoulinký zlepšení pozoruju, ale v pohodě nejsem ani omylem.

Diano, nejsi vůbec divná, bez důvěry na 100% by nebyl důvod se vracet. Takže to naprosto schvaluju, navíc vím sama, že bez důvěry to nejde. Pro mě bylo sice strašně těžký si říct, že tu za kterou chtěl jít má denně v práci na očích, ale řekl, že mu na ní nezáleží, tak tomu prostě věřím. Vždycky to byl férovej chlap, tak nevidím důvod proč by teď být neměl. To co mu chybělo ve vztahu (vyjádření lásky, něha, sex, různý společný aktivity) se mu teď snažím dát já, takže důvod utíkat nemá. Leda by mě nemiloval. No a pokud mě nemiluje, bohužel v tom případě s tím nic neudělám a když půjde, bude to tak lepší. To se může stát vždy.
To že se to ve mě pere - no rve se to ve mě, ale každý den se dere víc a víc na povrch ta racionální stránka věci, ne poblázněný city nejistého člověka, takže je to lepší a lepší.
Užij si to s rodinou, je to opravdu obrovskej držák co se týká takovýhlech bolestí, nikdy jsem si to neuvědomila, až teď. I když o tom ví jen máma s bráchou, i tak mi to pomáhá, vím, že jejich pohled na věc je nezaujatý a fandí mi. I kdyby to nakonec dopadlo špatně, rodina tu bude se mnou to je strašně fajn.

Ahoj,
jsem ted asi v té nejhorší fázi - pořád na něj myslím, jestli se ozve, nemůžu spát, večer je mi až fyzicky špatně, pak jsem celý den úplně k ničemu - jak jste tohle řešily? dík za radu!

Táňo-tady každá rada drahá, bráno rozumem je to to nejlepší, co můžeš udělat, není lepší způsob, jak se odstřihnout, ale já těžko můžu radit, nedokázala jsem ani změnit práci, kde jsme stále spolu, takže...

Dobré ráno,

gabi-já nezávidim "docela", ale "docela dost" :o) Už 3x jste to zkusili? Páni, to si vůbec nedokážu představit...to asi opravdu bude znamení, ale hodně to záleží na tom, co se mezi vámi stalo, co zapříčinilo ten neúspěch, ale to jsi tu ještě nepsala, jestli se nemýlím. To s tím, že se neznáme, ale máme se svým způsobem rádi...divný, ale fakt, že? Taky to tak cítím. Napiš, jak jsi dopadla.

Ilo-vzpomínám, jasně. Díky za pochvalu, ale není co obdivovat, jen pykám za své hříchy. Co jsem udělala? Vlastně nic a vlastně všechno, jestli máš čas, tak jsem si tu už před několika dny dopodrobna srdce vylila a nerada bych se opakovala. U nás to nebyl takový ten "okamžitý, typický a závažný" důvod k rozchodu, spíš pomalé ubíjení vztahu z mé strany, aniž bych si to uvědomovala. Jak jsem si ustlala, tak si teď lehám. Někdy si říkám, že už by to jako trest stačilo, ale asi to pořád ještě není dost. Ano, je to strašně chytrej chlap a o všem hodně přemýšlí, nevím, jak dlouho v něm klíčila myšlenka na rozchod, ale jak ho znám, tak to určitě nebylo nic zbrklýho, takže teď mu musím dát čas, aby to vstřebal a třeba (???) přehodnotil. Už jsem si to dokázala v hlavě zasunout co nejdál a pokud nejsem sama a nemyslím na to, tak se dloubnutí v žaludku a slzy v očích vyskytují stále méně a méně. Samozřejmě mě stále živí naděje, to je fakt...Ještě jednou děkuju za podporu.

Přítel se se mnou rozešel po pěti letech a na rozchodu trvá. Mám teď možnost odejít na 2 roky do zahraničí. Myslíte, že mi to pomůže? Je mi 31, bojím se, že se za dva roky vrátím a zase budu mít jen prázdné ruce... Moc jsem si přála rodinu. Poraďte prosím. Rozhodnu se sama, ale názory jiných mi mohou pomoci. Děkuji.

Ahoj Diano, vzpomínáš si, nedávno jsem psala tady příspěvek, že nám to taky vyšlo, a že tady vlastně nepatřím, ale každý den mám zapnutý počítač a s velkým zájmem vás čtu, všem vám moc a mco přeji ten š´tastný konec, ale u tebe se mo moc líbí, s jakou trpělivostí to řešíš, moc ti držím palce, a věř mi, že si umím živě představit, co prožíváš, vlastně jsi asi pořád v pohotovosti, co kdyby napsal ,zavolal atd.,ale moc se mi líbí, jak jsi trpělivá i když prožíváš asi muka,já sice nevím, co tak hrozného jsi svému partnerovi provedla,ale je cítit, že on je velice rozvážný a možná má z něčeho strach, ale podle toho,jak píšeš, jak je k tobě v práci pozorný a není mu jednou ,jak trávíš volný čas, určitě mu nejsi vůbec jedno, jen je něčím zablokovaný, takže se drž,moc ti držím palce, a samozřejmě i všem ostatním