Reklama

Bezdetne zeny nad 30 let

monika (Ne, 15. 4. 2007 - 16:04)

Betty, jako bych to psala já. Letos mi bude 35, děti nikde. Před třemi lety jsem moc chtěla, ale přítel vzal raději roha. Teď jsem v klidu, protože mám dvouletou neteř a má sestra je ráda, že jsem hlídací teta :-). Kamarádka porodila před 7 týdny a když vidím jak vypadá, jak je na nervy apod. , tak mě to vůbec neláká. Prostě si užívám cizí děti a na to jestli budu mít kdy svoje nemyslím.

Betty (Ne, 15. 4. 2007 - 15:04)

Taky mi je už 34 a nemám děti.A nějak se už smiřuju s tím,že je mít nebudu,zatím jsem neměla moc štěstí na chlapy¨.Přiznám se,že kolem 30 mi biologické hodiny bily skoro nahlas,ale ted ja to už v pohodě,prostě na to,abych si pořídila dítě za svobodna nemám a taky mám malou neteřinku,tak si dítě užiju aspon takhle..

Návštěvník (Ne, 15. 4. 2007 - 15:04)

Ty kruhy pod ocima, probdele noci a bledost, plac mimina a 24hodinova sichta, je neco, co tu matku naplnuje. I kdyz je unavena, je stastna a spokojna. To dite, je pro ni vsim. Je mi skoro 27, ale zastavam nazor, ze ve triceti a nebo po, uz by zena to dite mela mit a ne cekat, az ji ujede vlak a pak tu resit na diskuzi, zda-li mit mimco ve 40ti nebo ne. Ano, kdyz je clovek svobodny a bez zavazku, je to nadhera. Jenze pak zase touzi po partnerovi a po tom, aby se usadil....dokud neni dite, nema clovek zodpovodnost. Jenze jednoho dne tu zodpovednost budu chtit, a nebudu cekat dlouho, protoze zivot neni zas tak dlouhy a ja nechci, aby mi bylo 60 a memu diteti bude 20. Rika ze, ze pokud ma zena deti v pozdejsim veku, muze mit i vice prehnane obavy a strach...bala bych se, ze se ze me stane jakasi opici matka nebo tak neco, nejak blazen co to bude silene rozmachavat,....nekdy kdyz vidim ty mladsi maminky, berou to vic sportovne, tak nejak normalne....zalezi na kazdem z nas. Jednu vec vim ale jiste, a tou je to, ze s manzelem, ktereho miluji, to dite chci mit a vim, ze to bude to nejkrasnejsi, co se mi v zivote prihodi.

Jana (Ne, 15. 4. 2007 - 14:04)

Je mi třicet a děti ani manžela nemám. Někdy jemi to líto, vzláště když vidím, jak se o rodinu starají manželé mých kamarádek. ALE těch je opravdu málo. Pokud si představímdítě, nevidím malé hezké miminko, ale pláč i 23 hod za den. Vidím bílou pleť mýc kamarádek, jejichvaky pod očima poprobdělé noci atd. Nebo vidím 15cti letého syna,co nechce pomáhat, nechodí do školy, stýká se s partou kluků na hraně a velké problémy. Tak jak si mám něco takového přát???? Někdy uvažuji, že asi nejsem normální. ALE takhle jsem spokojená. Můžu jít kam a kdy chci, nemusím se nikoho prosit o hlídání a vše, co vydělám, je mé.

Simona (Čt, 5. 4. 2007 - 16:04)

Mně je 35, vdaná jsem 10 let a po dítěti taky netoužím. Náš styl života mi vyhovuje a obávám se, že kvůli dítěti by hlavně moje volnost vzala za své:(

Gabriela (Čt, 5. 4. 2007 - 16:04)

Ahojky, mně je 32, a přiznám se, že po dětech zatím netoužím. Nevím, kde to v sobě vydolovat. Jsem spokojená se svým životem. Asi je to i o sobectví a pohodlnosti (můžu dělat co chci, kdy chci + zodpovídám jen za sebe). Ale ta "masáž" okolí, ať už záměrná nebo nezáměrná, je dost silná, odolávat tomu tlaku se nedá. Takže samozřejmě že řeším, že už jsem stará, že hodiny tikají, že je nejvyšší čas. Ale to je rozumové, pocitově po dítěti zatím netoužím. Bojím se toho, že třeba nikdy nebudu. Tak si říkám, že nebudu podléhat okolí, jenom proto, abych se neodlišovala od většiny. Třeba se ten můj pocit změní. Také záleží na mém partnerovi. Pokud by o dítě vysloveně stál, asi bych se nebránila. Ale ani on se nevyjádřil, že by dítě chtěl. Podotýkám, že jsme stejně staří.

Petra (Čt, 5. 4. 2007 - 15:04)

Ja jsem taky jedna z cerstvych 30-tek. Musim priznat, ze po diteti zatim netouzim, je mi dobre jako svobodne a bezdetne holce a kdyz budu uplne uprimna dokazu si ted vychutnat zivot po vsech strankach (vcetne sexualni) mnohem lepe nez treba ve 20 ci 23 letech....

Petra (Čt, 5. 4. 2007 - 15:04)

Ja jsem taky jedna z cerstvych 30-tek. Musim priznat, ze po diteti zatim netouzim, je mi dobre jako svobodne a bezdetne holce a kdyz budu uplne uprimna dokazu si ted vychutnat zivot po vsech strankach (vcetne sexualni) mnohem lepe nez treba ve 20 ci 23 letech....

lenka (Ne, 11. 3. 2007 - 20:03)

jsem s manzelem 6 let a teprve ted mame prvni dite.je mi 29 let a lituju,ze jsem se do toho nepustila driv!Tak nejak jsem ale nemela odvahu,nebo co...

milenka (Ne, 11. 3. 2007 - 18:03)

Ahoj, taky mi uz odbila tricitka a nemam dite. Bohuzel jsem za zivot potkala jen 2 muze, se kterymi jsem chtela mit dite. A bohuzel jsem si to uvedomila az pozde... Zatim jsem v pohode, ale tak nejak citim, ze asi jednou budu dite chtit, tak to snad stihnu.

jana (Ne, 11. 3. 2007 - 11:03)

Mně je 33, toužím po dítěti, tak jako po ničem jiném. Miluji děti, pracuji ve školství a od mala jsem si představovala, že budu mít alespoň 3. Jsem dobře situovaná, ale "bohužel" jsem lesbička. Moc bychom si s partnerkou přály dítě, vím, že za pár let přestanou mé biologické hodiny tikat...nedokážu se s tím smířit...

HC (Út, 16. 1. 2007 - 07:01)

Ahoj, taky je mi 34 a dítě v nedohlednu. Přestože nemám klasické silné mateřské pudy, tak si budoucnost bez vlastního dítěte nedokážu představit. Vidím v tom hlavní smysl života. Ale to je vždy pohled jednotlivce. Bohužel není partner, který by mi pomohl život konečně posunout tím správným směrem.

.............. (Po, 15. 1. 2007 - 16:01)

.....je to každého věc,to je fakt.Ale není v žádném případě pravda,že když má žena dítě dříve,tak ve 30 nemůže mít kariéru.Znám ve svém okolí pár ženských co dítě měli sakra brzo....a do 30 kariera vybudovaná........ Ale-je to i o partnerovi.Prostě pokud se dva lidé dokáží domluvit,tak nic opravdu nic není problém,vše se dá vyřešit,samozřejmě jak jinak než-komromisem,ale stojí to za to.

Marta (Po, 15. 1. 2007 - 13:01)

No, tak mě je 32, jsem bezdětná, kariéru jsem si vybudovala docela pěknou. Osm let jsem vdaná, osm let chceme s manželem dítě a nedaří se. Celou svoji trhlou kariéru bych za mimino vyměnila. A co je to platné, tak cvičím dávám pozor, co jím, podstpuji různá vyšetření i alternativní metody a doufám...

Petr (Po, 15. 1. 2007 - 11:01)

Heleno, vždycky se najde zmetkové, co vědí nejlíp, jak by to ti druzí měli dělat. Neposlouchej je a jeď si po svým. Hodně štěstí.

Honza (Po, 20. 11. 2006 - 11:11)

No jo sešli se dva parchanti.

stepta (Pá, 10. 11. 2006 - 13:11)

taky názor...nebo momentální stav,pocit..jste ještě mladí..mě děti na nervy nelezou,naopak,ale je fakt že jsem ráda za mou svobodu

Helena (Pá, 10. 11. 2006 - 13:11)

Step,jsem o mooc starsi holka-bohuzel:-)Tedy si dovolim mluvit ze zkusenosti.Zadna si nedelejte trauma,ze nemate jeste deti.Ono je to dost o zavisti,ze se Vas ty mene uspesne snazi postavit do role divnych.pokud by jste mely deti,nebudes mit tolik moznosti,volnosti a hlavne budes "jen "matka.Urcite ve 30-ti nebudes uspesna v praci,pokud mas rodinku.Nikoho nekritizuji,pokud rodina nekomu vyhovuje,at si ji ma treba v 25 -ti,ale jen o tom zivot neni!
Jak pise xxx,kazdy mame o zivote a jeho naplneni jine predstavy a nemusime se nikomu zpovidat,proc se nekdy lisi od prumeru.
Jinak xxx,kdyby drive zeny neplodily tak brzy-tedy bez rozumu,urcite bych byla jako Ty.Jenze kdyz mne rozum potkal / snad?/,uz nebylo mozno se rozhodovat.Cekat pak cele mladi az dite dospeje,no stalo se.Rozhodne Te i Tveho partnera chapu!My doma nejsme taky z deti odvazany a lezou nam na nervy!
Takze zijte si blaze a hlavne podle sveho!
Hanko,co se tak odtehovat do velkeho mesta a prestat se litovat,najit pratele a zit!!!Bez psychiatru a hloupejch lidskych reci?

xxx (Pá, 10. 11. 2006 - 13:11)

Mně 30 ještě není, až příští rok, mám ale partnera už 5 a půl roku, klape nám to a bydlet kde máme, ale DĚTI NIKDY NECHCEME. Oba jsme jedináčci (jemu je 33 let) a děti nám lezou na nervy.

Kája (Pá, 10. 11. 2006 - 13:11)

Holky,vždyt jste úplně normální..Co blbnete?Vítě kolik takových holek na světě je?Neposuzujte se podle svého okolí,vesníce či města.Budte samy za sebe.

Reklama

Přidat komentář