ROZCHOD - JAK SE S NIM VYROVNAT??

Renčo, přesně to jsem myslela tím klidným večerem, že jsi mu nenapsala a nebyly hádky...to je dobře. TEBE to mrzí??? On se zachoval jako odpornej bezpáteřňák a ty jsi z toho špatná??? Nebuď, to nebyla tvoje vina, tvoje jediný "provinění" je v tom, žes mu napsala, což mu ani omylem nedává právo s tebou takhle jednat, neblázni!

Promiň, nechtěla jsem tě rozesmutnit. Jenže kam mám psát? Pomáhá mi se sem vypsat, doma to radši vůbec nevytahuju, zase bych byla za tu "co tohle nemá za potřebí". Do tématu o druhé šanci ještě nepatřím ani omylem, jsem někde mezi, v pitomý zemi nikoho. Děkuju ti za ty uvozovky okolo slova EX, ale ony tam patří. Nestalo se vůbec nic, co by překročilo hranici návratu.

Di, co myslíš klidným večerem? Nepsala jsem mu a ani jsem radši nešla k počítači, ale klid jsem neměla. Vadí mi to, jak jsme se pohádali a hrozně mě to mrzí...
A jinak, Di, nepiš sem ty tvoje úspěchy a pokroky s tvým "EX", protože já fakt upřímně zavidím :-(

holky prosim prectete si meilika ,vcera hroznej hard core......gabci

Dobré ráno všichni,

tak včera jsem zase udělala malililinkatý krůček vpřed. Pozvala jsem ho do kina a on PŘIJAL I PŘESTO, ŽE BYLA LIGA MISTRŮ, což jsem samozřejmě netušila!!! Ano, má to být velkými písmeny, věřte mi, pánové pochopopí a dámy, myslím, jakbysmet :o)

Nečekala jsem žádný comeback, opravdu ne, jen jsem chtěla, aby si se mnou užil hezkej večer, což se povedlo. Před filmem jsme šli na drink, povídali si, hodně se nasmáli, hlavně tomu, jak máme neustále stejný postřehy. Náhodou jsme potkali kamarádku, kterou jsem x let neviděla a když se představovali, tak ona: "Přítel? Těší mě", musím vám říct, že mi v tu chvíli zatrnulo, ale on to odsouhlasil a teprve někdy za půl hodiny povídá: "Ježiš promiň, já to řekl úplně automaticky" :o) No jistě že mi to nevadilo.

Bylo to prostě moc fajn, povedlo se mi nedělat dusno, žádný řeči o návratu a myslím, že se to vyplácí. Ten impuls musí přijít od něj, což mi i sám řekl, a pokud mu se mnou bude hezky...kdo ví? Prozatím se spokojím s tím, že mě chce pozvat na večeři. No nejsem já skromné děvče?

Renčo, co to tvoje psycho, mělas klidný večer?

MM, to by sis musela zalistovat zpátky do diskuze, je to o hodně komplikovanější...nejsem odolná, jen vytrestaná vlastní vinou a nepokorou před láskou.

Di, to teda nevím, jak bych to zvládla, denní kontakt v práci s někým, kdo mi je blízký, ale vlastně už není... to je psycho, asi bych musela změnit práci, myslím totiž, že bych se nedokázala chovat normálně a sklouzlo by to k nějaké nepříjemné formě hysterie... Jsi asi fakt odolná žena!

Tohle znám, Reny, taky třeba v některých situacích automaticky beru mobil do ruky (třeba když něco vidím v telce) a "za normálních okolností" bych mu hned napsala, ale teď ho zase hezky položím zpátky. A sranda je, že druhej den na to třeba zavede řeč, jestli jsem se zrovna na to koukala...a má naprosto stejný postřehy, jaký jsem v tu chvíli měla já. Tohle asi jen tak nevyprchává :o(

Ježiši, co se to tady kvůli mně rozpoutalo.
Nezávislýmu - neurazila jsem se a vzpamatovala jsem se tak trochu už po včerejším "rozhovoru" s ním a rozhodně ne kvůli tobě.
Dělám v reklamce a občas mám možnost si tu něco vzít. Třeba jako dneska - 15 zapalovačů a to já nekouřím :-) a už jsem zase chtěla volat Tomanovi, že mu je přinesu... Ale pak jsem si to uvědomila, ten včerejší "rozhovor", to jeho chování a fakt s ním nadobro končím!!! A vlastně mu za to jeho hnusný chování můžu akorát tak poděkovat.

Ahoj, tak já se snažím to dělat, jak psal Nezávislý, nekontaktovat, dva týdny jsem to vydržela, pak jsem mu napsala, protože měl u mě ještě věci a tím mi přiživoval naději, že to teda není úplně rozchod... Napsala jsem mu, že se už musí rozhodnout, jestli mě má rád a bude se mnou nebo ne a pak si musí přijet pro věci... na to mi odepsal, že mu ještě nemám balit, že je teď v takovém zmatku, že je tak zralý na Opavu... Z toho jsem pochopila, že teda možná ještě není úplně konec... Ale musím říct, že za ty dva týdny o samotě jsem si tak nějak uvědomila, že i kdyby opravdu byl konec, tak to prostě přežiju a že hlavně nesmím myslet na něj a tu druhou, která mu teď působí ten "zmatek" v hlavě... jinak bych se úplně zbláznila...

renco,di mate ode me neaky mejliky.
jo adam ma pravdu,me to taky pomohlo napsala jsem miliony nenavistnych,i doprosovacich dopisu ale vsechny zustaly v supliku,pak sly do kose.pomaha to!!nekdy jsou veci co by ten druhy nemel vedet.
jo a chlast zabira,to je jasny par piv,nebo flaska vina a hned nejsou tvy problemy stredem vesmiru,akorad bacha,to vystrizliveni .bejva nekdy taky pekne depresivni,

Nezávisle - urazila se, to se chlapče nediv, ale nevěř tomu, že právě tohle pomáhá. Rozhodně ne, když je člověk až tak dole, jako je ona. Obsahově máš pravdu, forma bohužel kulhá na obě nohy. Nedivím, se, že udělala, co udělala. Trochu se divím tomu jejímu, že volil tak silná slova. Šlo to říct minimálně slušně a možná by to vyznělo ještě důrazněji podobně, jako když v hádce člověk místo toh, aby prásknul dveřma pěkně v klidu odejde a potichu zavře.
Renčo, holka nešťastná, stojí ti takový člověk za tu bolest? Nic neříkej, já vím, rozum říká, že nestojí, ale hlava srdci neporučí. Pokud mu chceš něco ještě říct, napíš si to, nejlépe na papír. V počítači je moc velké pokušení mu to poslat. A až to dopíšeš, strč to do šuplíku. Vymaž si jej z mobilu, z ICQ a pak se opij, nejlíp s kámoškama. Uvidíš, že se to aspoň o kousek zlepší.

To byla rada i když přiznávám trochu drsnější a ne souzení, ale je to na ní. Jenom na ní.Ale asi jsem trefil do černýho -trošku se holka urazila, ale snad se vzpamatovala, o to přece šlo, ne?

Samozřejmě, že to vidím, JENŽE já jsem v tý samý kaši, co ona, s tím rozdílem, že já pořád můžu doufat v návrat, protože můj ex se ke mně chová asi tak milionkrát líp, než ten Renčin k ní. Což ale neznamená, že kdybych se vší silou neovládala, tak dělám PŘESNĚ to samý, taky chci vědět, co dělá, s kým je, komu volá a píše...naštěstí žádnou ženskou nemá a vidíme se denně v práci, takže to mám snazší, ale co bych dělala, kdyby si někoho našel? Ani pomyslet na to nechci...takže zastávám názor "Poradit, ale nesoudit!"

Diano nezlob se,ale ta Tvoje kámoška Renča
už potřebuje na zadek a ne pořád foukat bebínko. Vždyť Ty to také vidíš. Taková holka se musí zprotivit každému klukovi, to není normální! Tady už smetana nepomůže!

Ajajaj, Nezávislý to podal zbytečně drsně, souhlasím s tou částí o nekontaktování, ale zásadně nesouhlasím s tím, že Renča tu hledá politování. Nevím, jestli jsi někdy stejnou situaci zažil a před jak dlouhou dobou...jestli ano a ještě si to pamatuješ, tak si určitě vybavíš, že tvoje okolí ti radilo stejný věci, jako ty píšeš Renče, ale silně pochybuju, že pro tebe bylo tak snadný se jimi řídit...příště trochu smetany do toho smrťáku, prosím.

Tobě je mě líto? No děkuju, to je přesně to, na co čekám!
Od nikoho nevyžaduju politováni! To, že sem napíšu, mi trochu uleví.
A že se v tom plácám a sama si ještě přitěžuju? No tak jo!! Asi si tím musím projít, abych si to všechno uvědomila!
A vůbec se neprosím o tvé komentáře.

Tak s tou prací jsem to asi špatně pochopil, ale na zbytku trvám. Když musíš, tak musíš, ale pak holka nebreč a nestěžuj si. Ty nehledáš pomoc, ale neustále vyžaduješ politování. Je mi Tě fakt líto!

Nepřišla jsem o práci! To já dala výpověď, protože jsem si našla něco jiného! A k tomu dalšímu se nebudu vyjadřovat.
Psala jsem mu, protože jsem prostě musela! A psala jsem mu, když byl offline. To že se pak přihlásil a začal mi odpovídat takovým způsobem, tomu jsem už nezabránila.

Bože Renčo, když tady čtu ty Tvoje příspěvky, tak je mi Tě líto, ale fakt bys potřebovala pohlavek aby jsi se vzpamatovala a začala si konečně vážit sama sebe. Všichni to tady do tebe lejou horem dolem, ale Ty jsi fakt nepoučitelná. Tak trochu kamikadze. Nemáš náhodou ráda sado maso, že se pořád vrháš proti zdi.Proč mu proboha pořád píšeš?? Nepochopím, fakt ne. Co jsi čekala? Myslím, že u tebe je už na čase vyhledat nějakého psychologa vzhledem k tomu, že jsi v takovém stavu, že jsi přišla i o práci.Už si asi sama nedokážeš pomoci. To je hotová sebedestrukce, tak se sakra děvče vzpamatuj, je to přece Tvůj život a jsi ještě moc mladá!!!!!!

:o( S každým tvým slovem jsem cítila kopnutí do žaludku, když jsem si představila, jak ti muselo bejt...na tohle se snad ani nedá nic říct, protože to je něco tak hnusnýho, že by se to nemělo vůbec dít. Jsem teď na tyhle situace přecitlivělá jako blázen, bohužel. Naprosto nedokážu pochopit, co způsobí, že se ta úžasná láska takhle snadno změní ve vulgární výjevy tohohle kalibru. Po x-tý psát, že by bylo nejlepší zamezit jakýmukoliv kontaktu je asi zbytečný...že se potkáte na ulici, protože bydlíte blízko, to neovlivníš, ale proč jsi mu psala po ICQ? Co jsi se chtěla dozvědět? Já ho neomlouvám, to vůbec ne, hajzla jednoho, ale snažím se pochopit, proč to sama sobě děláš?