ROZCHOD - JAK SE S NIM VYROVNAT??

Ahoj Diano, nějak mi to nejde nalistovat :-(, můžeš se o tom trošku rozepsat? Řeším rozchod a plácám se v tom už dva měsíce, sakra! Hezkej den.

Přesně tak, je to VELMI individuální...ovšem jak uvidíš...některý věci se opakujou až s děsivou přesností...

Užij si to a kapesníčky k ruce! :o)

Di: ja si rada ctu, takze me dlouhy pribeh urcite nedoradi..., spis naopak, alespon vse lepe pochopim...Doufam, ze sem jednou take zavitam a budu lidem radit, ze vse se da prezit a vse spatne je k necemu dobre! jen si myslim, ze kazdy se s tim asi vyrovna jinym zpusobem a ruzne dlouho, proto nelze dat jednu ucelelou radu a usek v case, kdy to prestane bolet:-(

Těžce...jestli nemáš co dělat, nalistuj si zpět na cca přelom léta/podzimu 2007...ale varuju tě...je to dlouuuuhý příběh...ovšem prozatím mohu slíbit i happyend. Ťuk, ťuk, ťuk :o)

Di: A jak ses s tim rozchodem vyrovnala Ty?

Asi Vas budu unavovat, ale potrebuju to nekomu rici a napsat, uz na podzim jsme meli krizi a ja si u jedne zname nechala udelat osobni horoskop, tvrdila, ze ten nas vztah koncem roku krachne a ja tomu nechtela verit, porad jsem si rikala, ze to prekoname a nechtela jsem si to pripoustet!!!A ono to nakonec opravdu krachlo, ja pri te nasi krizi parkrat naznacila, ze by bylo mozna dobre se rozejit, ale nikdy jsem to tak nemyslela, my zenske to berem spise jako volani o pomoc, no a on to rekl jednou a udelal to kvalitne a provzdy!!!:-(

Di: Ja to vim, ale srdicku to porad nemuzu vysvetlit, brala jsem ho jako nekoho, s kym si dokazu predstavit zivot, hodne jsme cestovali, smali se nasim legrackam, meli spolecne pratele a ja ilovala jeho rodice..jen on je kluk plny konicku (hlavne tedy sportu) a to ja nikdy nebyla...Ja tlacila na spolecne bydleni, rodinu a jeho to asi zacalo unavovat. Po tomto vikendu jsem si rekla, ze je konec jakehokoliv kontaktu, protoze by mi asi dost ublizilo, kdyz bych vedela, ze uz nekoho ma, ted v nedeli jsme se videli naposled, odvezl me ze Sumavy domu, dali si posledni pusu mezi dvermi a poprali si hezky zivot!!!Rekl, ze si to treba uvedomi, ale uz bude pozde, i kdyz to jsou asi jen chlapske reci!!!:-( A pokud nekdo radi ctete - mne pomohla knizka od Klimese partneri a rozchody, kde mluvi o pritazlivych a odpudivych silach a jake jsou faze po rozchodu...Dokonce jsem cetla i nejake prispevky na techto strankach z roku 2003 a moc hezky tam psala "kapka" - zaroven doporucovala knizku od Doris Wolfove - Kdyz partner odchazi...je pry moc dobra, ted ji jen jeste sehnat!!!

ahojky tak jak tu válčíte

Anda: je mi jasný, že je ti hrozně, ale je to zároveň to nejlepší, co se ti mohlo stát. Už vidíš, že ON je jinde, tak teď musíš i TY. Už to není žádné jestli a možná...držím palce!

Adel: nemusíš ke kartářce, já ti to tady řeknu zadarmo...věkově jsme na tom byly naprosto stejně...jenže já dostala kopačky po 8 letech...taky jsem nevěřila, že ještě někdy blablabla...a ono jooooooooo!!!

Ahoj vsem, tak tu uz asi mesic ctu Vase prispevky, jsem mesic po rozchodu a stale to tezce nesu...Je mi 27 a byl to muj take 1.velky ctyr lety vztah..Ten to vikend jsem byla se svym ex a nasimi spolecnymi kamarady na chate na Sumave, kterou jsem meli zamluvenou uz od podzima...lezela jsem se svym ex na manzelske posteli a byl to ocistec...On se rozhodl z rozumu, ze ten vzath ukoncime, protoze posledni rok jsme se dost dohadovali, je o dva roky mladsi a i sam asi resil, ze mel jen dve holky na vztah a vlastne si nikdy nic neuzil, tak to ted bude dohanet...Cely pobyt jsem byla jako stihacka, protoze tam lehce flirtoval s jednou slecnou..Ja ten mesic porad doufala, ze si treba neco uvedomi a brala to jako nadeji, az po tomto vikendu jsem pochopila, ze je uplne konec:-( Ted se s tim jen vyrovnat a to chce cas...Jinak jsem se taky rozhodla jit ke kartarce, vim, ze to spousta lidi odsuzuje, ale ja to beru asi jako terapii, nejak v te nejistote a samote potrebuju slyset, ze bude lepe a ze se jeste nekdy zamiluju!!!

Andarosa: já jsem byla taky u kartářky a zatím se to všechno plní. Nejvíc mě vyděsilo jak popsala moji přítomnost, jaká jsem,jak se chovám... ve všem měla 100% pravdu a to bylo jen přes net..
T: bomba přístup ;)
Já měla včera rande, z jeho strany je všechno v pořádku, ale ta zatracená jiskra..Je to takový starší chlapík, rozumný, asi bych s ním měla klidný život,ale... Můj ex to asi vycítil, tak mi na to rande napsal opožděně k narozeninám, tak jsme si docela dlouho psali.
Když jsem přišla domů, tak mi volal další ze seznamky, kecali jsme asi hodinu v kuse. Jdu s ním v pátek na koncert Třé sester. Je to takovej rebel, ale nějak mě to přitahuje nebo co :).

ANDAROSA>>>>

Hmmm co sem rikal !!! o((( Bych ty chlapy mlatil hlava nehlava 0))

Andaroso musis to brst pozitivne, na nekom se musis naucit, o cem ten vztah je, rikam si to taky, do druhyho vaznyho pujdu uz o par let zkusenosti bohatsi:))) ja se dneska rozhodla, ze na chlapy prdim, s par si budu dal psat a bude to dopadne nebo ne, budu chodit na spin, na nejaky jiny cviceni, na kosmetiku, budu vyrovnana a bude.

Ahoj Andraroso, myslím, že vím, jak se cítíš, také si nyní procházím rozchodem (resp. už je to osm měsíců), rovněž jsem nedávno zjistila, že bývalý přítel už má jinou... zkrátka začíná být více než evidentní, že už se k sobě nevrátíme, neříkám, že občas o tom nesním, moc bych si to přála, ale rozum ví, že už se to nikdy nestane, zbývá jen přesvědčit své city. Nyní nezbývá nic jiného než doufat, že to jednou přebolí a snažit se jak nejlépe umíme to zvládnout.

zdravím všechny, už jsem sem psala, díky za všechny zajisté dobře míněné rady. Bohužel dnes jsem dostala poslední ránu - můj princ má už jinou - já jsem zapomenuta.
Vše si dávám za vinu - moje nálady, nafukování,odsekávání.Pro ostatní jsem pohodová, příjemná, sympatická a velice atraktivní holka - pro něj jsem ale taková nebyla.Víte,moje máma už mě obviňuje z toho,že se v tom patlám záměrně, ale bohužel je to promě něco nového, co zažívám - v 27,5 letech mi skončil můj první vážný vztah.Asi jsem už opravdu zralá na psychiatra... řákám si, že jsem na něj měla strašně velké nároky, chtěla jsem, aby si mě všímal, abych pro ně byla na prvním místě, abychom dělali rozhodnutí společně - ale vše špatně...co s tím? už jsem se svěřila do rukou i kartářce - vím, pár lidí pro to tu asi nebude mít pochopení...nevím, jestli mi to něco přineslo.
neumím přesně popsat ten můj stav, co prožívám? osamocení, možná nepochopení, jak někdo může být už šťastný a zaláskován jinde, když já jsem tak strašně nešťastná...co dál? snažím se zabavit sportem, vzděláváním se, společností lidí - nic nepomáhá - stejně stále brečím.
On byl stejně starý jako já - prošel více vztahama,stále mi říkal, že to takhle nechodí, když jsem poukazovala na to, že b to třeba mohlo být jinak?
víte, strašně se mi moc líbilo nebýt kůl v plotě, ale mít svojí druhou půlku - teĎ jsem zas na ten život sama...

Film to byl krasny, sla bych na nej klidne znovu pobrecet si:)

LL...to je spíš tak vytáhnout ženu na rande...jinak specielně jen pro chlapa...mno, uvidíš :o)

HI all,

Tak koukam, ze opet mame nove cleny... o((

Mno to je zivot. Jdu si opatrit ten film o kterem tu mluvite. Jsem zvedav. Jinak pekny den a pohodu vsem.

Tak to je drsný :o(

Di: Já to beru, že jsem byla zasnoubená. Sice neproběhla ta klasická romantika s žádostí o ruku...ale ten dvanáctý rok jsme se začali o svatbě vážně bavit, už to bylo oznámeno rodinám, předběžně vybráno kdy, nic svatbě nebránilo. Od Nového roku jsem mela začít obvolávat, psát seznamy, prohlížet časopisy, vybírat a na to všechno šetřit. Pak přišla v lednu slečna a bylo všechno v háji.