ROZCHOD - JAK SE S NIM VYROVNAT??

Co to byla ta prvni udalost s tou pisnickou jestli se muzu zeptat?

Adame, to zase zírám. Ty máš opravdu "štěstí" na zvláštní souhry náhod. Další důkaz, že svět je opravdu malý. Myslím, že už by sis zasloužil mít od podobných informací klid.

Adame, ty máš teda věci! To je úplně jak z jinýho světa, nejdřív ten song v rádiu, teď tohle...co budeš dělat? Budete se dál scházet? Předpokládám, že "jinak" to klapalo?

Ahoj holky, před chvilkou jsem se vrátil z oběda s mým novým objevem - ta z mikulášské - viz. pár příspěvků dopředu. Svět je malý :( Její kamarádka je bývalá žena toho, se kterým odešla moje ex. Což ale ona neví, tak to dávala k lepšímu jako historku, jak jsou absurdní vztahy. Oni se sice rozvedli, on se vzápětí znova oženil. Což mu ovšem nebrání mu s bývalou ženou dál pospávat. Dodnes, lépe řečeno než odletěl s novou ženou a děckem za moře. Nechápu ani jednoho z nich. A mojí ex mi je líto. A dvojnásob bude, až to na něj praskne. Jsem rád, že je daleko, nedokázal bych se jí podívat do očí. Ale taky bych jí o tom nedokázal říci.

N., čas to chce určitě. Podle mě jsi udělala dobře. Já jsem si to taky neuměla představit, ale teď jsem ráda za to, jak se cítím. Měla jsem strach, že sama nepřežiju, ale je to jenom boj s vlastní hlavou. Doufám, že mi to vydrží. Jsem vděčná už jenom za to, že se můžu normálně najíst a vyspat, pracovat a že už mě neobklopují lidi, kteří umí jenom brát, ale sami nedají nic. Drž se!

Doufam, ze to pomuze, kdyz ho neuvidim, kdyz jsem mu to vcera rekla, tak jsem ho tim asi dostala, ale pokud chce at ho za nejaky ten rok pozdravim na ulici, tak jinak to neslo. Fakt jsem z toho v dupe, snazim se, tak moc se snazim, ale nejde to, ale chce to ten cas, ze?

N., tak to já jsem po 8 letech, taky jsem myslela, že je to do smrti, měli jsme těsně před stěhováním. Přišlo to jak blesk, jiná v tom není, jen mu to "nevyhovovalo". Dodnes nikoho nemá. Vidíme se denně, protože spolu pracujeme. Utlumit na minimum jsem to zvládla po 3 měsících, utlumit, ne zabít...taky to zvládneš.

N., já jsem po rozchodu cca tři měsíce, vztah trval čtyři roky, regulérně jsme spolu bydleli a já to považovala za skvělý vztah. Ty první dva měsíce to bylo strašný, ale teď se už cítím dobře. Začala jsem si uvědomovat, že bývalý mi za to nestojí, přišlo to tak nějak samo. Myslím si, že nedůležitější bylo, že jsem s ním prakticky hned po rozchodu přestala komunikovat a nemám o něm žádné zprávy. Jsem fakt ráda za svůj klid, když chce svůj život, tak ať ho má. Napřed jsem furt čekala, kdy se mi ozve on i naši bývalí přátelé, kteří se na mě vykašlali stejně jako on. Teď už ale opravdu nechci, aby se mi hlásili. Kdyžtak můj důvod rozchodu je tu popsán tuším v příspěvcích ze října. Neboj se, i tebe to přejde.

Ve čtvrtek 5 měsíců. A zcela na rovinu, N.? Musím se trošililililinku nutit...

Di a Karin, muzu se zeptat jak dlouho jste po rozchodu? Obdivuju vas v tom, ze uz mate chut vubec zajit s nekym na to rande, na tohle se tesim, az me to prejde a budu moct vnimat v okoli i jine chlapy.

Správně, holky! Karin, no jasně, držme si navzájem! Ne, vůbec to nedělám kvůli ex, ale kvůli sobě, už mi ta samota leze na mozek, chybí mi milión věcí, co zamilovanost přináší, nemluvím jen o sexu, prostě ... no ale co vám budu vysvětlovat, že?

Diano, proč cynik? Jsme přece svobodný a můžeme se svobodně rozhodovat. Důležité je, abychom věděly, že to neděláme na truc svým bývalým, protože to nemá smysl. Pokud ale tohle víš, tak proč si nezkusit schůzku s někým novým. Jak říkáš, žádná očekávání jsou dobrý předpoklad a když nic,tak třeba se aspoň seznámíš se zajímavým novým člověkem. A když to nevyjde? no tak to zase jistí ignorace :-)

Moje zásada teď je nedělat už nic kvůli bývalému a taky nic, do čeho mě někdo bude nutit. Nemusím se k tomu nijak přemlouvat, prostě to tak je. A jsem ráda za to! Jinak, uvidíme, co se stane. Budu ti zas držet palce. Ty naopak drž mně, nečekaně se mi taktéž objevila možnost rande. Po hlavě do toho určitě nepůjdu, ale dotyčný působí příjemně, tak nejsem proti setkání.

MM, ještě jsem chtěla dodat, že mi nefungovalo vracet se, i když jsem měla možnost. Nový vztah má pro mě větší sílu a čistotu, je to i jednodušší, tak jak jsi psala. Tím návraty ale nezavrhuju, naopak, považuju to za vysokou školu vztahu a obdivuju ty, kteří to dokážou ustát. Jak ze strany hříšníka, co si musí nasypat popel na hlavu a hodně se snažit, tak ze strany opuštěného, co dokáže být velkorysý a nevyčítat. Tak třeba se mi jednou taky poštěstí:)..

Di, další rande, skvěle! Nejsi cynik, jen jsi to pojala správně! :-)

Holky, vy tu píšete jak knihy! Nemám slov! :oD

Btw-další rande na obzoru, jenže já kvůli tý pitomý škole NIC nestíhám. :o( Tentokrát mám nulová očekávání, je to tak lepší. Zhrzenec č. 1 se včera neozval, tak to klepu :oD Jsem cynik, co to bere jak na běžícím pásu???

Ahoj všichni, koukám, že diskuse se tady rozproudila :-) to je dobře. Podle mé zkušenosti je na rozchodu pozitivní staré dobré "v nouzi poznáš přítele". Člověk si uvědomí, komu může věřit a komu ne a taky se dozví víc o sobě, pozná, že má vlastní cenu a to, že se jeho představy neslučují s jinými lidmi, není jeho chyba. Zamyslí se, co chce, bez ohledu na druhé lidi. Určitě souhlasím s tím, že na nás čekají lepší časy a prožijeme ještě lepší věci než doteď.

Kateřino, věřím tomu, žes tady teď strašně moc lidem dodala naději, to je skvělé!
Myslím, že jsi na to kápla - nemyslet si, že s nikým jiným už nic hezčího neprožiju...

Něco k tématu http://www.super.cz/vztahy/18880-jak-neonemocnet-laskou.html

Jen snad něco povzbudivého z vlastní zkušenosti, patřím taky k těm, co se s rozchodem vyrovnávají dlouho a bolestně a uvědomuju si, že bych se asi nevyrovnala nikdy, kdyby - kdybych prostě jednoho dne nepotkala někoho jiného! Vzpomínala jsem na bývalého taky roky, byl to ten jediný a pravý, ale věřte mi, stačí jedna minuta, jeden den, jedna chemická reakce a všechno to staré je najednou pryč, totálně mimo, ne zapomenuto, ale už to člověk prostě neprožívá, je mu to doopravdy jedno! Teď jsem podruhé v tom stavu po rozchodu a mám zase pocit, že jsem o toho jediného pravého přišla, ale teď už vím, že fakt stačí počkat, až zase přijde ta jedna minuta...Snad to nebude trvat dlouho a snad přijde a snad na to budu dobře připravená, tak stojí problém. Ale myslet si, že nic hezčího s nikým jiným už neprožiju, tomu už nepodléhám.

MM , moc Ti drzim palecky, protoze to musi byt opravdu tezke..to co se stalo clovek v sobe jednou ma, a musi se snazit, aby pri kazde prilezitosti to nevyplulo na povrch.