autoškola

Tak tu autobusovou školu jsme asi měli stejnou- tam mě dal instruktor náčrtek s rychlostma a byl klid. Ale hlavně byl v klidu a nebuzeroval za kraviny.
S komisařema to bylo drsný, kdo neuplatil, tak napoprvé nikdy neprospěl i kdyby předvedl jízdu jak z partesu. Snad je to dneska lepší.
Ečko nemám, ale práci kamioňáka ani nechci. Sice jsem četl jak firmy v Česku zápasí s nedostatkem kamioňáků, ale že by je zaplatili, to né.

Lze udělat řidičák na...Máš recht!

Já jsem lez do stejný autoškoly na vosobák a na náklad'ák + náklad'ák s valníkem. Vosobák byla felicie a náklad'ák byla Liazka.

Na felicii jsem měl jednoho dědka a na Liazku jinýho dědka.

S felicií nebyl problém jezdit, protože ježdění jsem si natrénoval v sedumnácti, když jsem si za pakatel pořídil trabanta a kilárnu (Škoda 100).

Při tý příležitosti jsem se na vlastní voči a kůži přesvěčil, že trabant se s jednim člověkem (řidičem) rozjede do kopce i na trojku. No nic.

Takže když na mě dědek v autoškole vybalil, že nejdřiv pudu na trenažér, tak jsem se ho ptal, jestli na trenažér vopravdu musim.

Prej jó.

Tak jsem šel na trenažér - zbytečně.

Voproti tomu trenažér na Liazku jsem vopravdu potřeboval, poněvadž v Liazce jsem nikdy neseděl asi ani jako spolujezdec. Takže šlo hlavně vo to, že jsem věděl, že v Liazce nebudu umět řadit, a tudíž jsem si to chtěl natrénovat na trenažéru.

To mi ten druhej dědek zas pro změnu řek, že trenažér nemaj...

No neberte to! U toho, s čim jezdit umíte, vás vobtěžujou trenažérem, a u toho, s čim jezdit neumíte, trenažér vůbec nemaj.

Takže před první mojí jízdou Liazkou jsem si vlez za volant, dědek stál na schůdkách, natáhnul přes mě pracku na šajtrpáku a vokazoval mi, jak se tam dává kerá rychlost.

To samozřejmě stejně bylo kulový platný, protože to si člověk nepamatoval ani jednu jedinou rychlost.

Kdyby mi to dědek aspoň nakreslil na tvrdej papír, kerej bych šoupnul za čelní sklo. S tim by žádnej problém nebyl, protože to bych si vočíhnul během pár vteřin.

Ale kdepak!

No a hurá do městskýho provozu!

Takže jsem jel furt na jednu rychlost. Chudák jinej kolega z autoškoly, kerej jel za mnou traktorem, nevěděl, jestli mě má předjet, he he.

No a postupně během jízdy mi dědek radil, kdy tam mam vrazit další rychlost a kdy mam podřazovat a jak. U Liazky se řadí vyšší rychlost tak, že se šlápne na spojku, hodí se tam neutroš, sundá se hnáta ze spojky, znova se šlápne na spojku a hodí se tam vyšší rychlost. No a podřazuje se stejně, akurát se eště navíc musí po vyřazení na neutroš sundat hnáta ze spojky a na tom neutrošovi nejdřiv naprázno prošlápnout plyn, sundat hnátu z plynu, šlápnout na spojku a vrazit tam nižší rychlost (takzvanej meziplyn). No a to se taky nepovedlo pokaždý - člověk to musel postupně vychytat.

To neska vosumnáctiletej kluk, kerej neska vleze do autoškoly na náklad'ák, zná maximálně z vyprávění, protože neska maj skoro ve všech autoškolách moderní náklad'áky, v kerejch se řadí stejně jako ve vosobáku, a hlavně bez meziplynu.

Takže mi to samozřejmě nešlo, a dědek píčoval. Ale postupně jsem se zlepšoval, takže jsem to ježdění dycky ňák splácal a závěrečný jízdy jsem udělal (na druhej pokus).

No a pak jsem eště vlez do jiný autoškoly na autobus. To bylo v Praze, kde jsem to neznal.

Tam taky žádnej trenažér nebyl.

Jezdil jsem asi s ňákou Karosou, nebo co to bylo. Tam mi dědek právě dal za čelní sklo papír, na kerym bylo nakreslený řazení.

Tam bylo řazení v pohodě. Dědka jsem se na nic neptal, a rovnou jsem při řazení aplikoval ten samej postup, jako u Liazky. Akurát samozřejmě s tim rozdílem, že v tom autobusu se na každou rychlost muselo tou šajtrpákou hejbat jinym směrem, než u Liazky.

Párkrát se stalo, že místo toho dědka tam byl ňákej mladší instruktor, kerej se mnou jel. No a ten, když viděl, jak řadim, mi řek, že mam na spojku šlapat jenom jednou a podřazovat bez meziplynu. Že prej tam ty rychlosti taky vlezou jak po másle. Tak jsem takle zkusil řadit, a vopravdu jó. Akurát, když jsem dával z trojky dvojku, tak to tam šlo blbě. Ale to jsem taky vychytal. Stačilo tam dávat z trojky dvojku až teprve potom, co už jsem dostatečně zpomalil - tak v rychlosti 20 km/h, a vlezlo to tam jak po másle taky.

Takže se mi i v pražskym chaosu, kde jsem to neznal a jezdil jsem tam s 12 metrů dlouhou bednou (i za tmy), kupodivu jezdilo celkem v pohodě.

Ale komisaři na závěrečnejch zkouškách byli zmrdi. Furt si vymejšleli píčoviny. Klasická buzerace. Až teprve na třetí pokus přišel komisař, kerej byl konečně normální, takže to klaplo. To jsem jezdil jenom asi 5 minut, i když jsem správně měl jezdit asi půl hodiny, he he. Ale von naštěstí pro mě někam pospíchal, takže jsem nemoh jezdit půl hodiny.

Pak jsem se vo pár let pozdějc z médií dověděl, že z devatenácti zkušebních komisařů, kerý působili v Praze, jich sedumnác vobvinili z korupce, he he.

Takže asi i ty dva, kerý mě vyhodili. Ty taky asi považovali za normální, že řidičák nedaj tomu, kdo umí jezdit, ale tomu, kdo jim něco šoupne, he he.

Takže tak dlouho chodili se džbánem pro vodu, až...

Tenkrát to přece jenom eště mělo ňáký výhody, co se týkalo skupin. Když člověk udělal skupinu C+E, tak dostal i skupinu B+E a skupinu T, a samozřejmě nemusel tim traktorem vůbec jezdit, ani nic připlácet. To se postupem času zrušilo. Neska když člověk udělá skupinu C+E, tak dostane jenom B+E. Skupina T už se nedává s ničim - ta se musí dělat jedině samostatně. Takže zabitej čas a vyhozený další prachy. A uplně na hovno! Protože jaká je logika v tom, že neska jako novopečenej držitel skupiny C+E mužete jet kamionem rychlostí 80 km/h, ale nemužete jet traktorem s valníkem, kerej jede 40 km/h? Nebo mužete, ale jedině v případě, že ten traktor s valníkem spadá do skupiny B+E. A u skupiny B+E je podmínka, že jak ten traktor, tak i ten valník, musí mít maximální přípustnou hmotnost nejvejš 3,5 tuny. Jakmile bude mít traktor nebo valník nebo voboje napsanou v techničáku maximální přípustnou hmotnost vo pár gramů víc než 3,5 tuny, tak už na to musí bejt jedině skupina T, he he.

Čau!

Lze udělat řidičák na voze s automatickou převodovkou, ale pak je to také napsáno v ŘP a nesmíte řídit vozidlo bez automatické převodovky. V zimě bych navíc doporučoval spíše manuální převodovku než automatickou. Raději bych se tedy naučil řadit. Není to zase nějaká věda.
Chce to mít ale trpělivého učitele v AŠ. Na auto i náklaďák jsem měl idioty, kteří si mysleli, že chlap přece musí umět jezdit, ale kde jsem se to měl asi naučit je nenapadlo. Jezdit někde na okresce načerno a pak něco provést?
Na autobus jsem měl super chlápka, postupně mě učil na stále užších silnicích a simulovali jsme často i běžný MHD bus se zajížděním do zastávek, které byly v kopci nebo v zatáčce.
Takže:
1.) dobrý instruktor
2.) žádné nervy
3.) rozepnutý knoflíček u košile sice může pomoci u zkoušek, ale pak budete jezdit samy a tam Vám už nepomůže :-)

než jde člověk do autoškoly tak už musí umět jezdit,proto doporučuji se to předem naučit,a ještě jedna věc ,nevím jestli se nedá udělat řidičák jen na automat?,komu nejde řazení.

Ahoj, ja maturitu delala v autoskole obst a bez problemu, byla jsem velice spokojena s pristupem a komunikativnosti instruktora vse mi poradil a i kdyz jsem zenska tak uz i umim ridit takze mam radost :)

janka - podívej se okolo sebe,tolik aut a v každém sedí člověk,který se to také musel učit.Ničeho se neboj,nenech se otrávit ani vyvést z rovnováhy.Dobré je parkoviště u marketu,večer je opuštěné a jsou tam pruhy na parkování,dobře se tam učí.Zkus to.Každou jízdou budeš jistější.Buď opatrná a jezdi jen tak,jak si věříš.Muži jsou agresivní blbci,chovají se na silnici leckdy jak prasata.Od těch se nic neuč.

ahojte tak píšu že pomalu...Ahoj, Janko!
Tak jak, už máš řidičák? Pro mě budou taky nejhorší praktické jízdy, asi to napoprvé nedám. Mám šílené nervy.

ahojte tak píšu že pomalu pokračuju manžel mi stále na polnačce předvádí řazení a vše ukazuje a vysvětluje a já na něj hledím mu se to říká je profesionální řidič,ne jak já.Těším se na další jízdu s učitelem a doufám že to bude lepší pište jak to jde vám a jak jste zvládli řazení a vše ostatní mě přijde že když mám jízdy častěji je to lepší ale jak jedu jednou týdně tak konec.asi je to opravdu tím že člověk si musí zvyknout tak se držte a učte zdravím

ahojky tak to tady čtu a taky se přidám.JÁ jsem se dlouho nemohla odhodlat až jsem nakonec dostala odvahu a taky se přihlásila.Dnes jsem měla třetí jízdu a chudák učitel.Zapomínám sešlapávat spojku a ptá se mě u toho na spoustu věcí takže to všechno nestihám,naštěstí je trpělivý což ocenuji.Testy si zkouším na pc a už se mi podařilo udělat i na 100procent takže si myslím,že nejhorší budou jízdy s komisařem.Ve volným čase to zkouším s manželem na polní cestě trénuju řezení nestíhám řadit a nedívat se na to přijde mi,že je toho moc najednou,ale baví mě to a jsem odhodlaná to za každou cenu udělat.Tak uvidím napište někdo jak jste se uklidnili před zkouškama já z toho mám nervy už ted a moji spolužáci taky držím všm palce a mějte se

Járo ze Zlína - tímto zdravím toho kreténa co si říká učitel - soudruha Šimka - beztak to bude zkrachovalý policajt nebo lampasák,jako ostatně většina v autoškolách,takhle kdyby se ke mě choval,jako že vážím daleko méně než on,chytil bych ho pod krkem a ten jeho upocený,slizký ksicht mu rozmačkal v dlaních.Prase nemá na sedadle instruktora co dělat.

ahojte..nedavno sem tu psala prispevek, ze mam z autoškoly nervy.. prestala sem si vsimat instruktora, zacala sem si jezdit " po svym" a hle...nedelam prestupky, v provozu se celkem v pohode orientuju a rizeni me zacalo bavit :o))) takze se nenechte odradit instruktorem, jezdete si to svoje, pokud se necitite na rychlost, tak jedte pomalu a reknete mu, ze ridic ma jet jen tak rychle jak se na to citi :o)) porad sem se courala max 30 a tento tyden sem prisla do autoskoly a padesatka je mi malo, takze hlavu vzhuru a nenechte se di ničeho tlačit :o)

Já si dělal autoškolu ve Zlíně u Šimka. Jestli někdo z Vás přemýšlí nad touto autoškolou, pořádně si to rozmyslete, ať nedopadnete jako já a ostatní, kteří si tímto prošli. Šimek se totálně sekl v povolání. Je šíleně nerví a každou mou chybu bral jako svou vlastní. Učí budoucí řidiče ve svém autě, takže když stojíte na spojce o sekundu déle, než by si přál, začne na vás řvát: PANEBOŽE, PROČ MI KAZÍŠ AUTO TY BLBE? KDYBY MĚLO NOHY, TAK TĚ NAKOPE DO TÉ TVOJÍ PRDELE! Z každé jízdy jsem měl hrůzu, a to jsem dělal autoškolu 3 měsíce, protože Šimek je v té své autoškole jediný "učitel", takže to absolutně nestíhá. Sice je poměrně levný (8 800Kč) ale kdybych věděl, do čeho jdu, s úsměvem bych si připlatil o pár tisícovek víc v jiné autoškole. Řidič má být při jízdě klidný, jinak je na silnici nebezpečný ale jak máte být v klidu, když na vás vedle řve 170 kg (nepřeháním) chlap, kterému se nic nelíbí, ničím se mu nezavděčíte, a k tomu nešetří sprostýma nadávkama? Z počátku jsem si myslel, že je takový "velký drsňák" jen na kluky ale několik posledních jízd spolužačku několikrát během jízdy rozplakal, protože buď zapomněla dát blinkr nebo jela ve městě 40km/h,protože na 50km/h se necítila. Díky Šimkovi mám odpor k řízení a defakto mi řidičák k ničemu není.

Tak by mě samotnýho zajímalo, jestli je to jen přerostlej obyčejnej strach a nervozita, nebo už nějaká fóbie...

Řekněme, že máte začít jezdit služebním autem, sami jste v tomto roce absolvovali kondiční jízdy, sami najeli pár desítek km, ale... zkrátka máte strach z řízení (nehody, sražení chodce...). Takže z toho důvodu ani nemáte moc chuť řídit, byť byste to chtěli ovládnout. A nemáte možnost se právě teď sami někde procvičit.
Jak z toho ven?

treba si predstavit, ze vzdy sa da zabrzdit, nebudeme chodit cez prechody pre chodcov 100km/h, proste: pozeráme sa kolem sebe, najprv chodime pomaly, ucime sa, potom dostaneme do cviku, zaklad je jen NABRAT ODVAHU: NAJPRV POMALY---- POTOM SKUSAME, CO S NAMI SPRAVI KED POJDEME NORMALNE AKO KAZDY INY, A ZISTIME ZE UZ NAM TO JEDE NA 100%. Je to len o vôli. A odvahe, ktorej je vždy dosť.

Ale teď vážně. Jezdi opatrně a tak, jak se na to cítíš. Čím více kilometrů najezdíš, tím větší budeš mít jistotu a i strach
Normálně si sedneš a pojedeš. Je to nejlepší. Skočit do toho a jezdit...

tak sem začala dělat autoškolu, podotýkám, že ve městě v prvozu...a nejde mi to :o( mam z toho jen nervy a mam pocit, ze muj intruktor je peknej ....

Lidičky, chtěla bych si...Teda dobrý večer...

Vezmi odvahu a jdi do toho! Když chce člověk něčeho dosáhnout, dosáhne toho. Stačí jen chtít a něco pro to udělat. Pro začátek se hlavně nebát, nebo se bát ale jenom tak trošku.
Testy ani ježdění nejsou těžký, horší už může bejt naučit se techniku... té ale není zase tolik a je to celkem logický, co se tam učí, pokud máš logický myšlení...
Kde je psaný, že musíš hned jezdit do velkýho města, pokud tam už nebydlíš. Jasně, že tam možná někdy pojedeš, ale zítra to snad nebude. Nejdůležitější je, abys začala jezdit hned jak dostaneš na obecním úřadě kartičku - řidičák - a abys jezdila co nejvíc. První rok je vždycky nejdůležitější. Ze začátku třeba jenom u vás po městě a okolí a potom někam dál, naplánuj si nějaký výlet s rodinou a pod. ...
Kdybys měla být odkázaná na tahání zboží v rukách a na ježdění vlakem nebo autobusem, zbláznila by ses. Vezmi rozum do hrsti a trochu odvahy k tomu a přihlas se do prvního kurzu, kterej se bude u vás v autoškole otvírat.
Instruktorovi akorát řekneš, že jsi v autě ještě nikdy neseděla. Ostatní už je jeho práce. I když je pravda, že by bylo hodně fajn, kdyby sis mohla řízení vyzkoušet s nějakým kamarádem nebo kamarádkou ještě někde jinde než v autoškole... Trochu se zamysli, jestli opravdu nemáš někoho z rodiny nebo s kamarádů, kdo by Tě aspoň trochu zaučil. Každá chvilka strávená za volantem dobrá. Ze začátku Ti to možná moc nepůjde, ale vůbec nad tím nezoufej. Chce to cit a cvik a to se dá získat jenom ježděním. Inu, každej nějak začínal! Takže s chutí do toho a v úůl je hotovo! :-)

Bohužel já nemám nikoho v...Testy nejsou těžké,nejlíp mě šly značky,nejhorší byly křižovatky.Ale dá se to zvládnout.A jakmile obdržíš řidičák,tak musíš jezdit,jezdit,jezdit a za pár dnů budeš v poho.

Rozhoupej se!!!Já jsem se...Bohužel já nemám nikoho v rodině, kdo by mě trochu zaučil. A testů se bojím, jsou těžké? Jak dlouho jsi se je učila? Také se bojím, až bych jela, jak se vůbec orientovat v provozu a kam rychle zahnout (třeba v Praze). Bojím bojim :-( Řidičák potřebuji, podnikám a když nemáte auto a neumíte řídit, je to velký handicap. Zboží si vozím v taškách a rvu v rukách třeba 20 kilo x kilometrů, když má někdo zájem o naše služby, ale je to trochu z ruky, musím odřeknout a tím přicházím o nemalý příjem navíc. Strašně se ale bojím, že to nakonec stejně neudělám.

Rozhoupej se!!!Já jsem se taky k tomu nemohla dokopat,pak jsem se na prudko rozhodla a bylo to.Dnes si bez auta život neumím představit.Můžu si zajet kam chci,kdy chci,žádná závislost na dopravních prostředcích,nebo na manželovi,aby mě někam milostivě zavezl.Testů jsem se nebála,ty jsem se naučila nazpaměť,jízdy byly horší.Ale já jsem měla velký štěstí na hodnýho učitele,nebyl to žádný psycháč,všechno bylo v klidu a taky mě dal dobrou školu manžel,je řidič kamionu.

Lidičky, chtěla bych si udělat řidičský průkaz a pak jezdit autem, ale mám z toho strach. Nikdy jsme auto něměli, nevím, co to obnáší, nevím nic. Mám už rodinu a jsem už také v určitých letech. Bojím se jízd, bojím se testů...je to těžké? Díky za vaše zkušenosti. Nemohu se pořád rozhoupat, mám strach.