ROZCHOD - JAK SE S NIM VYROVNAT??

Leno, to je fakt super! Přijde to, když to nejmíň čekáme, co? Majetnický? Rozešli jste se, ne?

Víš Di, to byl vlastně blesk, co to nějak rozťal.Ten minulej zatím ještě tak trochu pořád je a není a já už na to trápení nemám nervy. Pořád jsem v něco doufala ale víš, co, nějak začneš cítit že to začíná být pasé. Nechtěl být se mnou ale beze mě také ne. Chtěl mě mít asi jenom jistou.
A teď potkám úplně neplánovaně tohodle charismatickýho mužskýho a najednou mám jasno co chci a co už nechci, ještě jak z toho starýho vycouvat úplně. To zase bude. Je hodně mstivý a majetnický. Mám z toho docela strach ale JDU DÁL!!!

tak se mi vybavila vzpomínka na to jak píšeš že vytleje a nic nezbyde, prožila jsem nevěru ze strany partnera, vlastně to prasklo když už bylo po všem, snažil se, prostě bylo to krásné jako na začátku vztahu, vydrželo to 2 roky takové, ale i tak, pro mě to někde uvnitř už bylo o ničem, nedokázalo to uvnitř vyhnít a správně zapomenout, už to tam bylo na vždy a pak když jsem mohla tak jsem odešla, nevím, možná pomsta, sice nevědomky, ale prostě už to ve me - uvnitř nešlo vrátit, tak nevědomost, důvěra, všechno, asi neumím správně zapomenout, jen odpustit a pochopit, ale bolest zůstala.
Leno, v tom ti fandím, když si najdeš někoho nového, pak se začneš odpoutávat, myslet na něco jiného, prostě jiné a zapomínáš, a když to nejméně čekáš a už to neřešíš tak příjde pro tebe v tu chvíli už ex a chce zpátky, pozdě. No mají trochu opožděné myšlení :-D. Ale závidím ti, já to vyzkoušela několikrát, lék na lásku je zase láska, ale nyní už to nejde, prostě už tak nějak vím jak do dopadne, jak to bolí a prostě nechci.. nebo chci a jsem srab.. nebo tak nějak vše dohromady, tak ty se neboj a jdi do toho.

Aha, to jsem nepochopila. No tak v tom případě to už neřeš vůbec, každý to říká jinak. Tvoje zpráva je optimistická, jak dlouho ti trvalo, než jsi došla do tohohle stavu?

Chápu, je to dilema, položit se do toho a užívat si s rizikem, že to pak zase bude bolet nebo radši držet odstup, nic neriskovat, ale zároveň si to neprožít naplno...to je otázka.

My to Di nedáváme dohromady. Začínám úplně nový vztah a věř mi, že ty vzpomínky na ten starý jdou opravdu rychle do bažin. Už na něj tak nemyslím (tedy s tou bolestí a trápením). Proto mám obavy abych do toho zase nějak nespadla. Příští týden máme zase rande, tak doufám, že se mi podaří chovat přirozeně.Má obrovské charizma, jsem z něho úplně vedle, určitě víš co tím myslím. Hlavně zachovat klid. Zatím se jenom oťukáváme, líbáme, držíme se za ruce a je to opravdu nádherné a uvidíme jestli bude něco dál. Proto jsem asi byla zaskočená, že mě teď dopisech začal místo jménem oslovovat puso. Dám na tebe Di, každej chlap má svůj způsob jak vyjádřit přízeň té své a další se uvidí příští týden.Moc děkuji za radu.

Po jak dlouhý době to dáváte dohromady, Leno? V oslovení bych nic nehledala, my si tak říkali běžně a žádná nevěra a "další pusy" v tom nebyly.

Ahoj holky, tak tady čtu ty vaše příběhy a moc vám fandím a ta věta" až se to usadí na dně vzpomínek, zasype se to hromadou nových zážitků, pak to zetlí, vyhnije a nebude.." To je fakt pravda. Také jsem se v tom babrala a teď začíná rašit něco nového a to staré rychle ustupuje do pozadí. Oťukáváme se už třetí týden. Příští týden se máme zase sejít ale jsem z toho hrozně nervózní. Víte jak to je, člověk se na to setkání tak těší (aby zapůsobil) a pak si připadá, že se chová jako pitomec, mluví a mluví.Přemýšlí co měl říci jinak nebo se jinak chovat. Děs.Teď jsme si 14 dní píšeme a máme se vidět příští týden. Ale o co jde, najednou mě začal oslovovat puso a pro mě je to najednou vykřičník. Nevím proč mě už neoslovuje jménem ale píše "Ahoj puso, líbám Tě puso".
Má mě to varovat, že jsem jedna z jeho pus nebo chlapi toto oslovení používají pro své miláčky? Jste tady banda zkušenejch holek. Tak prosím o radu, než zase do něčeho vlítnu a spálím se.

Díky za reakce, holky.

MM, vážně ti moc fandím, aby vám to vyšlo! Já přestávám doufat, musím dokázat zatvrdit to, co mi zbylo ze srdce, aby to vůbec vydrželo. Piš novinky, žiju teď osobní životy ostatních, tak ať to má nějakou náplň. Držím ti palce.

Zdravím holky, u nás je dneska krásně, tak doufám, že u vás taky a že to aspoň trošičku přispívá k tomu, abyste se cítily líp...
U mě zatím dál probíhá "našlapování potichu", ale musím říct, že jsme naštěstí schopni si povídat o všem a to myslím dost pomáhá...

Jinak bych vám tu ráda napsala, co mi bylo řečeno jedním kamarádem ohledně momentální situace mysli (podruhé ve stejné řece, po nevěře) a co se mi moc líbilo:

"až se to usadí na dně vzpomínek, zasype se to hromadou nových zážitků, pak to zetlí, vyhnije a nebude..."

Vím, že je dost nepravděpodobné, že nastane i poslední fáze... ale třeba bude stačit, místo "nebude" že "nebude vadit"...

Diano, cizím se fakt radí uplně super, to mi jde, jsem takový psychouš :-D ale raději nerozebírat osobní život. haha. Jo nemusíš se omlouvat jedincům mužského pohlaví, protože oni když něco chtějí, tak to fakt jde rychle, ale jak se mají rozhodnout, tak to je neuvěřitelné, vážně zvažují všechna pro a proti, ale na naši logiku to nemá, protože půlka pro ani proti nikdy nebude a ty co budou stějne neobsáhnou. Tak jak píše MM ono je krásné se vrátit, ale pak oba tak našlapují potichu aby toho druhého nevyplašili, že to ani nejsou oni, bojí se že zase ztratí a tak se přizpůsobují, ale to také nejde do nekonečna a jsme zase v tom začarovaném kruhu, máme to co jsme chtěli, ale je to opravdu to co jsme chtěli? spíše chybí komunikace, ale když o něčem se mluvit nechce a něco si myslíme že jim dojde, ale nedojde :-D jo jediné co zbývá? doufat že bude lépe, jak? těžko říci, ale bude. Pevné nervy nám všem co se v tom plácáme a bude líp :-D P.S. dneska je optimistické období, Diano, taky příjde :-D jedna jistota - i odejde :-D

Ahoj (ty bez nicku:)).....
Víš, pořád se nějak nemůžu smířit s myšlenkou, že by dal definitivně přednost jí přede mnou. Pořád si myslím, že to byl letní prázdninový úlet. Jestli spolu tráví víkendy teď nevím. Na otázku, zda s někým je mi odpovídá, že ne, ale že my dva jsme od sebe daleko. Je to pořád dokola. Denně si voláme, jednou někdy dvakrát do týdne se vidíme, jako by si ani neuvědomoval, že mně tím na jednu stranu šíleně trápí a na druhou stranu jsem šťastná, když můžeme být alespoň chvíli spolu. Byla jsem i u psychoterapeuta. Zajímavý zážitek. Pasoval se jakoby do role mého přítele a já jsem mu měla říct, co všechno mám na srdci. Měla jsem hodinový monolog o tom, jak moc ho miluju, jak se mi po něm a po našich společných zážitcích stýská a jak se trápím. Takhle se rozčílit bylo lepší, než brečet.Ale co myslíš, když jsem přišla domů, celou noc jsem nespala, jak mi bylo úzko. Prostě ho moc miluju a na nic jinýho nemyslím. A to znovu podotýkám, že mám za sebou několik vztahů s jinými muži,bylo mi s nimi fajn, to nepopírám, ale nikoho z nich jsem nemilovala. Až teď. Nikdy jsem nechápala, kproč se všeobecně tvrdí, že ženský do vztahu dávají city a boří za sebou mosty. Mosty nebořím, ale JEHO miluju víc, než svůj život. Není to fráze. Je to fakt.A nevím, co tím......

Je to ta holčina, kterou myslím? Začíná tvůj nick na první písmeno abecedy? Jestli jsi to ty, napiš mi na mail, co jsem si založila právě pro Gábi: diprogabi"seznam.czxxx (samozřejmě bez těch x, to je proti spamu). Ráda bych věděla víc a chápu, že se tu nemůžeš rozepisovat, když by to nebylo tak úplně anonymní.

Chci ti říct, že JE MI TO STRAŠNĚ LÍTO!!! Což je ti naprosto na nic, já vím. Wyckyy v tom 2. tématu taky něco naznačovala, takže je to doopravy tak, že "do stejné řeky 2x nevstoupíš"? Já si to totiž už taky začínám myslet :o(

Hoky tady se toho stalo....je snad podzim, že se každej rozchází? Jsem zas tady ale nick neuvedu, myslím, že zasvěceným bude jasné, když napíšu, že jsem spolu s wyckyy psala ze začátku do diskuze Dostala jsem druhou šanci, s tim, že já jí nedostala, ale spíš dala ... Neměla jsem to dělat, celý to všechno byla jen přetvářka a lež ze strany toho člověka, který těch šancí ode mě dostal několik...Sice jsem s nim prožila mnoho hezkých chvil, ale ty všechny přebily moje myšlenky na to, co mi proved s tou bejvalkou a jak mi lhal a tak všechno, on nebyl schopnej za celou dobu mi to všechno vyjasnit, aniž by lhal, nakonec začal ze všeho obviňovat mě....prožívám docela drsný období. Di, ty jsi tady napsala, že neni dobrý se v něčem rejpat a babrat, ale já nemohla, chtěla jsem vědět všechno....tak jsem se z nátlaku dozvěděla skoro všechno, ale ne všechno, což tohle všechno zase rozjelo....už to ani nechci psát, jak to všechno je, musela bych být sprostá. No nic život jde dál a já se smiřuju se skutečností, že jsem opět sama a zhrzená a když se podívám kolem sebe, nevidim nikde ani žádnej povzbuzující element toho, že snad někde na mě čeká ten pravý v uvozovkách..jen pláču sama nad sebou, jak jsem byla hloupá a nedala na rozum, ale na ten chvilkový pocit štěstí:-( Vám všem přeju aspon nějaké zlepšení...
Jak psala marcela svůj příběh...já už bych ho být tebou nechtěla, nebo aspon já ne, pač mně se nepodařilo smířit s myšlenkou, že byl s jinou, trávil s ní víkend, objímal jí tak jakko mě a tak, ale bylo to dost zapříčiněné tou jeho lží, ve které pořád žije...snad to bude u tebe jiné a kdyby se (moc ti to přeju) vrátil, tak abys našla tu sílu mu tohle všechno odpustit a zapomenout...
Ten nick nepíšu ze stejného důvodu jako Gábi ... svět je malej....Mějte se

MM-určitě je komu se omlouvat, alespoň v to doufám!

Ale to víš, že moc dobře ví, proč jsem přešlá. Je moooc chytrej. Spíš se snaží, aby ta depresivní nálada přešla a "vše bylo zase ok".

Silná nebo blbá? Názory okolí se dost různí.

Diano, myslím, že se skoro asi není komu omlouvat... :-)

Tak on "chudák" netuší, proč s ním nemluvíš? No to je teda neuvěřitelné! Diano, fakt obdivuju jak jsi silná osobnost, tohle snášet každý den v práci musí být nápor jak hrom, drž se!

Správně, když se člověk v něčem moc babrá, tak to nikdy není dobrý. AHA! Cizímu se vždy radí líp než sobě, co?

Včera jsem na večeři byla, ale u kamarádky, datum "přátelské" večeře s ex zatím nestanoveno. Pokroky? Jsem po včerejšku bez nálady a neustále poslouchám "proč s ním nemluvím" a "co se mi stalo". Alice, s tou natvrdlostí máš pravdu!!! Předem se omlouvám jedincům mužského pohlaví, kterých se to netýká.

Ahoj Diano, dobře, nebudu to moc rozebírat :-)

Jaká byla nálada u večeře??? U vás dvou nějaké pokroky?

Alice-tos vystihla naprosto přesně, koukám, že je to vážně všude stejný.

MM-ty buď ráda, že se ti to povedlo a moc to nerozebírej, jasně, začíná ti nový období, ale krásný!

je to myslím tak, jak píšeš Alice...

Jsem z toho permanentně zmatená, i teď, když to vypadá, že se k sobě s milým vracíme, tak mě tolik věcí vyvádí z míry... strašně jsem si to přála a teď vlastně nevím, jak se s tím vyrovnat, jsem nějaká opatrnější se do toho pustit naplno znova, mám obavy, že mě zase zklame... jsme asi v nějakém "testovacím" období a vůbec nevím, jak to dopadne... když jsme spolu, tak jsem šťastná, ale když jsem sama, tak pochybnosti rostou... Musím si to v sobě ještě nějak vyřešit...

Takže tím jsem jen chtěla říct holky, že i když si myslíte, že strašně toužíte, abyste byli zase pár, tak tím rozhodně to těžké období po rozchodu nekončí, spíš začíná jiné, zase složité jinak... ale doufám, že se šťastným koncem, takže nepřestávejte doufat, ale nezaměřujte na to všechno...

J. máš pravdu že 6 měsíců je dost dlouhá doba, ale myslím si že jsou lidi, co nemají jasno za celý život. Jsou to třeba lidi, kteří cítí tíhu zodpovědnosti někoho k sobě připoutat, zvláště když to chtějí "na celý zbytek života" v dobrém i zlém. Když něchtějí utíkat před problémy, jsou to lidi, kteří se plácají mezi srdcem a rozumem. Bojí se. Tady se pak třeba něřeší jestli chtějí spolu být, ale také jestli dokáží být bez sebe. A myslím si že na to je jakákoliv doba krátká. I když je pravda, že jeden může myslet a zvažovat a ten druhý je už dávno pryč.