ROZCHOD - JAK SE S NIM VYROVNAT??

Tak koukam, ze s jidlem a hubnutim jsme na tom vsechny stejne, 6 kilo mam dole a doufam, ze dolu to dal nepujde, vse je mi velke, snazim se jist, ale musim se priznat, ze na zacatku jsem nejedla vubec a chodila jsem jako troska, vim, ze mi zadny chlap za to znicene zdravi nestoji, snazim se dat dohromady, ale nejde to... Jinak k tem vasim napadnikum, to musi byt teda cisla, me se snazi porad jeden taky uhnat, zeby me chtelstale objimat, libat..ze jsem mladoucka a krasnoucka... takove kecy.. proste nemam naladu na zadneho ciziho chlapa a uz vubec ne, pokud na me bude tlacit...

To je fakt s tím hubnutím, rozchod (stres) = kila dolů. Nicméně teď už také jím normálně, navíc můj milý rád kuchtí, takže jako první ochutnávačka jeho dobrotek (je to "masový" typ) se obávám, že to s mojí váhou půjde z kopce, teda vlastně DO kopce... :-)

Karin-si děláš srandu :oDDD Ještěže ti to řekl, že? Jak být sexy...to snad není pravda, to je nějaká tragikomedie, ne? Ano, ignorace to jistí... No a s tím jídlem, já právě už taky jím normálně, ale nějak to nahoru nejde, spíš naopak, ty bláho, co udělá s metabolismem jeden rozchod, co? Naštěstí taky slyším samý komplimenty (včetně od ex), takže to neřeším, jen do kabinek chodím 2x, protože zapomínám, že už nemám svou původní velikost :oD

Jo a k hubnutí. Já shodila taky šest kilo. Teď už jsem ve stavu, kdy jím normálně. Ono to má i svá pozitiva, pokud to hubnutí netrvá moc dlouho a člověk se vrátí do normálu. Lidi mi říkají, jak teď vypadám líp než dřív :-)

Lucko: Ono záleží z kolika a při kolika centimetrech, já teď mám 56/173 a všechno ze mě padá. Viď? To víš, že jo, provětrám pořádně, to se spolehni. Přesně tak, aspoň nějaká berlička. :o)

Diano, tak ten tvůj nápadník mě dostal :-)))) Zcela tě chápu. Něco podobnýho, jako ten co kontaktuje mě. Když jsem mu řekla, že se odmítám bavit o tom, jakej jsem chudák a že s ním prostě nic mít nebudu, též nepochopil. Zaujmul strategii, že mi poradí, jak být atraktivnější, např. jaké mám nosit prádlo. Pak jsem se dozvěděla, jak mám krásné nohy a čisté zuby... To jsem se opravdu zasmála :-)))) Ignorace to jistí!

Jinak na večeři s ex vyraz po svém uvážení. Ten opravdu neví, co chce. Ale je dobře, že ty už jsi se z toho dostala.

Pro ostatní, kteří se obávají, že budou ve stejném stavu i za 25 let, chci vzkázat, ať se snaží nemyslet tak pesimisticky. Určitě to zvládnete a budete se cítit rozhodně líp než dnes. Nikdy nevíme, co hezkého nás může potkat. A ty negativní zkušenosti jsou taky dobré, aspoň člověk ví, na co si dát pozor.

Di, 6kg? Ja mam dole 8kg a furt hubnu :-( nervy jsou desny svine. A fakt se bavim, kdyz tady na doktorce ctu "jak zhubnout alespon 5kg pomoooc nejde mi to!"
Mno a taky je fajn slyset "tobe to slusi" kdyz sama vis, ze zacinas vypadat spis nemocne a vrasky ti pribejvaj den ode dne :-(
Na vecu bez a pekne si dej na co budes mit chut. Provetrala bych mu na tvym miste penezenku poradne. Kdyz uz nic jinyho, alespon tohle je satisfakce.

Pro N: ono na zacatku to je nehorsi, prala bych ti, aby se ti sam zhnusil svym chovanim, ono jak ho pak uvidis s odstupem casu racionalneji tak to prijde, neboj. Ale chce to cas a ten nepopozeneme nikdo.

MM-to si PIŠ, že půjdu, jestli se mi tam podaří nabrat aspoň půl kila z těch 6, co jsem kvůli němu zhubla a jestli se mi podaří ho alespoň trochu finančně zruinovat...tak budu spokojená :oD

Jaký jitření? Chce mi jen "poděkovat", ne? :oD

Di a půjdeš na tu večeři s ex? Není to nebezpečné jitření už mírně zahojených ran? Jinak jaks psala o tom vytrvalém nápadníkovi, tak to je síla, to musí být opravdu povedený kousek! :-)

N. z těch příspěvků tady si vybírej (ve vlastním zájmu) ty povzbuzující, ne ty drastické (25 let atd.), tím si nepomůžeš, akorát se budeš víc trápit... prostě doufej, že ty se vzpamatuješ snadněji... zapomenout nejde, ale vzpomínky se dají možná zavřít na závoru do nějakých mezí, kde tě už nebudou ničit, jen lehce rozechvívat... aspoň doufám!

to N: nepremyslej co bude za 10 nebo 25 let. Jestli jsi ho mela opravdu rada, jiste si za 10 i na konci zivota na nej vzpomenes, jak intenzivne zalezi, co jsi s nim a kolik let prozila. Uplne zapomenout se asi opravdu neda.
Take zalezi, jak je dany clovek citlivy, jak se vyrovnava s citovou ztratou, co pro nej dany clovek znamenal. Je to tvrde.

to Adam: Ano, je to tezke, me trvalo jen si priznat, ze jsem prohral, ze jsem 15 let v podstate 'zahodil', ze ve 40 zacinam v podstate od nuly, s radou negativnich zkusenosti, bez bezmezne duvery a ztraty krasne naivity.

Dobré ráno!

Smíšené pocity...zhrzený nápadník mě celou noc ráčil informovat, že ze mě nemůže usnout (no, bylo to delší, prakticky vyjmenoval všechny části mýho těla, proč to nejde) a na závěr mi udělal nabídku, která se neodmítá, že bysme spolu mohli teda jako aspoň spát :oDDD Konsternovaná jsem mu odepsala, jestli si opravdu myslí, že kdybych chtěla chlapa JEN na sex, že bych si vybrala jeho...nepochopil a já už ho pak ignorovala.

No a (jako náplast?) mě právě můj ex pozval na večeři do aktuálně nejluxusnější restaurace v Praze, prý jako "poděkování za pomoc s diplomkou a tak vůbec".

N. - taky vím, že to byl ten pravej, ale co s tím, na to musí být dva!

Dobre rano vsem, i kdyz dobre v jakem slova smyslu, ze.. Vcera jsem si procitala par prispevku z minulosti a nasla jsem tam, ze jsou pripady, kdy to boli nejen po 10, ale psala tam jedna, ze i po 25 letech ho stale miluje, i kdyz ma s jinym rodinu... to je strasne, citim, ze to byl a je ten pravy i presto vsechno co se stalo a neumim si to predstavit, ze se probudim za 25 let a stale na neho budu myslet..

Daisy: Ty mě děsíš, 10 let. Bohužel jsem na to obdobně a tvá zkušenost mi potvrzuje to, co si poslední dobou začínám myslet a to, že teď po 4 letech už je to setrvalý stav a lepší to asi nebude.

Mladas: Přesně tak to je. Jen přiznat si to je těžké a naučit se s tím žít, ještě těžší.

Rok po odchodu manzelky, a 3 mesice po rozvodu.
Je nutne si uvedomit a smirit se s nasledujicim:
byvaly partner uz se nevrati, zije nebo aspon planuje (ve vetsine pripadech) uz s nekym jinym. Netrapi se z rozchodu, na 99% uz mu je ex uplne volny. Takze co zbyva, bojovat, hodit za hlavu vsechny ty lzi, a take se snazit zapomenou.
Verte, ze po 15 letech vim o cem mluvim, a take to boli..
Vsem opustenym hodne sil..

Zapomenout nelze.
Jen se s tím naučit žít.

Dvakrát jsem v životě opravdu milovala - a při vzpomínce to bolí pořád. A to je více jak deset let...

Pro N, ten můj dělal to samé, po 2 měsících napsal"jak se máš lásko" a taky mě "líbal". Byla jsem z toho úplně zpitomělá, že na každé jeho písknutí jsem přiběhla. Snad jsem to už definitivně skončila, už nebudu běhat a ani volat a ani psát. Budu čekat až mě to "zaláskování" úplně přejde. Nevím jak dlouho to bude trvat, ale už nebudu a nechci nic lepit. Chci jen zapomenout......

Diano, díky, věřím Ti, že milimetr po milimetru všechno přejde. Taky jsme se rozešli, měl mě jen na to "užívat si". Bolí to už skoro půl roku a já doufám, že se z toho dostanu. Neskutečně jsem ho milovala, on mě ne...........

Vcera jsem zapla po dlouhe dobe icq a mela jsem tam vzkaz od neho, ze me v nedeli vecer videl vystupovat z nejakeho auta... (vezl me znamy z prace, at se nemusim tahat busem s nakupem), no ale zarazejici je, ze napsal: Ahojky, pekny den preju a poslal smalika pusu a pak psal o tom, ze videl... tak chapete to nekdo s tou pusou? o co se mu jedna? neozve se jinak a ted ze by zarlil? ja fakt nevim.. ale vim, ze to jednou preboli, chce to cas...

Vcera jsem zapla po dlouhe dobe icq a mela jsem tam vzkaz od neho, ze me v nedeli vecer videl vystupovat z nejakeho auta... (vezl me znamy z prace, at se nemusim tahat busem s nakupem), no ale zarazejici je, ze napsal: Ahojky, pekny den preju a poslal smalika pusu a pak psal o tom, ze videl... tak chapete to nekdo s tou pusou? o co se mu jedna? neozve se jinak a ted ze by zarlil? ja fakt nevim.. ale vim, ze to jednou preboli, chce to cas...

N-tohle je nejhorší fáze, potřebuješ se z toho nějak uzdravit, ale nejde to, protože jsi pořád v tom...vím, o čem mluvíš, my se vidíme denně v práci, ale zvládla jsem to! Ne že bych k němu už nic necítila, to se jen tak nezmění, ale už mě to psychicky nezabíjí. Zvládneš to taky! Tímhle hnusným obdobím si prostě musíš projít, to nejde přeskočit, ale ono se to postupně otupí a milimetr po milimetru se z toho budeš dostávat, věř mi!!!