ROZCHOD - JAK SE S NIM VYROVNAT??

Kate, děkuju. Přesně...No, já tě chápu, měla jsem to stejně. Naprosto, včetně toho, ře mi bylo jasné, že kdyby se to skutečně stalo, že bych uvažovala naprosto opačně.
Navíc ta, kvůli které mě nechal, byla vdova. Podle něj velice statečně snášející svůj osud, potřebující ochranu (samozřejmě jeho) a někoho, kdo by jí byl oporou (kdopak to asi byl? :-) ). Jako opouštěná jsem si proti té vdovské bezbranosti připadala hrozně, jako někdo, kdo není dost hoden lásky mého muže. Prostě být opuštěná bylo znamením selhání, zatímco být vdova představovalo zásah nelítostného osudu, něco co nebylo závislé na mých hodnotách a kladech, nebo záporech.
Člověk v tom šoku a smutku z rozchodu uvažuje podivně, tedy aspoň já ano. Díky tobě po letech vidím, že se to stává i jiným.

Já to mam podobně jako...Kate, děkuju. Přesně takhle jsem to myslela, akorát jsem to neuměla tak pěkně vyjádřit .)

Shakira: Těžko říct, co je horší. Kdyby mi přítel zemřel, určitě bych to viděla zase opačně. Objektivně se to nejspíš nedá srovnávat, ta bolest je asi jiná, ale stejně intenzivní v obou případech... Já si moc dobře uvědomuju, že je blbost říct "bylo by jednodušší, kdyby umřel, tak si vymyslím, že se to stalo", ale tehdy mi to připadalo jako plán, který stojí za to vyzkoušet .)

To je zvláštní, tohle mě...Já to mam podobně jako Samara,mě smrt partnera přijde přijatlnější než rozchod. neni to o tom že bychom chtěli aby ten člověk umřel,to v žádném případě,ale líp bysme se s tim asi dokazali vyrovanat. Je to něco co nemůžeme zvrátit a nemůže za to nikdo třetí,neni to o zklamání,ale o bolesti ze ztráty a při rozchodu je k té bolesti ještě navíc pocit méněcennosti,zklamání,sebelítost atd...a to je horší.

podle mě je to také...No dobrý zprávy No name,držim palce....a že ti něco lajkla taky asi nebude úplně jen tak pro nic za nic když je to po tak dlouhé době.

No vidíš, já jsem si taky...podle mě je to také rouhání....

se mi líbí, jak píšeš o fantazírování, že se k sobě vrátíte, i když víš že je to nemožný....

Taky už vím, že je to víceméně nemožný. Dokud jsem doufal, tak jsem se na tom byl mizerně.

Každopádně, včera jsem byl na jednom Vánočním večírku, spal jsem na dnešek do práce cca 2hoďky a během těch 2 hodin se mi zdálo, že se s dotyčnou potkáme na té vánoční akci(psal jsem o tom v předchozích přízpěvcích - pravděpodobně se pred stědrým dnem potkáme na spolěčné acki/koncertu) - povídáme si a po chvíli ji řeknu, že mi chybí. Že těch 19měsíců bez ní, že to je přežívaná. V duchu v tom snu očekávám, že mě sjede jako psa. Co jsem za chudáka, ať už se na to vykašlu.... Ale ona řekla něco jiného. Jen ty parádní dvě(tři) slova: Taky mi chybíš... v duchu(ve snu) mi padá čelist.. ač nevyspalej, mám dneska díky tomu super náladu, fakt paráda:-) i když jen sen a vím, že to tak i zůstane...:-) - tak shodou náhod mi dnes něco lajkla na fb. asi po x letech..:-D jo. občas je ten koloběh událostí dost pravzláštní..:-) a hlavně. včera jsem na tom vánočním večírku někoho potkal. uvidíme:-)

opravdu není hloupé tele....ti nepomůže, ale uškodí

To je zvláštní, tohle mě nikdy nenapadlo. Já jsem si vždycky říkala, že když se se mnou někdo rozejde, tak je to menší bolest než kdyby mi umřel. Toho jsem se vždycky bála nejvíc.
Ale celkem chápu, že když to někomu pomáhá, tak si takovou situaci nasimuluje.
To je něco jako pud sebezáchovy.
Nejlepší lékař na bolest je ovšem čas.
Mimochodem - dlouho se neozvala žena.

tě, ale važ slova. Nejsi...opravdu není hloupé tele. Nač vážit slova? Samara je bolavá, zoufalá, jen ať si myslí, co chce, jen když jí to pomůže. Nesoudila bych.

Prostě po bolestivém...tě, ale važ slova. Nejsi hloupé tele

Myslíš to o té smrti? Já...Samaro, já Tě chápu, taky jsem s takovou představou koketovala, na jednu stranu je to opravdu jednosušší, právě z toho důvodu, že si nedáváš naděje, protože prostě nemůžeš...takže já to neodsuzuji, jako ten příspěvek výše,...a jestli jsi viděla Líbáš jako ďábel, tak tam to Bohunka měla stejné, na fotku svého ex dala černou stuhu a zapálila svíčku, prý jí to poradil psycholog :-)) takže na takové představě něco bude... ale můj problém je, že jsem pověrčivá a z myšlenky na smrt někoho druhého mám strach...jinak bych to asi dělala taky..
a s tím čekáním máš taky pravdu, vím, že dokud čekám, tak se nedočkám a navíc to mnohem víc bolí...měla počítat vždycky s tou horší variantou....
i když Tě ted přepadnul splín, tak je ale velký pokrok, že jsi se tak dlouho držela v relativní pohodě, to je dobrý...až to přejde, ty dobré dny budou zase o něco lepší...

Prostě po bolestivém rozchodu člověk neuvažuje zrovna logicky, takže jsem si myslela, že když si vsugeruju nějakou takovouhle představu, bude to pro mě jednodušší...

nevíš, co říkášMyslíš to o té smrti? Já vím, že to není o nic jednodušší a nejspíš je to dokonce mnohem horší než nějaký rozchod. Jen jsem hledala způsob, jak zabránit těm fantaziím a rozdrtit ty falešné naděje, které jsem sama sobě dávala (a vlastně asi pořád ještě dávám).

No vidíš, já jsem si taky...nevíš, co říkáš

no name, nemám v plánu se s...No vidíš, já jsem si taky myslela, že už jsem skoro za vodou. Přecenila jsem se...
Ale nečekej na to, až se tvůj ex s tou ženskou rozejde. Když se na to budeš pořád upínat, bude ti trvat déle, než se z toho všeho dostaneš. Neříkám, že taky nefantazíruju o tom, že se ke mě ex vrátí, ale ono k tomu s větší pravděpodobností nikdy nedojde, takže se musíme naučit brát to jako definitivní konec... Já jsem si jeden čas dokonce snažila namluvit, že můj přítel je mrtvý, protože mi připadalo jednodušší smířit se s něčí smrtí, než s tím, že mě zradil člověk, kterého jsem milovala víc, než cokoliv jiného a navíc smrt je definitivní - nedává prostor pro fantazie .)
Prostě chci jen říct, že pokud budeš doufat v to, že spolu už třeba nejsou, zbytečně tím sama sobě dáváš naději, která může být falešná a to zjištění pak bolí...

Glorie s těmi prášky už...Kate, jsi hodná, já o tom, sníst prášky jen sem tam přemýšlím, když mi je nejhůř, ale zatím mi není tak moc zle, abych to opravdu udělala. To si nechávám na to, až si jí vezme, nebo až s ní bude mít dítě, podle toho, co přijde dřív, to už bych totiž opravdu nezvládla...

jinak chápu Tvoje obavy, asi bych měla taky strach. Je to složitější v tom, že nemá moc času, tak je ta nervozita a očekávání větší. Kdyby měl víc času, tak je to asi o něčem jiným...já Ti to závidím z toho důvodu, že vlastně čekám jako na smilování na toho mého a vím, že se nedočkám... na druhou stranu jako pozorovatel Tvé trápení chápu....

Smutná AD nebere, pokud s tím tedy nezačala, doporučila jsem jí právě tu třezalku, alespoň jako malou úlevu...taky jsem to pila pomalu po litrech, ale nakonec jsem stejně skončila u AD a u benzodiazepinu...a někdy mám pocit, že i to je málo...

Holky, úplně slzím, jak...Smutná po třezalce budeš trochu utlumená,klidná,ale nevim jestli bereš zárovň i Ad,třezalka by se k Ad brát neměla. Ale nejsem si jista jestli jsi psala že je bereš.

no name, nemám v plánu se s...Glorie s těmi prášky už to nechci od tebe slyšet jasný!!!!!!
Jinak pocit že mě zas chce je pěkný,ale já se jakoby nějak bojim,že se zas zklamu,že to bude pak bolet ještě víc,jo a sice chybu uznal,ale dělat s tim asi nic moc nehodlá,on na mě neměl díky práci skoro vůbec čas a bohužel je v té stejné práci pořád a s časem je to pořád stejné,takže...proto see tak bojím jít do toho zas naplno.
Sraz bych viděla někdy zjara,třeba březen,ale klíďo i dřív,ráda vás poznam a už ted se na vás těšim.Budeme tam asi všecky věkové kategorie že?:-)

A nebo pak mě napadá...Smutná, to je skvělý nápad :-) na welness bych taky jela,...to by se dalo i v zimě :-)
a co ty hory? nechtěla bys se mnou jet? bylo by to na víkend někdy v březnu, jedu se dvěma kamarády, zbytek lidí neznám...

s tou kostní dření - koukám, další věc společná :-) to jsi darovala někomu známému, nebo do toho registru?
a jinak jsem ráda, že ten čaj pomáhá, to je oprvadu dobře :-) on pusobí, když se pije pravidelně, ale taky pozor - třezalka snižuje účinek antikoncepce :-) (kdyby náhodou)

A nebo pak mě napadá ještě jeden takovej dobrej nápad..Jak jsou na těch slevovejch portálech různý ty welness víkendy, tak by jsme mohly někam vyrazit spolu a pořádně si to Všichni užít a odreagovat se..nápadů by byla spousta, jen pak doladit ten zbytek:-)

Holky, úplně slzím, jak tady píšete..jste tak hodný:-)...No jen jsem se chtěla zmínit k tomu srazu, já bych byla strašně ráda a klidně bych si do té Prahy za Váma výlet udělala, ale asi by to bylo lepší, až se rozjaří, mohly by jsme udělat nějakej prima výlet a pak jít třeba zapařit:-)..Nějak by se to udělalo, ale strašně ráda bych Vás poznala i osobně! Jinak Glorie, piju teď pořád třezalkovej čaj a pravděpodobně je to jen můj pocit, ale jsem po něm taková omámenější, klidnější, tak nevím..třeba to fakt působí. A jinak na kostní dřeni jsem jednou už taky byla a musím říct, že to není tak strašný, jak jsem si původně myslela..takže směle do toho, pokud se rozhodneš:-)Já ještě dodělávám dálkově výšku, takže teď toho mám celkem nad hlavu, ale prostor pro myšlení se samozřejmě vždycky najde..takže sním a zároveň smutním pořád..to musí odejít asi až časem.