ROZCHOD - JAK SE S NIM VYROVNAT??

Iri: já vím, že to chce vše čas, proto si z toho nic nedělám a zbytečně netlačím sama na sebe, spíše si všeho pozvolna užívám :-))).
Jinak nebuď pesimista, kdo hledá ten najde a přece když si se do toho dal, tak se z toho něco vyklube, neboj.

Smutni: Ta duvera tam jeste dlouho nebude..to se dalo ale cekat..nemuze byt vse hned.

U me se rysuje prd,jen se mi zalibila jedna o ktere nic nevim,ale snaha je..to mas pravdu..neboj,kdyby neco zajimaveho tak se pochlubim :)

chyba je to vždy obou.Tady jen nebyla vůle s tím něco udělat.Společná dovolená v létě krachla, bylo mi řečeno,že se vysktytlo něco důležitějšího.Pak jsme říkali,že spolu někam vyrazíme-klidně i po čechách-zase nic-v práci si nebyl schopen vyřídit dovolenou.Říkal,že se na ničem neshodneme-jak trávit volný čas-já jsem byla nakloněná všemu,jen né ležet u TV a koukat na ní,nebo být víkend co víkend u jeho rodičů na chatě...,dovolená-to je kapitola sama o sobě(já ráda moře,on hory.Jeho tatínek mi jednou řekl,že jestli chci patřit k nim do rodiny,tak se hory musim mít naučit ráda-výsledek byl,byť jsem nebyla vychovávaná směrem k horám,hned jsem si šla koupit lyže a vše ostatní,protože jsem věděla,že mu tím udělám radost.Teď jsem se trochu naučila lyžovat,ale nemám ty své pokroky s kým sdílet...),stále mi jen říkal,že chce partnerku,co bude mít ráda jeho rodinu,také,že ve třiceti by chtěl už vozit caparta-je mu 28,mě 27.Nebral v úvahu,že se na dítě ještě necítím-nejdřív jsem s ním chtěla něco prožít,užít si nás dvou.Jeho předešlý vztah také ztroskotal z části na tom,že si dotyčná slečna nesedla s jeho matkou a sestrou.

Iri: no já to musím teď zaklepat, ale jde to celkem dobře. Už spolu bydlíme a dá se říct, že to zvládáme zatím dobře. Co se týče důvěry, tak ta zatím moc není, ale to snad přijde časem. Už jsem to tu i psala, že se snažím, tak neřešit a hlavně se věnovat vztahu. On se taky snaží a dává mi to najevo, což se mi libí.
Jinak u tebe se to rýsuje dobře :-), to je super, hlavně, ať to výjde a musíš průběžně informovat.

Andarosa: souhlasím s ostatníma - pryč od něj, je to sobec, sobec, sobec. Dávala si do toho dost,ale vůbec si to nezasloužil.
T: tak hodně štěstí!!! mě zůstal jenom jeden a bojím se, že přijdu i o toho, no :(. Ale teď jsem psychicky na tom dobře, tak si to užívám a když to skončí, tak se nic neděje.
Di: No to by byla sranda, to bychom tu pak udělali anketu o to, která si ho nechá a utěšovali tu rozešlou :D.

Smutni: Kukajs :)
Nee,nejake jsem odmitl ale ozvala se jedna ktera se mi docela libi,ale neni moc na netu tak sme spolu jeste moc nepovidali..ale delam si nadeje :-)

Co ty? jak to zvladate? Co duvera? Povidej..

Iri: tak co,už proběhlo nějaké rande?

Diano tak daleko to k sobe nemame, ale tohle vylucuju, lovim v mladsich radach:)

andarosa: Tak tak, byli jste spolu a stavel te pred hotove veci bez moznosti vyberu (kdyz reknes bytu ne a on ho stejne koupi tak to je pomalu naschval).Je videt ze si tomu vztahu davala veskerou energii a snazila jsi se,tvuj pritel ti v tomto nesahal ani po paty,nebyla ani snaha a to je dost mozna duvod proc to skrachlo..snazila jsi se mnohem vic nez on a hlavne byl sobeckej. Hlavne zadne vycitky..je to jeho chyba. Hodne stesti v prekonavani.

Klee + T.: Holky, to bude vtipný, až narazíte na stejnýho frajera, pokud nejste zdaleka ovšem... :o) Každopádně hodně štěstí!

Sagi: typický příklad muže, i ten můj po návratu přiznal, že byl sobecký a tu lásku nedával tak najevo, ale určitě jsem měla na tom i já podíl viny. Teď vím, kde jsem dělala chybu i já. Teď se snažím žít jinak resp. neřešit maličkosti, více si užívat života s partnerem, zbytečně nestresovat, jsou to maličkosti, ale jsou důležité proto, aby vztah fungoval. Podle mého je důležité, že sis to uvědomil a teď je jen na ní, jestli ti dá šanci. Zkus o tom s ní mluvit a dát ji najevo, co k ní cítíš a přiznej, kde si udělal chybu. Pokud tě miluje, tak ti dá určitě ještě šanci, ale hlavně na ní netlač. Možná, že tyto pauzy nebo odloučení mohou vztah posílit, ale třeba taky znovu pohřbít. Snad jsme a budeme příklad první části věty. Přeji štěstí a určitě informuj.

T má pravdu. Myslí jen na sebe.

Strucne: Neumi delat kompromisy a v momente kdy jste par rozhoduje jen za sebe, pryc od nej.

ahoj,4dny před vánoci se se mnou rozešel přítel,po 2,5letech vztahu a 1,5 roce společného bydlení.Vztah nebyl nijak klidný-občasné hádky,výměny názorů,nemluvení spolu,ale furt jsme tvořili pár,kdy má jeden druhého a toho miluje.Žádné nevěry se také za celou dobu nekonaly.Jenže to začalo skřípat v tu dobu,kdy mi jeho mladší sestra řekla, že to,že spolu bydlíme pro ní ještě nic neznamená...to bylo v létě 2007 a od té doby můj vztah k ní notně ochladl...neumíte si ani představit,jak mě to zasáhlo, o to víc,že přítel seděl vedle ní a nezareagoval na to.Pak následoval jeho odjezd do Irska na zkušenou(nevyšla mu změna práce,tak ho tu nic nedrželo)-odjezd probíral se svojí rodinou,mě postavil před hotovou věc s tím,že jsem tam měla jet s ním-to,že tu mám dobrou práci,nějak neviděl.Tam mu to nevycházelo podle představ-nemohl sehnat ubytování,byl nešťastný-tak jsem dělala psí kusy,abych mu odsud pomohla.při první příležitosti jsem za ním jela.V Irsku to nevyšlo,vrátil se, začal pracovat a pak to šlo od desíti k pěti-nějaké společné plány si dělat-to nešlo,protože mi bylo neustále říkáno,že mi nemůže nic slíbit,protož eneví,co bude zítra,koho potká...plánovali jsme společné bydlení sami,doposud jsme bydleli ve velkém bytě s mojí mamkou,se kterou si úžasně rozumněl a říkal jí skoro tchýně nebo tchýně čekatelka...já preferovala Prahu,protože tu mám práci,rodinu,koníčky,kamarády,prostě vše.On mi řekl,že si se mnou nechce kupovat nic napůl,ale že tam u něj můžu bydlet.Vybral si to v blízkosti chaty jeho rodičů,na byt se s náma jela kouknout i jeho sestra-já řekla bytu ne,je daleko,ona řekla, ať jde do toho,že je supr.Koupil ho.Já si kvůli tomu koupila auto,abych za ním mohla jezdit.výsledek je takový,že prý spolu nemáme nic společného,že se na ničem neshodnem a že rozchod dělá pro nás...Pak se se mnou sešel,já bláhová si myslela,že se chce vrátit zpět ke mě... omyl,prý mě chtěl vidět,jak mi to sluší, říkal mi, že se kvůli mě i oholil,protože se mi to vždy líbilo...Jsem opravdu zoufalá,nešťastná,nezvládám bez něj nic-stále na něj myslím,všechno mi ho připomíná-když v rádiu hraje písnička z jednoho filmu,na kterém jsme spolu byli v letním kině,tak jsem na měkko...připadám si jako ve zlém snu,ze kterého se nějak nedokážu probudit.Chybí mi jeho přítomnost,jeho pohled,jeho objetí,náruč,do které bych se mohla schovat,jeho dech i ten jeho bordel,co měl kolem sebe.

Jj, chce se to odprostit, ja jsem ve stavu, ze me to mrzi, ale vim, ze se k sobe nevratime a nema to budoucnost, kazdy jsme chteli neco jineho a jedno slepovani bylo zbytecne a ze treba nekde je nekdo jiny, s kym to pujde lip. Takze vzhuru na ty zenichy:)
Kleo po tvem vzoru jsem se pustila do inzeratu, ty profily mi prijdou o nicem, pulku odpovedi jsem promazala a pulka jde do dalsiho kola, mam tam tri sympose tak uvidime.:))

Myško: Drž se! Sice ti to všechno chybí, ale přítel čas léčí naprosto spolehlivě :).
Já jsem se probulela do fáze "potlačeno, je mi dobře". Sice ta fáze bude trvat možná hodinu, možná den, maximálně si myslím tak dva,ale důležitý je, že JE! Jak píše T, dřív nebo později stejně bude někdo další, tak to prostě je.
Jinak včera jsem tři hodiny poslouchala zamilovanou kámošku jak plánujou svatbu a miminko a co mu chystá k Valentýnu ...a vydržela jsem to :). Ani slza. Cestou od ní jsem přemýšlela jak přijedu domů a budu koukat na ten nový vodácký seriál. No není to nádhera? Jsem na sebe pyšná. Tak kéž by mi to chvilku vydrželo.

Ahoj smutni,
důvod našeho rozchodu byl takový že jsem mé přítelkyni neopětoval city a hlavně jí nedávál lásku. Ten vztah byl poslední dobou o ničem. Nejhorší na tom je, že si své chyby uvědomuji v plném rozsahu. Ale zase musím říci, že ona na tom má také svůj díl viny. Třebo to že se mi spoustu věcí bála říct. Chtěl bych to vrátit zpět, ale nevím jestli bude chtít i ona. 5íká že mě ještě miluje, ale chce se odstěhovat a začít si svůj život. Byli sme v neděli na kafi a dokonce přijala i mé pozvání ke mě na večeři. Nevím co od toho čekat a nečekat. Byl jsem asi hrozný sobec,přiznávám. Je to pro mě hrozná rána, být v baráku, který sme si koupili úplně sám.

Mysko ty sms, vyzvednuti z prace, prituleni, to chybi kazdemu, musis to v sobe potlacit, driv nebo pozdejsi stejne bude nekdo dalsi, prece jen jsme zrozeni pro zivot v paru a ne singl.

PS: Vsimli jste si nekdy, jak desive je popisovan stav, kdyz nemate partnera?

Jsem sama... Nikoho nemám...

prijde mi to takovy vtipny a kruty :-)

Moc vám dekuji za podporu.. zatim se drzim a mam ze sebe dobry pocit, ale chce to hodne sily a on se taky ted neozývá, tak to jde..

jinak mi proste chybi, jak tady nekdo psal-pritulit se, nekdo te vyzvedne z prace, potesi te smskou atd atd atd... ach jo :((((